Jaroslav Procházka (1897)

Jaroslav Procházka (26. června 1897 v Plzni – 7. srpna 1980 v Praze) byl český právník (JUDr.), profesor a rektor Univerzity Karlovy, osvětový důstojník, armádní generál a náčelník Generálního štábu Československé armády, komunistický publicista a překladatel, člen korespondent ČSAV, bratr Vladimíra Procházky.

Byl československý legionář v Rusku a Francii. Od roku 1921 psal politicky. Od roku 1925 byl člen KSČ (1945–1952 v ÚV KSČ), od roku 1931 pobýval v Sovětském svazu, kde překládal díla Karla Marxe a V. I. Lenina, od té doby do roku 1945 také člen VKS(b). Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový důstojník v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na ministerstvu národní obrany (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety 1950–1952 náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru sovětské armády. Nejspíše měl také podíl na odsouzení Heliodora Píky.

Poté opustil aktivní službu a byl jmenován profesorem Vysoké školy politických a hospodářských věd a UK. Jeho obory byly dějiny KSSS a mezinárodního dělnického hnutí, dějiny československých jednotek za druhé světové války. V letech 1958/1959–1965/1966 byl rektorem UK.

Pocty

V roce 1962 byl jmenován členem korespondentem ČSAV, v roce 1963 mu byl udělen Řád republiky. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů.

Dílo

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Procházka (1897)

Překlady

• Dějiny všesvazové komunistické strany (bolševiků). Praha: Svoboda, 1945. 342 s. 

Odkazy

Literatura

• Procházka Jaroslav, *1897 in Příruční slovník naučný, díl III. s. 725

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce: Miroslav Katětov	1958/1959 – 1965/1966 Jaroslav Procházka (1897)	Nástupce: Oldřich Starý