Josef Charvát (lékař): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: narovnání dle ŽOPP za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
Řádek 3: Řádek 3:


== Život ==
== Život ==
Narodil se v chudé rodině vyučeného [[kovář]]e a [[zámečník]]a, zaměstnance ''Elektrických podniků'' v Praze. Vystudoval gymnázium v [[Praha|Praze]]. Studoval na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařské fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], v roce [[1916]] musel však studium přerušit a narukovat k [[Dělostřelectvo|dělostřelectvu]]. Později bojoval na třech různých frontách [[První světová válka|1. světové války]]. Promoval až v roce [[1923]]. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku [[inzulin]]u.
Narodil se v chudé rodině vyučeného [[kovář]]e a [[zámečník]]a, zaměstnance ''Elektrických podniků'' v Praze. Vystudoval gymnázium v [[Praha|Praze]]. Studoval na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařské fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], v roce [[1916]] musel však studium přerušit a narukovat k [[Dělostřelectvo|dělostřelectvu]]. Později bojoval na třech různých frontách [[První světová válka|1. světové války]]. Promoval až v roce [[1923]]. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku [[inzulin]]u.


Později studoval ve [[Francie|Francii]] a v [[Anglie|Anglii]] ([[Londýn]], [[Cambridge]]). V roce [[1933]] se stal profesorem [[Vnitřní lékařství|vnitřního lékařství]]. Roku [[1937]] založil ''Československou endokrinologickou společnost'' a byl jejím prvním předsedou – s výjimkou let 1949 – 1951 – až do roku [[1973]].
Později studoval ve [[Francie|Francii]] a v [[Anglie|Anglii]] ([[Londýn]], [[Cambridge]]). V roce [[1933]] se stal profesorem [[Vnitřní lékařství|vnitřního lékařství]]. Roku [[1937]] založil ''Československou endokrinologickou společnost'' a byl jejím prvním předsedou – s výjimkou let 1949 – 1951 – až do roku [[1973]].
Řádek 57: Řádek 57:
{{posloupnost|co=[[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|Rektoři Univerzity Karlovy]]
{{posloupnost|co=[[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|Rektoři Univerzity Karlovy]]
|kdy=[[1969]] – [[1970]]
|kdy=[[1969]] – [[1970]]
|pred=[[Oldřich Starý (lékař)|Oldřich Starý]]
| předchůdce =[[Oldřich Starý (lékař)|Oldřich Starý]]
|po=[[Bedřich Švestka]]}}
| nátupce =[[Bedřich Švestka]]}}


{{Skauting}}
{{Skauting}}

Verze z 18. 5. 2016, 15:01

Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načístpřidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Prof. MUDr. Josef Charvát, DrSc. (6. srpna 1897, Praha31. ledna 1984, tamtéž) byl český akademik ČSAV a lékař interní medicíny, zakladatel české endokrinologie. Byl též autorem filosofických úvah. Léčil řadu významných osobností (např. Antonín Švehla, Edvard Beneš) a lidí z jejich okolí (např. Marta Gottwaldová). V roce 1968 byl nominován na funkci prezidenta republiky, kterou však nezískal.

Život

Narodil se v chudé rodině vyučeného kováře a zámečníka, zaměstnance Elektrických podniků v Praze. Vystudoval gymnázium v Praze. Studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1916 musel však studium přerušit a narukovat k dělostřelectvu. Později bojoval na třech různých frontách 1. světové války. Promoval až v roce 1923. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku inzulinu.

Později studoval ve Francii a v Anglii (Londýn, Cambridge). V roce 1933 se stal profesorem vnitřního lékařství. Roku 1937 založil Československou endokrinologickou společnost a byl jejím prvním předsedou – s výjimkou let 1949 – 1951 – až do roku 1973.

Dne 1. září 1939 byl zatčen gestapem pro odbojovou aktivitu a vězněn ve věznici Pankrác a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. O jeho propuštění se měl zasloužit tehdejší švédský korunní princ Gustav VI. Adolf údajnou přímou intervencí u Hitlera. S Gustavem Adolfem se Charvát sice znal ze skautského setkání rovermoot ve Švédsku z roku 1937, ale tuto účelovou historku vyvrátilo pátrání mladého australského novináře W. H. Burkeho (*1983), nazvané Třicet čtyři (kniha vyšla v češtině v roce 2013 v nakladatelství Academia pod názvem Čtyřiatřicet) – propuštění zařídil Albert Göring, mladší (a nejspíše nevlastní) bratr význačného nacisty Hermanna Göringa, inženýr a dosazený ředitel Škodových závodů, se kterým se Charvát znal z předválečné doby. Svého příjmení Göring využil nejen k propuštění profesora Charváta, ale i k pomoci dalším 33 lidem, významným i obyčejným. Po válce byl očištěn norimberským i českým soudem.

Od roku 1912 až do 2. světové války se aktivně věnoval skautingu. V roce 1932 byl zvolen místostarostou Svazu skautů a skautek Republiky československé a po rezignaci E. Beneše z funkce starosty, zastával tuto vrcholovou funkci až do ukončení činnosti skautské organizace v roce 1938.[1]

V roce 1945 založil III. interní kliniku na Univerzitě Karlově v Praze a do roku 1970 byl jejím přednostou. V 50. letech se později snažil o vyvrácení ideologických chybných interpretací z oboru biologie. V roce 1969 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy, ale funkci nemohl vykonávat, protože vládou nebyl v úřadu potvrzen.

Je považován za zakladatele české endokrinologie, která byla jeho hlavním oborem. Zabýval se též stresem, imunologií a dalším vzděláváním lékařů. Byl propagátorem lékařské kybernetiky a genetiky. Jako první na světě používal inzulin jako katalyzátor výživy při stavech slabosti a vyčerpání. Je autorem tzv. Charvátovy diety pro rychlé hubnutí, dnes již opuštěné.

Byl zastáncem tradice etického, vědeckého a syntetického pohledu jak na pacienta, tak na celý obor vnitřního lékařství. Psal medicínsko-humoristicky zaměřené populární články a též i filosofická díla. Vycházel z humanistické tradice, užíval syntetického myšlení. Je autorem úvah, které začleňují medicínu do širšího kontextu.[2]

Citáty

Léčba nesmí nemocnému způsobovat větší problémy, než pro které byla zavedena.

[3]

Člověk nemůže všechno znát, ale měl by o všem důležitém vědět

Dílo

  • Dnešní svět a zednářství, 1949
  • Život, adaptace a stress, 1969
  • Člověk a jeho svět, 1974
  • Můj labyrint světa, 2005

Odkazy

Reference

  1. Josef Charvát a jeho doba – skauting
  2. http://www.lekarskeknihy.cz/?id=80-7262-244-7
  3. Nežádoucí účinky léčiv. S. 1. Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. 2008. Čís. 2, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce:
Oldřich Starý
19691970
Josef Charvát (lékař)
Nástupce: