Chuť: Porovnání verzí
m Editace uživatele 193.85.112.252 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JirkaSv |
china značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{přesnost}} |
{{přesnost}} |
||
'''Chuť''' je [[Smysl (biologie)| |
'''Chuť''' je [[Smysl (biologie)|china]] který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve [[slina|slinách]] nebo vodě. U člověka existují [[chuťový receptor|chuťové receptory]] vnímající [[hořkost|hořké]], [[sladkost|sladké]], [[slanost|slané]], [[kyselá chuť|kyselé]], [[umami]], a podle nových výzkumů i „vápníkové“<ref>http://portal.acs.org/portal/acs/corg/content?_nfpb=true&_pageLabel=PP_ARTICLEMAIN&node_id=222&content_id=WPCP_010474&use_sec=true&sec_url_var=region1</ref> a tučné<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Galindo |
| příjmení = Galindo |
||
| jméno = Maria Mercedes |
| jméno = Maria Mercedes |
||
Verze z 16. 5. 2016, 11:26
Chuť je china který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo vodě. U člověka existují chuťové receptory vnímající hořké, sladké, slané, kyselé, umami, a podle nových výzkumů i „vápníkové“[1] a tučné[2][3]. I zvířata mají různé chuťové receptory.[4] Tyto receptory jsou nerovnoměrně rozmístěny v chuťových pohárcích, které se nacházejí především na jazyku, ale také na patře a v krku. Chuťových pohárků má člověk 500-10000. Důsledkem tohoto poměrně velkého rozptylu je, že citlivost chuti u jednotlivých lidí může být značně rozdílná. Děti mají chuťových pohárků průměrně více než dospělí.[5]
Vnímání chuti
Centrum vnímaní chuti se nachází v temenním laloku mozkové kůry, kde se kombinací základních složek tvoří výsledná chuť. Ta je ovlivněna nejen složením jídla, ale také jeho teplotou (teplá limonáda), konzistencí (mokrý chléb), vzhledem, předchozím vjemem (aperitiv), ale především vůní. Chuť je totiž velmi úzce spjata s čichem.
Chuťové pohárky všech typů jsou rozloženy po celém jazyku, i když se často uvádí, že různé chutě jsou spojené s jednou konkrétní částí jazyka [6].
Pro chuťový vjem je potřeba určité prahové koncentrace chuťově aktivní látky v pohárcích. Chuťové pohárky jsou omývány sekretem specializovaných slinných žláz (Ebnerovy žlázy, gll.gustatoriae), ve kterém jsou rozpouštěné molekuly látek vnímaných jako chuť.
Kyselost je zprostředována protony (H+), slanost ionty anorganických solí, sladkost převážně organickými látkami (z anorganických např. solemi olova), stejně tak i hořkost, která je kromě organických látek vyvolána solemi hořčíku a vápníku.
Pro jednotlivé chutě je odlišný práh citlivosti, který je závislý na koncentraci a době expozice látky, stejně jako na počtu aktivovaných čidel. Jeho hodnoty jsou 0,08 mol/l na sladké (glukóza), slané = 0,02 mol/l (NaCl), kyselé = 0,0001 (HCl, pH=4) a hořké 0,000008 mol/l (chininhydrochlorid).
Ostrost či pálivost, např. u některých paprik, je sice pociťována jako chuťový vjem, ve skutečnosti se jedná o nervový signál bolesti, vyvolaný alkaloidem kapsanthinem.
U chuťových vjemů rozlišujeme chuťový kontrast a chuťovou kompenzaci. Kompenzace je například zprostředkována cukrem u hořké chuti kávy. Naopak po požití sladkého jídla je např. účinek kyselosti citrónové šťávy výraznější, což se označuje za kontrast.[7]
Další významy a podobné výrazy
Zatímco u ostatních smyslů je rozlišen vjem a smysl, který jej vnímá (zvuk - sluch, pach - čich), u chuti v češtině tento rozdíl nenastává. Výrazem chuť se tedy označuje nejen smysl, ale i vnímaný podnět, mluvíme o chuti jídla či nápoje. Pokud je chuť jídla vnímána negativně, označujeme ji jako pachuť. V případě, že je v jídle obsažena nepatrná příměs, mluvíme o příchuti.
V přeneseném smyslu může chuť označovat i touhu po čemkoliv - např. chuť do života, chuť pracovat, chuť poslouchat hudbu, chuť hrát fotbal. Pokud mluvíme o chuti na někoho, zpravidla je tím míněna fyzická žádostivost - sexuální touha.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chuť na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo chuť ve Wikislovníku
Reference
- ↑ http://portal.acs.org/portal/acs/corg/content?_nfpb=true&_pageLabel=PP_ARTICLEMAIN&node_id=222&content_id=WPCP_010474&use_sec=true&sec_url_var=region1
- ↑ GALINDO, Maria Mercedes; VOIGT, Nadine; STEIN, Julia, Jessica van Lengerich, Jan-Dirk Raguse, Thomas Hofmann, Wolfgang Meyerhof, Maik Behrens. G Protein–Coupled Receptors in Human Fat Taste Perception. S. 123-139. Chemical Senses [online]. 25. srpen 2011. Svazek 37, čís. 2, s. 123-139. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1464-3553. DOI 10.1093/chemse/bjr069. (anglicky)
- ↑ RUNNING, Cordelia A.; CRAIG, Bruce A.; MATTES, Richard D. Oleogustus: The Unique Taste of Fat. Chemical Senses [online]. 3. červenec 2015. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 1464-3553. DOI 10.1093/chemse/bjv036. PMID 26142421. (anglicky)
- ↑ http://21stoleti.cz/2015/02/17/tucnaci-poznavaji-dve-chuti/ - Tučňáci poznávají dvě chuti
- ↑ KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 99.
- ↑ http://www.zdn.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/jazyk-a-chut-450653
- ↑ Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989.
