Azylový dům: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 37: Řádek 37:
* za poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
* za poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
** 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel
** 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel
** 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy
** 75 Kč za oběd, včetně [[Provozní náklady|provozních nákladů]] souvisejících s přípravou stravy


* za poskytnutí ubytování
* za poskytnutí ubytování

Verze z 16. 5. 2016, 08:57

Azylový dům je sociální službou, která poskytuje pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Řadíme jej mezi služby sociální prevence. Dle zákona o sociálních službách azylový dům poskytuje osobám stravu nebo pomoc při zajištění stravy, ubytování a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.[1]                      

Právní forma

Azylové domy mají různou právní formu. Většina azylových domů jsou církevní právnické osoby a občanská sdružení, některé azylové domy mají formu obecně prospěšných společností.[2] Databázi azylových domů najdeme na internetových stránkách organizace Sdružení azylových domů[3] nebo v elektronickém Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí,[2] obě databáze jsou však pouze informačního charakteru, protože registrace není pro azylové domy povinná.[4]

Cílová skupina

Obecnou cílovou skupinou azylových domů jsou muži, ženy, těhotné ženy, matky s dětmi, rodiny s dětmi, mladí do 26 let, ale i oběti násilí, oběti živelných pohrom či jiné osoby ve specifických nepříznivých životních situacích, které jsou zasaženy ztrátou bydlení. Každý azylový dům je však vždy pouze pro určitý okruh osob z této cílové skupiny.[3]

Dělení azylových domů

Koncepce dělení azylových domů není v České republice zákonem stanovena, ale dělí se nejčastěji podle cílové skupiny, a to takto:

  • Azylové domy pro matky s dětmi
  • Azylové domy pro muže
  • Azylové domy pro ženy
  • Azylové domy pro muže/ženy
  • Azylové domy pro rodiny s dětmi
  • Domy na půli cesty[3]

Domy na půli cesty jsou samostatně definovány v zákoně o sociálních službách. Jsou to zařízení sloužící k pobytu na přechodnou dobu osobám mladším 26 let, které se ocitly v nepříznivé životní situaci. Nejčastěji se jedná o osoby, které ukončily svůj pobyt v zařízení ústavní či ochranné výchovy nebo v jiných zařízeních orientovaných na péči o děti a mladistvé, ale i o osoby propuštěné z výkonu trestu či ochranné léčby.[5]

Poskytované služby

Azylové domy poskytují dva druhy služeb, totiž základní a fakultativní. 

Základní služby

V azylových domech jsou klientům poskytovány primárně základní služby, které jsou garantovány zákonem a zahrnují nezbytně nutné úkony jako poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí přechodného ubytování, pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Některé tyto služby jsou zpoplatněny, konkrétně se jedná o ubytování a poskytnutí stravy. Dále pro klienty ze zákona vyplývá možnost poskytování bezplatného základního poradenství.[1]

Fakultativní služby

Většina azylových domů poskytuje kromě základních služeb také další, tzv. fakultativní služby. Jedná se o služby, které nejsou ve všech azylových domech stejné, liší se na základě metodik práce v konkrétním azylovém domě a měly by být poskytovány výhradně poskytovatelem sociální služby. V případě azylových domů mezi ně patří zejména výchovné a vzdělávací aktivity a sociálně rehabilitační aktivizační činnosti. V rámci výchovných a vzdělávacích činností se jedná především o zajištění zájmových aktivit pro uživatele služby či doučování pro děti uživatelů a podobně. Sociálně rehabilitační činnosti zahrnují motivační a aktivizační programy k upevňování a rozvoji sociálních dovedností. Tyto služby jsou poskytovány skupinově či individuálně dle typu programu.[6] Mezi fakultativní služby v azylovém domě může být považován například také přístup k internetu.[7] Některé služby jsou bezplatné, ale za některé mohou být také účtovány poplatky dle zákona.[8]

Poplatky za služby azylových domů

Maximální výše úhrad, kterou si azylové domy mohou účtovat za poskytované služby, je stanovena vyhláškou č. 505/2006 Sb., a činí:

  • za poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
    • 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel
    • 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy
  • za poskytnutí ubytování
    • 130 Kč denně, nebo jde-li o rodinu s nezletilými dětmi 100 Kč denně za dospělou osobu a 70 Kč denně za dítě, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování[9]

Odkazy

Reference

  1. a b Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 57. [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.
  2. a b Registr poskytovatelů sociálních služeb [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  3. a b c Sdružení azylových domů v ČR, z.s. [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  4. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 85.
  5. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 58.
  6. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, ODBOR SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOCIÁLNÍ PRÁCE. Doporučený postup k zajišťování fakultativních činností při poskytování sociálních služeb (č. 4/2013). K §35 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2016-03-05]. S. 2-3. Dostupné online. 
  7. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, ODBOR SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOCIÁLNÍ PRÁCE. Doporučený postup k zajišťování fakultativních činností při poskytování sociálních služeb (č. 4/2013). K §35 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2016-05-03]. S. 8. Dostupné online. 
  8. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 77.
  9. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, § 22. [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.

Externí odkazy