Irena Pelikánová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy
Khaan90 (diskuse | příspěvky)
m Upraven link.
Řádek 56: Řádek 56:
}}</ref>
}}</ref>


Irena Pelikánová je vdaná. S manželem [[Dragutin Pelikán|Dragutinem Pelikánem]] má syny Tomáše a [[Robert Pelikán|Roberta]].
Irena Pelikánová je vdaná. S manželem [[Dragutin Pelikán|Dragutinem Pelikánem]] má syny [[Tomáš Pelikán|Tomáše]] a [[Robert Pelikán|Roberta]].


== Dílo ==
== Dílo ==

Verze z 10. 5. 2016, 17:14

Šablona:Infobox Politik Irena Pelikánová (* 25. června 1949 Praha) je česká právnička a univerzitní profesorka.

Život

Roku 1993 byla jmenována profesorkou obchodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1998–2004 byla členkou Legislativní rady vlády; v letech 1999–2002 byla členkou prezídia Komise pro cenné papíry; mimoto působila jako advokátka.

Od 12. května 2004 je soudkyní Tribunálu Soudního dvora Evropské unie.

V roce 2013 se spekulovalo o jejím konci u Soudního dvora EU s tím, že by se jejím nástupcem stal ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna.[1] Vláda ČR jeho nominaci v únoru 2013 dokonce schválila[2], v květnu téhož roku ji však odmítl Soudní dvůr EU.[3] V červenci 2013 tak nová vláda Jiřího Rusnoka schválila jako kandidátku znovu Pelikánovou.[4] Dne 16. října 2013 vlády členských států EU potvrdily prodloužení jejího mandátu, ve funkci by tak měla setrvat až do roku 2019.[5]

Irena Pelikánová je vdaná. S manželem Dragutinem Pelikánem má syny Tomáše a Roberta.

Dílo

Je autorkou pětisvazkového komentáře k českému obchodnímu zákoníku a učebnic obchodního práva; zabývá se též srovnávacím právem obchodním, zejména ve vztahu k právu francouzskému.

Reference

  1. Vláda nechce Pelikánovou u Soudního dvora EU. Nahradí ji Mlsna?. E15.cz [online]. 2013-01-09 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online. 
  2. Českým kandidátem na soudce Soudního dvora EU je ministr Mlsna. Novinky.cz [online]. 2013-02-27 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online. 
  3. Soudní dvůr EU odmítl přijmout ministra Petra Mlsnu do svých řad. Český rozhlas [online]. 2013-05-10 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online. 
  4. Pelikánová dál zůstává evropskou soudkyní. Hospodářské noviny [online]. 2013-07-25 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online. 
  5. Český soudce u Soudního dvora EU. Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii [online]. 2013-10-17 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.