Dragiša Cvetković: Porovnání verzí
m →Druhá světová válka a politický konec: fixlink |
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Politik |
{{Infobox Politik |
||
|jméno |
| jméno = Dragiša Cvetković |
||
|obrázek |
| obrázek = Dragiša Cvetković.jpg |
||
|úřad |
| úřad = předseda vlády<br />[[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]] |
||
|od |
| od = [[5. únor]] [[1939]] |
||
|do |
| do = [[27. březen]] [[1941]] |
||
|předchůdce |
| předchůdce = [[Milan Stojadinović]] |
||
|nástupce |
| nástupce = [[Dušan Simović]] |
||
| |
| datum narození = [[15. leden|15. ledna]] [[1893]] |
||
| |
| místo narození = {{flagicon|Serbia (1882-1918)}} [[Niš]], [[Srbské království|Srbsko]] |
||
| |
| datum úmrtí = [[18. únor]]a [[1969]] |
||
| |
| místo úmrtí = {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]] |
||
|strana |
| strana = [[Jugoslávské radikální společenství]] |
||
|}} |
| |
||
}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Starosta a poslanec == |
== Starosta a poslanec == |
||
Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku ''Napredak''<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>. |
Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku ''Napredak''<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>. |
||
V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>, do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935. |
V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>, do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935. |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
== Premiérství == |
== Premiérství == |
||
Cvetković se stal premiérem v únoru [[1939]], jeho vláda vystřídala předchozí kabinet [[Milan Stojadinović|Milana Stojadinoviće]] (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s [[Chorvati|Chorvaty]], tedy uzavření smlouvy známé pod názvem [[dohoda Maček-Cvetković|Maček-Cvetković]], která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. [[Chorvatská otázka]], jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika [[bánovina|bánovin]] v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva. |
Cvetković se stal premiérem v únoru [[1939]], jeho vláda vystřídala předchozí kabinet [[Milan Stojadinović|Milana Stojadinoviće]] (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s [[Chorvati|Chorvaty]], tedy uzavření smlouvy známé pod názvem [[dohoda Maček-Cvetković|Maček-Cvetković]], která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. [[Chorvatská otázka]], jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika [[bánovina|bánovin]] v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva. |
||
Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce [[1941]] podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a [[Malá Dohoda]] přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>, nakonec však dohoda podepsána byla. |
Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce [[1941]] podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a [[Malá Dohoda]] přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>, nakonec však dohoda podepsána byla. |
Verze z 10. 5. 2016, 10:39
Šablona:Infobox Politik Dragiša Cvetković (srbskou cyrilicí Драгиша Цветковић, 15. ledna 1893 Niš - 18. února 1969 Paříž) byl jugoslávským premiérem srbského původu v letech 1939 až 1941.
Starosta a poslanec
Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku Napredak[1]. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál[1].
V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.[2] V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.[2] Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila[1], do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935.
Premiérství
Cvetković se stal premiérem v únoru 1939, jeho vláda vystřídala předchozí kabinet Milana Stojadinoviće (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s Chorvaty, tedy uzavření smlouvy známé pod názvem Maček-Cvetković, která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. Chorvatská otázka, jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika bánovin v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva.
Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce 1941 podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a Malá Dohoda přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat[1], nakonec však dohoda podepsána byla.
Druhá světová válka a politický konec
Podepsání spojenecké smlouvy s fašistickým Německem vyvolalo v Jugoslávii rychle vlnu nespokojenosti, která vedla k převratu. Ten znamenal sesazení Cvetkoviće a uvěznění ministrů jeho vlády. Nová reprezentace se přihlásila ke spojenectví se západními zeměmi, což znamenalo okamžitou německou invazi. Během války se Cvetković postavil na stranu fašistů, což z něj udělalo po konci války národního nepřítele komunistického režimu, vnímán byl takto i mezi veřejností. Souzen však nebyl.[2] Cvetković dožil zbytek života v exilu v Paříži.