Hohenlohové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - dynastie |
{{Infobox - dynastie |
||
| jméno |
| jméno =Knížata z Hohenlohe <br /> (Fürsten von Hohenlohe) |
||
| znak |
| znak =Hohenlohe-Scheibler46ps.jpg |
||
| znak velikost |
| znak velikost =150 |
||
| |
| popisek =Erb knížat z Hohenlohe |
||
| stát = Bádensko-Württembersko |
| stát = Bádensko-Württembersko |
||
| země |
| země = |
||
| mateřská dynastie = |
| mateřská dynastie = |
||
| tituly |
| tituly =Říšská knížata |
||
| zakladatel |
| zakladatel =Jindřich z Hohenlohe |
||
| mýtický zakladatel= |
| mýtický zakladatel= |
||
| rok založení |
| rok založení = 12. století |
||
| konec vlády |
| konec vlády = |
||
| meč |
| meč = |
||
| přeslice |
| přeslice = |
||
| poslední vládce |
| poslední vládce = |
||
| současná hlava |
| současná hlava = |
||
| větve rodu |
| větve rodu =Svobodní páni z Hohenlohe, neusteinská, waldenburská, vévodové z Ratiboře |
||
}} |
}} |
||
'''Hohenlohové''' je stará německá šlechtické rodina původem z [[Franky|Franska]], která držela říšského hrabství a později knížectví [[Hohenlohe]]. Jméno rodu je odvozeno od hradu [[Holloch]] z 12. století, ležícího nedaleko [[Uffenheim]]u. |
'''Hohenlohové''' je stará německá šlechtické rodina původem z [[Franky|Franska]], která držela říšského hrabství a později knížectví [[Hohenlohe]]. Jméno rodu je odvozeno od hradu [[Holloch]] z 12. století, ležícího nedaleko [[Uffenheim]]u. |
||
==Historie rodu== |
== Historie rodu == |
||
Prvním známým [[hrabě]]tem z Hohenlohe byl [[Jindřich z Hohenlohe|Jindřich (Heinrich)]] (1180). [[Jindřich III. z Hohenlohe]] (1244–1249) a [[Gottfried z Hohenlohe]] (1297–1302) byli [[Velmistři řádu německých rytířů|velmistry řádu Německých rytířů]]. V roce 1450 byli povýšeni na [[Říšské stavy|bezprostřední říšská hrabata]]. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na [[Říšský kníže|říšská knížata]]. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] zabrán [[Württemberské království|Württemberským královstvím]]. |
Prvním známým [[hrabě]]tem z Hohenlohe byl [[Jindřich z Hohenlohe|Jindřich (Heinrich)]] (1180). [[Jindřich III. z Hohenlohe]] (1244–1249) a [[Gottfried z Hohenlohe]] (1297–1302) byli [[Velmistři řádu německých rytířů|velmistry řádu Německých rytířů]]. V roce 1450 byli povýšeni na [[Říšské stavy|bezprostřední říšská hrabata]]. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na [[Říšský kníže|říšská knížata]]. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] zabrán [[Württemberské království|Württemberským královstvím]]. |
||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
* [[Alexandr z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu]] (princ Leopold Alexandr František Emmerich z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu; 1794–1849), katolický duchovní a zázračný léčitel, titulární biskup ze Sardiky a opat u Sv. Michaela v Gaborjanu |
* [[Alexandr z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu]] (princ Leopold Alexandr František Emmerich z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu; 1794–1849), katolický duchovní a zázračný léčitel, titulární biskup ze Sardiky a opat u Sv. Michaela v Gaborjanu |
||
* [[Viktor I. vévoda z Ratiboře]] (1818–1893), v letech 1877–1893 předseda pruské panské sněmovny |
* [[Viktor I. vévoda z Ratiboře]] (1818–1893), v letech 1877–1893 předseda pruské panské sněmovny |
||
* [[Chlodovík z Hohenlohe-Schillingsfürstu]] (1819–1901), bratr Viktora, 1866–1870 bavorským ministerským předsedou, v letech 1894–1900 říšský kancléř Německého císařství a pruský ministerský předseda |
* [[Chlodovík z Hohenlohe-Schillingsfürstu]] (1819–1901), bratr Viktora, 1866–1870 bavorským ministerským předsedou, v letech 1894–1900 říšský kancléř Německého císařství a pruský ministerský předseda |
||
* [[Gustav Adolf z Hohenlohe-Schillingsfürstu]] (1823–1896), bratr Viktora, kardinál, v letech 1879–1884 biskup z Albana |
* [[Gustav Adolf z Hohenlohe-Schillingsfürstu]] (1823–1896), bratr Viktora, kardinál, v letech 1879–1884 biskup z Albana |
||
* [[Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürst]] (1828–1896), bratr Viktora, rakouský první vrchní hofmistr a generál kavalerie ve Vídni |
* [[Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürst]] (1828–1896), bratr Viktora, rakouský první vrchní hofmistr a generál kavalerie ve Vídni |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* {{Citace monografie | příjmení = |
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Evropa v proměnách staletí | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-7277-025-X| počet stran = 766}} |
||
[[Kategorie:Německé šlechtické rody]] |
[[Kategorie:Německé šlechtické rody]] |
Verze z 27. 4. 2016, 09:57
Knížata z Hohenlohe (Fürsten von Hohenlohe) | |
---|---|
Tituly | Říšská knížata |
Zakladatel | Jindřich z Hohenlohe |
Rok založení | 12. století |
Větve rodu | Svobodní páni z Hohenlohe, neusteinská, waldenburská, vévodové z Ratiboře |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hohenlohové je stará německá šlechtické rodina původem z Franska, která držela říšského hrabství a později knížectví Hohenlohe. Jméno rodu je odvozeno od hradu Holloch z 12. století, ležícího nedaleko Uffenheimu.
Historie rodu
Prvním známým hrabětem z Hohenlohe byl Jindřich (Heinrich) (1180). Jindřich III. z Hohenlohe (1244–1249) a Gottfried z Hohenlohe (1297–1302) byli velmistry řádu Německých rytířů. V roce 1450 byli povýšeni na bezprostřední říšská hrabata. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na říšská knížata. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku napoleonských válek zabrán Württemberským královstvím.
Roku 1840 větev Hohenlohe-Schillingsfürst získala Ratibořské knížectví.
Členové rodu
- Jiří Fridrich Hohenlohe (1569–1645), vojevůdce
- Ludwig Aloys kníže Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein (1765–1829), francouzský maršál
- Alexandr z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (princ Leopold Alexandr František Emmerich z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu; 1794–1849), katolický duchovní a zázračný léčitel, titulární biskup ze Sardiky a opat u Sv. Michaela v Gaborjanu
- Viktor I. vévoda z Ratiboře (1818–1893), v letech 1877–1893 předseda pruské panské sněmovny
- Chlodovík z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1819–1901), bratr Viktora, 1866–1870 bavorským ministerským předsedou, v letech 1894–1900 říšský kancléř Německého císařství a pruský ministerský předseda
- Gustav Adolf z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1823–1896), bratr Viktora, kardinál, v letech 1879–1884 biskup z Albana
- Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürst (1828–1896), bratr Viktora, rakouský první vrchní hofmistr a generál kavalerie ve Vídni
- Max z Ratiboře a Korbeje (1856–1924), německý diplomat
- Karel princ z Ratiboře a Korbeje (1860–1931), německý politik
- Egon Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1853–1896), politik, v závěru 19. století poslanec Říšské rady z Gorice a Gradišky
- Konrád z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1863–1918), syn Konstantina, politik, od roku 1906 předseda vlády Rakouska-Uherska
- Gottfried z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1867–1932), syn Konstantina, velvyslanec Rakouska-Uherska v Berlíně v letech 1914–1918
- Bedřich František z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1879–1958), německo-maďarský aristrokat
- Štěpánka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1891–1972), německá špionka
- Konstantin z Hohenlohe-Langenburgu (1893–1973) německý malíř, kunsthistorik a ředitel muzea
- Karl Hohenlohe, též Karel Albrecht Hohenlohe-Schillingsfürst (* 1960), rakouský navinář a podnikatel v oblasti médií
Literatura
- Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 2001. 766 s. ISBN 80-7277-025-X.