Anglická slanina: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
{{chybí věrohodný zdroj}} pochází z anglosaských zemí, mám zlé tušení, že to bude stejný případ jako španělský ptáček, rum atd., tenhle pojem se v angličtině nepoužívá |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:BaconStrips.JPG|thumb|upright|Anglická slanina]] |
[[File:BaconStrips.JPG|thumb|upright|Anglická slanina]] |
||
'''Anglická slanina''' je druh [[slanina|slaniny]], který pochází z anglosaských zemí. V českých zemích se vyrábí se z [[vepřové]]ho [[Bok (maso)|boku]], který je vykostěn, neobsahuje tedy žebra či chrupavky. |
'''Anglická slanina''' je druh [[slanina|slaniny]], který pochází z anglosaských zemí.{{chybí zdroj}} V českých zemích se vyrábí se z [[vepřové]]ho [[Bok (maso)|boku]], který je vykostěn, neobsahuje tedy žebra či chrupavky. |
||
Postupy výroby jsou různé. Někdy se bok solí nasucho, části [[maso|masa]] se tvarují, bůček se povaří a za mírné teploty [[uzení|udí]] do měkka. |
Postupy výroby jsou různé. Někdy se bok solí nasucho, části [[maso|masa]] se tvarují, bůček se povaří a za mírné teploty [[uzení|udí]] do měkka. |
||
Verze z 12. 4. 2016, 01:58
Anglická slanina je druh slaniny, který pochází z anglosaských zemí.[zdroj?] V českých zemích se vyrábí se z vepřového boku, který je vykostěn, neobsahuje tedy žebra či chrupavky.
Postupy výroby jsou různé. Někdy se bok solí nasucho, části masa se tvarují, bůček se povaří a za mírné teploty udí do měkka. [1] Jindy se bok naloží do slaného láku s česnekem. Toto se nechá několik týdnů odležet, bok v láku je třeba postupně hlídat a pokud možno ještě upravovat. Maso se pak udí studeným kouřem dva až tři dny.[2] Průmyslová výroba anglické slaniny je odlišná, protože má za úkol zkrátit dobu výroby a celkově zlevnit produkci. K výrobě se používá např. umělý kouř, na obarvení slaniny barvící přípravky. Kromě toho od počátku 90. let 20. století začali někteří výrobci za účelem většího zisku či nižší ceny do anglické slaniny vpravovat vodu se zahušťovadly, dochucovadly a dalšími éčky, takže se dnes můžeme např. setkat s výrobky, kde podíl masa (resp. masné části) je jen něco málo přes 60 %. [3][4]