Denis Papin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rozšíření, obr. a odkazy.
značka: možné problémové formulace
m wikilink na založený článek, adata, port., typo
Řádek 8: Řádek 8:
| místo úmrtí = [[Anglie]]
| místo úmrtí = [[Anglie]]
}}
}}
'''Denis Papin''' [''d<sup>e</sup>ni papé<sup>n</sup>''] ([[22. srpen|22. srpna]] [[1647]], Chitenay u [[Blois]], [[Francie]] - patrně roku [[1712]], [[Anglie]]) byl francouzský matematik, fyzik a vynálezce, který se zabýval využitím síly páry a [[Vakuum|vakua]].
'''Denis Papin''' [''d<sup>e</sup>ni papé<sup>n</sup>''] ([[22. srpen|22. srpna]] [[1647]], Chitenay u [[Blois]], [[Francie]] – patrně roku [[1712]], [[Anglie]]) byl francouzský matematik, fyzik a vynálezce, který se zabýval využitím síly páry a [[Vakuum|vakua]].


== Život ==
== Život ==
Řádek 14: Řádek 14:
[[Soubor: Fotothek df tg 0004899 Physik ^ Thermodynamik ^ Druck ^ Dampf.jpg |thumb| left| upright=0.7| Náčrt parní pumpy]]
[[Soubor: Fotothek df tg 0004899 Physik ^ Thermodynamik ^ Druck ^ Dampf.jpg |thumb| left| upright=0.7| Náčrt parní pumpy]]


Narodil se v [[Protestantismus|protestantské]] rodině, což později výrazně ovlivnilo jeho život. Po maturitě na jezuitském gymnáziu studoval [[lékařství]] v Angers, kde roku 1669 promoval. V roce [[1670]] se stal asistentem [[Christiaan Huygens|Christiaana Huygense]] v Paříži a společně pracovali na stroji, který by využíval síly vody, ohně a vakua. Přitom se seznámil se svým vrstevníkem [[Gottfried Wilhelm Leibniz|G. W. Leibnizem]], s nímž si až do smrti dopisoval. Vynalezl pumpu poháněnou [[střelný prach|střelným prachem]] pro pohon vodotrysků ve [[Versailles]]. Roku [[1675]] se na pozvání [[Robert Boyle|Roberta Boyla]] odebral do Anglie a od roku 1679 byl asistentem [[Robert Hooke|Roberta Hooka]]. Ve stejném roce objevil vaření pod zvýšeným tlakem a zkonstruoval dodnes známý [[Papinův hrnec]]. Ten se sice při prvním předvedení před londýnskou [[Královská společnost|Královskou společností]] roztrhl, ale když jej Papin doplnil o [[bezpečnostní ventil]], fungoval spolehlivě. Roku 1681 na něj získal v Paříži královský patent. Roku 1681 se stal vedoucím experimentálního oddělení akademie věd v [[Benátky|Benátkách]], kde pracoval na vývoji parního děla a roku [[1684]] se stal členem Královské společnosti.
Narodil se v [[Protestantismus|protestantské]] rodině, což později výrazně ovlivnilo jeho život. Po maturitě na jezuitském gymnáziu studoval [[lékařství]] v Angers, kde roku 1669 promoval. V roce [[1670]] se stal asistentem [[Christiaan Huygens|Christiaana Huygense]] v Paříži a společně pracovali na stroji, který by využíval síly vody, ohně a vakua. Přitom se seznámil se svým vrstevníkem [[Gottfried Wilhelm Leibniz|G. W. Leibnizem]], s nímž si až do smrti dopisoval. Vynalezl pumpu poháněnou [[střelný prach|střelným prachem]] pro pohon vodotrysků v [[Versailleské zahrady|parku zámku]] [[Versailles]]. Roku [[1675]] se na pozvání [[Robert Boyle|Roberta Boyla]] odebral do Anglie a od roku 1679 byl asistentem [[Robert Hooke|Roberta Hooka]]. Ve stejném roce objevil vaření pod zvýšeným tlakem a zkonstruoval dodnes známý [[Papinův hrnec]]. Ten se sice při prvním předvedení před londýnskou [[Královská společnost|Královskou společností]] roztrhl, ale když jej Papin doplnil o [[bezpečnostní ventil]], fungoval spolehlivě. Roku 1681 na něj získal v Paříži královský patent. Roku 1681 se stal vedoucím experimentálního oddělení akademie věd v [[Benátky|Benátkách]], kde pracoval na vývoji parního děla a roku [[1684]] se stal členem Královské společnosti.


Po zrušení [[Edikt nantský|Ediktu nantského]] v roce [[1685]] se jako [[Hugenoti|hugenotský]] protestant nesměl vrátit do [[Francie]]. Roku 1691 se oženil a po ostrém sporu s kazatelem hugenotské obce Th. Gautierem byl zbaven funkce staršího. V roce 1692 vynalezl ponorku a sám ji také předvedl, roku 1695 popsal první parní pumpu. Roku 1699 byl jmenován členem [[Francouzská akademie věd|Královské akademie věd]] v [[Paříž]]i. Na pozváni lanckraběte Karla odešel do [[Hesensko|hesenského]] [[Marburg]]u, kde pobýval v letech [[1696]] - [[1707]]. Přednášel tam fyziku a roku 1706 postavil první parní válec a parní pumpu, která měla čerpat vodu do vodotrysků v parku, brzy se ale porouchala. Postavil také kolový parník, který mu však loďaři v [[Münden]]u zabavili a zničili. Poté, co upadl v nemilost, odjel zpět do Anglie. Tam se sice ještě nějaký čas věnoval vynálezům, ale po několika letech zemřel v chudobě pravděpodobně během roku 1712. Poslední doklad je záznam výplaty v Královské akademii z 5. dubna 1712. Vzhledem k nulovým finančním prostředkům byl pochován do neoznačeného hrobu.
Po zrušení [[Edikt nantský|Ediktu nantského]] v roce [[1685]] se jako [[Hugenoti|hugenotský]] protestant nesměl vrátit do [[Francie]]. Roku 1691 se oženil a po ostrém sporu s kazatelem hugenotské obce Th. Gautierem byl zbaven funkce staršího. V roce 1692 vynalezl ponorku a sám ji také předvedl, roku 1695 popsal první parní pumpu. Roku 1699 byl jmenován členem [[Francouzská akademie věd|Královské akademie věd]] v [[Paříž]]i. Na pozváni lanckraběte Karla odešel do [[Hesensko|hesenského]] [[Marburg]]u, kde pobýval v letech [[1696]] - [[1707]]. Přednášel tam fyziku a roku 1706 postavil první parní válec a parní pumpu, která měla čerpat vodu do vodotrysků v parku, brzy se ale porouchala. Postavil také kolový parník, který mu však loďaři v [[Münden]]u zabavili a zničili. Poté, co upadl v nemilost, odjel zpět do Anglie. Tam se sice ještě nějaký čas věnoval vynálezům, ale po několika letech zemřel v chudobě pravděpodobně během roku 1712. Poslední doklad je záznam výplaty v Královské akademii z 5. dubna 1712. Vzhledem k nulovým finančním prostředkům byl pochován do neoznačeného hrobu.
Řádek 30: Řádek 30:
* {{fr}} [http://digital.slub-dresden.de/ppn27435988X D. Papin: ''Recueil de diverses Pieces touchant quelques nouvelles Machines'']. Cassell 1695, digitalizát ''Staats- und Universitätsbibliothek Dresden''
* {{fr}} [http://digital.slub-dresden.de/ppn27435988X D. Papin: ''Recueil de diverses Pieces touchant quelques nouvelles Machines'']. Cassell 1695, digitalizát ''Staats- und Universitätsbibliothek Dresden''


{{Autoritní data}}
{{Portály|Matematika}}
{{Portály|Matematika|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Papin, Denis}}
{{DEFAULTSORT:Papin, Denis}}
[[Kategorie:Francouzští matematici]]
[[Kategorie:Francouzští matematici]]

Verze z 10. 4. 2016, 11:39

Denis Papin
Denis Papin na obrazu neznámého autora z roku 1689
Denis Papin na obrazu neznámého autora z roku 1689
Narození22. srpna 1647
Chitenay u Blois, Francie
Úmrtínejspíš na počátku roku 1712
Anglie
Alma materUniverzita Angers
Povolánímatematik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, inženýr a lékař
ZaměstnavatelUniverzita v Cambridgi
OceněníHommes illustres
PříbuzníIsaac Papin (bratranec)
Nicolas Papin (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Denis Papin [deni papén] (22. srpna 1647, Chitenay u Blois, Francie – patrně roku 1712, Anglie) byl francouzský matematik, fyzik a vynálezce, který se zabýval využitím síly páry a vakua.

Život

Papinův tlakový vařič
Náčrt parní pumpy

Narodil se v protestantské rodině, což později výrazně ovlivnilo jeho život. Po maturitě na jezuitském gymnáziu studoval lékařství v Angers, kde roku 1669 promoval. V roce 1670 se stal asistentem Christiaana Huygense v Paříži a společně pracovali na stroji, který by využíval síly vody, ohně a vakua. Přitom se seznámil se svým vrstevníkem G. W. Leibnizem, s nímž si až do smrti dopisoval. Vynalezl pumpu poháněnou střelným prachem pro pohon vodotrysků v parku zámku Versailles. Roku 1675 se na pozvání Roberta Boyla odebral do Anglie a od roku 1679 byl asistentem Roberta Hooka. Ve stejném roce objevil vaření pod zvýšeným tlakem a zkonstruoval dodnes známý Papinův hrnec. Ten se sice při prvním předvedení před londýnskou Královskou společností roztrhl, ale když jej Papin doplnil o bezpečnostní ventil, fungoval spolehlivě. Roku 1681 na něj získal v Paříži královský patent. Roku 1681 se stal vedoucím experimentálního oddělení akademie věd v Benátkách, kde pracoval na vývoji parního děla a roku 1684 se stal členem Královské společnosti.

Po zrušení Ediktu nantského v roce 1685 se jako hugenotský protestant nesměl vrátit do Francie. Roku 1691 se oženil a po ostrém sporu s kazatelem hugenotské obce Th. Gautierem byl zbaven funkce staršího. V roce 1692 vynalezl ponorku a sám ji také předvedl, roku 1695 popsal první parní pumpu. Roku 1699 byl jmenován členem Královské akademie věd v Paříži. Na pozváni lanckraběte Karla odešel do hesenského Marburgu, kde pobýval v letech 1696 - 1707. Přednášel tam fyziku a roku 1706 postavil první parní válec a parní pumpu, která měla čerpat vodu do vodotrysků v parku, brzy se ale porouchala. Postavil také kolový parník, který mu však loďaři v Mündenu zabavili a zničili. Poté, co upadl v nemilost, odjel zpět do Anglie. Tam se sice ještě nějaký čas věnoval vynálezům, ale po několika letech zemřel v chudobě pravděpodobně během roku 1712. Poslední doklad je záznam výplaty v Královské akademii z 5. dubna 1712. Vzhledem k nulovým finančním prostředkům byl pochován do neoznačeného hrobu.

Socha v rodném městě Blois

Kromě Papinova hrnce popsal také princip nízkotlakého parního stroje (1690), ponorný člun (1692), odstředivé čerpadlo (1698). Roku 1698 také postavil první parní čerpadlo na řece Fuldě, další sestavil v roce 1706 v Anglii. Na jeho myšlenky navázali Thomas Savery a Thomas Newcomen konstrukcí prvních parních strojů.

  • V článku byly použity informace z odpovídajícího článku německé a anglické Wikipedie.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Denis_Papin&oldid=13543584“