Hradní kaple

Závěr hradní kaple na Bezdězu

Hradní kaple představují specifický stavební a do značné míry i funkční typ v rámci středověkého stavitelství. Zpravidla se jedná o nevelkou sakrální prostoru v rámci opevněného sídla – hradu.

Typologické členění

Ze stavebního i provozního hlediska se může jednat o samostatný objekt, stavbu navazující jednou či více stěnami na obytné či další hradní budovy, případně o prostoru začleněnou do palácové či obytné stavby; kaple může být nápadná a reprezentačně vyzdobená, ale může být řešená i skromně až intimně. I v takových případech však bývají odlišitelné tvarem oken, ale především ozdobným kněžištěm, vystupujícím z průčelí budovy.

Kaple se mohou nacházet na úrovni terénu – v přízemí, ale mohou být umístěny i ve vyšších partiích stavby, např. v úrovni reprezentačního podlaží; specifickou formou jsou i kaple nad bránou. Kaple ovšem může nést patro, které rovněž mohlo tvořit součást obranného systému hradu.

Reprezentační úloha kaple mohla vést k umístění křehké ozdobné stavby do citlivých pozic obranného systému a způsobovat riziko pro případ dobývání pevnosti.

Z hlediska chronologického vztahu k ostatním hradním objektům vznikaly nejrůznější situace. Často byla kaple stavěna v rámci jednoho stavebního projektu s obrannými, obytnými, hospodářskými objekty hradu, ale mohla vzniknout dříve (mohla být zachována z předchozí výstavby hradu, mohlo jít o původně samostatný sakrální objekt), nebo být přistavěna či vestavěna později; rovněž mohla být z reprezentačních důvodů honosně přestavěna v pokročilejším slohovém pojetí. I v případě současné výstavby se honosná kaple mohla odlišovat stylově, protože výtvarně a často i technicky náročná zakázka mohla být zadána vyspělejší skupině řemeslníků.

Hradní kaple byly často vybaveny panskou emporou, která byla většinou umístěna na opačné straně než oltář, tedy obvykle u západní stěny.

Specifickým typem jsou kaple patrové, kde honosnější a významnější horní patro obvykle navazovalo na reprezentativní prostory paláce.

Porovnatelné jsou ze stavebního a provozního hlediska kaple městských paláců (panovnických, biskupských, klášterních, šlechtických) či radnic, nebo kaple opatských či panovnických domů v klášterech (komendách) apod.

Příklady

• Pražský hrad. Kostel Všech svatých. Kaplový arkýř v královském sálu.

Kaple sv. Kříže na Karlštejně (1878)

• Karlštejn. Kaple sv. Mikuláše. Kostel Panny Marie. Kaple sv. Kateřiny. Kaple sv. Kříže.
• Křivoklát. Pozdně gotická kaple v 1. patře, na úrovni reprezentačních prostor královského paláce.
• Bezděz. Raně gotická kaple s tribunou přístupnou z reprezentačních prostor královského paláce.
• Zvíkov. Raně gotická kaple v úrovni reprezentačního patra paláce, vybavená pavlačovou tribunou.
• Špilberk. Raně gotická kaple v patře hradního paláce.
• Landštejn. Románská tribunová kaple vložená do druhého patra donjonu.
• Buchlov. Raně gotická kaple v patře věže nad bránou hradního jádra.
• Horšovský Týn. Raně gotická tribunová kaple v patře věže začleněné do nároží palácových křídel.
• Houska. Raně gotická kaple s tribunou, včleněná do nároží palácových křídel v úrovni 1. patra.
• Lipnice. Vrcholně gotická kaple v přízemí mohutné věže.

Pozůstatky kaplového arkýře na Krakovci

• Krakovec. Kaple včleněná do patra paláce se zevně projevovala chórovým arkýřem vystupujícím z vnějšího průčelí.

Švihov, kaple

• Švihov. Pozdně gotická kaple v úrovni patra paláce, vybavená tribunou.
• Blatná. Kaple s presbyteriem vystupujícím z průčelí vedle vstupní brány. Relikty patrové sakrální centrální stavby s patrem se čtyřmi apsidami.
• Jenštejn. Gotická kaple v patře kruhové věže.
• Patrové kaple. Cheb.

Odkazy

Literatura

• STEVENS, Ulrich: Burgkapellen. Andacht, Repräsentation und Wehrhaftigkeit im Mittelalter. Darmstadt 2003.
• STEVENS, Ulrich: Burgkapellen im deutschen Sprachraum. Köln 1978
• ARNTZ, Ludwig: Burg- und Schlosskapellen. In: Zeitschrift für christliche Kunst XXVII, Heft 11/12, 1914, 171-198
• BOLINA, Pavel / DURDÍK Tomáš: Kaple vrcholně středověkých hradů. In: Castellologica bohemica II, 1991, 9‒22
• LÍBAL, Dobroslav: Rezidenční kaple vrcholného a pozdního středověku v Čechách. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Praha 2003, 156-161, 409-412
• ZÁRUBA, František: Hradní kaple I. Doba přemyslovská, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014, 296 s. ISBN 978-80-7422-335-8
• ZÁRUBA, František: Hradní kaple II. Doba lucemburská, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2015, 384 s. ISBN 978-80-7422-414-0