Teroristické útoky 11. září 2001: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
BUSH DID 9/11
⚫
{{Infobox - atentát

⚫
bUSH DID 9/11{{Infobox - atentát
| jméno = Teroristické útoky 11. září 2001
| jméno = Teroristické útoky 11. září 2001
| obrázek = September 11 Photo Montage.jpg
| obrázek = September 11 Photo Montage.jpg

Verze z 7. 4. 2016, 13:26

BUSH DID 9/11

bUSH DID 9/11

Teroristické útoky 11. září 2001
Zleva a seshora - hořící Světové obchodní centrum (WTC), sesutá část Pentagonu, letadlo letu 175 naráží do WTC, záchranné práce na Ground zero, objevené zbytky letadla letu 93, letadlo letu 77 naráží do Pentagonu
Zleva a seshora - hořící Světové obchodní centrum (WTC), sesutá část Pentagonu, letadlo letu 175 naráží do WTC, záchranné práce na Ground zero, objevené zbytky letadla letu 93, letadlo letu 77 naráží do Pentagonu
CílSvětové obchodní centrum, Pentagon,
Mrtví lidé2 996
Zranění lidé25 000
DůsledkyVyhlášení války proti terorismu
Datum11. září 2001, (8:45 - 10:28 UTC-4)
MístoUSA New York, Washington, Pensylvánie
Pachatelal-Káida
Použité zbraněnože, letouny Boeing 767
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na zasažené věže WTC a Sochu Svobody

Útoky z 11. září 2001 BUSH DID 9/11 byly sérií koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Provedlo je 19 příslušníků militantní islamistické organizace al-Káida. Ti unesli čtyři letadla na komerčních linkách společností American Airlines a United Airlines. Dvě z nich, Let American Airlines 11 a Let United Airlines 175, narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, zabila všechny lidi na palubě a další uvnitř budov. Obě zasažené budovy se následkem vzniklého požáru do dvou hodin zhroutily, zničily blízké budovy a další poškodily. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany USA v hlavním městě USA, Washingtonu, D.C. Čtvrté letadlo se zřítilo po souboji mezi teroristy a pasažéry letadla poblíž města Shanksville v Pensylvánii. Letadlo letělo na Washington, D.C. a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol.

Při útocích celkem zemřelo 2996 lidí včetně 19 únosců. Až na 55 vojáků ze 125 obětí, které zemřely v Pentagonu, byli oběťmi civilisté, pocházející celkem z 90 zemí.

V reakci na útoky vyhlásily Spojené státy „válku proti terorismu“, provedly invazi do Afghánistánu a svrhly hnutí Tálibán, které poskytovalo zázemí teroristům z al-Kájdy. Na domácí půdě pak zákonodárci schválili zákon rozšiřující pravomoci zpravodajských služeb. Mnoho dalších zemí také posílilo antiteroristickou legislativu a pravomoci svých bezpečnostních složek. Některé americké burzy zůstaly po útoku uzavřeny celý týden a po svém znovuotevření vykázaly ohromné ztráty zejména v pojišťovnictví a letecké dopravě. Zničení kancelářských prostor způsobilo škodu v řádech miliard dolarů.

Poškozený Pentagon byl opraven během jednoho roku. První opravenou budovou Světového obchodního centra se stala v roce 2006 budova číslo 7. Hlavní budova zvaná Věž svobody byla dokončena 10. května 2013.

Útoky

Chronologie

Trasy čtyř letů během 11. září
Mapa útoků na WTC (letadla nejsou v měřítku)
Schéma útoku na WTC
Severní strana jižní věže krátce po zásahu (Let 175)
Zřícení věží

Všechny časy jsou místní časy v pásmu UTC-4 (Eastern Daylight Time) platném v době útoků na východním pobřeží USA. V České republice platil tehdy středoevropský letní čas, který ukazuje o 6 hodin více.

  • 7:58 Let United Airlines č. 175 se na letišti v Bostonu řadí do fronty letadel a čeká na povolení ke startu.
  • 7:59 Let American Airlines č. 11 startuje z Bostonu do Los Angeles (na palubě 81 pasažérů, 2 piloti, 9členná posádka; typ stroje – Boeing 767).
  • 8:10 Let American Airlines č. 77 startuje z Washingtonu, D.C. do Los Angeles (na palubě 58 pasažérů, 2 piloti, 4členná posádka; typ stroje – Boeing 757).
  • 8:13 Boeing 767 na letu 11 se odchyluje z kurzu o 20° a přestává komunikovat s leteckou kontrolou (první náznak nestandardního chování; o 7 minut později navíc vypíná identifikační signál).
  • 8:14 Let United Airlines č. 175 dostává povolení ke startu a vzlétá z Bostonu směr Los Angeles (na palubě 56 pasažérů, 2 piloti, 7členná posádka; typ stroje – Boeing 767).
  • 8:20 Let American Airlines č. 77 startuje z Washingtonu, D.C. do Los Angeles (na palubě 58 pasažérů, 2 piloti, 4členná posádka; typ stroje – Boeing 757).
  • 8:42 Poslední radiokomunikace letu č. 175 se zemí.// V té době Let United Airlines č. 93 konečně startuje z Newarku do San Franciska (na palubě 38 pasažérů, 2 piloti, 5členná posádka; typ stroje – Boeing 757). Má 42 minut zpoždění, díky pomalému provozu na letištní dráze.
  • 8:46 Boeing 767 na letu 11 naráží v rychlosti 790 km/h do severní věže WTC. Budova je zasažena mezi 94. a 98. patrem (kabina letadla zasáhla 96. patro). Dochází k okamžitému vznícení paliva a uvěznění všech lidí v patrech nad místem nárazu letadla.
  • 8:51 Poslední radiokomunikace letu č. 77 se zemí.
  • 9:02 Boeing 767 na letu 175 naráží v rychlosti 950 km/h (maximální cestovní rychlost v 35000 stopách je 913 km/h, při zemi je nižší) do jižní věže WTC mezi 78. a 84. patrem (kabina letadla zasáhla 80. patro). Náraz letadla v televizi v přímém přenosu vidí miliony lidí po celém světě. (Federální úřad USA pro letectvo s okamžitou platností uzavírá všechna letiště v New Yorku).
  • 9:21 Všechny tunely a mosty v New Yorku jsou uzavřeny.
  • 9:25 Federální úřad USA pro letectvo uzavírá americký vzdušný prostor a přikazuje všem vnitrostátním linkám okamžitě přistát.
  • 9:27 Poslední radiokomunikace letu č. 93 se zemí.
  • 9:29 Prezident George W. Bush poprvé po útoku promlouvá k národu, oznamuje, že se vrací do Washingtonu a že došlo k obrovské národní tragédii. První potvrzené zprávy naznačují minimálně 6 obětí a alespoň 1 000 zraněných.
  • 9:37 Boeing 757 na letu č. 77 naráží do budovy Pentagonu. Je zabito všech 64 lidí na palubě a dalších 125 v budově.
  • 9:45 Bílý dům a Kongres jsou evakuovány.
  • 9:49 Všechna letiště v USA jsou uzavřena.
  • 9:58 Operátor záchranného telefonního systému je informován pasažérem letu č. 93 o unesení letadla.
  • 9:59 Jižní věž WTC se 56 minut po zasažení letadlem hroutí. Tragédii sledují miliony lidí po celém světě v přímém televizním přenosu. Dolní Manhattan je zahalen obrovským oblakem prachu.
  • 10:03 Boeing 757 na letu č. 93 se zřítil do polí v Pensylvánii, 120 km jižně od Pittsburghu poté, co se pasažéři na palubě proti teroristům vzbouřili a pokusili se získat nad letadlem kontrolu. Evakuace sídla OSN a centrály NATO v Bruselu a uzavření všech hraničních přechodů USA s Mexikem.
  • 10:10 Hroutí se část Pentagonu.
  • 10:25 Objevuje se informace, že před Ministerstvem zahraničních věcí USA explodovala nálož (žádný zraněný).
  • 10:28 Severní věž WTC se hroutí. Spolu s věží je zničen i přilehlý hotel Marriott.
  • 14:00 Ukončení všech finančních operací na akciových trzích v USA.
  • 14:21 Armáda USA rozmísťuje v okolí New Yorku a Washingtonu, D.C. raketový protiletecký systém.
  • 14:40 První tisková konference po katastrofě vedená starostou New Yorku Rudolphem Giulianim.
  • 16:25 Hlavní akciové trhy v USA potvrzují zastavení obchodovaní i na následující den.
  • 17:25 Sedmačtyřicetiposchoďová budova č. 7 WTC se sesunula k zemi; na čtyřech místech budovy probíhaly menší izolované požáry; ostatní budovy centra jsou zničeny troskami z pádu Dvojčat – celé obchodní středisko je tedy zničeno; místo bývalého WTC později přijme název Ground zero).
  • 20:30 Prezident USA George W. Bush přednáší v televizi svůj projev k národu.

Ztráty na životech

Související informace naleznete také v článku Oběti teroristických útoků z 11. září.
Oběti (bez únosců)
New York Světové obchodní centrum 2 606[1][2]
Let American Airlines 11 87[3]
Let United Airlines 175 60[4]
Arlington Pentagon 125[5]
Let American Airlines 77 59[6]
Shanksville Let United Airlines 93 40[7]
Celkem 2 977

Počet obětí teroristických útoků dosáhl 2 977 lidí, přičemž 19 sebevražedných únosců není do seznamu zahrnutých.[8] Místní Úřad hlavního koronera uvádí, že při útocích na New York zahynulo celkem 2 749 lidí, z toho 147 pasažérů a členů posádek obou letů. Toho dne se v obou budovách Světového obchodního centra nacházelo 14 154 lidí, kteří pravidelně přicházeli mezi půlnocí a 8:47. Dalších 940 jich bylo zapsáno v hotelu Marriott, který byl umístěn mezi nimi.

Přibližně 12 000 lidí - téměř všichni pod zónou nárazu - se dostalo ven, ale přinejmenším 1 500 lidí v obchodním centru - a možná mnohem víc - přežilo nárazy letadel, ale zemřelo, protože se jim nepodařilo uniknout z místností, kde se nalézali, nebo z výtahů, dokud ještě budovy stály. V patrech, která zasáhla letadla (tedy natolik blízko, aby zemřeli okamžitě) se nacházelo necelých 600 lidí. V Pentagonu zahynulo přesně 125 lidí. Oběti v unesených letadlech se evidují v počtu 87 pro let č. 11, 59 pro let č. 77, 40 pro let č. 93 a 59 pro let č. 175.

V důsledku celé tragédie zahynulo 343 hasičů, 87 příslušníků Port Authority Police Department, 28 newyorských policistů a 36 civilních zaměstnanců Pentagonu. V troskách přežilo pouhých 20 lidí. Úřady, kterým byla svěřena nelehká identifikace těl, pracovaly s více jak 12 tisíci pozůstatků, leckdy velkými jen jako úlomek kosti či zubu, které navíc i po 5 letech nacházely na střechách budov, jež obklopovaly Světové obchodní středisko (např. Deutsche Bank).[9][10] K identifikaci byla použita technika analýzy DNA.

Škody na budovách a infrastruktuře

Looking down on ground zero area toward the east with smoke rising from the collapsed buildings
Letecký pohled na Ground Zero 17. září 2001

Severní a Jižní věž světového obchodního centra, Hotel Marriott (WTC 3), budova číslo 7 a Pravoslavný kostel Svatého Mikuláše byly kompletně zničeny.[11] Budovy číslo 4, 5 a 6 a také obě lávky pro chodce byly vážně poškozeny. Budova Deutsche Bank na 130 Liberty Street byla částečně poničena a později zbourána. Také obě budovy Světového finančního centra byly poničeny.[12]

Budova Deutsche Bank na 130 Liberty Street byla později prohlášena za neobyvatelnou z důvodu toxického zamoření vnitřních prostor budovy, proto byla následně rozebrána. Budova Fiterman Hall patřící Borough of Manhattan Community College na 30 West Broadway byla uzavřena kvůli rozsáhlému poškození a je přestavována. Blízké budovy 90 West Street a budova Verizon byly těžce poškozeny, ale opraveny. Středně poškozeny byly také budovy Světového finančního centra, One Liberty Plaza, the Millenium Hilton, a 90 Church Street. Chybějící telekomunikační signál původně vysílaný ze zničených vysílačů na střeše Severní věže byl záhy nahrazen.

Pentagon byl silně poničen v důsledku nárazu letu American Airlines 77, následný požár způsobil kolaps jedné ze sekcí budovy. Během přibližovacího manévru letoun svými křídly srazil několik sloupů veřejného osvětlení a svým pravým motorem narazil do elektrického generátoru před budovou. Letoun narazil do západní části budovy v úrovni prvního patra. Trosky letounu způsobily poškození do vzdálenosti 93 metrů od průniku letadla do budovy.[13]

Záchranné práce

Newyorské požární oddělení vyslalo k hašení požáru Dvojčat polovinu celého sboru, celkem 200 požárních jednotek, jejich řady byly posíleny mnohými požárníky, kteří ten den neměli mít službu. Newyorské policejní oddělení vyslalo pohotovostní jednotky a další policejní personál a také leteckou jednotku. První sanitky začaly přijíždět na místo. Hasiči, policie a Přístavní správa nekoordinovali své úsilí. Z důvodů oddělených velitelských stanovišť nebyla zasahujícím hasičům předána informace o hrozícím kolapsu budov.

V newyorských nemocnicích, kam byli sváženi ranění, byl v následujících dnech vyhlášen zákaz vstupu pro novináře a veřejnost a nemocnice byly hlídány policií.[14]

Přípravy a motivace útoku

Operace Bojinka

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Bojinka.

Světové obchodní centrum figurovalo (např. vedle Bílého domu, Pentagonu, a několika dalších) na seznamu amerických cílů v projektu Bojinka – plánu radikálních muslimů, v čele s Ramzi Jusefem, operujících toho času na Filipínách. Hlavní část operace Bojinka byl únos 11 letadel a zasažení několika cílů v USA a jihovýchodní Asii. Měl se odehrát v lednu 1995. Pouze náhoda (požár, který vypukl v sídle konspirátorů) přivedla filipínskou policii na stopu útočníků a celý plán byl překažen. Všechny dostupné materiály o únosech a útocích (s použitím dopravních letounů jako zbraně) byly poskytnuty mimo jiné i americkým agenturám CIA a FBI.

Atentátníci

Muhammad Atta

Seznam únosců, kteří dle závěrů vyšetřování FBI spáchali útoky:[15]

Celou skupinu vedl Muhammad Atta.[16]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Důsledky teroristických útoků

Trosky po zřícení „dvojčat“, autor Joel Meyerowitz
Následky nárazu do budovy Pentagonu. Vnější zeď se sesunula, autor Cedric H. Rudisill

Cíle útoků nebyly vybrány náhodně. Mrakodrapy Světového obchodního centra byly významnou dominantou na panoramatu Manhattanu, který je symbolem hospodářství Spojených států. Pentagon, sídlo Ministerstva obrany, je symbolem vojenské síly země. Je velmi pravděpodobné, že letadlo letu č. 93 mělo zasáhnout politický sektor americké společnosti. Podle závěru komise pro 11. září byl primárním cílem třetího útoku Bílý dům záložním cílem byl Kapitol.[17] Let 93 se však zřítil v důsledku vzpoury pasažérů u obce Shanksville v Pensylvánii asi 240 km od Washingtonu D.C.

Záběry a informace o teroristických útocích vysílala reálném čase všechna významná světová media. Útoky měly výrazný vliv na mezinárodní politiku. Administrativa prezidenta George Bushe vyhlásila válku mezinárodnímu terorismu a následující měsíc americké síly vstoupily na území Afghánistánu. Státy NATO poprvé v historii organizace aktivovaly článek 5 Washingtonské smlouvy.[18] Na domácí scéně administrativa prezidenta Bushe prosadila vlastenecký zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci bezpečnostních složek Spojených států.[19] Kromě právních změn došlo k zavedení silnějších bezpečnostních opatření v letecké dopravě, které zahrnují například důkladnější bezpečnostní prohlídky na letišti nebo nasazení ozbrojených protiteroristických agentů na paluby komerčních letadel.[20]

Bezpečnost

Útoky měly nejvýraznější dopad na bezpečnostní status ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta George W. Bushe, který nastoupil do úřadu teprve v lednu 2001, přijala rozsáhlý systém opatření a bezpečnostních omezení. Uvedla do praxe pěti bodovou stupnici, podle které jsou občané USA informováni o aktuálním stavu ohrožení. USA postupně přijímaly stále více omezení týkajících se stykem se zahraničními návštěvníky. Administrativa začala považovat za nutné brát na letištích otisky prstů, sbírat fotografie přijíždějících turistů apod. V návaznosti na války v Afghánistánu a Iráku začala protiteroristická opatření ve Spojených státech nabývat na významu.

Bushova administrativa zřídila též Ministerstvo vnitřní bezpečnosti, Centrum shromažďování údajů o hrozbě, Centrum pro monitorování terorismu a Správu pro bezpečnost v dopravě. Federální úřad pro vyšetřování USA (FBI) začal považovat boj s terorismem za nejvyšší prioritu, rozšířil bojové skupiny a také se pokouší zdokonalit komunikaci se CIA. Ta obnovila veškeré tajné operace a zaměřila se na výuku cizích jazyků. NSA, zahájila masivní sledování osobních dat uživatelů internetu.[21]

Politické důsledky

George W. Bush svolává brífink o útocích.

Přímým důsledkem teroristických útoků byla reakce vlády USA, jejíž bezprostřední gesto se dá charakterizovat intenzivním hledáním „uchopitelného“ viníka. Jelikož tajné služby více zemí nepochybovaly o vině teroristické sítě al-Káida, jediným prostorem pro vojenskou odvetu Spojených států se náhle stal Afghánistán, na jehož území al-Káida vedená Usámou bin Ládinem cvičila své oddané bojovníky ve vládou podporovaných táborech. 7. října 2001 USA podnikly první leteckou ofenzívu a následný vpád do této islámské země (viz Válka v Afghánistánu).

Dalším politickým důsledkem katastrofy z 11. září bylo vítané oteplení vztahů Ruska a USA. Ruský prezident Vladimir Putin velmi obratně využil tragédii a osobní projev sympatií či spoluúčastnosti a zasloužil se o rozvoj přátelských vztahů. Také Bush mohl počítat s pochopením Putina pro válku proti Talibanu. Vítaným důsledkem se stalo i naplnění cílů NATO novým smyslem. Severoatlantická aliance se opět semkla, tentokrát proti terorismu a snažila se poprvé v historii uplatnit článek 5 o pomoci spojenců napadenému členovi paktu.

Reakce světa

Reakce světových vůdců vyjadřovaly velmi podobné pocity. Pro anglickou královnu Alžbětu II. byly útoky neuvěřitelným a totálním šokem, pro papeže Jana Pavla II. nevýslovným hororem. Generální tajemník OSN Kofi Annan vyjádřil přesvědčení, že se to dotklo všech v jeho působnosti a pro všechny je to traumatizující a strašná tragédie. Pro českého prezidenta Václava Havla to bylo hrozným varováním pro civilizaci, které nás vyzývá mobilizovat a převzít zodpovědnost za tento svět. Francouzský prezident Jacques Chirac přesvědčoval, že Francouzi plně soucítí s americkým lidem. Britský premiér Tony Blair zase poukázal na tento masový terorismus jako na nové zlo v dnešním světě. Italský premiér Silvio Berlusconi se neobával vyzvat na konfrontaci s teroristy, ruský prezident Putin jako první vyzývá mezinárodní společenství k sjednocení úsilí v boji proti terorismu. Japonský ministerský předseda Junichiro Koizumi řekl, že takovýto druh terorismu nebude nikdy odpustitelný, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana ubezpečoval, že Evropská unie bude pevně a plně stát za Spojenými státy, afghánský ministr zahraničních věcí Wakil Ahmed Muttawakil po útocích prohlásil, že Taliban odsuzoval a stále odsuzuje jakýkoliv terorismus v jakékoliv formě. V iráckém rozhlase se však objevila vyjádření, které útoky označila za operaci století, kterou si USA zasloužily kvůli svým zločinům proti lidskosti. Naproti tomu kubánská vláda označila katastrofu za americkou národní tragédii.

Ekonomický dopad

New York Stock Exchange byla v důsledku událostí z 11. září po 4 dny zavřena.

Ekonomický dopad teroristických útoků na cíle v USA byl už v prvních dnech zřejmý. Analytici se však shodují v tom, že útoky nemohly výrazně zasáhnout ekonomiku Spojených států, která pracuje s penězi o objemu 5 až 10 biliard amerických dolarů, protože toto hospodářství je velmi diverzifikované a decentralizované na to, aby rána na jednom poli jeho působnosti odhalila jeho slabost. Touto slabostí a zároveň nejmocnější silou americké ekonomiky je vůle a zájmy řádového spotřebitele, které tyto útoky příliš nenarušily. Útoky byly ve své době největší pojistnou událostí způsobenou člověkem v historii, když pojistné nároky přesáhly 40 miliard dolarů.[22]

Negativním ekonomickým dopadem byly především rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, značné ztráty na příjmech amerických leteckých společností, kolaps cestovního ruchu v Evropě ze strachu cestovat letadlem a vysoký a roky rostoucí deficit státního rozpočtu USA, který vytvořil prostor pro masivní inflaci, a tím i postupný pád hodnoty dolaru vůči euru v průběhu roku 2002 a 2003, a též stoupající nezaměstnanost. V roce 2001 přišlo o práci více jak 1 milión Američanů, přičemž množství vytvořených pracovních příležitostí tuto hranici ani zdaleka nepřekročilo. V prosinci 2001 dosáhla nezaměstnanost až hodnotu 5,8 %, což bylo nejvíce za předešlých šest let.

Výdaje státního rozpočtu USA

Rozpočet Bushovy administrativy se rozhodl věnovat 15 miliard USD na domácí bezpečnostní programy a Bílý dům vyčlenil v rámci své fiskální politiky pro rok 2002 na bezpečnost 34 miliard dolarů.

Podle Ministerstva obrany USA samotné vojenské operace v Afghánistánu stály přibližně 2,9 miliardy dolarů a 1,8 miliard stála ochrana amerických míst Národní gardou v době války.

Kompenzace ztrát amerických leteckých společností, které několik dní nemohly létat a kompenzace ztrát pro rodiny a pozůstalé obětí tragédie byla stanovena ve výši 13,6 miliard dolarů v letech 2001 až 2006. Z prvního balíku peněz, které Kongres poskytl americkému prezidentovi bezprostředně po 11. září pro boj s terorismem (40 miliard USD), Bílý dům vyčlenil pro obranu 17 miliard USD, 11 miliard přidělil městu New York a 10 miliard se věnovalo domácí bezpečnosti.

Zdravotní dopad

Respirační onemocnění

Hasič sleduje zbytky jižní věže

Teroristické útoky měly výrazný dopad na zdraví obyvatel New Yorku. Z budov se při jejich pádu uvolnilo veliké množství velmi jemného prachu, který pokryl široké okolí, někde až do výšky několika centimetrů. Obsahoval částice zdiva i vnitřního vybavení budov, ale též nebezpečné látky včetně zplodin z PVC, dioxiny, olova a karcinogenního azbestu z protipožárních izolací, rtuti z osvětlení a zplodiny z paliva doutnajícího pod zborcenými budovami Světového obchodního centra. Zejména dobrovolní záchranáři často pracovali bez dostatečného ochranného vybavení a později jim nebyla poskytnuta odpovídající zdravotní péče. Celkem bylo zdraví nebezpečnému prachu a zplodinám v dolním Manhattanu vystaveno 410 000 lidí. Podle poznatků programu WTC Medical Monitoring Treatment se u 20 000 z nich respirační onemocnění v minulých letech projevily. Dalším nebezpečím je rychlý rozvoj rakoviny u lidí zasažených prachem ze zřícených budov. New York City Department of Health hlásí 817 úmrtí na respirační onemocnění u policistů a hasičů zasahující v den tragédie (kteří pád přežili a dál operovali v oblasti), ale také u dobrovolných pomocníků při odklízení sutin a místních obyvatel.[23]

Posttraumatická stresová porucha

Podle studií zveřejněných deníkem New York Times obyvatelé New Yorku podléhají po zářijových událostech roku 2001 dvakrát častěji depresím než ostatní Američané. U mnohých byla diagnostikovaná posttraumatická stresová porucha.[24] Podle hloubkových studií až 13 % obyvatel New Yorku prožilo v den tragédie akutní paniku a záchvat strachu, pocit ohrožení vlastní existence, což potvrzuje i Newyorská akademie medicíny. Deset procent obyvatel v souvislosti s tragédií pociťovalo depresi, mnozí trpěli vážnou nespavostí.[zdroj?]

V lednu 2014 Newyorská policie obvinila 106 lidí z neoprávněno užívání sociálních dávek pro invalidy. Obvinění údajně uvedli úřady v omyl když tvrdili, že v důsledku událostí z 11. září 2001 trpí psychickými problémy, které jím neumožňují nadále pracovat. Mezi obviněnými je 72 bývalých policistů a 8 hasičů.[25]

Konspirační teorie

Související informace naleznete také v článku Konspirační teorie o útocích z 11. září 2001.

Po útocích se vynořila řada konspiračních teorií zpochybňujících oficiální verzi útoků. Stoupenci konspiračních teorií vycházejí z nesrovnalostí a rozdílů od oficiálních prohlášení. Nejčastěji namítají, že po zjištění unesených letadel byly suspendovány standardní bezpečnostní postupy, které doposud měly 100% úspěšnost.[zdroj?] Dále tvrdí, že Světové obchodní centrum bylo zničeno řízenou demolicí a někteří spekulují o tom, že poškození Pentagonu nezpůsobilo linkové letadlo.[26] Z toho vyvozují, že americká vláda o útocích věděla a nezabránila jim, nebo je dokonce sama organizovala. Mezi filmy propagujícími alternativní teorie o útocích byla virálně šířený dokument Zeitgeist The Movie.

Vyšetřování

Ihned po útocích započalo vyšetřování vedené FBI, které bylo uzavřeno s tím, že jsou jasné a nezvratné důkazy spojující Al Kaidu a Usámu bin Ládina s útoky. FBI se podařilo rychle identifikovat všechny únosce, včetně vedoucího skupiny Mohameda Atty, jehož zavazadlo objevené na Bostonském letišti obsahovalo mimo jiné seznam členů skupiny. 27. srpna byly zveřejněny fotky 19 únosců spolu s informacemi o nich.

Komise pro 11. září

Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy, které předsedal bývalý guvernér státu New Jersey Thomas Kean, byla utvořena koncem roku 2002 s cílem připravit kompletní zprávu o okolnostech útoků, včetně možnosti na ně efektivně odpovědět. 22. července 2004 vydala Konečnou zprávu Komise k 11. září, která se stala terčem mnohostranné kritiky.[27][28]

Zhroucení budov Světového obchodního centra

Související informace naleznete také v článku Zhroucení budov Světového obchodního centra.

Federal Emergency Management Agency dokončila studii o pádu budov v roce 2002. Prohlásila v ní že konstrukce budov WTC byla v pořádku a zhroutila se v důsledku zcela mimořádných faktorů, které stavitelé nemohli předpokládat. Zároveň vyzvala k dalšímu studiu. FEMA navrhla, že oslabení spojů bylo způsobeno oslabením podlahových trámů požáry, které nastaly následkem nárazu letadla. Podle zprávy FEMA a následné oponentury NITSu byly podlahy odděleny od hlavní konstrukce budovy, následně se sesunuly jedna na druhou, což vedlo k progresivnímu tj. „palačinkovému“ kolapsu.[29]

Šetření FEMY bylo později revidováno, podrobnějším šetřením Národního institutu pro normy a technologie (NITS), který jí také konsultoval s odbornou veřejností. Vyšetřování bylo ukončeno v roce 2005. Stejně jako FEMA také NITS konstatovala správnost konstrukce WTC a dále také konstatovala, že se závažností útoků a rozsahem ničení neměla americká města dosud zkušenost. NITS také zdůraznil roli požárů, které však nebyly příčinou rozpadu spojů podlah s hlavní konstrukcí. Místo toho bylo zjištěno, že prohýbající se podlahy k sobě přitáhly obvodové sloupy: „To vedlo k vnitřnímu vyklenutí obvodových sloupů a jejich následnému selhání na jižní straně WTC 1 a na východní straně WTC 2 a zhroucení obou věží.“ [30]

Interní prověrka CIA

Generální inspektor CIA kontrolující interní zprávy CIA před 11. zářím byl ostře kritický k práci vyšších důstojníků CIA, kteří neudělali vše potřebné pro zastavení terorismu. Zejména nezadrželi dva z útočníků (Nawaf al-Hazmi a Khalid al-Mihdhar), když vstoupili na americké území a informace o nich nepředali FBI.[31]

Památka obětem

Památník obětí 11. září 2001.

Ve dnech následujících po útoku se konalo mnoho vzpomínkových akcí a vzniklo mnoho improvizovaných památníků. Další vzpomínkové akce se konají pravidelně v den výročí útoku. Mezi nejviditelnější patří Tribute in Light (pocta světlem), noční instalace 88 světlometů umístěných v půdorysech WTC. Ta se koná od roku 2002 každoročně v den výročí útoku.

Vítězným projektem pro stavbu trvalého památníku obětí na Ground zero se stalo dílo architektů Michaela Arada a Petera Wolkera s názvem Reflecting Absence (Odraz nepřítomnosti). To počítalo s vytvořením dvou nepříliš hlubokých „nádrží“ přesně na místech, kde stály věže WTC. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, jsou po vnějších stranách instalována jména všech obětí z 11. září 2001 a také 6 obětí teroristického útoku na WTC z 26. února 1993. Do soutěže se zapojilo více jak 5 000 projektů. Realizace vítězného projektu začala v roce 2006, slavnostně byl odhalen v roce 2011, přesně na den desátého výročí útoku. Slavnostního otevření památníku se zúčastnil současný prezident Spojených států Barack Obama i s první dámou Michelle Obamovou a jeho předchůdce v úřadu George Bush s manželkou Laurou. Přítomna byla také ministryně zahraničních věcí USA a bývalá první dáma Hillary Clintonová.

Památník u Pentagonu byl slavnostně odhalen při sedmém výročí útoku v roce 2008. Trvalý památník na místě dopadu letu 93 zatím postaven není. Další trvalé památníky již vyrostly po celých Spojených státech.

Mediální dopad

Útoky také měly velký vliv na filmovou tvorbu. Zhruba 45 filmů bylo dodatečně nebo v průběhu produkce pozměněno, zrušeno úplně nebo posunuta jejich premiéra. Změny zahrnovaly zejména odstranění scén připomínajících útok či samotného výskytu WTC.[32] V prvním díle chystané premiérové osmé řady seriálu Přátelé došlo k vystřižení několika scén a natočení jiných, neboť v původním scénáři Chandler vtipkoval o letecké bezpečnosti. Události kolem útoků byly také mnohokrát zpracovány ve filmech i dokumentech vyrobených pro kina, televizi či amatéry. Níže zmíněné snímky byly uvedeny také v českých kinech:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Accused 9/11 plotter Khalid Sheikh Mohammed faces New York trial. edition.cnn.com. CNN, November 13, 2009. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  2. ↑ Alleged 9/11 Plotters Face Trial Blocks From WTC Site. www.wibw.com. WIBW, November 13, 2009. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  3. ↑ American Airlines Flight 11. www.cnn.com. CNN. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  4. ↑ United Airlines Flight 175. www.cnn.com. CNN. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  5. ↑ Pentagon. www.cnn.com. CNN. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  6. ↑ American Airlines Flight 77. www.cnn.com. CNN. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  7. ↑ RODDY, Dennis B. Flight 93: Forty lives, one destiny. www.post-gazette.com. Pittsburgh Post-Gazette, October 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-11-30. (anglicky) 
  8. ↑ Lost lives remembered during 9/11 ceremony. media.www.theonlinerocket.com. The Online Rocket, September 12, 2008. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  9. ↑ Jim Dwyer: Pieces of Bones Are Found On Building At 9/11 Site, duben 2006
  10. ↑ http://newsmine.org/archive/9-11/wtc-collapse/over-750-bone-fragments-found-on-deutsche-bank-building.txt
  11. ↑ World Trade Center Building Performance Study [online]. FEMA, 2002 [cit. 2011-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 18, 2010. (anglicky) 
  12. ↑ CHABAN, Matt. 130 Liberty Finally Gone from Ground Zero. The New York Observer. 02-09. Dostupné online [cit. 2011-09-02]. (anglicky) 
  13. ↑ MACLEAN, John N. America Under Attack: A chronicle of chaos and heroism at the Pentagon. The Washington Post. 2008-06-01. Dostupné online [cit. 2011-09-03]. (anglicky) 
  14. ↑ ČTK. Newyorske urady uz drzi informace o nestesti pod kontrolou [online]. 14.9.2001 [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ FBI Announces List of 19 Hijackers
  16. ↑ iDnes.cz: Amerika ukázala důkaz proti bin Ládinovi
  17. ↑ 9/11 Commission Report. [s.l.]: National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States, 2004. Dostupné online. Kapitola Notes. 
  18. ↑ NATO and the fight against terrorism [online]. NATO.int [cit. 2011-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ America: From Freedom to Fascism, přibližně 1. hodina, 13. minuta
  20. ↑ Federal Air Marshals [online]. [cit. 2006-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ USA "profízlovány" více, než zprvu ukázala aféra Prism
  22. ↑ Makinen, Gail. The Economic Effects of 9/11: A Retrospective Assessment [online]. Congressional Research Service, 29. září 2002. S. CRS–4. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ We're living in a toxic time bomb [online]. Dailymail [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Ještě po deseti letech trpí Newyorčané traumaty z teroru [online]. Týden.cz [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ Záchranáři v USA brali dávky pro invalidy, stres z 11. září si vymysleli [online]. IDNES.cz [cit. 2013-01-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ Loose Change (2007)
  27. ↑ POSNER, Richard A. The 9/11 Report: A Dissent. The New York Times. August 29, 2004. Dostupné online [cit. 2008-04-14]. 
  28. ↑ Ed Henry. Republicans amplify criticism of 9/11 commission [online]. CNN.com, April 26, 2004 [cit. 2008-04-14]. Dostupné online. 
  29. ↑ HAMBURGER, Ronald, et al. World Trade Center Building Performance Study [pdf]. Federal Emergency Management Agency [cit. 2006-07-27]. Dostupné online. 
  30. ↑ NIST Response to the World Trade Center Disaster [PDF]. [cit. 2008-04-23]. Dostupné online. 
  31. ↑ Deep Background [online]. American Conservative, 2005-04-01 [cit. 2007-03-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ CNN: Uncle Sam wants Hollywood
  33. ↑ Let číslo 93] v Česko-Slovenské filmové databázi
  34. ↑ World Trade Center] v Česko-Slovenské filmové databázi

Související články

Dokumenty

Podrobnější informace naleznete v článku Konspirační teorie o útocích z 11. září#Dokumenty a filmy.

Literatura

ikona
Tento článek potřebuje doplnit či upravit literaturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) kapitolu Literatura a uvedete vhodné knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Knihy by měly být uváděny standardní formou citace.

Externí odkazy

Česky

Ostatní

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Teroristické_útoky_11._září_2001&oldid=13536330“