Měšek II. Lambert: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení obrázků
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno =Měšek II. Lambert
| jméno =Měšek II. Lambert
| titul =Polský kníže a král
| titul =Polský kníže a král
| obrázek =[[Soubor:Mieszko II.jpg|200px]]
| obrázek = Mieszko II.jpg
| popisek =Portrét z 19. století od [[Jan Matejko|Jana Matejka]].
| popisek =Portrét z 19. století od [[Jan Matejko|Jana Matejka]].
| vláda =[[1025]]–[[1034]]
| vláda =[[1025]]–[[1034]]

Verze z 31. 3. 2016, 13:53

Měšek II. Lambert
Polský kníže a král
Portrét
Portrét z 19. století od Jana Matejka.
Doba vlády10251034
Narozeníasi 990
Úmrtí10. května 1034
PohřbenBazilika svatých Petra a Pavla v Poznani
PředchůdceBoleslav Chrabrý
NástupceKazimír I. Obnovitel
PotomciKazimír I. Obnovitel, Ryksa Polská, Gertruda Polská
DynastiePiastovci
OtecBoleslav Chrabrý
MatkaEmnilda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšek II. Lambert (99010. května 1034) byl polský panovník z rodu Piastovců, v letech 10251031 polský král, v letech 10321034 kníže, syn Boleslava I. Chrabrého a jeho třetí ženy Emnildy. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko Gnuśny („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli.

K jeho sourozencům patřili starší bratr Bezprym, mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou Richenzou Lotrinskou měl syna Kazimíra, dcery Gertrudu, manželku Izjaslava I. Kyjevského a Ryksu, manželku Bély I. Uherského.

Vláda

Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi. Roku 1031 Konrád II. dobyl Lužici a kyjevský kníže Jaroslav Moudrý Červeňské hrady. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad Hnězdno a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád.

Měškovi nezbylo než uprchnout do Čech, kde se dostal do dočasného zajetí knížete Oldřicha. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě Bezpryma v roce 1032 se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky Konráda II. a na jednání v Merseburku v roce 1033 byl donucen vzdát se královského titulu, uznat svrchovanost císaře a podělit se s příbuznými o moc v zemi.

Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk Měška I. Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn Kazimír (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Nevložen titul!
10251031
Nevložen titul!
10321034