Jan II. Opolský: Porovnání verzí
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
m Sjednocení obrázků |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| jméno =Jan II. Opolský |
| jméno =Jan II. Opolský |
||
| titul =[[ratibořské knížectví|kníže ratibořský]], [[Opolské knížectví|opolský]] a tošecký |
| titul =[[ratibořské knížectví|kníže ratibořský]], [[Opolské knížectví|opolský]] a tošecký |
||
| obrázek = |
| obrázek = Jan II Dobry sarkofag.jpg |
||
| popisek = Sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli. |
|||
| popisek =sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli |
| popisek =sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli |
||
| vláda =[[1521]]–[[1532]] |
| vláda =[[1521]]–[[1532]] |
||
Verze z 31. 3. 2016, 13:27
| Jan II. Opolský | |
|---|---|
| kníže ratibořský, opolský a tošecký | |
 sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli | |
| Doba vlády | 1521–1532 |
| Narození | ? |
| Úmrtí | 1532 |
| Předchůdce | Valentin Hrbatý |
| Nástupce | Jiří Braniborsko-Ansbašský |
| Rod | slezští Piastovci |
| Otec | Mikuláš I. Opolský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan II. Opolský zvaný Dobrý (Hanuš Opolský) († 1532) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve slezských Piastovců.
Byl synem opolského knížete Mikuláše I. Spolu s bratrem Mikulášem II. využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. Opolské knížectví dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.[1] Zároveň se nesla ve znamení sporu s Matyášem Korvínem, hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem Kazimírem II. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových rukou, jal se opolský kníže jednat. V roce 1512 uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže Valentin Hrbatý dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem pruského velmistra Albrechta Jiřím Braniborsko-Ansbašským z rodu Hohenzollernů.[2]
Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické katedrále sv. Kříže v Opolí.[3]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 138. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 146
- ↑ Neznámá země, s. 27
