Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Theo T

Dobrý den, vážení kolegové. Mezi novými články se objevil článek: Theo T. V něm je použit neobvyklý termín "prostornost". Je neobvyklý, ale Slovník č. jazyka ho uznává. Autor však uvedl, že prostornost toho plavidla je 40 017 tun. Dovolil jsem si ty tuny opravit na m³, protože velikost prostoru přece nelze uvádět v tunách. Také jsem si dovolil poopravit vyjádření "Měří 227,28 metrů na délku" kratším vyjádřením: Je dlouhý 228,28 m. Autor článku tyto opravy a úpravy šmahem, bez jakéhokoliv vysvětlení revertoval. Prosím, můžete někdo napsat jak to tedy má být? Moc děkuji a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 09:56 (CET)

Prostornost je jiný výraz pro tonáž, která se udává většinou v tunách (resp. v tzv. registrovaných tunách), méně často v metrech čtverečních (m²). --Dvorapa (diskuse) 23. 1. 2016, 10:01 (CET)

Děkuji za odpověď. Pokud bych byl odborník na lodní dopravu, napsal bych článeček na téma Prostornost. Slovník č. jazyka uvádí pouze: prostornost je vlastnost toho, co zaujímá něj. (nejč. velký) prostor. Jinak se autorovi toho článku omlouvám. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 11:16 (CET)

A co pojem gabarit? --Juniperbushman (diskuse) 29. 2. 2016, 20:04 (CET)

Povzdech kolegy 90.181.10.91

To, co tu všichni děláte, neni na místě. Chápu, že se držíte pravidel a ani se nezasmějete - koneckonců s prominutím Váš problém, že nebudete mít holku.

Ale co je horší, je to, že se všichni Wikipedisté (jmenovitě Wikipedista:Horst a hlavně vy) tváří jako nějací roboti. Bohužel je ale na jejich článcích dobře vidět, jak jsou subjektivní. Zajímavé je, že čím více Wikipedista prosazuje NPOV, tím více je zaujatý. Víte, že by se v článcích neměly vůbec vyskytovat fráze jako bohužel, zajímavé je, naštěstí, je oblíbený/neoblíbený, je vhodné/nevhodné a spousta dalších frází, které, jak vidím, tady i přes NPOV máte na denním pořádku. Jak tady vůbec může existovat něco jako Šablona:Nejlepší článek? Měli byste se držet svých pravidel. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.181.10.91 (diskuse)

Co ten poslední příspěvek tady má znamenat? --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:25 (CET)

Tak zasmáli jsme se... a dál? Povzdechl jste si hezky, ale kterého článku konkrétně se to týká to netuším.--Horst (diskuse) 4. 3. 2016, 15:50 (CET)

Zas bych to s tou holkou nepřeháněl, jedno manželství snad i z Wikipedie vzniklo (Egg a Karakal, nemýlím li se). OJJ, Diskuse 4. 3. 2016, 16:24 (CET)

ČSFD z Wikidat

Výzva pro zájemce o filmové články: Na Wikidatech je nyní možné uvádět identifikační číslo filmu v databází ČSFD. Import stávajících dat již proběhl, ale stále zbývá asi 550 článků, které mají vyplněný {{Infobox - film}}, ale nemají uvedené číslo z ČSFD. Na jednoho člověka je to práce na delší dobu, ale jak známo, pokud každý udělá pár stránek, za chvíli to bude hotové. Přebírání tohoto čísla z Wikidat již také funguje - např. v Četník ve výslužbě. JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 14:10 (CET)

Díky. Projel jsem zatím písmeno A. Chci se ale zeptat, jaká se dá očekávat pružnost aktualizace. Když to bude dělat víc lidí najednou, tak abychom moc nenaráželi na filmy, které už tu položku mají vyplněnou. Stačí asi jen promazat cache, na ničem dalším ta kategorizace nezávisí. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2016, 15:41 (CET)

Skvělé, už jsme pod 490. Cache se u těchto Wikidatových kategorií aktualizuje velmi pomalu, většinou je třeba jí pomoci (například prázdnou editací - jen dnes jsem na tuhle kategorii pouštěl bota touch.py asi pětkrát). JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 22:09 (CET)

Dotaz: Pokud je odkaz v IB, co ext. odkazy? Smazat kde jsou, doplnit kde nejsou? B.mertlik (diskuse) 9. 2. 2016, 22:20 (CET)

O W U Ř G E R N by mělo být hotovo. Chrzwzcz (diskuse) 11. 2. 2016, 20:29 (CET)

Bohužel ten import toho naimportoval víc než je vhodné (ono tedy nebylo jak to poznat), protože odkaz na ČSFD tu máme zdaleka nejen ve smyslu autoritního odkazu, ale často i libovolného odkazu na film nějak související s tématem, což ale samozřejmě na Wikidata nepatří. Takže bude ještě spousta práce s opravami. --Mormegil ✉ 10. 2. 2016, 09:55 (CET)

Kategorii jsem prohnal touch.py (čili aktualizoval její obsah), máme tedy 357 článků s chybějícím záznamem na ČSFD na WD. Jestli import neproběhl plně správně, byl bych pro jeho úplný revert a poloautomatické znovuimportování (bez přepínače -always). --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 10:13 (CET)

Ad import: Souhlasím, že v některých případech mohl bot naimportovat id i k článkům, ke kterým nepatří. To už se tak u importů někdy stává. Odkazovaná stránka ukazuje 200 článků, kde to není zcela v souladu, ale z nich valná část nemá prostě vyplněno o co se jedná a odkaz tam může být dobře. Ale revertovat kvůli cca 70 chybným odkazům (3,5%) 2000 editací je zbytečný kanón na vrabce, chápal bych to, kdyby byla chybovost v desítkách procent. To bude jednodušší projít těch 70 odkazů ručně.

Problémem můžou být některé hraniční případy - narazil jsem na muzikál, který má {{infobox - film}} a existuje jeho filmový záznam, který má položku na ČSFD. Tedy sice na první pohled nesoulad, ale na druhý soulad. Obdobný případ je hned první odkazovaná položka na seznamu - záznam opery.

Stejně tak byly některé šablony vyplněny špatně. Ale díky tomu reportu je nyní můžeme opravit. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 10:36 (CET)

Bylo by to jednoduší. Vědět ovšem, jakých 70 odkazů to je. Nebo to víme? --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 19:26 (CET)

Už je asi z větší části opraveno, ale v podstatě se jednalo o ten hned první seznam 202 článků, ve kterém ovšem nebyly uvedeny ty bez vyplněného P31 (což byly většinou televizní seriály importované ze sk.wiki). Uvidíme zítra, co bude zbývat za problémy. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jen tak mimochodem, neměla by ta údržbová kategorie být skrytá? Nebo chceš, aby ji viděli i případní pomocníci, kteří nemají zobrazovány skryté kategorie? --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 19:24 (CET)

Vzhledem k ostatním podobným kategoriím, ESO. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Já to ESO chtěl použít, ale nevěděl jsem, zda to neskrytí nemělo nějaký hlubší – mne v tu chvíli neznámý – důvod. Evidentně nikoliv. --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 22:15 (CET)

V seznamu zbývá už jen 23 položek, mělo by jít a) hlavně o filmové série, které přirozeně na ČSFD nemají souborný záznam, b) o filmy, které zkrátka na ČSFD chybějí. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 10:01 (CET)

Díky za pomoc :-) Dáme ještě druhé kolo - zprovozníme kategorizaci v {{Infobox - televizní pořad}}. JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 11:12 (CET)

No nazdar :) Když už jsme u těhle infoboxů ... a možná to nepatří zrovna sem... - nedalo by se nějak sjednotit a udělat nějaké nabízené možnosti nebo zpětně robotem poupravit? Protože jak to teď upravuju tak tam vidím Země původu "Česko", Česká republika", "ČR", to všechno krát dvě protože někdo tam dává vlajku někdo ne, jazyk Česky/český/Čeština/čeština (x2 - s vlajkou/bez)... TV stanice Nova, TV Nova, NOVA... Takže to působí takovým neuspořádaným dojmem. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 16:51 (CET)

Zajímavé. POznamenám si, něco sjednotit půjde. BTW, ještě přemýšlím o výmazu prázdných položek z infoboxů, které brání přebírání z Wikidat (ČSFD už jsem takto odstranil) JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 22:16 (CET)

Možná by šlo vymazat prázdné parametry ve všech infoboxech využívajících Wikidata. Anebo rovnou ve všech infoboxech kompletně. To by zabránilo běžné praxi, kdy se do článku vloží celý infobox, poté se vyplní zčásti, později se např. přejmenuje položka v kódu infoboxu, není provedeno přejmenování botem nebo je provedeno chybně a poté někdo doplní informaci do přítomné chybné položky, aniž by si ověřoval, jestli daná položka skutečně v infoboxu je. O to bych se kdyžtak postaral. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:23 (CET)

S bezhlavým mazáním bych byl opatrný. Někde může právě nevyplněný parametr bránit tomu, aby se přebíraly závadné hodnoty z Wikidat. A obzvlášť u infoboxů, které data nepřebírají, je žádoucí spíš to, abychom v článku měli prázdný parametr, protože to pak vybízí a ulehčuje doplňování chybějících hodnot. Přejmenovávání parametrů v infoboxech by se mělo dít výhradně způsobem, který zachová kompatibilitu a pokud tak někdo nečiní, je to závadné, to by se nemělo podporovat. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2016, 23:00 (CET)

Dobrá, mimochodem je to ještě trochu horší problém než to vypadá. Kromě nezachovávání zpětné kompatibility (každý druhý prostě upraví infobox a nestará se, jak se to projeví v článcích) se ještě setkávám s další skupinou wikipedistů, kteří si nevšimnou existujícího parametru infoboxu a do článku vloží prostě data pod svým vlastním názvem parametru. Kromě toho (ale to už nelze považovat za chybu) pak někdo přidá do infoboxu chybějící položku a už nezkontroluje, že v nějakých článcích je třeba už vyplněna (byť dosud neexistovala) pod trochu jiným názvem (viz předchozí bod vymýšlení názvů parametrů). Se všemi případy se často setkávám a vůbec nevím, jak to řešit lépe než ruční editací všech článků, které obsahují v infoboxu nějakou chybu. Dost mi k tomu pomáhá Templatetiger, kde si nechám vyjet jednotlivé parametry v článcích, porovnám je s existujícími parametry infoboxu a ručně ty desítky překlepů, vymyšlených názvů, nepřejmenovaných názvů, chybných zásahů bota apod. v jednotlivých článcích upravím. Nejhorší na tom všem je, že ve většině všech infoboxů, které jsem už takto procházel, jsem se setkal s podobným poměrem 90/10 – 90 % neexistujících parametrů chybné názvy parametrů atd. a 10 % neexistujících parametrů parametry, které v infoboxu opravdu chybí. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 23:27 (CET)

To se asi pohybujeme v jiném prostředí, já s takovou mírou závadnosti parametrů a infoboxů do styku nepřicházím. A ani nezaznamenávám tak masivní neuvážené zásahy do infoboxů. Editace infoboxu ostatně není úplně triviální záležitost, takže pochybuju, že by to běžně dělali úplní nováčci. Nevím, opravdu nemůžu toto potvrdit. Každopádně to tedy spíš potvrzuje, že bychom měli všechny parametry v článcích uvádět, jak je ostatně tuším zmíněno v příslušném doporučení. Mělo by to být návodné k vyplňování těch skutečně existujících, namísto přidávání nových smyšlených parametrů. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2016, 00:40 (CET)

Já jen když otevřu jakýkoliv infobox v Templatetigeru (sháním třeba jen drobnost), tak mi pak lezou oči z důlků, co tam najdu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 11:32 (CET)

@JAn:Teď je to vážně v některých položkách dost rozkolísané a nějaké sjednocení možností by se hodilo (a to nakonec neplatí jen u těchto TVfilmoých infoboxexh.Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

@JAn: Aktuální seznam - chtěl jsem zase ve volné chvíli něco povyplňovat, ale všiml jsem si, že mnohé ze seriálů a pořadů jsou tam neprávem, protože csfd v infoboxu vyplněné mají a z nějakého důvodu se neprovedl export do wikidat. Nešlo by nějak prověřit než se budou dělat manuální dodělávky? Např. Čapkovy kapsy, někdy se to dá poznat podle toho, že se v infoboxu píše nedokončené např. "Čapkovy kapsy na" (a ČSFD chybí). A pak tu máme Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat, která obsahuje také nesprávné položky, třeba Pán prstenů: Návrat krále má vyplněno csfd úplně stejně jako na wikidatech! A některé z daných položek mají na spodku infoboxu jen "ČSFD" a ne "Seriál XYZ na ČSFD" - jako třeba Chasing Life. Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

Ad import: Z nějakého důvodu se to napoprvé nenaimportovalo. Hotovo Hotovo.

Ad liší se: Mám dojem, že zde můžou hrát roli tzv. bílé znaky - rozdíl není pouhým okem viditelný. JAn (diskuse) 15. 2. 2016, 12:27 (CET)

@JAn Po importu toho vážně ubylo a většinu jsem zadal do wikidat, někde to na ČSFD chybí, jindy je na Wikipedii sjednocující název za více dílů, který na ČSFD není...

Liší se - to co píšte se mi zatím neprokázalo...

Chasing Life, kde se na konci infoboxu objevuje jen "ČSFD" trvá.

Měl bych složitější návrh - Šlo by nějak zjistit, jestli se český název (nebo štítek) liší od ČSFD? Narazil jsem na několik rozdílů, hlavně názvy nebyly počeštěné (dlouho neaktualizovaný seriál začali mezitím u nás vysílat), někdy byl i trochu jiný název v češtině než ČSFD... Čímž netvrdím, že to má být vždy stejně. Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 20:18 (CET)

Pozor k něm názvům, ČSFD uvádí mnohdy různé alternativní názvy, mimo jiné třeba i festivalové (což se týká spíš filmů než seriálů) a nemusí být vždy špatně, že se název na Wiki liší od toho, který upřednostnila ČSFD. Nevzácně se výběr primárního názvu liší mezi ČSFD, FDB a dalšími. Takže zjistit určitě ano (a pozor na rozlišovače), ale jen bych varoval, abychom automaticky nepřebírali z ČSFD všechny názvy. Dobré je právě prozkoumat, který z alternativních názvů se používal při jakém vydání/distribuci apod.

Jinak to zobrazování „XY na ČSFD“ vs. jen „ČSFD“ vs. jen „XY na“ souvisí asi se špatným zapodmínkováním zobrazení toho úvodu, který zřejmě závisí na existenci hodnoty v infoboxu/článku a nezohledňuje přítomnost hodnoty na Wikidatech. Asi nedostatek úpravy infoboxu. bylo způsobeno chybou v diakritice - v TV infoboxech používáme parametr „csfd“ bez diakritiky, ale doplněný parametr byl pojmenovaný „čsfd“. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:19 (CET) Edit. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:30 (CET)

Ano, šlo mi o to jen zjistit rozdíly od ČSFD, ne automaticky přejímat, úprava by se dělala manuálně po zvážení. Při téhle akci jsem nějakých 10 filmů a seriálů přesouval na český název a to určitě festivalové a neoficiální nebyly (to navíc na ČSFD označují). ohledně zobrazování jen "ČSFD" - fajn zmatek, prima že se vyjasnilo. Ale proč Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat obsahuje články, i když v infoboxu ani čsfd/csfd parametr není, a přesto "je různé". Jo a Na vodě nemá Wikidata, čím to? Vznikl 7. února.... Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 22:23 (CET)

Ad Na vodě - zatím nemá založenou položku na Wikidatech (nikdo to neudělal ručně a bot zakládá až po týdenní existenci článku). JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

Nešlo by nějak (na Wikidatech nebo v infoboxu) hromadně udělat, aby se u českých filmů (tj. když je shodný s názvem filmu) nezobrazoval parametr „původní název“? Snad ho nepotřebujeme 3x – nahoře, hned pod ním a dole u eo. Díky. – Tento příspěvek přidal(a) Ben Skála (diskuse • příspěvky)

Mám takový malý dotaz – lze považovat Wikipedii za zdroj odkazu k filmu ČSFD? Toto právě znemožňuje u zdrojové wiki doplnit odkaz z Wikidat. Konkrétně článek Olověná vesta je považován za zdroj odkazu, takže nelze odkaz smazat, aby byl posléze doplněn z Wikidat, kde je jako zdroj právě uveden konrétně tento článek na zdejší wiki. Je to nějaká výjimka z pravidla nebo jak to vlastně funguje na těch Wikidatech? Skutečně je tam potřeba zdroj a je možné použít i nějakou jazykovou mutaci Wikipedie? Zrovna u ČSFD se hodně používá česká nebo slovenská mutace. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 09:07 (CET)

U externích identifikátorů myslím nejsou zdroje nějak potřebné, při hromadné importu je však vhodné uvést, odkud to pochází. Jinak Wikipedii nelze považovat za zdroj pro Wikidata. Matěj Suchánek (diskuse) 16. 2. 2016, 14:26 (CET)

Bot při importu uvádí, ze které wikipedie hodnotu čerpal. Vzhledem k tomu, že ČSF kromě cs a sk používá jen id a to v pěti článcích, asi tam jiné hodnoty nebudou :-) Formálně správný postup je při změně hodnoty tuto referenci smazat. JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

@Matěj Suchánek, JAn Dudík: Tak děkuju za informace. Zdá se, že u Olověné vesty se asi položka upravovat nebude, pro jistotu tam teda nechám položku ČSFD vyplněnou, kdyby to někdo chtěl nějak hledat, tak ať najde, bránit nebudu. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 19:33 (CET)

Hm, tak jsem se pokoušel sjednotit zápis některých položek a při tom narazil na to, že u některých zahraničních filmů je vyplněn jazyk = čeština. Případně (trochu lépe) jazyk = angličtina, český dabing. Kam se hrabe nějaká snaha o strojovou čitelnost, když budou strojově čitelné nepřesné informace :-) JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 15:36 (CET)

ČSFD není na Wikidatech - Ty zbylé už asi na ČSFD vážně nejsou, nebo by neměly mít takový infobox (?!) - filmové série apod.. Zajímovost - Zázrak (film) - viz tamější diskuze, je to část dvojfilmu.Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 18:56 (CET)

Některé na ČSFD opravdu nesjou (lze tam navrhnout jejich založení [1] - pouze pro přihlášené)

Já postupně procházím filmy podle let a přidávám infoboxy tam, kde chybí, jsem někde u roku 1956 - a u takových čsfd id obvykle existuje

Třetí skupinou jsou filmové série, které se skládají z více filmů, z nichž každý má čsfd id, ale série nemá. Neznamená to ale nutně, že by byl infobox špatně. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat - vůbec to nebylo tím, že by snad parametr čsfd měl jinou hodnotu, ale většinou špatně vyplněnými jinými parametry - např "délka:" místo "délka =" a zejména uvedením šířky už v parametru obrázek např. "obrázek = Ralph Fiennes.jpg|250px|" - vůbec svislice na nečekaném místě byl problém největší, aby ne když je to oddělovač parametrů. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 19:46 (CET)

Vida :-) já zatím tyto články ignoroval, ale zkusím tyhle zbylé parametry aspoň částečně vyházet. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Nevím, jestli to JAn (či kdokoli jiný, koho to zajímá) zaregistroval, ale vznikla také vlastnost pro ID tvůrce na ČSFD ({{Čsfd osoba}}). --Mormegil ✉ 14. 3. 2016, 21:04 (CET)

Díky za upozornění, kouknu na import. JAn (diskuse) 14. 3. 2016, 21:53 (CET)

Aktivní sledování diskuzí

Dlouhodobě si všímám, že velkou slabinou naší Wikipedie je nedostatečná pozornost věnovaná diskuzním stránkám. Ty jsou přitom pro naše čtenáře (a hlavně pak ty technicky nedostatečně odvážné či nedostatek času mající z nich) hlavním nástrojem pro komunikaci s námi a připomínkování obsahu článků, které u nás čtou. Mnoho diskuzních stránek dosud neexistuje, tudíž nikoho z nás editorů nenapadne kontrolovat jejich obsah, a mnoho článků nikdo z aktivních editorů nesleduje, takže si příspěvku v diskuzi nikdo nevšimne ani přesto, že sledování článku automaticky znamená i sledování související diskuzní stránky. Zvláště u „jednou napsaných“ a dále už nerozšiřovaných starších článků je toto velký problém, protože původní autor je často už neaktivní, takže si příspěvků v diskuzi nevšimne, a současně je přitom u starých článků největší pravděpodobnost, že obsahují zastaralé informace, na jejichž neaktuálnost nás někdo v diskuzi upozorní.

Já jsem takto např. dnes konečně zareagoval na příspěvek na Diskuse:Habsburský zákon, kterým nás nějaká náš čtenář před 4,5 lety upozornil na aktualitu, která změnila platnost jednoho důležitého tvrzení v článku. Protože ale nikdo dříve nezareagoval, uváděli jsme celou tu dobu neaktuální informaci (kdyby tam byla aspoň šablona {{Aktualizovat}}), zmýlili tím za tu dobu víc než 5600 návštěvníků (článek naštěstí není příliš navštěvovaný) a minimálně dotyčného připomínkovatele jsme utvrdili v tom, že Wikipedie je neaktuální a dokonce ani nemá smysl se snažit na chyby v ní upozorňovat. Vím, že teď někteří z vás mohou chtít reagovat „tak proč to neopravil sám“, ale dle svých zkušeností s dlouhodobou propagací Wikipedie např. na univerzitní půdě si dovolím oponovat tomuto přístupu, který nepočítá s tím, že jsou lidé (a takových je zřejmě ve veřejnosti dokonce většina!), kterým prostě jiné aktivity nedovolí se pustit do aktivního editování Wikipedie či zkoumat podrobněji její pravidla a přesto naše články čtou a chtěli by přispět k jejich aktuálnosti – tak proč jim to neumožnit aspoň na diskuzních stránkách? Na větších Wikipediích je to dokonce už dávno běžná praxe – že ten, kdo nemá za možné či vhodné (technicky, strukturně, pro střet zájmů…) článek rozšířit, je vyzýván k uvádění připomínek do diskuzní stránky, kde se jich pak může někdo z jiných wikipedistů ujmout a dle možnosti je zapracovat. Neříkám, že by to měla být odteď povinnost každého z nás, nicméně nechat poměrně důležitou obsahovou připomínku spát po mnoho let už mi zas přijde přespříliš – tak prosím na takové případy do budoucna alespoň více upozorňujme, ať jsou na očích.

"TLDR": Založil jsem stránky Wikipedie:Poslední změny/Diskuse a Wikipedie:Poslední změny/Diskuse/Anonymní a budu rád, pokud je někteří z vás budou občas navštěvovat, prohlížet příspěvky do diskuzí ke článkům a alespoň základním způsobem na ně reagovat (poděkováním, vysvětlením, šablonou {{Aktualizovat}}, ideálně pak přímo aktualizací dle podnětu, pokud je vhodný). Vysvětlení obsahu stránek a tip na další zpřehlednění té první je uvedeno v jejich úvodu. Jde vlastně jen o filtr z Speciální:Poslední změny, ale přijde mi užitečné mít toto snadno dostupné. Pokud se to někomu zalíbí a najde vhodný způsob, jak přidat jeden nebo oba tyto odkazy do {{OznámeníRC}}, aby to bylo víc na očích všem, budu rád. S pozdravem --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 00:00 (CET)

P.S. Ještě jsem našel tenhle zajímavý odkaz: náhodná diskuzní stránka. V současnosti máme 346051 stránek v hlavním prostoru a k nim 35467 diskuzních stránek, tj. nějakou diskuzi má zatím každý desátý článek. --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 23:43 (CET)

To založení diskuzních stránek v RC je dobrý počin a aktivnější přístup v této věci (pokud na to někdo bude mít čas) by byl fajn. Jinak, co se týče toho odpovídání, bych ještě dodal, a asi neřeknu nic nového, že zkrátka "nejsou lidi" :). Sám jsem několikrát odpověděl lidem (sleduju RC), které jsem vůbec neznal, ale týkalo se to spíš obecných záležitostí, pravidel wiki atd. Některé podněty na diskuz. stránkách jsou dost specializované a na wiki není nikdo, kdo by dokázal reagovat nebo měl potřebné zdroje k osvětlení problému. --Remaling (diskuse) 21. 2. 2016, 01:45 (CET)

@Remaling: Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Recenzenti podle oborů může pomoci v nalezení takového specialisty. --23. 3. 2016, 11:34 (CET), Utar (diskuse)

Takový problém jistě existuje a netýká se jen diskusních stránek, ale i prakticky všech typů údržbových a varovných šablon. V první řadě asi bude potřeba se smířit s tím, že jakékoliv podněty a připomínky tu fungují pouze na principu "až/pokud to někoho zaujme, tak se tomu bude věnovat". Každopádně dík za ty dvě nové přehledové stránky – nic zásadního asi nevyřeší, ale určitě je to zajímavý příspěvek do mozaiky možností. Teoreticky by se dalo uvažovat, že bychom zavedli nějaké značkování diskusí a na základě těch značek pak filtrovali vyřízené/ukončené a nevyřízené diskuse, ale obávám se, že bychom to stejně nestíhali sledovat, a kdybychom si tu zavedli nějaké lhůty a pořadníky k vyřizování, mohlo by to sklouznout k nějakému nekonstruktivnímu alibistickému vyřizování a planému odpálkovávání podnětů, jak to obvykle funguje u různých úřadů atd. Koneckonců takto dopadá i Phabricator, že drobné banální opravy, jaké dříve byly provedeny takřka obratem, jen co se připomínka mihla někde pod nějakou Lípou, tam dnes dostanou příznak nízké priority a pak se na mnoho let ztratí v tom byrokratickém moři. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 03:40 (CET)

Wikipedie:Rychlé smazání - smazání stránek blokovaného wikipedisty

Na stránce Rychlé smazání je v bodě 3 uvedeno pravidlo vycházející z domněnky arbitrážního výboru, a sice, že smazat se má bez diskuse stránka vytvořená zablokovaným uživatelem bez ohledu na její užitečnost. Netuším, jak se žádá arbitrážní výbor o revizi stanoviska, nebo jak může komunita vyslovit nesouhlas s určitým jeho stanoviskem a jestli musí respektovat vše co arbitrážní výbor řekne, ale rád bych, aby se tento bod znovu otevřel.

Wikipedie není byrokracie, stane-li se třeba při vkládání nominace nebo návrhu procedurální chyba, nemělo by se to stát automaticky důvodem zneplatnění onoho příspěvku. Stejně tak by nemělo být automaticky důvodem pro zneplatnění příspěvku, když ho přidá někdo, kdo je sice zablokovaný, ale zvýšil úroveň Wikipedie. Proto by podle mě měla následovat komunitní diskuse o smazání, která probere okolnosti, nikoliv automatické smazání. Wikipedie je tu pro budování encyklopedického obsahu, nikoliv pro upřednostňování výchovy wikipedistů nebo komunitních procesů před samotným obsahem. V duchu Wikipedie je tvořit, Wikipedie má být otevřenou encyklopedií pro ty, kteří přišli tvořit, nikoliv pro ty, kteří chtějí něco vytvořit a zároveň nejsou zablokování pro nějaký jiný "delikt". Děkuji za názory. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:19 (CET)

Já se domnívám, že komunita má právo revidovat cokoliv, co vyřkl AV formou konsenzu vyjádřeného například v ŽoKu. Ten by tedy bylo vhodné založit a nechat komunitu vyjádřit se v něm. V případě konsenzu na ponechání platných příspěvků se tím toto stanovisko reviduje. Domnívám se, že toto stanovisko je na hranici pravomocí AV, ne-li za ní, AV nerozhoduje o obsahu ale o sporech mezi uživateli. To jen tak na okraj. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:23 (CET)

@Palu: Již v první větě je chyba, když mluvíte o tom, že to pravidlo vychází z domněnky AV. To pravidlo tam je od roku 2006. To pak bude celá následující diskuse zkreslená, viz příspěvek Urbanecm. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:29 (CET)

@Jan Kovář BK: Toto pravidlo tam je a říká, že může být smazáno. Stanovisko (a vlastně můžeme říkat domněnka, v tomto nemá AV větší právo než kdokoliv z nás) AV k tomu říká, že by příspěvek (za určitých podmínek) měl být smazán. To, zda může a zda by měl být smazán je dle mě dost rozdílné. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:33 (CET)

@Urbanecm: Nech si to politikaření se slovíčky, to mne nezajímá, ať to dopadne jakkoliv. Já mluvím o tom, že pravidlo zavedené v roce 2006 nemůže vycházet z něčeho, co bylo sepsáno v roce 2014. To znamená, že ten bod 3 tam nepřidal AV. Vy tvrdíte, že za to může AV. V tom je rozdíl. Mimochodem, v čem není jasné, že osoba, která má zakázáno editovat, prostě nesmí editovat? --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:41 (CET)

Netušil jsem, že to AV je tam přidáno, ale nemění to nic na věci, že to není správné. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:45 (CET)

Ad slovíčkaření) Potom jsme se nepochopili, myslel jsem, že narážíš právě na tento rozdíl. V tom, že Wikipedie:RS nemůže vycházet ze stanoviska AV se shodujeme. Jasné to je, ale naším cílem je primárně vylepšit projekt, nikoliv dodržovat opatření/pravidla/etc.. Proto by bylo dobré celý bod 3 vyřadit. Na vandalské články se uplatní jiné body. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:48 (CET)

@oba: Tak je to vyjasněno, Palu se spletl a s Urbanecm jsme se pouze nepochopili.

Nyní můj názor. Pokud má osoba zakázáno editovat Wikipedii, nemůže být tento zákaz bez sankcí obcházen za pomoci loutkových účtů, které možná přidají něco, co by Wikipedii obohatilo, na druhou stranu ale vzápětí pokračují ve vandalské činnosti, za kterou byl zablokován hlavní účet osoby. Za to prostě těch pár potenciálně (teď ale slovíčkařím já) hodnotných příspěvků nestojí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:55 (CET)

Nemůže, ale když už to udělá... Tak smazat? Jaký je rozdíl ve smazání automatickém a ve smazání pouze jasných vandalismů a zbytek dát k diskusi? Podle mě to tolik práce pro správce nepřinese a podle mě za ní zachráněný článek stát může. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

Nejde o práci pro správce, ale hlavně o signál vyslaný loutkařícímu vandalovi. Za „vydržování si“ vandala jeden nebo pár „zachráněných“ článků nestojí. Pokud je ale mermomocí někdo touží zachraňovat, nechť je napíše sám za sebe, tomu se, pokud vím, meze nekladou. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:30 (CET)

Kladou kvůli autorským právům (paradoxně vandalů), pokud by to byla kopie.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Ano, měl jsem samozřejmě na mysli nové sepsání článku s vlastním autorským vkladem, ne že by někdo vzal na sebe cizí dílo. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:50 (CET)

Ten signál by měl dostat jinak než narušováním Wikipedie (což jistě je mazání přínosných článků, k tomu také doporučení Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení). Dělat znovu práci, kterou už někdo udělal, by sice možné bylo, ale co je na tom racionálního? Samozřejmě, že můžu udělat něco, co už někdo udělal, ale jaká z toho plyne výhoda, než že vandal dostane výchovný políček (snad nebudeme vychovávat lidi, místo toho bychom se měli věnovat obsahu)? Wikipedie přijde buď o tento článek a nebo o ten, který jsem mohl vytvořit místo již jednou hotového a smazaného. Tohle ideologické trestání tak nepřinese nic ani správcům, ani vandalovi (pokud mu nepomůže blok, tak mu těžko pomůže zrušení článku, které může stejně snadno obejít). Wikipedii to nepomůže už tuplem, protože přijde o jeden článek a výchovný efekt tím oproti již udělenému bloku nikterak nezvýší. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 20:54 (CET)

Mazání (jinak přínosných) článků dle pravidel je podle vás „narušování Wikipedie“? Tedy i mazání copyvií? To je hodně svérázný výklad. Mohl byste se vyjádřit k potenciální demotivaci ostatních editorů, když to dle vás Wikipedii nepomůže už tuplem?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

V žádném případě se nejedná o mazání „automatické“, když to není povinnost ani nutnost a ani se tak v praxi neděje. Několik provokativně založených zachráněných článků (většinou nevalné kvality) nestojí za rozsáhlé diskuse, větší míru zatěžování komunity, ale především praktické nemožnosti vynucovat zákaz editace a tím potenciální demotivaci ostatních editorů k dodržování pravidel.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Proč je vlákno založeno tady a nikoliv na diskusi u pravidla (pokud chcete změnit část pravidla)?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 18:51 (CET)

Protože jsem myslel, že se to váže na AV a netušil jsem, kde to správně řešit. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

V době, když jsem byl já arbitrem - je to dávno, už v roce 2007 - výbor řešil případ wikipedisty, který měl (při přerušení úplného zákazu kvůli obnovení arbitráže) zákaz zasahovat do hlavního jmenného prostoru. Přitom ale vytvořil článek, který dokonce získal stříbrný puclík dobrého článku.

V arbitrážním výboru tehdy převládl názor, že provedení jinak celkově pozitivní editace, která porušuje nějaké omezení udělené arbitrážním výborem, může být důvodem např. k novému zablokování nebo prodloužení platnosti omezení, ale že se tato editace automaticky nemaže. (Mimochodem, tehdy dokonce bylo rozporováno i to, zda vůbec má být taková pozitivní editace důvodem k postihu uživatele, ale výbor se rozhodl trvat na dodržování omezení a upozornil, že v naprosté většině případů má uživatel možnost postihu se vyhnout kupříkladu podáním návrhu na úpravu místo toho, aby úpravu provedl sám.) Smazání článku tehdy tuším z výboru nepožadoval vůbec nikdo.

Z toho, že se arbitrážní výbor v nynějším složení (a také významná část komunity) rozhodl od této praxe odklonit a publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací, je mi smutno. Dodnes si myslím, že tu arbitrážní výbor upřednostnil nad cílem projektu ne zcela jasný zájem komunity. Revizi směřující k tomu, že před smazáním se hodnotí nejen zákaz/zablokování autora, ale především přínos editace, vždy podpořím. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 21:14 (CET)

Pro Pro Tehdejší závěr popisovaného případu mi přijde naprosto logický a nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být i dnes. I já bych (jakkoliv je to možné) podpořil změnu k původní praxi. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jak se stavíte ke zjevným provokacím (a tím výsměchu čehokoliv) zablokovaným editorem? Dosud se bavíme pouze o nových článcích, příště se můžeme bavit o jakékoliv užitečné editaci a nakonec o smyslu AV i smyslů bloků vůbec (protože by nic nebylo prakticky vymahatelné).--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

@Okino: K tomu nyní probíranému vandalovi (třeba i ve srovnání s oním dávným případem) bych připomněl, že dotyčný má ve zvyku mimo jiné využívat uživatelská jména svých mnoha loutkových účtů k dehonestačnímu vyjadřování a napadání ostatních wikipedistů. Představa, že by se měla podporovat takováto jeho činnost zachováváním článků a editací tzv. „užitečných“ při nemožnosti skrýt uživatelské jméno, je IMHO opravdu dost problematická a nepřímo taková praxe vybízí k dalšímu zneužívání takovýchto praktik. Pokud není vyřešen proces přejmenovávání vandalských účtů a dostáváme se do konfliktu s autorským právem, tak kromě smazání už moc jiných možností nezbývá. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 22:13 (CET)

Asi jste, Bazi i Zdenkku, přehlédli spojení "jinak celkově pozitivní editace". Tzn. ta editace by měla být celkově pozitivní, nebo by její negativní stránka měla být jen marginální. Zjevná provokace bude sotva "celkově pozitivní editace", ale jestli je negativní marginálně, nebo významně, to už se a priori říct nedá. Založení celkově dobrého článku jako provokace - tam vidím negativní stránku spíš marginální. Provedení stovek marginálních editací, jejichž cílem navíc třeba není provokovat jen obcházením bloku, ale navíc třeba i dalším pohybováním na hranici pravidel, přiděláváním práce ostatním a podobně (nechci navádět k olizování zmrzlého zábradlí, a tak nebudu uvádět konkrétní příklady, ale dokonce to může být i zjevné nerespektování prostých dobrých zvyklostí jako cílené zaplácávání posledních změn) - tam je negativní stránka nepochybně významná. A v takovém případě si pochopitelně dokonce dovedu představit, že se prostě masově odmažou/zrevertují. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

Promiňte, už se v tom neorientuji; kdeže arbitrážní výbor v nynějším složení publikoval výslovné stanovisko podporující mazání pozitivních editací? Něco mi uniklo?--RPekař (diskuse) 28. 2. 2016, 20:13 (CET)

@RPekař:-vůbec nikde přece, vždyť víte. Zkuste předešlé stanovisko AV revidovat- a to zajímavé "opatření proti všem?" zrušit. Myslím, že je to ostuda, která odporuje závaznému pravidlu wp:Pravidla arbitráže. Situaci vystihl Kolega Urbanecm. Ostudou je i odkazování takovéhoto rozhodnutí v doporučení Wikipedie:Rychlé mazání (AV není autoritou k výkladu pravidel a doporučení) a účelové neprodiskutované následné úpravy tohoto doporučení, ale to je již jiná kapitola. Chci ještě dodat, že to, co dnes jako problém ještě nikdo nevidí a ještě to žádný problém vlastně ani není, může dobudoucna problém být. Nechci sem psát, co by se mohlo stát, protože by se to mohlo jakožto předpověď, která plní sama sebe opravdu stát, ale arbitrům a z mého pohledu důvěryhodným osobám na to odpovím. Jedině však neveřejně.--Rosičák (diskuse) 29. 2. 2016, 05:45 (CET)

Osobně si myslím, že je třeba koukat na celkový přínos uživatele, tedy součet jeho plusů a mínusů pro Wikipedii. Co na tom, že udělal jeden dobrý článek, když zaměstnal třeba i desítky jiných wikipedistů, kteří museli ve stovkách jiných článků opravovat jeho chyby, revertovat, argumentovat atd. Kdyby toto nemuseli dělat, mohli napsat třeba čtyři dobré články. Takže i když to vypadá kontraproduktivně: ano, pro klid ve Wikipedii a podmínky pro dobrou práci mazat. --Packa (diskuse) 26. 2. 2016, 22:07 (CET)

Osobně si myslím, že není třeba koukat na celkový přínos uživatele, ale celkový přínos editace či jejich souboru. Posuzovat uživatele má arbitrážní výbor, pokud k tomu dostane podnět, u ostatních bych parafrázoval Wikipedie:Wikietiketa: neposuzujte uživatele, posuzujte editace. Stejně jako výše Bazimu a Zdenkkovi navíc odpovídám, že si i já dovedu představit hromadné odmazání/revertování souboru editací provedených pod zákazem/zablokováním, pokud to bude jasně jednodušší k odstranění jejich vad než jejich jednotlivé probírání - ale nikoli jen kvůli tomu zákazu/zablokování, ale kvůli celkovému posouzení jejich přínosu (byť třeba jen podle jejich vzorku). --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

@Okino: Eh? Kde AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace takového uživatele mohou být mazány, pokud je to nezbytné pro vynucení uloženého zákazu editace. Tj. správce takovou editaci může smazat v procesu rychlého smazání, bez toho, že by se to muselo zdlouhavě řešit skrz DoS či jinými prostředky. Ovšem nejde o dogma, pokud komunita projeví jednoznačný zájem o zachování nějakého článku, je samozřejmě možné učinit výjimku. Ta by měla být vyjadřena například konsenzem v DoSu či v revizi smazání. Vámi zmíněný článek se stříbrným puclíkem bych považoval za vhodného kandidáta právě na takovou výjimku a pravděpodobně bych sám hlasoval pro jeho zachování. Na další aspekt problému upozornil kolega Packa. Představme si wikipedistu zabanovaného za neustálé vkládání copyvií, od kterého se přes veškerou snahu nenechal odradit. Pokud se zjistí, že zmíněný wikipedista obcházel zákaz editace prostřednictvím loutkového účtu, správci mají možnost smazat veškeré jím založené články, aniž by u každého museli podrobně zkoumat původ textu. Což je podle mě dobře. Pokud by někdo trval na zachování nějakého takového článku, měl by (třeba v revizi smazání) jako navrhovatel sám doložit, že se nejedná o copyvio. O to ale u Toma646 nejde. Když se podíváme na tento konkrétní případ, vidíme že uživatel nepřestává vandalizovat Wikipedii prostřednictvím svých loutkových účtů, včetně toho, že nevybíravými způsoby útočí na jiné wikipedisty. Proto je nutné, aby zákaz editace byl v tomto případě důsledně vynucován. Wikipedie si nemůže dovolit tolerovat podobné chování, pokud nechce rychle ztrácet seriózní přispěvatele. --Vachovec1 (diskuse) 27. 2. 2016, 00:07 (CET)

@Vachovec1: "Eh?" Kde tvrdím, že AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? Napsal jsem [cituji]: "Arbitrážní výbor v nynějším složení [...] publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací."

A skutečně AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace mohou být smazány, pokud je to nezbytné? Napsali jste [cituji]: "Arbitrážní výbor se domnívá, že v případě uživatele, který má zakázané přispívání a přesto nadále pokračuje v trollingu, nezdvořilém či útočném chování, nebo jinak poškozuje projekt Wikipedie, by měl být příspěvek vždy smazán, a to bez ohledu na to, z jakého účtu byl vložen, a bez ohledu na jeho užitečnost." To není svolení, že může, to je jasná podpora, ne-li požadavek - viz slova, která jsem použil výše - že to tak má vždy být.

Důraz je třeba klást na kritiku slova "vždy", které arbitrážní výbor použil. Dnešní AV zatím ještě nevydal stanovisko, že pozitivní editace musejí být smazány. Naštěstí. Jenže ve srovnání s AV z roku 2007 se k tomu svým obecným stanoviskem velmi blízko přiblížil.

Na vše ostatní jsem v podstatě už jasně a podrobně odpověděl. Dokonce v přímé odpovědi právě Packovi, kterého konkrétně citujete. A tak tedy kvůli Vašemu ignorování mých vysvětlujících komentářů budu bez výčitek ignorovat také já Vaše námitky. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:08 (CET)

Samozřejmě vhodné je individuální posuzování každého případu, jedná se zpravidla o raritní případy.
Předně, pokud se zablokovaný uživatel chová nenápadně, je málo pravděpodobné, aby byl odhalen pod loutkou – navíc v dnešní době, kdy lze odhalení potvrdit jen „technickou shodou“. Takže k odhalení je většinou zapotřebí nějaká forma provokace zablokovaného, kterou se může stát i téma zvoleného článku. Pokud by např. déle zablokovaný nijak netroloval, a následně se – shodou okolností – ukázalo, že pod loutkou zakládal články, z mého pohledu by to (s velkou pravděpodobností) nebyl důvod k jejich smazání. Napravený editor je vždy vítán a smaz by neměl žádný smysl.
Za nebezpečné naopak považuji absolutní vypuštění možnosti takového mazání, a to zejména u déle zablokovaných, kteří i nadále poškozují projekt.
Budu se opakovat, ale neumím si představit, aby vandal se zákazem editace psal přes den články z loutek a v noci se odreagovával vulgárními nájezdy na Wikipedii. Jaký je potom důvod bloku/banu, když na ochranu projektu rezignujeme? Proč ho potom nezrušíme úplně, aby daná osoba neztrácela čas zakládáním loutek, když se stala nepostiželnou? Vždyť kromě odstranění 3. bodu RS by to znamenalo i vypuštění bodu B při checku. Nechť vandal edituje jak chce, sice kontrolou zaměstná více lidí, ale ty nevhodné prostě revertujeme a útoky skryjeme. A že obchází blok je jedno, když vesele edituje dál.
Takový přístup naprosto odmítám: Zablokovanému uživateli, který i nadále pokračuje v napadání Wikipedie – tedy vandalovi, musí být dáno najevo, že svými příspěvky poškozuje Wikipedii, a bude si muset ujasnit, jestli se vydá cestou normálního přispěvatele, nebo setrvá jako vandal. Hlavně se nedostat do schizofrenní, rozdvojené pozice – obutý–neobutý, ve dne normál – v noci vandal. Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu. Uživatel si bude muset zvolit, čím chce na Wikipeii být… --Kacir 27. 2. 2016, 00:10 (CET)

Doufám, že k této strategii arbitrážní výbor nikdy nepřistoupí. Opět se vrátím do minulosti. Celou dobu jsem v AV zdůrazňoval, že AV (a taktéž správci nebo Wikipedie a projekty Wikimedia obecně) nemá žádné své uživatele trestat, že všechna ochranná opatření mají být opravdu jen ochranná opatření. Nemají se nikdy stát trestem.

Jestli ale přistoupíme na zásadu "Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu", tak to tuto hranici definitivně zruší. Arbitrážní výbor, který na tuto zásadu přistoupí, pak může klidně rozhodnout: Za 100 vandalských editací a dvacet osobních útoků provedených uživatelem XY v listopadu 2015 ať je též smazáno deset článků, které XY vytvořil v prosinci 2015, a podmíněně dalších 15 článků z ledna 2016, pokud se nenapraví.

A já tu tedy velmi neústupně varuji před zaváděním takového přístupu na Wikipedii. Takovou - trestající a mstivou - jsme ji tehdy před lety nejen my arbitři, ale i většina uživatelů opravdu nechtěli mít. Tehdy na tom panovala víceméně shoda. Už tehdy se museli Wikipedie a arbitři bránit kritice za údajnou pomstu spočívající v zabránění přístupu, v zákazu editace, tuto pomstychtivost vyčítá Wikipedii i Toma - a já souhlasím s arbitry a většinou wikipedistů, že neprávem. Zabránění přístupu ale byl vždy jen prostředek ochrany. Nikdy Wikipedie nesklouzla k tomu, že bychom zvolili kromě vykázání i destrukci. To je věc nová a špatná. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:23 (CET)

Spojité nádoby – ač si to někdo přizná nebo ne – mazání příspěvků zablokovaného uživatele, který dál vandalizuje projekt, je ochranou projektu, právě a pouze proto, že spojitou nádobou je také současná snaha přimět vandala o změnu stylu jeho editací, tedy v nepokračování poškozování. Jinou možnost totiž tento projekt nemá, jestliže blok nijak neochránil Wiki před pokračujícím vandalizováním obsahu danou osobou.
Abych si vypůjčil slova o „destrukci“. 3. bod WP:RS se může na první pohled jevit jen jako „destrukce“, protože umožňuje mazání „konstruktivních“ příspěvků – stejně jako mažeme „konstruktivní“ subpahýly, hesla jen bez EV –, ale při hlubším pohledu zjistíme, že se o nejedná jen o „destrukci“ – smaz, ale naopak o „konstruktivní“ ochranu projektu před vandalem. Wikipedie už dávno sklouzla k „destrukci“ v mazání obsahu, který by za jiných podmínek mohl být přínosný – včetně těch subpahýlů a článků bez doložené významnosti, ale to je právě ten krátkozraký pohled, který nereflektuje výsledný přínos projektu. V opačném případě nevím, proč nikdo za 10 let nenavrhl změnu WP:RS.--Kacir 27. 2. 2016, 01:53 (CET)

Vy se tu více méně nebavíte o zablokování, ale o banu, tedy zákazu editace. Pokud si k tomu někdo ve volné chvilce přečte patřičná pravidla na metě (a tam i další), tak zjistí, že jakákoli editace takového zabanového uživatele je porušením podmínek užití (terms of use) a jako taková musí být smazána. -jkb- disk de: 27. 2. 2016, 01:54 (CET)

Podepisuju. S důrazem na musí. Zabanovaný uživatel musí vědět, že že další příspěvky budou smazány. Budeme-li postupovat jinak, dláždíme cestu do pekel.--Tomas62 (diskuse) 27. 2. 2016, 02:41 (CET)

@-jkb-:: Děkuji za rozšíření obzorů. Je dobré si uvědomit kupř. existenci věty "Zavazujete se plnit konečná rozhodnutí orgánů pro řešení sporů vytvořených komunitami jednotlivých verzí Projektů (např. arbitrážních výborů); tato rozhodnutí mohou zahrnovat sankce zavedené pravidly příslušné verze Projektu." v Podmínkách užití. O tom žádná. Dokonce by stálo za to tuto větu použít na stránkách arbitrážního výboru, aby si každý, kdo s AV bude mít něco do činění, uvědomil, že plnění rozhodnutí AV je volba, ke které se sám dobrovolně zavázal.

Také by bylo snadné dohodnout se tu na dogmatičnosti rovnice: porušení zákazu editování = porušení podmínek užití = povinné smazání. Jenže mám pocit, že tato rovnice dogmaticky neplatí, nebo přesněji platí jen v první polovině. Ale to už se dostáváme na hranici právního výkladu, který by bylo lepší místo vzájemného přesvědčování o tom, jak to opravdu nadace myslela, vyřešit dotazem na nadaci. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 03:25 (CET)

Zas se nám tu rozjíždí diskuse na x KB... Arbitrážní výbor má, když už jsme si ho zvolili, jakože třeba na skwiki ho nemají, svůj význam, ale mazání článků je opravdu poškození Wiki. Je tu ještě jedna sci-fi možnost, že správce článek smaže a text vloží sám, čímž bude vkladatel on a text zůstane zachován, případně založit DoS. Celkově Toma je tu alfa omega všeho, i já tu s tím odhalováním blbnul, protože mi psal vulgarity, které na druhou stranu ani nemusely být jeho. Kdyby se to povedené opatření zrušilo, tak má prasečí radost, že si tu může psát a dá pokoj. To je můj posl. koment k T646. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 06:09 (CET)

Kdyby správce článek vložil svým jménem bez zmínky o původním vkladateli, tak to není možnost vědeckofantastická, ale nelegální – porušil by jeho autorská práva.--Tchoř (diskuse) 27. 2. 2016, 07:39 (CET)

@Tchoř: Ano, právě proto sci-fi. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

Pokud přistoupím na argumentaci: „mazání konstruktivních příspěvků zablokovaného uživatele je pouze trestem, nikoli ochranou projektu“, pak budou správci muset:

• a) odblokovat všechny zablokované, kteří konstruktivními editacemi z loutky prokázali, že umí blok obejít – tj. chránit projekt před nimi už dále nemá význam, protože se na něj stejně dostanou – ochrana blokem se ukázala jako neúčinná,
• b) a naopak od té chvíle bude mít blok výlučně charakter trestu, už nikoli ochrany projektu (viz a), což se neslučuje s přístupem Wikipedie – pouhého trestání, a to se skutečně neslučuje. --Kacir 27. 2. 2016, 08:02 (CET)

• @Kacir: Už od začátku se tu všichni učí, že blok je ochranou, ne trestem, teď naopak. Já si upřímně myslím, že Wikipedie je encyklopedie, ne republika a třeba celý AV je už jen taková "zbytečnost". V tom souhlasím s @Auvajs:em, že hlavní důvod, proč je tu tento projekt, je psaní článků, příp. patrola, bez toho ostatního by se Wiki klidně obešla. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

• + neděláme Wiki pro nás, ale pro ostatní. Důležité jsou články a jejich údržba a čtenáře, kteří ani pravidla neznají, nezajímá indef, AV, byrokrat, správce a další. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:21 (CET)

Ano, to je to, co říkám. Celý tento humbuk (správci, AV, ...) je tu pro podporu tvorby encyklopedie, což je cíl číslo 1 tohoto projektu. Pokud tento humbuk začne mazat přínosné editace, pak to není ochrana projektu, ale poškozování projektu. A něco jako "účel světí prostředky" je irelevantní, protože pravým účelem nemá být trest pro wikipedistu, ale ochrana před jeho škodlivými editacemi. --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 09:13 (CET)

Pokud bychom měli projekt chránit jen před škodlivými editacemi, a nikoli před samotným vandalem-wikipedistou, pak budeme muset nejdřív zrušit blokování jako zbytečný trest postihující právě wikipedistu, a pouze revertovat, případně skrývat jeho škodlivé editace. To je další příklad cesty do pekel dlážděné dobrými úmysly.--Kacir 27. 2. 2016, 10:37 (CET)

Nikoliv. Blokovat užvatele proto, že existuje vysoké riziko problémových editací je v pořádku a nijak to neporušuje jakékoliv principy. Pokud ale dojde přesto k pozitivní editaci, není to hodno dalšího trestu. Zatímco první (blok) není trestem, ale ochranou, druhé (smazání editace blokovaného) není ochranou, ale trestem. Pokud bychom přece jen nějaký trest za toto chování měli, nemělo by to být v podobě smazání přínosné editace, ale například v podobě prodloužení bloku blokovaného. I s takovou formou trestání bych osobně nikterak nesouhlasil, ale aspoň by neodporovala základnímu principu "budování encyklopedie" (odporovala by "jen" principu že blok je k ochraně projektu, nikoliv ke trestání uživatelů). --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 13:21 (CET)

To se ale točíme v začarovaném kruhu; pokud zablokovaný obejde blok přínosnou editaci, pak bychom podle dané logiky měli blok zrušit, protože ochrany více netřeba – předpokládáme napravení, které ukázal. Představa, že mu naopak za dobrou editaci ještě blok prodloužíme, je IMO absurdní bez reálného důvodu. Řadu let už zde správci praktikují přístup, kdy zablokovaný může požádat o odblok s tím, že problém nebude pokračovat a v takovém případě k jeho zrušení většinou dochází. Rychlé a efektivní.
@Okino:Ke vztahu „ochrana projektu – trest“ dodávám, že se jedná o dvě strany jedné mince. Zatímco Wikipedie svůj projekt blokem/banem chrání, pro zablokovaného daná restrikce představuje vždy trest. Stačí se zablokovaných zeptat, jak to pociťují. Z emailů jsem si udělal závěr jasný. Tento duální charakter bloku nelze od sebe oddělit, jen záleží na tom, z jaké strany se na blok člověk dívá.--Kacir 27. 2. 2016, 23:45 (CET)

Ostatně trest obecně má více funkcí. --Vlout (diskuse) 28. 2. 2016, 10:49 (CET)

@OJJ: Důležité na Wikipedii nejsou jednotlivé články, ale projekt jako celek, tedy soubor všech článků i všeho dalšího, a ten vzniká jedině díky fungující komunitě, resp. otevřenosti projektu a vstřícné kooperativní atmosféře. Všechno souvisí se vším, nelze vytrhnout jednu editaci z kontextu všech těch dalších faktorů, protože je jimi ovlivněna. Zájmy jednotlivců jsou hodnotné, ale nemůžou převážit nad zájmy projektu jako celku. Stejně tak jednotlivé editace můžou mít hodnotu, protože z nich se projekt utváří, ale nemůžou být chráněny s větší prioritou než projekt jako celek. Jistěže chápu, že někteří můžou sdílet radikálně inkluzionistické představy, že každá jednotlivá editace musí být zachována, ale to není jediný pohled na Wikisvět. Hodnotná je IMHO taková editace, která přispívá k lepšímu celku, k lepšímu projektu, což ovšem může být jak editace vkládající, tak editace mazající. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 11:38 (CET)

Bylo by možné tuto diskusi přesunout pod pravidelnou lípu? (btw proč se jmenuje pravidelná? Nemělo by to sémanticky spíš být pravidlová nebo tak něco? @Bazi:) --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:10 (CET)

Jako že byste to schoval před ostatními, protože tohle je nejsledovanější lípa ze všech existujících? --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:18 (CET)

Jakože toto téma patří spíš tam, jak už tu ostatně někdo zmínil dříve. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:27 (CET)

Tím zmíněním se mýlíte, jediné co bylo zmíněno byla diskuse u pravidla, ne pravidelná lípa. Na druhou stranu, tam by to zapadlo úplně stejně jako tohle. A ano, podle mne to je lepší tady, kde to má ve sledovaných přes 500 lidí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:32 (CET)

Aha, je to tak, máte pravdu, ale stejně. Pravidelnou lípu má ve sledovaných sice jen přes 200 lidí, ale to by podle mě nemělo být důvodem k vedení diskuse zrovna zde, pokud existuje užší lípa pro toto téma. Je tu od toho, aby se k takovým účelům používala ne? Ale třeba je to pouze můj názor. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:45 (CET)

Ano, a já ten názor rozporuji. O tom je diskuse, ne? Počkejme, až se k tomu vyjádří někdo další. Můj názor je, že Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku. toto téma naplňuje. S pozdravem --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:49 (CET)

Proto existují specializované „lípy“, aby se náležité věci řešily pod nimi a mohli je sledovat ti, kteří se o tu oblast wikiživota zajímají. Obecná lípa zůstává pro témata nezařaditelná nebo prostě pro neznalce/nováčky, kteří by tápali ve výběru správné lípy. Obecné uvítání se IMHO vztahuje na Lípu celou, včetně jejích jednotlivých „stolů“. Neměla by se nadužívat nebo vyloženě zneužívat jen pro svou větší sledovanost. Pojmenování už se dříve řešilo, „pravidelná“ je slovní hříčka, pokus o odlehčení, ostatně je uvedena v uvozovkách, technická je zas ve wikiodkazu. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 13:29 (CET)

Nemyslím si, že by měl být problém to přesunout pod jinou lípu: ti kdo měli o toto téma zájem, si přesunu všimnou, když diskuse začala tady, takže o žádné schovávání nejde. Jen myslím, že se tu nediskutuje jen o pravidlech, ale i o celkovém pohledu na "wikiživot", takže to tu zůstat může. --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:41 (CET)

Jen podpořím kolegy nahoře: důležitější než jednotlivé editace je opravdu ochrana projektu jako celku. Navíc se zdá, že si mnozí neuvědomují, že když někdo dostane zákaz editace, tak to nebylo za jedno jeho "pochybení": ten člověk musel předtím dostat několik trestů, kterým se zřejmě vzpouzel, které obcházel, takže odpovědným už nezbylo nic jiného než ten zákaz editace. Absolutně nevěřím, že takový člověk se během pár dní nebo týdnů napraví. To opravdu spraví už jen čas... --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:55 (CET)

Je třeba si uvědomit, že nelze nikdy zcela ochránit projekt před vandalem, který se rozhodl vyttrvale vandalizovat. A Wikipedii nezbývá nic jiného, než čekat až ho to přestane bavit. Jedinou šanci, že ho přestane bavit vandalizace, vidím v tom, že ho více začne bavit přínosná činnost. Toma646 není prvoplánovitý vandal, jehož cílem by bylo zničit Wikipedii. Má nějaké problémy, které by lépe popsali znalci lidských duší. Představa, že mu to správci a arbitři vyženou z hlavy je naivní a hloupá. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:30 (CET)

Kdyby uvedené pravidlo mělo být zrušeno, znamenalo by to, že by už nikdy nemohl být nikdo (míněno osoba, nikoli je jeden účet) zablokován „do odvolání“. Jestliže by totiž po takovém zablokování vytvářel loutky a činil pouze prospěšné editace, které by nemohly být smazány, vůbec by zablokován „do odvolání“ nebyl. Bylo by tedy záhodno zároveň stanovit, že zablokovat „do odvolání“ mohou být pouze jednotlivé účty, ne jedinec. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 15:37 (CET)

Hm a co kdyby nějaký dlouholetý a prospěšný wikipedista si ve slabé chvilce z důvodu krátkodobé frustrace založil loutkový účet a byl do odvolání zablokován a prasklo to ? Už by měl smůlu i z hlavního účtu ? Myslím, že není potřeba nějaká změna pravidel, stačí jen jednotlivé případy posuzovat s citem a zdravým rozumem, jak nabádá Wikipedie:IAR. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:52 (CET)

Moje poznámka směřovala k té variantě, že by možnost mazání všech editací určitého uživatele byla zcela odstraněna (což by správci a arbitři jistě měli radost…). Jinak bych řekl, že dané pravidlo dává možnost, nikoli povinnost, což nezpochybňuje ani odkazované stanovisko arbitrážního výboru, a že v konkrétním případě konkrétní osoby může arbitrážní výbor rozhodnout o mazání všech jejích editací. Což znamená, že v případě, kdy takto nerozhodne, závisí rozhodnutí o smazání na úvaze správce. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 16:02 (CET)

Kolegové, myslím, že si neuvědomujete 2 základní věci. První, že tresty mají sloužit k ochraně projektu a ne k trestání uživatelů, už jsme probrali. Rád bych teď zmínil i tu druhou: Uživatel, který provede tak pozitivní editaci, jakou je založení neproblematického hesla, tím jistě prokazuje vůli jednat konstruktivně. Jistě, porušil pravidlo hry (blokaci), ale nelze tím trestat Wikipedii a všechny její čtenáře, ale jen jeho (třeba prodloužení blokace, vynadání, veřejné lynčování, nebo co si kdo představí, nikoliv ale mazání konstruktivních editací). A pokud trestat, tak jen kvůli zamezením škodlivých editací, nikoliv kvůli zamezení jakýchkoliv editací. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 11:48 (CET)

Z čeho usuzujete, že si kolegové (a kteří?) něco neuvědomují? Domněnka, že jedna tak říkajíc „pozitivní editace“ je důkazem o vůli konstruktivně jednat, vychází IMHO z nepřiměřeného výkladu PDV. Předpoklad dobré vůle funguje jen do určité míry a příslušné doporučení výslovně uvádí: „Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Myslím, že dotyčný exwikipedista dostatečně prokázal masivní vandalismy, osobní útoky i zneužívání loutek, prakticky vše, co tradičně PDV vylučuje. A dostal celou řadu příležitostí ke změně svého přístupu, které nevyužil nebo využil jen částečně. Ban rozhodně nepřišel jen tak z čistého nebe.

Naopak tedy vedle dobré vůle můžeme klidně předpokládat i jiné motivace, např. že tzv. „pozitivní editace“ je forma trollingu nebo snaha vykoupit si jakési právo na pokračování ve své ostatní, škodlivé činnosti. Pokud uživatel stojí o tzv. nový začátek, musí především definitivně skončit s tou negativní činností, kvůli které dostal ban. Nemůže přijít s tím, abychom mu to či ono promíjeli výměnou za to, že třeba nebude škodit ještě víc nebo že sem tam udělá něco, co není vyloženě škodící. Toma646 (nebo uživatel využívající jeho postupů) právě teď a tady znovu dokázal, že škodit hodlá, že tu chce a bude nadále vystupovat s vulgárními osobními útoky a zneužívat loutkové účty a tím si vynucovat, aby bylo po jeho. Na takové postupy přece nemůžeme přistoupit. Ban měl být právě vyjádřením finální rezignace na všechny předchozí pokusy nalézt způsob, jímž bychom omezili jenom negativní působení při zachování alespoň minimálního pozitivního přínosu. Všechny ty snahy předtím už proběhly. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:13 (CET)

„Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Z toho vyplývá, že mezi činy neslučující se s dobrou vůlí neřadíme zakládání neproblematických stránek na Wikipedii. Důkaz o opaku dobré vůle není trvalý, absolutní, nezlomný. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 22:44 (CET)

To jako po založení článku budeme u (zdůrazňuji dlouhodobého vytrvalého) vandala předpokládat dobrou vůli až do další vandalizace, poté budeme předpokládat zlou vůli až do založení dalšího článku a takto pořád dokola? Připadá vám to normální?--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 23:22 (CET)

Samozřejmě, že ne. Založení článku je projev dobré vůle, ale ne deklarace konce projevu zlé vůle. Blokování by mělo pokračovat, protože důvody blokování nepominuly.. Článku by se to ale nijak dotknout nemělo. Pokud trest, tak pro uživatele (třeba prodloužení bloku za jeho porušení), nikoliv pro obsah Wikipedie, pro čtenáře, kteří si to nepřečtou, pro kolegy, kteří to musí napsat znovu. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 23:45 (CET)

Co přesně nechápete na tom, že faktická (plošná) nemožnost vynucování pravidel by v konečném důsledku nadělala víc škody než by byl přínos několika nesmazaných článků? Začínám mít pocit trolingu z vaší strany, protože jen stále dokola opakujete argumenty, které již byly odmítnuty.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 17:23 (CET)

Nemožnost donutit někoho, aby nevandalizoval je realita. Vandal bude vandalizovat dokud ho to bude bavit, na tom nikdo bohužel nic nezmění. Jediná šance je, že ho více začnou bavit prospěšné editace a ty mu chcete ničit... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:34 (CET)

Nikoliv, jinou šancí je, že vandal ztratí o Wikipedii zájem, když mu nebude umožněno se tady jakkoli realizovat, a najde si jiné pískoviště. K čemu by mimochodem přispělo, kdyby nebyl troll neustále krmen novými pokusy o oživování jeho sporů. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:39 (CET)

Jak vidíte, tak Toma neztrácí o Wikipedii zájem, i když je maximální snaha zabránit mu v jakékoliv činnosti. A zřejmě jen tak neztratí... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:48 (CET)

No to se nedivte, když o něm někdo někde furt plká... --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 17:50 (CET)

Nedivím se, když je úzkostlivě hlídáno, jestli náhodou neučinil nějakou prospěšnou editaci, aby mohla být odstraněna a správce si mohl udělat další zářez na pažbu. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:56 (CET)

Cílem trolla je bavit se rozvracením diskuse. Pokud jej diskusní komunita bude ignorovat, přestane jej jeho činnost bavit. Tato diskuze se rozpoutala po příspěvku jistého čerstvého účtu, zcela jistě ne Tomovy loutky. Je to již jeho x-tý pokus o podobnou diskuzi. A takoví Paluové a Joweové mu na to vždycky skočí a pořádně ho nakrmí. Gratuluji, s vaší pravidelnou výživou zde vydrží hodně dlouho. --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 18:01 (CET)

Diskuse o tom, zda mazat přínosné články jen kvůli osobě zakladatele se přímo dotýká základního poslání Wikipedie, kterým je tvorba encyklopedie. Není proto divu, že se o tom diskutuje už po několikáté a vždy s velkým počtem příspěvků. Pokud s tím někteří Silesianové mají problém, mohu jim jen doporučit takové diskuse vůbec nečíst a nepřispívat do nich. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 18:52 (CET)

Alternativně by se dalo navrhnout, takový prkot vůbec nezačínat. -jkb- disk de: 28. 2. 2016, 18:57 (CET)

Přesně tak = základním posláním Wikipedie je pouze tvorba, nikoliv střídavá tvorba a úmyslné ničení podle momentální nálady.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 19:34 (CET)

Ano tvorba, nikoliv simulace právního systému či soudu. Jako ničení se bohužel dá chápat i smazání užitečného článku pro čtenáře jen kvůli osobě zakladatele článku. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 19:44 (CET)

Pokud ve svém krátkozrakém nazírání nejste schopen vidět ochranu projektu (tedy nikoliv soud či trest) před dalekosáhlejšími škodami úplnou rezignací i na pokusy o vymáhání dodržování pravidel, pak je další debata zbytečná a je možno ji ukončit.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:09 (CET)

Projekt je potřeba ochraňovat před škodlivými editacemi, nikoliv pře těmi přínosnými. Uvědomte si prosím, že žádné blokování projekt před vandalem neochrání, jen vandala malinko zbrzdí. Mazání prospěšných článků už vůbec žádnou účinnost v ochraně před vandaly nemá. Pokud tohle nejste schopen pochopit vy, je opravdu s váma debata zbytečná. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 20:19 (CET)

Projekt je potřeba chránit před vším škodlivým, nikoliv pouze před škodlivými editacemi, tedy i před vandaly. Netvrdím, že mazání článků chrání projekt před vandaly. Tvrdím, že mazání článků chrání před destrukcí projektu úplnou rezignací na vynucování pravidel. I z psychologického hlediska je pro většinu ostatních/slušných/rozumných editorů nemožné, aby někdo společně tvořené dílo střídavě (podle nálady) tvořil a bořil. Ani zedníci by mezi sebou netolerovali „kolegu“, který by ve dne s nimi stavěl a v noci společné dílo bořil.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:47 (CET)

Když jste dal příklad s těma zedníkama... To je jako kdyby zedníci zbořili kvalitně postavenou zeď, kterou postavil kolega průšvihář a postavili ji znova. To připomíná Kocourkov. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 21:00 (CET)

Až na to, že vandal nepostaví celou zeď (=rozsáhlou část projektu), maximálně položí pár cihel (=pár článků), zato je při rozsáhlé vandalizaci schopen celou (jinou) zeď zbořit.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 21:40 (CET)

Tak to už se dostáváme trochu jinam. Dohadovat se jestli ekvivalentem článku je zeď nebo cihla se nehodlám. Podstatné je to, že ničit nějakou smysluplnou práci, která je ku prospěchu projektu, jen kvůli osobě autora je ke škodě čtenářů a pro ty Wikipedie tvoříme. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 21:57 (CET)

Zkuste se vžít do pocitu čtenáře, kterého zaujme nově založený článek na téma, které ho velmi zajímá a vzápětí je mu článek smazán s nějakým pro něj nesrozumitelným odůvodněním, že jde o článek zablokovaného uživatele. Opravdu si myslíte, že tohle pověsti Wikipedie pomůže ? --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 22:09 (CET)

Srovnávat sestavení informací do článku s pouhým kliknutím na "zrušit editaci" je velmi zavádějící. Čili spíš je to jako když mu kolegové zničí jeho položení třech cihel kvůli tomu, že jinde dvě cihly trochu pokřivil a někdo jiný do nich musel trochu klepnout kladívkem, aby je zase narovnal. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 22:52 (CET)

Samozřejmě jste tu v noci nebyl a tyto šílené příspěvky se musí skrývat, ale srovnávat kliknutí na zrušit editaci s tím, co tady v noci předvedl ten, jehož se tu tak horlivě zastáváte, je velmi zavádějící. Je to, jako … Ne, do toho se již pouštět nebudu, Vaše neustálé opakování napsaného a argumentace v kruhu mi za to nestojí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 2. 2016, 23:04 (CET) (typo --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 2. 2016, 23:35 (CET))

Jen malá technická poznámka - nezastávám se někoho, ale obsahu Wikipedie. Nezajímá mě dobro nebo naopak nepohodlí problémových uživatelů, natož konkrétních, ale dobro Wikipedie, tj. kvalita (a kvantita) obsahu a její zvyšování. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 23:51 (CET)

Nikoliv. Je to jako bránění vandalovi ve stavbě, pokud jinde na společném díle úmyslně dlouhodobě a cíleně křiví velké množství cihel.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 23:22 (CET)

Dámy a pánové, mazat články zablokovaného uživatele, pokud jsou věcně v pořádku je holý nesmysl a zvůle. Jak jsem pochopil, vyšlo to z jakéhosi rozhodnutí AV, který tímto naprosto překročil svou pravomoc. Pokud nedojde k nápravě, obrátím se na vyšší orgány wikipedie se stížností. Nikdy jsem nevěřil. že je česká wikipedie v rukou jakési skupiny "spiklenců", ale nyní začíná být moje víra otřesena. --Chalupa (diskuse) 28. 2. 2016, 19:51 (CET)

Ještě než se na ty „vyšší orgány“ obrátíte, možná byste si mohl přečíst ono pravidlo (viz shora) i zmíněné rozhodnutí arbitrážního výboru. --Vlout (diskuse) 28. 2. 2016, 19:58 (CET)

Velmi doporučuji vám i Jowemu přestat předpokládat zlou vůli u oponentů a přestat s napadáním typu „spiklenci“ či „zářez na pažbě“. U ostatního by bylo jen opakování již řečeného výše.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:09 (CET)

Kolego, jediného oponenta jsem zde nenařkl z toho, že je spiklenec. Mé konstatování bylo obecné a ozval jste na ně Vy.--Chalupa (diskuse) 28. 2. 2016, 21:31 (CET)

A kterou „skupinu spiklenců“ jste měl na mysli?--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 21:40 (CET)

Zřejmě víte, že jich je na wikipedii několik, když se mě ptáte, kterou mám na mysli. Že by platilo české přísloví, že potrefená husa nejvíce kejhá. Tím ovšem nechci říci že jste husa co kejhá, to bych si nedovolil a byla by to osobní urážka. Používám to pouze jako příměr. Až nastane konkrétní situace, kterou budu za toto považovat, dám Vám vědět. To, že někteří správci vystupuji na obranu nesmyslného opatření, že Zbrnajsem nesmí editovat politické články, ačkoliv nikdo neřekl, jak se takovýto článek určí a kdo o tomu bude rozhodovat, je jedním z těch impulsů, které mě k tomu vyjádření vedli.--Chalupa (diskuse) 29. 2. 2016, 09:18 (CET)

@Chalupa: Vzhledem k tomu, že daleko větším projektem – s řádově vyšším dopadem – je anglická verze, doporučuji nezapomenout při informování „vyšších orgánů“, také upozornit na stejný bod – G5. Creations by banned or blocked users na stránce rychlého smazání. Přitom bude nutné odstranit nebo přepsat sekci: Bans apply to all editing, good or bad, která hovoří o tom, že řada zabanovaných hraje s Wikipedií hru na „dobré editace,“ aby dokázala, že blok přišel neprávem, respektive nemá smysl. Přesto jsou dané loutky opět blokovány a jejich editace může kdokoli revertovat bez udání důvodu, tyto jsou vyjmuty z pravidla WP:3RR + takto založené stránky lze smazat – Edits by and on behalf of banned editors. Lze předpokládat, že na dalších interwiki to bude obdobné, takže bude nutné opravdu dobrého zdůvodnění pro IMO největší wikipedickou změnu za poslední roky. Zdraví.--Kacir 28. 2. 2016, 22:59 (CET)

Pánové Jowe, Chalupo a Palu, a případně všichni, co se Tomy646 zastáváte, nebylo by dobré se také na věc podívat z praktického hlediska? Dejme tomu, že by bylo vhodné posuzovat tyto případy mazání článků individuálně. Posuzujme tedy Tomu646. Jak moc je to důvěryhodná osoba? Lze mu ještě vůbec dlouhodobě věřit? Jaká je pravděpodobnost, že se tento uživatel změní? Díval jsem se na jeho editace, četl jeho názory, koukal jsem na jeho příspěvek na Necyklopedii a revertoval jsem nedávno jeden jeho noční výlev plný urážek a vulgarit, zejména na naše správce. A osobně nevěřím, že se tento člověk změní k lepšímu. To by musel být zázrak. Už o tom psal kolega Vachovec1 ohledně např. copyvií. To po něm budete případně konrolovat každý článek, který napíše a bude třeba zdrojovat literaturou, která je obtížně dostupná ? Půjdete si tu knihu prohlédnou do knihovny, kde se bude nacházet? Jak budete vědět ve které fázi vztahu k Wikipedii se tento pán zrovna při psaní článku nacházel? Třeba bude mít nesprávný pocit, že mu před chvílí nějaký Wikipedista diskuzním příspěvkem nebo úpravou jeho článku ublížil a rozhodne se pro pomstu. A vím, že je to zřejmě nepravděpodobné a on by si s tím tu práci zřejmě nedal, ale co třeba rafinovaný vandalismus, kdy by mohl vybrat velice specifické téma, kterému málokdo rozumí a opět zdrojovat literaturou? A pak by do textu tu a tam nějaké drobnosti pozměnil, vložil nesmysly, aby si z Wikipedistů, které často tak nenávidí udělal blázny. To samé samozřejmě může udělat i jako loutka.

A vzal bych v úvahu také jeho problematický jazyk při psaní článků. A otázka trestu? Zas tolik jsem o tom nepřemýšlel, ale Wikipedie přeci není žádnou planetou z jiné dimenze, žádným světem jenom pro sebe. Pokud to jinak nejde, tak je třeba trestat, tak jako všude na světě. Je to krajní možnost, ale někdy není jiná volba. Všude na světě jsou věznice, kde jsou lidé mimo jiné i trestáni, někdy na doživotí. Mazání jeho článků by tedy podle mě bylo primárně ochranou projektu, ale v menší míře také zaslouženým trestem. --Remaling (diskuse) 29. 2. 2016, 00:56 (CET)

Kolego, já se nikoho nezastávám, pouze poukazuji na to, že je naprostým nesmyslem mazat články, které mají encyklopedickou hodnotu a jsou v pořádku jenom proto, že je naspal zablokovaný uživatel ze svého loutkového účtu. Ať se mu ten loutkový účet zase klidně zablokuje, co také jiného s ním. Ale článek nemá smysl rušit nebo provádět reverty, když je ta informace správná a rozšiřuje článek. Představte si, že provedu revert a pak tam tu informaci vložím já pod svým účtem. To již bude v pořádku? Článek si okopíruji a až ho někdo zruší, tak jej tam ložím úplně stejný slovo od slova pod svým účtem. A to již bude v pořádku? Navíc o tomto nemá co rozhodovat AV, který řeší problémy mezi wikipedisty a ne obsah wikipedie, to bude obsahem mé námitky, že AV překračuje své kompetence.--Chalupa (diskuse) 29. 2. 2016, 09:09 (CET)

Nějak nechápu, proč si mnoho kolegů myslí, že se někoho zastávám. Nezastávám. Pokud vím, bavíme se obecně. Jinak k té argumentaci - skutečně není možné hodit všechny blokované uživatele do jednoho pytle na základě jednání toho nejhoršího z nich. --Palu (diskuse) 29. 2. 2016, 09:17 (CET)

Důrazně se ohrazuji proti tomu, že se zastávám vandalů. Zastávám se pouze přínosného encyklopedického obsahu Wikipedie a potažmo jejích čtenářů. Proti vandalismu je nutné bojovat účinnými prostředky a těmi není mazání encyklopedického obsahu. --Jowe (diskuse) 29. 2. 2016, 09:24 (CET)

@Jowe, Chalupa, Palu: Omlouvám se všem reagujícím za nepřesné vyjádření. Rozhodně jsem to nemyslel tak, že se zastáváte vandalů obecně nebo vandalské činnosti Tomy646. Ale souhlasil bych ještě také s jinými kolegy, co se tu vyjádřili v tom, že i pro mě je těžké oddělit vandalskou činnost Tomy od jeho snahy o konstruktivní přispívaní, a tím myslím i jeho loutky. Řekl bych tedy, že pokud jste psali o mazání článků zablokovaných uživatelů v obecné rovině, nepřímo jste se zastávali i určité části činnosti Tomy646. V ostatním bych se už opakoval. --Remaling (diskuse) 29. 2. 2016, 13:38 (CET)

Myslím, že zde bylo napsáno už opravdu hodně zbytečného textu. Dokonce se několikrát zapojil i Toma646, samozřejmě tak, jak je jeho zvykem. Nic jiného se ani čekat nedalo. Rád bych proto apeloval na všechny zúčastněné, aby toho už nechali a jestliže nehodlají jen mlátit prázdnou slámu, ale opravdu něco dělat, nechť a) navrhnou a prosadí změnu pravidla, které umožňuje mazat vše od zablokovaného uživatele, b) navrhnou revizi opatření, které v tomto konkrétním případě přijal arbitrážní výbor. Vše ostatní nemá vůbec žádný smysl. --Vlout (diskuse) 29. 2. 2016, 10:39 (CET)

Faktické upřesnění: Arbitrážní výbor se vyjadřoval ne k tomuto konkrétnímu případu, ale k případu Biedronky CZ (neznám okolnosti, takže ani případnou spojitost mezi Biedronkou CZ a Tomou646). --Palu (diskuse) 29. 2. 2016, 11:12 (CET)

Zkuste si prosím na ten odkaz kliknout. --Vlout (diskuse) 29. 2. 2016, 11:34 (CET)

Nevím, jak je relevantní pro obecnou diskusi případ Tomy 646. Proto jsem ani nepředpokládal, že by se k tomuto případu kdokoliv vyjadřoval, když se obecné diskuse netýká více, než jakékoliv jiné případy. Naopak jsem předpokládal, že odkazujete na stanovisko u Bidronky CZ, které je odkazováno z diskutované stránky Rychlé smazání a uváděno tam jako posvěcení tohoto diskutovaného bodu arbitrážním výborem. Za přehlédnutí se omlouvám, nicméně řekl bych, že navrhnout revizi u Tomy646 této diskusi nijak nepomůže a obecnou praxi nijak nezmění. A pokud jde o bod A - navrhnout a prosadit změnu obecného pravidla, o to se tu právě snažíme. --Palu (diskuse) 29. 2. 2016, 11:41 (CET)

Stanovisko arbitrážního výboru je stanovisko arbitrážního výboru, nic více a nic méně. Není rozhodnutím. Dává jistě všem jistou představu, jak by asi mohl výbor v budoucnu rozhodovat či jen prostě jaký má pohled na věc, ale sám se od něj může nepochybně odchýlit, odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu. To plyne nejen z toho, jak je koneckonců formulováno, ale především z toho prostého faktu, že nejde o pravidlo, tím méně o závazné pravidlo. A pokud jste četl i několikrát odkazované pravidlo, jistě víte, že jde o doporučení a že umožňuje mazání, nedává povinnost. O něčem takovém může v konkrétním případě konkrétní osoby rozhodnout arbitrážní výbor. To už se sice opakuji, ale chápu, že jste asi nečetl všechny příspěvky v této nesmyslné diskuzi. Proč nesmyslné? Změna pravidel se totiž neřeší diskuzí Pod obecnou lípou. Můžete v ní sice dál pokračovat, ale já myslím, že každý rozumný wikipedista se jí už vyhne. Proto bych předem řekl, že dojde-li opravdu k nějakému návrhu na změnu, budu proti. Současný stav je více než vyhovující (podrobnosti v mém vyjádření shora 27. 2. 2016, 15:37 a 16:02). Toť vše. --Vlout (diskuse) 29. 2. 2016, 12:04 (CET)

Jen bych pro úplnost doplnil, že ještě před zdejší noční eskapádou Toma646 s jeho další loutkou mi přišel mail z jeho hlavního účtu na Wikislovníku, kde vyhrožoval: „Je na čase aby jste vy grazlové co se snažíte tvářit jako ochránci Wikipedie (před jejim rozvojem) sklidili co jste zaseli.“ Opravdu si někdo soudný může myslet, že tato osoba má ještě jakoukoli vůli konstruktivně přispívat rozvoji Wikipedie? Arbitrážní výbor se vyjádřil k upřednostnění mazání pouze ve dvou případech: Biedronka a Toma646. Jestli si kdokoli myslí, že tito uživatelé chovají dobrou konstruktivní vůli vůči Wikipedii, nechť se přihlásí. K ostatním případům se výbor nevyjadřoval a pravidlo správcům takové mazání pouze umožňuje, nepřikazuje. Pro ochranu projektu (jako celku). --Bazi (diskuse) 29. 2. 2016, 23:17 (CET)

Pakliže se budeme bavit obecně a ne konkrétně o dvou případech (jako by byly jediní blokovaní v celém vesmíru...), pak jistě - správci pravidlo nic nepřikazuje, ale kde je záruka, že to správce skutečně bude hodnotit a nesáhne po daleko pohodlnějším automatickém mazání? Vždyť tam ani není na něj jakýkoliv apel, naopak je tam podpora stanoviskem AV, které jak říkáte, se vlastně toho pravidla moc netýká. Neměla by se tedy provést aspoň úprava toho pravidla ve smyslu zrušení bodu jak je ("Stránka byla vytvořena zablokovaným uživatelem. Ponzn: Výklad Arbitrážního výboru k odstraňování editací a mazání článků z loutkových účtů zablokovaného uživatele, viz stanovisko.") a sepsání bodu v duchu, že správce to udělat může, ale po úvaze? Např.: "Stránka byla vytvořena zablokovaným uživatelem (správce může uvážit v konkrétním případu přínos editace)". Už to by byl jakýsi apel, aby správce provedl aspoň základní zvážení a už to je z hlediska obsahu byť minimální záruka, že správce bude v konkrétním případu odpovědný. --Palu (diskuse) 1. 3. 2016, 00:04 (CET)

To mi připadá docela rozumné; nechcete to přednést v příslušné diskusi?--RPekař (diskuse) 1. 3. 2016, 11:09 (CET)

To je tak, když se uvízne – s prominutím – v „tlachárně“, zatímco jiní už aspoň reálně u pravidla navrhli nějaké úpravy. Palu tu v diskusi píše, co by se podle něj mělo změnit, ale skutečný návrh na změnu podal jenom kolega Chalupa a o něm se už na příslušném místě diskutuje. Taky tam už zazněly jiné alternativní návrhy. Což ovšem tento zdejší příspěvek nezohledňuje a znovu vynalézá Ameriku.

Ti dva nejsou „jediní blokovaní v celém vesmíru“, ale jsou to zřejmě jediní, vůči kterým se systematicky uplatnil přístup mazání založených stránek. Že se tak neděje u spousty jiných zablokovaných uživatelů, je IMHO vcelku dobrým dokladem toho, že tato stávající možnost není správci nijak zneužívána nebo nadužívána a že už nyní konají po zralé úvaze, takže není třeba je k tomu teď nově nějak speciálně nabádat. Celkově to vypadá, že se snažíme hasit, co nehoří. --Bazi (diskuse) 1. 3. 2016, 12:40 (CET)

Děkuji za zdvořilé upozornění na tu diskusi RPekařovi. Bazi, měl byste se jako arbitr naučit trochu chovat. --Palu (diskuse) 1. 3. 2016, 14:42 (CET)

Řekněme si, že jiný uživatel obcházející trvale ban je jenom Toma646. Nebaví mne pořád dokola psát o něm jako o alfa omeze Wikipedie, proto je toto můj poslední příspěvek na toto téma. Co tady teď čtu je jenom slovíčkaření a připomíná soudní spor, na žalobce a obhájce Tomových článků. Wikipedie by se dle mého neměla stát soudní síní, ale prostorem, kde se tvoří články. Diskutovat se má o článcích. Jak vidím, Toma by tu rád zase editoval, což ho samozřejmě neomlouvá za jeho předchozí i současnou činnost, ale opakovaně si myslím, že pokud by byla ŽoO zrušena, může si dle pravidla Wikipedie:LÚ založit nový účet s čistým štítem bez dalších vulgarit. Každopádně ať se stane cokoliv, čtenáře vůbec nezajímá ani lípa, ani editoři. Nikdo neví, kdo napsal DČ Tygr jávský, nikoho netrápí nevědědomost autora Portálu:Houby - důležité je jen je tu mít. A mazáním článků, tzv. aby se udělal na Wiki řád se ničeho nedocílí. Nejsme tu pro svá vymyšlená pravidla, ale pro ostatní. Na druhou stranu dobře, že jsem se nestal správcem, musím poděkovat kolegovi Auvajsovi, že psaní DČ mě baví daleko víc než slovíčkaření pod lípou a je v tom větší smysl. Už z tolika KB tady by mohl být DČ. S pozdravem. OJJ, Diskuse 1. 3. 2016, 15:15 (CET)

Účast na přednášce „Pohlavní styk podle Wikipedie“ na 7. moravském regionálním kongresu k sexuální výchově

Přihlásil se někdo že se zúčastní akce 9.3. kvůli Uzlově referátu Pohlavní styk podle Wikipedie ? Požádal někdo o příspěvek na cestovné? --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 16:59 (CET)

Pro zájemce přidávám externí odkaz na prezentaci kongresu. --Jan Polák (diskuse) 28. 2. 2016, 17:05 (CET)

Předpokládal jsem že to některý správce bude vědět nebo může odpověď zjistit s výsledkem Ano/Ne. Zjišťovat u jednotlivých čtenářů Pod lípou zda se náhodou nepřihlásil nemusí být ani nejlepší ani nejjistější metoda. --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 20:41 (CET)

Zda se někdo přihlásil, by měli vědět organizátoři. Zda někdo požádal o cestovné, by mohli vědět na pobočce.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:50 (CET)

Myslím, že katedra VŠ v Olomouci nebo Sdružení pro rodinu mi asi nesdělí kolik na akci kterou pořádá pojede wikipedistů. Zejména pokud neví, že účastník je wikipedista. Nechme to plavat, je to zjevně velmi složitá otázka. Někdo třeba pojede, nebo třeba nepojede nikdo. --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 22:23 (CET)

O cestovné nikdo pobočku nepožádal. Upřímně řečeno, nevidím příliš smysl v tom proplácet cestu na takový kongres (jaké by byly cíle takové cesty z pohledu Wikipedie?) ale kdyby někdo býval požádal, zvážili bychom to. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 2. 2016, 22:30 (CET)

Já bych tedy smysl viděl a mít nafukovací čas, tak bych přednášku i rád viděl; pokud byla rešeršní práce odvedena kvalitně, jistě se bude jednat o velmi zajímavou analýzu naší práce. — Jagro (diskuse) 29. 2. 2016, 00:02 (CET)

Třeba by měl zájem někdo z olomouckých kolegů (Jene Kameníčku)? --Jan Polák (diskuse) 29. 2. 2016, 05:59 (CET)

Díky za echo, zvážím to, ale momentálně jsem v časové tísni, tak ještě nevím... Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 3. 2016, 22:43 (CET)

@Vojtěch Dostál:: Díky za odpověď. --I.Sáček, senior (diskuse) 29. 2. 2016, 06:52 (CET) Jsem úplně nejlepší ze všech kdo se rozhodli se akce účastnit pokud dostanou závazný příslib úplného proplacení nákladů. Žádost na wikimedia jsem odeslal. --I.Sáček, senior (diskuse) 3. 3. 2016, 10:14 (CET) Wikimedia z důvodů hospodárnosti a efektivnosti (je to nad 300 kč) účastnický poplatek na konferenci neproplatí. Snad se bude účastnit někdo obětavější. --I.Sáček, senior (diskuse) 4. 3. 2016, 22:28 (CET)

@I.Sáček, senior, Jagro, Vojtěch Dostál, Jan.Kamenicek: Jak to nakonec s konferencí dopadlo? --Jan Polák (diskuse) 10. 3. 2016, 17:46 (CET)

Psal jsem organizátorům, zda by nám odpustili registrační poplatek (asi 700Kč), ale bohužel to nebylo možné. Vydání 1000Kč na tuto akci jsme považovali za plýtvání penězi od našich dárců.--Vojtěch Dostál (diskuse) 11. 3. 2016, 08:57 (CET)

Doufal jsem , že se zúčastní někdo jiný. Kdybych se zúčastnil já, přišel bych o zákazníka, nejen o dvojnásobek toho co by tratila wikipedie. Takže jsem za rozhodnutí rád. Na druhou stranu skončila velmi nadějná spolupráce s organizací která se zabývá pedagogickou činností. Více ji zklamat nechci. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 3. 2016, 19:04 (CET)

Dostal jsem právě od organizace Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, která spolupořádala Kongres, informaci, že přednáška vyzněla pro wikipedii přinejmenším zčásti pozitivně. A také zápis z přednášky pana Uzla bude za půl roku zdarma na netu. Organizaci Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu bych si i na tomto místě dovolil poděkovat za velkou vstřícnost a pomoc. Hlubokosklon. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 3. 2016, 22:11 (CET)

Související články

Lidová tvořivost nezná mezí. Sotva se mi přestal zvedat tlak při pohledu na fangličky v infoboxech, máme tu lištu Související články. Objevuje se náhle. Překrývá část regulérního textu a navíc se tam objevují návrhy na články, které zjevně s právě otevřeným článkem nijak nesouvisejí. Není to plýtvání tvůrčím potenciálem, který by mohl být využit někde jinde a účelněji?--Tom (diskuse) 29. 2. 2016, 17:58 (CET)

Dobrý den, mohl byste přidat alespoň jeden příklad, kde se tak děje? Již jsem prošel několik článků a to co popisujete nikde nevidím. --Jan Kovář^BK (diskuse) 29. 2. 2016, 18:03 (CET)

Hezký večer, lišta s nabídkou souvisejících článků je mezi beta funkcemi, kde se dá zapnout i vypnout. Nebo máte na mysli něco jiného? --Michal Bělka (diskuse) 29. 2. 2016, 18:14 (CET)

Děkuji za radu. Už jsem si to vypnul.--Tom (diskuse) 1. 3. 2016, 11:47 (CET)

Ostrava: Morava x Slezsko

Vážně si nikdo neví rady s tím, jak je, příp. jak byla Ostrava rozdělená mezi Moravu a Slezsko, a jak s tím souvisí pojmy Moravská a Slezská Ostrava? Brzo už to budou dva měsíce... Kdyžtak díky! https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Ostrava#Morava_x_Slezsko --Jiří Janíček (diskuse) 29. 2. 2016, 21:16 (CET)

Jmenné prostory

Chtěl bych zde otevřít diskusi na několik starších i novějších témat ohledně jmenných prostorů. --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Rejstřík, Příloha

Jmenný prostor Rejstřík tu již máme nějaký ten pátek. Původní návrh spočíval ve vyčlenění seznamů do tohoto jmenného prostoru a připomínal, že bude potřeba k tomuto jmennému prostoru vytvořit pravidla k použití. Ta sice vytvořená byla, nicméně neprošla schvalovacím procesem (nedivím se, IMHO nejsou dobře napsaná). Stejně tak seznamy nebyly dosud vyčleněny, pouze byla v tomto jmenném prostoru vytvořena přesměrování na některé z nich (nevím, zda na všechny, spíš myslím, že ne). Zajímalo by mě, jaký je nyní účel tohoto jmenného prostoru, který jako jediný nyní není nijak rozumně využíván (když nepočítám JP Topic – relikt po Wikipedie:Flow) a chtěl bych případně obnovit diskusi nad příslušným pravidlem a obsahem tohoto prostoru. Narazili jsme na tuto drobnost v této diskusi o smazání. Jednak se zdá, že seznamy lze přesunout na různé další projekty Nadace (což má svá pozitiva ale i negativa viz diskuse), tudíž by tento (nyní neužitečný) jmenný prostor ještě více ztratil na užitečnosti. --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Osobně bych JP Rejstřík nahradil JP Příloha, který by snesl mnohem více, než jen seznamy. Ale pravděpodobně by skončil stejně jako onen Rejstřík. --Silesianus (diskuse) 2. 3. 2016, 09:23 (CET)

Také si myslím, že by to ve finále dopadlo úplně stejně. A u toho Rejstříku je to podle mého celkem škoda, měl velký potenciál. Nejsem zastáncem JP Příloha, jeho účel mi přijde příliš předimenzovaný, JP Rejstřík by podle mě byl postačující, kdyby se ovšem naplno využil jeho potenciál, tzn. kdyby se naplnil jeho původní záměr. V tomto stavu je to upřímně bohužel spíše ke kompletnímu smazání a deaktivaci daného JP. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 23:36 (CET)

Vezměme si např. diskutovaný Seznam organismů se shodným latinským rodovým a druhovým jménem. To podle mne nemá co dělat v HJP Wikipedie. Argumenty pro ponechání typu „je to hezká hříčka“ či „uvedené informace mohou být někomu užitečné“. Ale jako příloha k článku Biologická nomenklatura by to myslím šlo. Nebo třeba tvořím toto, které by dle mého taky nemělo úplně v HJP místo, ale jako příloha k FK Krasnodar, proč ne? Upřímně bych rád o JP Příloha rozproudil diskuzi, na mé nesmělé návrhy však nikdo zvlášť nereagoval. --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 12:38 (CET)

Na obojí by stačil JP Rejstřík. Na Wikipedie:JP jsem u jeho definice popsal, jaký by mohl být podle mě jeho účel: „Rejstřík – obsahuje seznamy podobných nebo souvisejících článků řazených podle určitého klíče, případně tabulku takových článků s dalšími sloupci různých dat vyčleněných z hlavního jmenného prostoru. Cílem seznamů je buď nahrazení příliš dlouhého rozcestníku nebo vyčlenění dlouhých seznamů či výpisů dat ze článků.“. Jiné možnosti „příloh“ mi přijdou nadbytečné a neencyklopedické, proto mi přijde účel takového JP předimenzovaný. Každopádně se nebráním další diskusi, proto prosím kohokoliv o názor na jmenný prostor pro seznamy/přílohy. --Dvorapa (diskuse) 3. 3. 2016, 15:01 (CET)

Já bych byl pro zavedení příloh - navíc bych do nich vyčlenil například data o jednotlivých ročnících nějakého klubu v nějakém sportu, což je většinou nějaká souhrnná tabulka zápasů, případně hráčů, mnohdy bez jakéhokoliv popisu (příklad). Doporučuju podívat se na Wikislovník, kde přílohy již nějaký čas fungují a postupně se nachází jejich uplatnění. Rozhodně ale ne každý seznam lze přesunout do příloh/rejstříků, což byla chyba, na kterou doplatil první pokus o zavedení rejstříků před mnoha lety. JAn (diskuse) 3. 3. 2016, 15:24 (CET)

K tomu jen poznámku, že na Wikislovníku je velmi striktně daná a důsledně dodržovaná struktura slovníkových hesel (se značným využitím mnoha poměrně sjednocujících šablon) a je docela jasné, že různé „povídací“ a vysvětlující texty by do toho nezapadaly, takže se vyčleňují zvlášť. Přílohy jsou tam tak trochu i na cestě od základního slovníkového obsahu směrem k nápovědě a dalším doprovodným stránkám, jen to holt není nápověda k užití projektu, ale nápověda k užití slovníkového obsahu. Oproti tomu je podoba encyklopedických článků o dost mnohotvárnější, jsou to témata z mnoha oborů a postavená mnoha různými způsoby (tu o abstraktním pojmu, tu o konkrétním člověku atd.), takže jednak tato tvárnost snáz snese všemožné typy obsahu a jednak není až tak zřejmá hranice mezi tím, co by mělo patřit do hlavního prostoru a co do příloh. Může se to dost lišit podle vědního oboru nebo podle typu článků. Jedna věc jsou ty typické rejstříky, tedy seznamy článků, které tak trochu suplují kategorie, ale můžou být strukturované podle jiných užitečných hledisek. Ale pak už to je dost nejisté. Např. tu zazněly tabulky sportovních zápasů, ale pak jsou tu třeba seznamy nositelů vyznamenání nebo oceněných, jsou tu jednotlivé ročníky ocenění, případně i ročníky festivalů, ročníky olympiád atd., k článku Brno např. můžeme za přílohu považovat článek Dějiny Brna, ale taky nemusíme... Bude holt obtížnější nějak vyjasnit, co a proč by mělo patřit do příloh. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2016, 16:23 (CET)

Řeknu jen jedno: jsem rozhodně proti jmenným prostorům Rejstřík a Příloha. Přijde mi, že jsou založené jen na nedostatku fantazie, jak mohou „články“ v hlavním jmenném prostoru vypadat. Jak píše správně Bazi výše, „podoba encyklopedických článků je mnohotvárná“, a neustálé tlačení všeho do přesných škatulek ve výsledku, myslím, Wikipedii moc neprospěje. Nehledě na to, že bez těchto jmenných prostorů už dlouho fungujeme vcelku bez problémů a jejich zavedení by zkomplikovalo vyhledávání a jistě podnítilo nekonečné diskuse co kam umístit.--Ben Skála (diskuse) 3. 3. 2016, 16:37 (CET)

Někteří té fantazie mají až moc :) --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 16:53 (CET)

Jen malá poznámka, spousta článků o sportovcích (to je jen příklad) jsou jejich výsledkové listiny (ta by měla být v příloze) a ne články o nich samotných.--Mirek256 3. 3. 2016, 16:58 (CET)

Ano, s tím souhlasím. --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 17:06 (CET)

Já ne. Ale samozřejmě článek o sportovci, kde je jenom výsledková listina, není dobrým článkem.--Ben Skála (diskuse) 3. 3. 2016, 17:16 (CET)

Zkratky jmenných prostorů

Návrh jmenného prostoru Rejstřík byl v seznamu návrhů spolu s návrhem zkratek k jednotlivým jmenným prostorům. Podle něj by každý jmenný prostor (nejen JP Wikipedie) měl svoji zkratku. Nevím, zda byl tento návrh někde jasně zamítnut, v diskusi u návrhu však byl částečně podpořen, částečně zamítnut a částečně podpořen s připomínkou, že by to mělo korespondovat se zkratkami na enwiki, kde mají oficiálně pouze WP a WT, neoficiálně pak i pseudozkratky H, T nebo třeba CAT. Mně se návrh líbí, proto bych chtěl otevřít diskusi i na toto téma. --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Aliasy jmenných prostorů podporuji, na WikiSkriptech je máme v podobě shodné s odkazovaným návrhem již pár měsíců a velmi to urychluje práci. --Wesalius _d|^p 2. 3. 2016, 19:54 (CET)

@Wesalius: Jaké zkratky existují na WikiSkriptech? Jsou zcela totožné s původním návrhem Dannyho B.? Ten je totiž trochu zastaralý a bylo by asi potřeba vymyslet lepší návrh zkratek (nebo mi to tak alespoň přijde). Zkusil bych to kdyžtak promyslet a něco případně navrhnout. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 21:47 (CET)

• ws: - stránky ve jmenném prostoru WikiSkripta
• u: - stránky ve jmenném prostoru Uživatel
• m: - stránky ve jmenném prostoru MediaWiki
• p: - stránky ve jmenném prostoru Portál
• š: a t: - stránky ve jmenném prostoru Šablona
• c: a k:- stránky ve jmenném prostoru Kategorie
• pr: - stránky ve jmenném prostoru Procvičování

Na diskuze nám žádné aliasy nevedou. Zdroj zde. --Wesalius _d|^p 2. 3. 2016, 22:14 (CET)

Víceméně Pro Pro, i když se ještě musíme shodnout na tom, pro které jmenné prostory a jaké zkratky to budou. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 21:11 (CET)

Otázky do pléna:

• Měly by být všechny nediskusní JP jednopísmenné (K jako Kategorie) nebo dvou/vícepísmenné (KA, KAT) nebo kombinovaně dle potřeby?
• Diskusní pak jako DK (případně DKA/DKAT viz předchozí otázka) nebo spíš KD (případně KAD/KATD) (příklady pro Diskusi ke kategorii)? Jenom doplním, že aktuální jmenné prostory začínají často na stejná písmena/kombinace písmen (např. Kategorie vs Kurz, Wikipedie vs Wikipedista, apod.)
• Které JP zkracovat a které ne?

--Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 22:06 (CET)

Návrh I

Z původního návrhu Dannyho B., WikiSkript a enwiki jsem tedy dal dohromady, jak by to mohlo vypadat. Byl bych pro minimalistický návrh, vedle jsem ale přidal rozšířené možnosti, kdyby v tom minimalistickém něco chybělo. Co tedy takhle? Jinak ESO! --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 23:19 (CET)

• Legenda:
  • – žádná
  • X? záleží na výsledku ostatních diskusí výše a níže

Minimalistický návrh Český název Anglický název Zkratka Alias hlavní prostor (bez názvu) – – Diskuse Talk D – Wikipedista User W – Diskuse s wikipedistou User talk DW – Wikipedie Wikipedia WP – Diskuse k Wikipedii Wikipedia talk DWP WT Šablona Template Š i S – Diskuse k šabloně Template talk DŠ i DS – Nápověda Help N – Diskuse k nápovědě Help talk DN – Kategorie Category K – Diskuse ke kategorii Category talk DK – Portál – P – Diskuse k portálu – DP – Rejstřík? – R? – Diskuse k rejstříku? – DR? – Udělátko? Gadget U? – Diskuse k udělátku? Gadget talk DU? –

Rozšířené možnosti Český název Anglický název Zkratka Alias Média Media ME – Speciální Special SP – hlavní prostor (bez názvu) – – Diskuse Talk D – Wikipedista User W – Diskuse s wikipedistou User talk DW – Wikipedie Wikipedia WP – Diskuse k Wikipedii Wikipedia talk DWP WT Soubor File (nebo Image) – – Diskuse k souboru File talk (nebo Image talk) – – MediaWiki MediaWiki M – Diskuse k MediaWiki MediaWiki talk DM – Šablona Template Š i S T Diskuse k šabloně Template talk DŠ i DS – Nápověda Help N H Diskuse k nápovědě Help talk DN – Kategorie Category K nebo KAT C i CAT Diskuse ke kategorii Category talk DK – Portál – P – Diskuse k portálu – DP – Rejstřík? – R? – Diskuse k rejstříku? – DR? – Kurz Education Program KU EP Diskuse ke kurzu Education Program talk DKU – Modul Module MO – Diskuse k modulu Module talk DMO – Udělátko? Gadget U? G? Diskuse k udělátku? Gadget talk DU? ? ? Gadget definition ? ? ? Gadget definition talk ? ? – Topic – –

Technické připomínky:

• c: je interwiki pro Commons
• d: je interwiki pro Wikidata
• dk: je alias pro da:
• ku: je kurdština
• m: je Meta
• mo: je moldavština (zasataralý kód)
• n: jsou Wikizprávy
• s: jsou Wikizdroje
• w: je Wikipedie

Jsou rezervovaná i jiná písmena a dvoupísmenné zkratky, na to je třeba dát pozor! více na Speciální:interwiki, Speciální:sitematrix a CLDR JAn (diskuse) 3. 3. 2016, 08:02 (CET)

Děkuji, vypadá to, že to rozhodně nebude jednoduché. Možná budu mít chvíli, abych prošel existující interwiki a vymyslel případné opravy --Dvorapa (diskuse) 3. 3. 2016, 11:39 (CET)

Wikipedista/User by měl mít "u", předpokládám, že "udělátko" se hledá daleko méně častěji než uživatel. Podobně než nemít nic u Diskuze a Nápovědy, což jsou frekventované jmenné prostory, tak radši vzít jejich anglický ekvivalent a přiřadit jim "t" a "h". A návrhy zkratek jsou kapitálkou, počítá se doufám i s verzí malého písmene...? --Wesalius _d|^p 3. 3. 2016, 15:37 (CET)

@Wesalius: určitě se počítá i s malými písmeny, i když samozřejmě lze požádat o jinou možnost a podle API lze nastavit vpodstatě cokoliv. Anglické aliasy nejsou špatné, ale jinak pro nápovědu klidně může být i NA nebo NP (pokud nejsou již zabrané jako interwiki) nebo třípísmenná NAP (viz otázky do pléna nad návrhem). --Dvorapa (diskuse) 3. 3. 2016, 22:33 (CET)

na: a nap: jsou obsazené. np by mělo být volné. JAn (diskuse) 4. 3. 2016, 07:20 (CET)

V sumě jsem Pro Pro zavedení aliasů a preferuji jednopísmenné aliasy před dvoupísmennými, víc už k tomu nemám. Děkuji Vám Dvorapo, že jste téma otevřel a věnujete se mu. --Wesalius _d|^p 5. 3. 2016, 08:27 (CET)

Já bych také radši jednopísmenné a radši české, ale těch je většina zabraných, tak zkusím vymyslet opravný návrh. --Dvorapa (diskuse) 5. 3. 2016, 15:47 (CET)

Tohle by bylo dost příjemné. Myslím, že není třeba mermomocí vymýšlet co nejpřiléhavější zkratky pro všechny jmenné prostory. Vycházel bych z toho, že tuto funkci budou používat jen pokročilí wikipedisté, kteří si zkratky budou schopní dohledat a naučit se je navzdory tomu, že třeba nebudou úplně přiléhavé. Zkratky jsou potřeba hlavně u těch JP, které se hodně používají. Předpokládám, že to budou hlavně „Kategorie“ a „Wikipedista“, tedy aspoň v mém případě. Zkratku „K“ a „U“ by to chtělo myslím hned (je někdo proti?), ostatní jsou imho vedlejší. --Vojtěch Veselý (diskuse) 12. 3. 2016, 14:59 (CET)

Zkratku K bych kvůli zabranému DK pro diskusi asi nezaváděl. Více viz návrh II níže. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 23:08 (CET)

Hm, narazil jsem tady na to až teď. Mám nějaké doplňující návrhy :

• Diskuse s wikipedistou – kromě navrhovaného DW (zmatečné kvůli možné záměně Diskuse s wikipedistou/Diskuse k Wikipedii) UT (User Talk), zvláště bude realizováno U pro jmenný prostor Wikipedista (viz návrhy/komentáře výše)
• Nápověda – nelze-li N, šlo by možná H (jako Help?)
• Diskuse k nápovědě – kromě navrhovaného i HT (Help Talk)
• Diskuse k šabloně – po vzoru výše navrhovaného by připadalo v úvahu ŠT (jako alias)
• Diskuse ke kategorii – po vzoru výše navrhovaného by připadalo v úvahu KT (jako alias)
• u Portálu PT nejde (portugalština)

--Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2016, 15:43 (CET)

HT je zabrané pro interwiki a kombinované česko-anglické zkratky bych raději nezaváděl, i ty jsou navíc většinou zabrané. Více viz návrh II níže. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 23:08 (CET)

Návrh II

Vybral jsem tedy z nápadů u návrhu I a dal dohromady dvě roviny zkratek. Dvoupísmenné české a převážně jednopísmenné anglické, přičemž by zde fungovaly oboje (aby si kdokoliv mohl případně vybrat). Kombinované česko-anglické zkratky, které navrhl Vachovec1 mi přišly příliš překombinované. Zároveň jsem proškrtal zkratky, které by IMHO neměly praktický význam (-udělátka, když dané JP nepůjde asi nijak editovat viz diskuse níže; -rejstřík, když se nepoužívá, apod.).

Český název	Anglický název	Zkratka	Alias
Média	Media	MD	–
Speciální	Special	SP	–
hlavní prostor (bez názvu)		–	–
Diskuse	Talk	DI	–
Wikipedista	User	WI	U
Diskuse s wikipedistou	User talk	DWI	UT
Wikipedie	Wikipedia	WP	–
Diskuse k Wikipedii	Wikipedia talk	DWP	WT
Soubor	File (nebo Image)	–	–
Diskuse k souboru	File talk (nebo Image talk)	–	–
MediaWiki	MediaWiki	ME	–
Diskuse k MediaWiki	MediaWiki talk	DME	–
Šablona	Template	ŠP i SP	T
Diskuse k šabloně	Template talk	DŠP i DSP	–
Nápověda	Help	NP	H
Diskuse k nápovědě	Help talk	DNP	–
Kategorie	Category	KT	–
Diskuse ke kategorii	Category talk	DKT	–
Portál	–	PO	–
Diskuse k portálu	–	DPO	–
Rejstřík?	–	–	–
Diskuse k rejstříku?	–	–	–
Kurz	Education Program	KZ	E nebo EP
Diskuse ke kurzu	Education Program talk	DKZ	–
Modul	Module	MP	–
Diskuse k modulu	Module talk	DMP	–
Udělátko?	Gadget	–	–
Diskuse k udělátku?	Gadget talk	–	–
Definice udělátka?	Gadget definition	–	–
Diskuse k definici udělátka?	Gadget definition talk	–	–
–	Topic	–	–

S Vojtěchem Veselým souhlasím v tom, že je vesměs jedno, jaké zkratky budou, stejně je budou využívat hlavně pokročilejší wikipedisté (samozřejmě ne v diskusi s nováčky viz příslušné pravidlo, nepamatuji si už, ve kterém pravidle toto máme, jen vím, že to někde máme), takže stačí, když se to bude dobře pamatovat a nemusejí mít víceméně sémantický význam. V tomto duchu mě ještě napadlo (a třeba z toho nápadu vytvořím návrh III), že by nebylo možná špatné mít jednopísmenné české zkratky, které jsou sice zabrané interwiki, ale šlo by k nim jako druhé písmeno přidat nějaké (nebo i nějaký znak??), které se v interwiki moc nevyskytuje (např. NŮ pro nápovědu, KŮ pro kategorii, ŠŮ pro šablonu apod.). Ale muselo by se promyslet, jaké písmeno (Ů berte jenom jako příklad pro vysvětlení, nikoliv návrh, byť to v interwiki asi úplně nenajdeme a byť se napíše celkem lehce, alespoň tedy na české klávesnici). Mimochodem i v tomto návrhu II jsem tam, kde již byla zkratka obsazená MediaWiki nebo více jmenných prostorů začínalo na stejné písmeno, zkusil takto použít P, které příliš používané u interwiki není. Jak hodnotíte návrh II? Co si myslíte o případném návrhu III? --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 22:38 (CET) PS: Ještě bych chtěl poprosit o kontrolu, zda to někde nekoliduje s interwiki, byť jsem se o to dost snažil (@JAn Dudík?), případně bych prosil o doplnění případných dalších anglických jednopísmenných zkratek, pokud jsem nějaké vynechal nebo jdou nějaké použít (napadá mě třeba P pro portal, ale nechci měnit návrh poté, co se zde již objevil první hlas). Také bych chtěl poprosit o případné připomínky, jestli by zkratka pro nějaký JP mohla být užitečná a není navržená nebo naopak je navržená a užitečná by asi nebyla. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 00:25 (CET)

Proč není šablona "š:"? Když už zkratky, tak ať zkracují co nejvíce, proč by měly být dvoupísmenné? Pochopil bych to u těch, kde není vyhnutí, ale začínat návrh od toho, že všechny české by měly být dvoupísmenné, nechápu. --Wesalius _d|^p 18. 3. 2016, 22:47 (CET)

@Wesalius: Myslel jsem to tak, že alternativa bez diakritiky by mohla být potřeba. A alternativa k Š bez diakritiky S je již zabraná. Takto by to navíc šlo zkrátit jen u šablony a portálu, jinde už to koliduje s interwiki, i proto raději všude dvoupísmenné. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 23:01 (CET)

1. Pro Pro Jedno to ale není, pokud by to nějak extrémně nevycházelo ze zkratek, pamatovalo by se to blbě. Ulehčení to pro mě bude, ale nezapomínejme na nové editory... --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:42 (CET)
2. Proboha naprosto Proti Proti. Lidi, neblázněte, co to tu vymýšlíte za zbytečné překombinovanosti? Jak často potřebujete psát odkaz do NS Diskuse k MediaWiki ručně (nikoli copy/paste názvu stránky) a v takovém spěchu, že nestihnete než vzpomenout a napsat DME:? Kolikrát jste kdo vůbec odkazoval do NS Média? Plus zabírání takových kódů má riziko kolize s případnými budoucími interwiki kódy (ale proti ISO 639 jsem to neporovnával). Jestli má někdo dojem, že nutně potřebuje a často bude využívat řekněme U: → Uživatel:, tak se o takové konkrétní potřebě a návrhu pojďme bavit (já budu asi i tak proti, už proto, že bychom přišli o U:fona), ale takovýhle zbytečný megabazmek snad opravdu ne. --Mormegil ✉ 23. 3. 2016, 14:29 (CET)

   @Mormegil:: No třeba já bych denně využíval víceméně všechny navržené kromě anglických zkratek, zkratek pro JP Média, JP Kurz a JP MediaWiki (+ jejich diskuse). Ale věřím, že ty zase můžou využívat jiní. Podle ISO 639 jsem to také neprocházel, i když jsem výše prosil, jestli by se na to někdo nepodíval.

   Pokud se to bude zdát přehnané, což naprosto chápu, není problém to zúžit na pár nejnutnějších (jak ale píšu o řádek výše, já bych denně využíval skoro všechny české, které jsem navrhl). Ostatně můžete nějaký zredukovaný návrh navrhnout. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 19:27 (CET)

Překlad názvů Gadget a Gadget definition

Celkem nové jmenné prostory pro udělátka tu již také nějaký ten pátek jsou. Chtěl bych se zeptat, zda již slouží svému účelu, a pokud ano, pak bych chtěl navrhnout počeštění těchto prostorů podle tabulky:

(anglicky)	(česky)	(anglicky)	(česky)
Gadget	Udělátko	Gadget talk	Diskuse k udělátku
Gadget definition	Definice udělátka	Gadget definition talk	Diskuse k definici udělátka

U definice se mi to ale zdá trochu krkolomné, takže podpořím jakýkoliv lepší návrh. Každopádně pokud slouží svému účelu, bylo by jejich počeštění výhodné. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Mně to u té definice nepřijde krkolomné. --Tchoř (diskuse) 2. 3. 2016, 00:01 (CET)

@Dvorapa: Nestačila by u udělátek dokumentace na podstránce, jako je to u šablon, je na to opravdu potřeba mít samotatný JP? --2. 3. 2016, 16:53 (CET), Utar (diskuse)

Toto je součástí nového správce udělátek, který by měl vyjít letos, takže to svému účelu zatím neslouží. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 17:08 (CET)

@Matěj Suchánek: Děkuji, to jsem netušil. Ale asi by i tak bylo dobré to poté, až nový správce udělátek vyjde, přeložit, pokud to bude vývojáři umožněno. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 19:49 (CET)

Jelikož tu máme tyto jmenné prostory, téměř jistě je tento kód někde dostupný a jmenné prostory přeložitelné. Ani nemusíme psát vývojářům, kdokoliv z nás to může do rozšíření zavést. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 20:01 (CET)

Jestli tedy chápu správně, tak pak to záleží už jen na komunitě, jak se líbí návrh možných názvů. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 20:21 (CET)

Stručně: srovnej překlad MediaWiki „Uživatel“ (záleží na vývojářích, kteří umějí česky) a lokální konfiguraci „Wikipedista“ (záleží na naší komunitě). Prostě když to rozšíření někdo přeloží, my si to (tedy alespoň doufám, že to jde i u rozšíření) můžeme nechat změnit. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 21:06 (CET)

Překlad je vcelku v pohodě, u definice delší, ale logický a srozumitelný. Zkrátit by se dal snad leda nalezením nějakého zkratkovitého termínu pro „definici udělátka“, ale protože do toho nevidím, nic mě nenapadá. Zkratka „udef“ by asi neobstála. Nebo bychom mohli vynechat udělátko a ponechat pouhou „definici“, jestli má ale skutečně úzkou vazbu právě k udělátkům, tak by to asi nebylo moc intuitivní. --Bazi (diskuse) 2. 3. 2016, 17:25 (CET)

Gadget → Udělátko souhlasím, u definice bych se nebránil ani „Popisu udělátka“. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 21:06 (CET)

@Matěj Suchánek: Jestli to pořád chápu správně, pak stačí jen upravit to buď na Translatewiki (globálně) nebo lokálně přes JP MediaWiki. Myslíte, že byste se o to postaral? Jenom tedy stále nevím, jak s tím názvem u definice (souhlasím víceméně s jakýmkoliv počeštěním). Asi taky záleží, k čemu tento prostor bude využíván po zavedení nového systému udělátek. Jestli pro nějaké technické zavedení udělátka, pak je lepší Definice udělátka, jestli pro popisek do seznamu udělátek, pak je zase lepší Popis udělátka. Píše se o jejich specifickém budoucím účelu někde víc? --Dvorapa (diskuse) 17. 3. 2016, 12:15 (CET)

Jmenné prostory, pokud vím, nelze upravit přes translatewiki. Hledal jsem, ale nikde jsem nenašel jasnou odpověď, protože se na tom stále pracuje. Tak nevím. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 3. 2016, 16:45 (CET)

Pokud je v tom stejnej bordel jako v klasické mediawiki, tak to je narvaný do configu jako pole ...--frettie.net (diskuse) 18. 3. 2016, 01:16 (CET)

@Matěj Suchánek: Zeptal jsem se na IRC #wikimedia-tech a ještě hledal více info a už v tom mám trochu jasněji (viz záznam konverzace). Podle diskutujících na IRC by v JP Gadget měl být samotný kód udělátka a v JP Gadget definition by pak měl být JSON obsahující odkaz na popisek udělátka (v NS MediaWiki jako dosud), odkaz na jednotlivé další soubory udělátka, metadata apod. V podstatě se tam pouze přesune obsah z MediaWiki:Gadgets-definition na jednotlivé stránky k jednotlivým udělátkům a naformátuje se z té divné syntaxe, která se používá nyní, do JSONu. Ani v jednom z obou JP však nebude moct provést ani správce jakýkoliv zásah, vše se bude dít pomocí nového rozhraní na Speciální:Udělátka. Stránky v těch dvou JP tak budou pouze ke čtení všem (vzhledem k tomu se pravděpodobně změní i způsob exportu udělátek). Existují k tomu nějaká review na Gerritu [2] a [3] a task na Phabricatoru, kde se lze dozvědět více. Diskutující na IRC doporučili pojmenovat Gadget definition nějak univerzálně, například „Gadget manifest“ (v aj) vzhledem k tomu, že bude obsahovat JSON s různými metadaty a odkazy. Proto bych se tedy spíš držel Definice udělátka než Popis udělátka. Nebo vymyslet něco ještě univerzálnějšího. Co myslíte? Pokud by nikdo nebyl proti, vytvořil bych požadavek na Phabricatoru po vzoru urwiki. --Dvorapa (diskuse) 17. 3. 2016, 18:25 (CET)

Díky za objasnění, také už v tom mám víc jasno. „Popis“ byl jen návrh, v ostatních jazycích se používají „definice“. Není ani nutné vytvářet poždavek, já bych to měl zvládnout. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 3. 2016, 18:32 (CET)

Překlad čeká na schválení. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 3. 2016, 22:05 (CET)

@Matěj Suchánek: Koukám, že již přeloženo, chtěl bych tedy poděkovat (a plácnout sem šablonu Hotovo Hotovo.). --Dvorapa (diskuse) 28. 3. 2016, 17:17 (CEST)

Copyvia

Zdravím, objevil jsem nástroj pro hledání copyvií. Nachází se zde. Možná by při pravidelném hledání copyvií mohl pomoci. Pokusím se kód tohoto nástroje využít pro stvoření bota automaticky hledajícího copyvia. --Urbanecm (diskuse) 3. 3. 2016, 07:50 (CET)

Jenom pozor na to, že část stránek přebírá obsah z Wikipedie. --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 09:05 (CET)

Zrovna jsem narazil na blog, kde je umístěn text z článku Quake III Arena, za použití tohoto nástroje. Zdroj byl nepřímo uveden (wikipedie.org). Nicméně, pokud nebude zdroj uveden, pak existují dvě možnosti – buď je copyvio na té stránce nebo v článku. Zjistit se to dá porovnáním datumu uveřejnění článku (případně úpravy) s datem revizí článku, kde se copyvio poprvé objevilo, či prostým poptáním u autora informace na té dané stránce. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 3. 3. 2016, 17:59 (CET)

Pár dotazů od začátečníka

Pro začátek - dá se nějak (full-textově) vyhledávat buď tady, Pod lípou, nebo celkově v Nápovědě, abych se neptal na už prodiskutované? Dá se otaggovat uživatel, aby dostal nějaké oznámení, že se o něm mluví apod.? Jsou tu diskuze pro specifické obory (např. Biologie)? Přijde mi trochu blbý zaplácávat prostor tady, když to bude zajímat tak pět lidí.

A (zatím) na závěr - na stránce https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Typografick%C3%A9_rady#.C4.8C.C3.ADsla je chyba. Je tam uvedeno, že se dělí čísla i za desetinnou čárkou, což je správně, ale uvedený příklad je špatně. 12345,67890 se správně píše jako 12 345,67 890. Když se podíváte, tak před desetinou čárkou je mezera mezi stovkama a tisícovkama a obdobně to funguje za desetinou čárkou - mezera má být mezi setinou a tisícinou, nikoli mezi tisícinou a desetitisícinou.

To by mohlo pro dnešek stačit :) HlTo CZ (diskuse) 6. 3. 2016, 19:02 (CET)

@HlTo CZ:

1. Nejsem si toho vědom, můžete ale prošmejdit výše uvedené archivy.
2. Lze použít šablonu {{Re}}
3. Ano, máme tu od toho i projekt
4. Taky je to pod špatně. OJJ, Diskuse 6. 3. 2016, 19:08 (CET)

Ale pod správně je to napsané jako 12 345,678 90, což je špatně ;) Jinak díky všem, i dole :) HlTo CZ (diskuse) 6. 3. 2016, 19:57 (CET)

Není to špatně. Prostudujte si pravidla. Jinak díky za vaše dotazy, sám jsem se přiučil. --Jan Kovář^BK (diskuse) 6. 3. 2016, 20:03 (CET)

Díky za odpověď od kolegy. Doplním. Pro fulltextové vyhledávání nad indexovanou českou Wikipedií lze použít google dotaz ve tvaru site:cs.wikipedia.org hledaný výraz anebo zadání hledaného dotazu do políčka hledat nahoře. Poté v rozšířeném nastavení můžete zvolit i jmenné prostory, které Vás zajímají. Mimochodem, podobné žádosti spíše patří na Wikipedie:POMOC, ale to je spíše detail. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 6. 3. 2016, 19:13 (CET)

A kromě použití šablony {{Re}} by podobně fungovalo i prosté odkazování na dotyčného uživatelskou stránku, třeba [[Wikipedista:Bazi|Bazi]], i tak uživatel dostane upozornění. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2016, 19:22 (CET)

Pro doplnění: shodou náhod jsem dnes zapracoval na tom, že namísto výše uvedeného lze nyní již použít i stručnější {{U|Bazi}}.

Navíc mám dojem, že samotné označení uživatele odkazem ještě nezpůsobí doručení upozornění – pro to musí být současně splněna podmínka, že se autor editace současně na stránce podepsal (rozuměj vložil i odkaz na svou uživatelskou stránku). Řešilo se to už na Diskuse k šabloně:Odpověď. --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 22:23 (CET)

Já bych ještě doplnil, že vyhledávat Pod lípami lze jednoduše, stačí za hledané slovo (hledaná slova) přidat tzv. prefix. Pokud chcete vyhledat například Pod lípami, pak do vyhledávacího pole vpravo nahoře vložte hledaný výraz prefix:"Wikipedie:Pod lípou". --Dvorapa (diskuse) 6. 3. 2016, 19:25 (CET)

Clanky pre Velikanoce

It seems to me that two articles relevant to Eastern on CSwiki, combined in their content some different things/conceptions. See pl:Pomlázka, pl:Śmigus (ujednoznacznienie) disambiguations. What do you think about it? Dawid2009 (diskuse) 6. 3. 2016, 22:23 (CET)

Completion suggestor

Updates to wiki search auto completion are arriving 10 March

Hello!

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka. Děkujeme!

The completion suggester beta feature will become the default at the first group of wikis on Thursday, 10 March. This initial rollout will start with some of the smaller wikis to ensure the change happens in an organized way. The remaining wikis will receive the update on Wednesday, 16 March. This update brings three major improvements to search. Improved search result ordering, a tolerance for a small number of spelling errors, and suggests fewer typos.

Since December 2015, 19,000 editors have already opted into the completion suggester beta feature. Contributors are encouraged to try out the feature ahead of the release. Please share any comments on the Completion Suggester discussion page in any language.

To learn more about the work of the Discovery department and other improvements to search, please check out the Wikimedia blog. Read about CirrusSearch, the MediaWiki extension that makes wiki search possible.

- User:CKoerner (WMF) (talk) 7. 3. 2016, 23:09 (CET)

Pro případ vyhrožování sebevraždou nebo zločinem

Podle německého vzoru jsem vytvořil Wikipedie:Pro případ nouze (zkratky Wikipedie:112 a Wikipedie:Nouze). Podívejte se prosím, zda by se to nedalo nějak vylepšit vzhledem k českým poměrům a zkušenostem.--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 3. 2016, 14:56 (CET)

Na dewiki jsou s tím dobré zkušenosti. -jkb- disk de: 8. 3. 2016, 15:12 (CET)

Šablony pro údržbu článků pro část článku

V kategorii Šablony pro údržbu článků existují dva typy šablon. U prvního typu (např. šablona pahýl) platí, že existují dvě samostatné šablony jak pro celý článek (šablona pahýl), tak pro část článku (šablona pahýl část). U druhého typu zase platí, že existuje jedna šablona s parametrem, který chování šablony změní pro celý článek nebo část článku (např. šablona aktualizovat). Padla na toto téma v minulosti nějaká shoda? Jakým způsobem rozdělení funkce pro část článku vs pro celý článek řešit? --Dvorapa (diskuse) 9. 3. 2016, 22:58 (CET)

Where are the Women in Wikipedia?

Doporučuji k prostudování zajímavou studii http://link.springer.com/article/10.1007/s11199-015-0573-y

Studie se zabývá obrovským rozdílem mezi pohlavími u vzorku příležitostných přispěvatelů Wikipedie. Studie několikrát opakuje „přispívání na Wikipedii, tedy psaní a editace, zahrnuje soupeřivé (konkurenční, v textu uveden přímo termín kompetice) a agresivní chování (Buriol et al 2006;.. Suh et al 2009), které v rozporu s tradiční ženskou rolí (Eagly 1987). A navíc uvádí:

„Moreover, research suggests that the slowing growth of Wikipedia is due to the fact that Wikipedia is an increasingly antagonistic and difficult place to contribute (Suh et al. 2009).… lead to reduced concern about the consequences of one’s behavior on others (Galinsky et al. 2003)“ To ani nebudu překládat, anglicky přece dnes umí každý malý wikipedista, že.

"Genderově neslučitelná situace vyvolává úzkost a vytváří konflikty… Podle jedné z hypotéz, když jsou zapojeny do konfliktů, ženy mají tendenci reagovat s větší mírou emočního vyčerpání, úzkosti, kardiovaskulární reaktivity, a negativní imunitní odpovědi než muži a mají tendenci se vyhýbat konfliktům na Wikipedii.“ Autoři dochází k hypotéze na základě výzkumu, že ženy budou reagovat negativněji než muži na kritiku na Wikipedii. Výzkum uvádí dvojnásobek negativních reakcí a pocitu "diskomfortu". Kromě toho jsou zde zmíněny subjektivní negativní zpětné vazby uživatelů vytvořené na základě vytvářených stereotypů. Podle závěrů by „s největší pravděpodobností v méně nepřátelském prostředí, ve kterém by účast nevedla ke kompetitivnímu a agresivnímu chování, které je neslučitelné s tradiční ženskou rolí, nebyly takové rozdíly mezi pohlavími které jsou nalézány na Wikipedii.“

Nicméně jako další možný důvod menšího podílu přispěvatelů je uváděna nižší sebedůvěra žen ve své odborné znalosti (což může být ale srovnáno s faktem, že pro mnoho úprav hesel nejsou specifické znalosti třeba). Autoři neuvádějí případy, kdy přehnaná reakce na podnět který může být považován za útok může konflikt vyvolat. Podle některých informací jsou zanedbávány důležité organizační funkce v procesu tvorby nebo konfliktu, typicky je zanedbávána role moderátora. Na základě uvedených hypotéz by mohlo být žádoucí vyvinout pro zklidnění konfliktů písemnou alternativu sedativ a posílit roli mediátora konfliktů. S ohledem na tyto hypotézy by měla třeba být více podporovány a propagovány vhodné pozitivní impulsy ("poděkování") a sociální interakce. Nicméně studie přináší vlastní doporučení například doškolování wikipedistů: „Wikipedia could offer training for contribution in order to reframe contribution as a learned skill rather than as an ability-based activity“.

Docela by bylo zajímavé zjistit kolik žen a studentek zůstalo na wikipedii po absolvování kurzů. A zda je to tím, že prostě neprošly nějakým sítem. Podle autorů studie jsou výsledky výzkumu relevantní celosvětově. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 3. 2016, 13:17 (CET)

To je možná námět na projekt Ženy píší Wikipedii. Řád dívčího copu to asi úplně nevyřeší. --Bazi (diskuse) 10. 3. 2016, 13:29 (CET)

Ne, nevyřeší. Ale nábor žen které by rády psaly wikipedii to za dané situace zjevně nevyřeší také. Věřím že zde do jisté míry může zafungovat gentlemanský princip, který je ve v ČR vžitý. Podobná pozitivní diskriminace se používá vůči nováčkům. Ta studie je informací. Mediaci konfliktů, třeba tak jak ji provádíte právě Vy považuji za velký přínos. Dobrý začátek.

V konečném dopadu totiž nejde jen o ženy, ale třeba o jedince kteří se nějakými činy "zapsali" nebo znaky projevují (třeba i "nadměrná" aktivita) a pronásleduje je třeba stereotypní vnímání. Například. Je jisté, že si wikipedie své problémy uvědomuje a to není málo. S ohledem na rovnost pohlaví je předpoklad nutnosti ohledů k ženám na wikipedii v studii i jinak zajímavý. Situace v daném prostředí je ovšem zjevně mnohem komplikovanější, wikipedie má totiž své cíle a požadavky. Psát knihy nebo zápasit ve wrestlingu přece taky nemůže každý, řeknete si. A pravidla jsou prostě pravidla. A když budete psát o španělské gotice a nebudete si všímat ničeho, třeba si Vás taky nikdo nevšimne a vyhnete se konfliktům. Třeba. Tohle všechno lze dokázat. Snadno by se tak dalo říct že "ženské problémy" jsou prostě symptom zvoleného postupu tvorby wikipedie. Jediného správného výběru schopných a nejlepší metody. Nezbytný symptom. Ale není to tak jednoduché a studie by měla být brána jako dobrý podnět k zamyšlení nad opatřením k zlepšení. Noale je to jen můj názor, přiznávám. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 3. 2016, 19:39 (CET)

Od roku 2008, kdy proběhla dotyčná anketa, se enwiki dost posunula. Zmiňují to autoři a byl posun ve směru kladném (více žen) nebo záporném? Efekt kursů by bylo zajímavé zjistit pro obojí pohlaví. Jestli dobře rozumím poslední větě, tak říká "rozdíly mezi pohlavími, vytvářené stereotypy, tradiční ženské role, nižší sebedůvěra žen ve své odborné znalosti, atd. existující v USA jsou podle autorů celosvětovou normou, od které se žádná jiná společnost na světě neodchyluje, a proto mají data získaná od anglojazyčné části obyvatelek a obyvatel USA celosvětovou platnost". Což mi přijde jako mnohem pozoruhodnější informace než zbytek studie. --Jann (diskuse) 10. 3. 2016, 17:50 (CET)

Nevnímám Wikipedii jako nutně agresivní prostředí. Když se člověk nemontuje do diskusí nad pravidly, šablonami a volbami a do článků na ožehavá témata, tak může klidně několik let psát články třeba o skandinávské kinematografii, španělských gotických památkách nebo tropických rostlinách zcela bez povšimnutí. Menší přítomnost žen přičítám menší potřebě sběratelství, koníčkářství a menší ochotě trávit čas nesmyslnou prací. :)--Ben Skála (diskuse) 10. 3. 2016, 18:21 (CET)

Budeme zevšeobecňovat. Slyšel jste někdy o háčkování? Systematické vršení děr mezi nitěmi. Prý zábava. Tyhle dekorace se sbíraly podobně jako třeba ubrousky nebo porcelánové hrníčky a zvonečky. Jedna z mých nejlepších kamarádek (vedoucí výzkumáku) peče cukroví. Hodiny a hodiny. Mám kamarádku, která pěstuje stádo koček, psů a další nepraktická domácí zvířata. Ženy jsou obvykle velmi šťastné, když jim přinesete pohlavní orgány květin. Přesto je ani nesnědí a nějak jinak prakticky je použít jsem je taky neviděl. Ještě že nejsou ty naše skvělé ženy praktické, mnozí muži by se cítili výrazně opuštěnější. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 3. 2016, 21:17 (CET)

Také jsem nad tím tuhle přemýšlel a moc se mi to nelíbí. Obecné statistiky neznám, ale např. ze 26 správců tu máme jenom jednu ženu (snad mi něco neuniká). Wikipedii se poslední dobou docela věnuji a z ostatních opravdu aktivních uživatelek se mi vybavují 4. Ale možná, že se některé raději vydávají za muže, aby zde obstály :). Samozřejmě že i mnohé ženy dokážou být třeba agresivní, ale myslím že kdyby na Wikipedii bylo více žen, bylo by zdejší prostředí z hlediska lidských vztahů takové více empatické. Ono to není jenom o osobních útocích (ty se tady, řekl bych, netrpí), ale o jakési nepřímé agresivitě - menší empatii, naslouchání, razantním prosazování vlastního ega...Ale nechci zase moralizovat, sám mám asi na svém chování co zdokonalovat.

Ta nižší účast žen na projektu je podle mě také dána tím, že ženy jsou, řekl bych, tak nějak více praktické a méně hravé. Asi mají menší potřebu hádat se do úmoru zda přechylovat či ne, aktualizovat si svou osobní stránku skoro po každém napsaném článku, který nemohl zabrat příliš mnoho času, posílat si virtuální vyznamenání atd. (vím že je k tomu tady nikdo nenutí, ale také tomu možná nemusí všechny rozumět a cítit se tady dobře) A to říkám jako člověk, který už se těší až bude mít čas a náladu si svoji stránku aktualizovat...Nikdy to tedy asi nebude půl na půl, ale momentální stav mi nepřijde moc normální.

A co se týče Řádů dívčího copu - nejsem si jistý zda je existence tohoto vyznamenání vhodná. Mě to přijde jako bychom tím ženám říkali něco jako: Jo tak Ty dokonce dokážeš napsat pěkný článek, nooó tak to Ti musíme dát speciální vyznamenání... Možná bychom také měli zřídit Řád mužské pleše, aby se to vyrovnalo. Ostatně myslím, že bych byl vhodný kandidát :) Ale možná je to jenom můj pohled na věc. --Remaling (diskuse) 11. 3. 2016, 04:41 (CET)

Já tu znám Janu Lánovou, Leome, Janu.molnarovou a Jani Šibalovou. Méně aktivně K123456. Takže já jsem si @Remaling:u vzpomněl na 5 , ale statistiky moc hezké nejsou. Máme tři Jany a jednu náctiletou. Kolikrát mě napadla nějaká soutěž, jež by soutěžící řešili v párech, muž/žena, třeba by to pomohlo. To skwiki má třeba žen více, co vím Bubamaru, Amonet, Lalinu, ILoveJuice... OJJ, Diskuse 11. 3. 2016, 06:01 (CET)

@I.Sáček, senior: Jinak, je Vám znám ŽoPS naší věrné Wikipedistky Lánové? Hlas proti kvůli obavě, že je to žena jako K123456 a bude tedy taky neaktivní. To je emancipace, že?! OJJ, Diskuse 11. 3. 2016, 06:06 (CET)

@Remaling : „nooó tak to Ti musíme dát speciální vyznamenání...“ To je hezký názor. Ženy léta bojují o to aby nebyly (jako skupina) chápány jako majetek nebo chytrá zvířátka. I při respektování rovnosti je někdy podobně jako ve studii dobré vnímat specifické rozdíly.

@Wikipedista:OJJ : Předpokládám že třeba Wikipedistka:Lenka Lyalikoff by bez kvality, která se dá popsat třeba jako umíněnost, na wikipedii nejen měla méně problémů, ale také by třeba skončila hned na začátku. Jinak když mluvíte o párech, ono by třeba stačilo mít nějaký čas po začátků úprav wikipedie mít nějakého průvodce.

Hovoříte o ochotě trávit čas nesmyslnou prací. Setkal jsem se před desítkami let s osobou (jejím odrazem), která tvrdila, že je mimozemšťan. Představila se jako úředník, správce reality. Říkala taky, že mi tohle nebude nikdo věřit a že jsem historicky zcela bezvýznamný. Byla fascinována symbiózou (mutualismem) a schopností živých bytostí na planetě spolupracovat, což popisovala jako unikátní. A co je třeba zajímavé kromě toho, že zastavila čas - mluvila o významnosti projektu wikipedie (ale nezmínila se o tom zda myslí českou verzi). No chápete, když mimozemšťan z jiného času a mluví o wikipedii v roce 1983... asi to bude důležitější než háčkování. Ukazoval mi windows, cd, mluvil o pádu komunismu, Fukušimě, oteplování, přistěhovalecké vlně, nahrávání mysli na počítač jako software... . O lidech mluvil jako jako o potencionálně velmi nebezpečném druhu, který naštěstí vyhyne. Wikipedii považoval za důležitou. --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 3. 2016, 08:24 (CET)

Řád mužské pleše jsem vytvořil, akorát jsem nenašel asi úplně vhodný obrázek a neměl čas vytvořit lepší (pravděpodobně by to chtělo nějaký analogický a podobný tomu u řádu dívčího copu). Také jsem trochu upravil popis použití u řádu dívčího copu, ale stále si myslím, že by chtělo použití obou šablon nějak vtipně upřesnit – třeba pouze trollovsky vůči těm, kteří se se svojí pohlavní příslušností vytahují (jsou-li tu tací) apod. (pak by ale bylo třeba odebrat vyznamenání již vyznamenaným wikipedistkám, aby najednou bezdůvodně nespadly do takové kategorie). Pokud by se neupřesnilo použití, možná by také bylo lepší obě dvě nadobro smazat. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 12:49 (CET)

Kolego, nemusíte hned naskočit na každý vtípek a bezmyšlenkovitě ho realizovat. Řád mužské pleše nedává smysl, je pouhou ironií. Uvažujme spíš o tom, jestli samotný Řád dívčího copu nepůsobí ironicky, jak bylo výše naznačeno, a jestli by nestál za nějakou úpravu. Když už něco dělat pro zvýšení ženské editorské angažovanosti, „Řád mužské pleše“ v tom opravdu nijak nepomůže. --Bazi (diskuse) 11. 3. 2016, 13:21 (CET)

A mně se ten nápad zrovna tak pozdával. No nic, pokud takhle, spíš bych asi kompletně řád dívčího copu zrušil, protože takto by to vypadat nemělo. A jak už řekl někdo výše, ten řád v angažovanosti také příliš nepomůže (kdo ví, jestli spíš naopak neodradí). --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 13:28 (CET)

Pro vyváženost ještě chybí Řád chlapeckého copu a Řád ženské pleše. JAn (diskuse) 11. 3. 2016, 13:29 (CET)

Náhradou oběma (všem čtyřem, když počítám JAnovy vyvažovací) by pak byla obyčejná neironická wikikytička, kterou nikdo nic zkazit nemůže. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 13:34 (CET)

Rušit Řád dívčího copu, který už byl v minulosti vícekrát udělen a má tedy několik svých nositelek, by asi nebylo úplně šťastné. Obecně myslím není špatně, pokud někdo upřímně ocení aktivní přítomnost ženských editorek v jinak silně mužské společnosti wikipedistů. (Protože i muži můžou mít svůj POV a ženský přínos ho přinejmenším částečně může vyvažovat, což může být Wikipedii k užitku. Taky jsou oblasti nejen běžného života, ale i vědeckých oborů, kde téměř výhradně dominují ženy, takže je zase dobře, když zapracují na těchto tématech lidé náležitě fundovaní. Atd.)

Pokud ale může působit ironicky pojmenování řádu nebo jeho vyobrazení, tak se dá uvažovat o přejmenování nebo vylepšení obrázku. Řád by se dal pojmenovat třeba podle Madame Curie, která byla vůbec první a jedinou dvojitou ženskou laureátkou Nobelovy ceny a vyhlášena největší vědkyní všech dob, což by mohlo vyjadřovat větší respekt než „dívčí cop“. Nebo můžeme najít zasloužilou ženu o něco bližší konkrétně té naší encyklopedické práci, šíření vzdělanosti apod. --Bazi (diskuse) 11. 3. 2016, 14:04 (CET)

Tuhle studii jsem ještě nečetla, ale za poslední měsíc jsem prošla nějakých 15-20 článků o gender gap na Wikipedii a nevím, no. Většinou z nich vyplývalo, že ženy neumí zacházet s počítačem a další výmluvy, proč něco nejde. Navíc jak uvádí Jan, když je v závěru této studie uvedeno, že výsledky en.wiki lze aplikovat celosvětově, tak je to čistý nesmysl. Anglická wiki je řádově větší a v jednom oboru tam působí mnohem víc autorů než na menších jako je česká, kde se jednomu oboru věnují 1-3 wikipedisté, tudíž tu tolik třenic v okrajových oborech není. Už bylo takových pokusů, co udělat pro nové editory. Furt se říkalo, až bude Visual Editor/soutěže/děkování/studenti píší wikipedii/senioři píší wikipedii/kurzy atd., tak přijde mnoho nových stálých editorů. Tak kde tedy jsou? Navíc jsou to jednorázové vnější motivace, což těžko někoho navnadí, aby se tomu věnoval dlouhodobě, když za to nedostane zápočet, diplom či poděkování. Možná by bylo lepší zkoumat počáteční a dlouhodobé motivace pravidelných editorů a výsledky pak aplikovat při hledání těch nových. S argumentem, že ženy přinesou lepší atmosféru nesouhlasím. Zkuste se podívat na dění v nadaci Wikimedia, tam je ve vedení či vyšších postech poměrně hodně žen, a řekla bych, že je tam víc sporů než mezi běžnými wikipedisty, kde převažují muži. Lepší než řešit počty žen/mužů by bylo zaměřit se na zastoupení podle oborů. Souhlasím s Remailingem ohledně vyznamenání dívčího copu, to bylo to první, co mě napadlo, když mi ho kdosi dal... --Jana Lánová (diskuse) 11. 3. 2016, 11:45 (CET)

Nápad, udělat průzkum motivace dlouhodobých editorů a až z toho pak něco vyvozovat, je dobrý. Když budu mluvit za sebe, tak mě to prostě baví. Nic víc. Možná to tak mají i ostatní, a z toho by se pak už asi žádný program na přilákání nových vymyslet nedal. Zkrátka Češi budou mít takovou Wikipedii, na jakou personálně mají. Mimochodem, řád mužské pleše mě opravdu pobavil (uvažuji o tom, že bych ho zakladateli místo obvyklé wikikytičky udělil). --Vlout (diskuse) 11. 3. 2016, 17:43 (CET)

@Vlout: A jak ten průzkum bude probíhat? To budete psát do všech diskusí? OJJ, Diskuse 11. 3. 2016, 17:59 (CET)

Netřeba z psaného textu vyvozovat, co v něm není. Pouze jsem ocenil nápad kolegyně, protože jde správným směrem, ptá se po motivaci těch, co už píší. Jestli ho někdo realizuje, to je věc druhá. --Vlout (diskuse) 11. 3. 2016, 18:01 (CET)

@Wikipedista:Vlout Můj kamarád, velmi kreativní, chytrý, vzdělaný muž, už během studia na vysoké začal trpět silným padáním vlasů. Než skončil měl pleš. Dnes už má za sebou našívání vlasů, nošení příčesků... Mne byste udělením řádu pobavil, mám zřejmě nejdelší vlasy v rodině. U něj by to asi dopadlo jinak. Asi opravdu špatně. Prostě je to podobné jako s řádem dívčího copu. Díky za Váš milý příspěvek. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 3. 2016, 16:12 (CET)

Myslel jsem tím spíš zakladatele řádu, a to právě kvůli jeho založení. Nikoli tedy vážně, aby bylo jasno. Co se týče řádu dívčího copu, je asi podobně smysluplný, ale je také pravda, že ho už po těch letech asi nelze jen tak smazat. Ovšem proč by to měl být „řád“, nestačilo by něco jako wikikytička, např. „wikirůže“? --Vlout (diskuse) 12. 3. 2016, 17:13 (CET)

Já právě myslím, že ho smazat lze, u obdarovaných wikipedistek pak jednoduše nahradit wikikytičkou. Naštěstí obdarovaných není mnoho. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2016, 17:30 (CET)

Dobře, ale jistě ne pomocí rychlého smazání. --Vlout (diskuse) 12. 3. 2016, 17:34 (CET)

Když jsem v minulosti přetvářel uživatelská vyznamenání, zaznamenal jsem odpor i proti pouhé náhradě staršího obrázku novým, kdy oceněný wikipedista dával přednost autenticitě původně uděleného. Jen tak uživatelkám promazat stránky a nahradit jim udělené vyznamenání nějakým úplně jiným, resp. ho prostě smazat, by bylo velmi, opravdu velmi netaktní a nedůstojné. I kdybychom řád přejmenovali, nebudeme zpětně měnit jejich dřívější udělení, pouze do budoucna změníme název a uvedeme původní i nový v úvodu seznamu nositelů. Pro zachování kontinuity. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2016, 17:42 (CET)

@Dvorapa, Bazi: Co teď uděláme s tou stránkou? Smazat? Nebo vrátit Baziho změnu? Pokud smazat, poprosím šablonu. --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 16:20 (CET)

Řád mužské pleše prosím ponechat. Sranda musí být ne? Jinak jestli smazat, tak i řád dívčího copu.. Je to stejně vtipné.--Mirek256 12. 3. 2016, 16:32 (CET)

Jak se to vyřeší je mi tak nějak jedno, vyznamenání jdou kolem mě, hlavně aby neexistoval seznam nositelů něčeho, co formálně neexistuje (chybí to v seznamu). --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 16:38 (CET)

@Urbanecm: Jak jsem již psal, buď oboje nebo ani jedno, stejně jako píše Mirek256. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2016, 16:39 (CET)

Abychom si to ujasnili, Řád dívčího copu nemá být ponechán proto, že je úžasně vtipný a skvělý, ale proto, že už má během své nekrátké historie poměrně dost nositelek. Bylo by nefér jim ho zpětně odebírat a seznam rušit. Oproti tomu Řád mužské pleše je trochu samoúčelná novinka, možná i tak trochu NEKIT, a proto není problém seznam nositelů smazat. Snazší cestou by byl rychlosmaz na návrh samotného zakladatele stránky, z iniciativy někoho jiného by to šlo asi jen cestou DoSu, protože natolik závadná ta stránka není, aby to bylo na rychlosmaz.

Navrhuji tedy zakladateli stránky, aby ji sám označil k rychlému smazání. A jak už jsem uvedl, navrhuji taky přejmenovat Řád dívčího copu na Řád Madame Curie (nebo jiný vhodný název, pokud někdo navrhne). --Bazi (diskuse) 12. 3. 2016, 16:52 (CET)

Můj návrh na přejmenování je dle některé spisovatelky, např. Ursula K. Le Guinová, Virginia Woolfová či jiné.--Chalim Kenabru (diskuse) 12. 3. 2016, 18:10 (CET)

Co se týče zrušení řádu souhlasím s Bazim. To, že jsem řád zpochybnil neznamená, že bych ho chtěl zrušit (dodávám pro jistotu). A dokonce bych řekl, že je problematická i otázka jeho přejmenování a to právě kvůli jeho nositelkám. Možná by bylo lepší nějak k němu připsat že se přestal používat a byl nahrazen řádem s jiným názvem. A nebo ho přestat používat a nenahrazovat. I když ono je to samozřejmě také na každém z nás, nikdo není nucen ten řád své kolegyni udělit :) S tím návrhem Řádu pleše to byla recese, smajlík jsem dal za další větu, asi jsem ho měl pro jistou použít i v té předchozí.

Jinak jsem nad tím ještě přemýšlel a chápu důvody pro ponechání nějakého takového řádu pro ženy, řekl bych, že s jedná o jakousi formu pozitivní diskriminace. A to je věc, která může být někdy užitečná. Ale... ona je spíš, řekl bych, otázka, jak se na to dívají ty ženy a zda je zrovna tato forma pozitivní diskriminace vhodná. Je pro mě těžké zde udělat jednoznačný závěr. Jakkoli se ale snažím vždy uvažovat racionálně, tak tady mám takový spíše pocit, že se udělení tohoto "ženského" vyznamenání může jeho nositelek spíše dotknout než je potěšit. To už ale začínám opakovat co jsem napsal výše. A nebo ještě takto: že jsou ženy něco extra (v dobrém smyslu), tak na tom se snad mnozí shodnem :) (a toto konstatování není namířeno proti nikomu kdo si to nemyslí). Ale je třeba z nich dělat něco extra i na Wikipedii a to formou vytvoření speciálního vyznamenání? A co se tím našim Wikipedistkám vlastně sděluje? --Remaling (diskuse) 12. 3. 2016, 19:15 (CET)

Co třeba nějak podobně? --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 19:21 (CET)

@Urbanecm: Ano, možná jsem z toho výše dělal zbytečnou vědu... --Remaling (diskuse) 12. 3. 2016, 21:39 (CET)

Nemám to podložené žádným průzkumem, ale domnívám se, že to, že ženy píší méně, souvisí se čtyřmi podobnými fenomény - obecně je méně žen ve vědě, píší méně non-fiction knihy, jsou méně zanícené „koníčkářky“ a mají menší potřebu vyniknout/soupeřit. Ale jak říkám, statistiku pro toto tvrzení nemám, je to takový „zkušenostní pocit“. --Whitesachem (diskuse) 12. 3. 2016, 18:09 (CET)

Jeden článek z Aktuálně.cz na toto téma. --Nadkachna (diskuse) 15. 3. 2016, 14:48 (CET)

„Wikipedia descriptions for landmarks are presented as part of the default information.… Ironically, Wikipedia editorship is actually on a slow and steady decline, even as its content and readership increases year on year… Potential systematic structures of exclusion that could be a barrier to participation include such competitive practices as content deletion, indifference to content produced by MENA authors, and marginalization through bullying and dismissal.…“ zdroj na který odkazuje google scholar

Například i zde jsem našel stejné výrazy. Šikana, bariéry, soupeřivost. Pokud je tohle pravda, třeba na tom něco je, že by se wikipedisté k wikipedistkám měli chovat jako by přemýšleli o tom co se stane, když něco udělají, napíšou. Řešit v klidu, jednat přes někoho, kdo není osobně zainteresován, někoho komu se právě nehroutí křehké, protože nafouklé ego a nevykonává úpravami wikipedie akt osobní pomsty nebo nesleduje osobní cíle.

Nevím ale zda zrovna článek na Aktuálně nepopisuje třeba nějaké sufražetky, které touží po pozornosti médií. --I.Sáček, senior (diskuse) 16. 3. 2016, 08:09 (CET)

Spíš jde o média toužící po jakémkoli konfliktu, tak z toho hned dělají zuřící válku. --Vojtěch Veselý (diskuse) 20. 3. 2016, 20:38 (CET)

Válka zuří tak nanejvýš na anglické Wikipedii aje škoda, že se česká média ani nepokoušela ověřit si stav na české, nekontaktovala třeba Vojtu Dostála – ale přitom do článku dala jeho fotku :-O – a prostě jen ve snaze o senzaci a rychlý článek jednoduše jen přeložila to, co našla někde na Huffington Postu… Neznám nálady v komunitě anglické Wikipedie, ale jejich komunitní zpravodaj The Signpost má v poslední době, jak mi sami potvrdili, málo dobrovolných přispěvatelů, takže se tam pak nadměrně zviditelňují ti, kdo ještě mají zájem tam přispívat a konkrétně o(d) té Emily z článku na Aktuálně byly v posledním vydání hned tři příspěvky a celá třetina textu zpravodaje. O jejím přístupu jsem se něco dozvěděl už před pár týdny, když mne ve v minulosti vždy profesionálním Signpostu naráz překvapil její článek nazvaný "Shit I cannot believe we had to fucking write this month", ve kterém pod tíhou sprostých slov utopila jinak docela dobrou myšlenku psaní článků o významných vědkyních, v čemž jí ostatně nikdo nebrání (ačkoliv o objektivní významnosti některých z nich mnozí diskutující následně zapochybovali). Kdybyste jí nebo některé z jí podobných ukázali tuto diskuzi, kde se snažíme vymyslet, jak sem dostat více žen, asi by se za to na hodně z vás obořily – např. na Remalinga už jen za to, že si troufne tvrdit, že „kdyby na Wikipedii bylo více žen, bylo by zdejší prostředí z hlediska lidských vztahů takové více empatické“. Takové aktivistky vás totiž dovedou setřít (sám jsem si to v diskuzi zažil) dokonce i tehdy, když tvrdíte, že lze s větším zastoupením žen očekávat zdvořilejší a slušnější prostředí. Napsal jsem do oné anglické diskuze, že mne v kontextu toho média a na Wikipedii obecně překvapuje ten hrubý jazyk, a to tím více, že autorkou je žena snažící se bojovat proti hrubosti na Wikipedii. To jsem ale neměl, protože jsem to hned zchytal zpět, že prý co si to dovoluju předpokládat, že ženy jsou slušnější (citlivější, empatičtější…) – vždyť ony prý přece mají plné právo být i hrubé, když chtějí, nikdo jim to nemůže zakazovat, jsou to jen stereotypy, v takové společnosti by nikdy žít nechtěly apod. Nechci to tady už dál rozebírat, ostatně ta diskuze se dá dohledat, ale chtěl jsem jen zdejším zejména pánům názorně ukázat, jak moc se ještě situace u nás liší od té, o které ty mediální zprávy ve skutečnosti jsou, a že mnozí z nich by za svá slova v této diskuzi od skutečných feministek mohli paradoxně ještě jednu schytat. Závěrem děkuji všem zde přítomným wikipedistkám (některé se tu už vyjádřily, jiné znám osobně), že raději píší, nepotřebují na sebe strhávat přehnanou pozornost a příležitostně i pomáhají nám mužům lépe chápat, jaký mají ženy k Wikipedii vztah, abychom se tu všichni jeden k druhému mohli chovat hezky a cítili se tu dobře. --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 23:24 (CET)

Co se týče řádů copu a pleše, přijde mi škoda, že se to tu řeší víc než to zbylé podstatné. Ale nezbývá mi než se přidat. Na řádu dívčího copu mi nepřijde špatná myšlenka, ale název a provedení. Cop jako stereotypní zaměření se na ženský vzhled a ještě k tomu cop dívčí, což s sebou implicitně nese jistou nadřazenost označujícího nad označovanou. Mužský ekvivalent by pak nebyl řád mužské pleše, ale například řád silného kluka (stereotyp krásy nahrazen stereotypem fyzické zdatnosti). Už chápete, proč z toho vyznamenání nositelky nemusí být automaticky šťastné? :-) Samozřejmě, záleží na kontextu, v určité situaci a od některých lidí by mi udělení řádu silného kluka třeba i udělalo radost, ale obecně vzato by mi to přišlo hodně podivné.

Řád oceňující odvahu žen za zapojení se do dominantně mužského prostředí by tu ale určitě být mohl. První co mne napadlo, je slavný plakát We Can Do It!, takže třeba něco v tomhle stylu. Případně pojmenovat řád po nějaké takové ženě, která se prosadila v dominantně mužském prostředí (Marie Curie není špatný nápad).

A teď k tomu podstatnějšímu, pan Sáček se v úvodním příspěvku ptá, kolik žen, co prošlo nějakými kurzy, u Wikipedie zůstává. Co se týče projektu Senioři píší Wikipedii, tak je dobré, že v tomto ohledu máme (respektive budeme mít, všechno ještě není zpracováno) k dispozici nějaká data. Přesná čísla vám ještě neřeknu, ale zhruba se dá říci že: účastníků je více žen než mužů (cca 65 %) a z těch účastníků, co na Wikipedii zůstali, je žen nějakých 55 %. Takže ano, naši mužští účastníci se stanou wikipedisty spíše než ženy, ale ten rozdíl není zas tak dramatický, i když poměrně veliký. Ovšem např. mezi top deseti účastníky (podle počtu editací) je žen šest, takže celkově jsem rád, že gender gap pomáháme zmenšovat, přestože to je jen vedlejší účinek projektu.

Obecně si myslím, že roli v nízkém podílu wikipedistek hraje spoustu drobností, které tu vytvářejí k ženám nevstřícné prostředí. Abych jednu jmenoval, například mi nepřijde správné, že změna wikipedista>wikipedistka je složitě schovaná v nastavení. Kdyby ta možnost "muž/žena/jiné/nechci sdělit" byla už při registraci, bylo by to fajn. (I když zrovna tohle asi bude technický oříšek, protože registrační systém je jednotný, přes angličtinu, která tento problém řešit nemusí.) --Vojtěch Veselý (diskuse) 20. 3. 2016, 20:38 (CET)

Naprosto souhlasím se všemi body. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:10 (CET)

Chápu a podporuji to, že registrace do Wikipedie má být co nejjednodušší (a sám to, že tomu tak je, rád vyzdvihuji na kurzech studentům, když registraci zmíním jen v jedné větě a ani ji nemusím ukazovat). Souhlasím ale s tím, že už i jen ta informace, že vůbec tato změna je možná, se k uživatelkám těžko dostává (ještě tím méně pak způsob jejího provedení). Zrovna dneska jsem na to navedl Hanu Kašpaříkovou, u které už mi taky připadalo divné číst v protokolech mužský rod. Nemusíme to ale nutit hned do registrace – což takhle udělat z informace o tom, že kliknutí "sem" lze přepnout svůj účet do ženského rodu, součást uvítací šablony {{Vítejte}}? --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 23:32 (CET)

To zní jako dobrý nápad. Mimochodem když už jsme u toho, bylo by možné text k úpravě gramatického rodu v nastavení trochu změnit nebo třeba jenom ztučnit On a Ona, aby to bylo alespoň trochu výraznější? (@Urbanecm, Matěj Suchánek) --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 23:45 (CET)

Zbytečný zásah do rozhraní, podle mě stačí vůbec nasměrovat do nastavení, kde si uživatel může přizpůsobit víc než jen gender. Matěj Suchánek (diskuse) 24. 3. 2016, 08:32 (CET)

Heh, celkem mě to tu pobavilo. Řád copu. Řád Boženy Němcové. :D Jo, nejsem feministka (i když jsem v pubertě k tomu sklony měla) a taky jsem už zažila pohlavní diskriminaci, když jsem se měla stát starostkou. Ale neodradilo mě to od práce. Myslím si, že tu řešíte věci příliš komplikovaně. Je mi jedno, jestli jsem tu v mužském nebo ženském rodě. To je opravdu podřadné. Důležité je pro mě, aby mě nikdo neodrazoval od práce mazáním článků a strohými informacemi o tom, že jsem něco udělala špatně. Pamatuji si, že jako nováček jsem nechápala, co mi kam kdo píše (někteří lidé totiž poté, co mě sepsuli, se mi snažili vysvětlit proč). Já ale nechápala, jak se mohu bránit, že mohu diskutovat, obhajovat svou práci. Že když něco někdo smaže, že to nemusí být na furt. Tohle jsou věci, které byste měli řešit. Podle mně není důležité mít třeba 1000 průměrných přispěvovatelů, ale 250 kvalitních. A je to o tom učení. Něco jako wiki škola. Přijdou mi super ty wiki kluby. Jen mi přijde, že jsou špatně dohledatelné, kdy se kde a co koná. Věřím, že některé ženy se mnou nebudou souhlasit. Já jen stále razím názor, že pokud je žena šikovná, tak se probojuje sama (pokud tedy bude dodržováno pravidlo rovného principu). --Hana Kašpaříková (diskuse) 24. 3. 2016, 08:43 (CET)

Wikipedia:Teahouse

Podobné genderové problémy se řešily už při schůzce wikipedistů v San Antoniu. V rámci prací, které jsem si zatím prostudoval, se závěry věnují (ne)účasti žen, ale také odrazování nových a příležitostných wikipedistů. Jedním z možných řešení pro začátečníky je Wikipedia:Teahouse. Podle studie „…after 2007, Wikipedia’s exponential growth stalled and the population of active editors… began to decline. Research has shown that this decline is likely due in part to a growing resistance within the community towards new contributions and new contributors.“ Podle popisu navíc rok od roku roste počet revertů …a jsou reverty odrazováni příležitostní přispěvatelé, kteří jinak mohou tvořit velký objem příspěvků.

Nedávné práce prokazují že počet příležitostných přispěvatelů (enwiki) je přibližně konstatní, ale rychlost s kterou jsou reverty odrazeni, roste. Neschopnost komunity udržet si ženské editory i další studie uvažuje jako důsledek způsobu „socializace“ nově příchozích, pomineme li vliv systému učení technických pravidel. Výzkum ukazuje, že je jen velmi krátké období, kdy trvá šance pro získání nového editora a jeho socializaci, a to během 24 hodin. Lidské interakce mohou zvýšit počet nových wikipedistek. Mnoho nových editorů z Wikipedie odchází poté co obdrží stručné šablonovité varovné zprávy informující, že udělali něco špatně, nebo oznámení, že byly revertovány jejich úpravy. Mnoho samotných wikipedistů chápe Wikipedii jako nepřátelské prostředí. (zdroj:Tea and sympathy: crafting positive new user experiences on wikipedia http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2441871 )

Proto byl založen třeba projekt https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Teahouse Je uvažován jako ochrana proti odrazování nováčků.

Wikipedia:Teahouse je pro začátečníky. Vytváří "bezpečné zóny" pro interaktivní podporu komunity, prý je to výborné pro ženy. Podle odpovědí účastníků bylo 71% s Wikipedia:Teahouse spokojeno. Uživatelé zde spolupracují, učí se od druhých, kromě sdílení vlastních znalostí. Prostředí je nekonfrontační. Osobně jsem se kolem dcery, když editovala, také pokoušel vytvořit ochrannou bublinu, snažil se řešit připomínky k její práci sám.

Wikipedia:Teahouse jako chráněná spolupráce mezi nováčky zřejmě není řešení pro ty, kteří se po negativních zkušenostech již uchýlili ke konfliktním řešením, nebo jako bývalí naštvaní editoři znovu přicházejí. --I.Sáček, senior (diskuse)

orgchem a biochemické názvosloví

V příspěvku pod chemickou lípou se nyní řeší jednotnost organického a biochemického názvosloví na české Wikipedii. Jedná se např. o glukóza vs glukosa, metan vs methan, dehydrogenáza vs dehydrogenasa apod. Prosím kohokoliv o vyjádření tam. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 09:55 (CET)

Neexistující diskuse

Chtěl bych upozornit, že u několika článků, které mají být sloučeny a k návrhu se má vyjadřovat v diskusi, tato diskuse chybí (např. články alifatické sloučeniny a alifatická sloučenina).--M97uzivatel (diskuse) 11. 3. 2016, 17:08 (CET)

Pokud máte ke sloučení výhrady, můžete diskusi založit. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 3. 2016, 17:12 (CET)

V pravidlech a doporučeních se k zakládání diskuse při návrhu na sloučení nic nepíše, tedy není povinné, tudíž dle příspěvku Matěje Orlického... --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 23:25 (CET)

Šablona: Není ve zdroji

Dávám na vědomí, že jsem založil novou šablonu {{Není ve zdroji}} (po vzoru en:Template:Failed verification). Slouží k označení tvrzení, u kterých je sice zdroj, ale příslušnou informaci se v něm nepodařilo nalézt (verifikace tedy selhala). V takovém případě považuji za vhodnější použít tuto „sofistikovanější“ šablonu, než přidávat další požadavky na zdroj skrz šablony {{Doplňte zdroj}} či {{Fakt}} (není-li požadavek na zdroj opravdu urgentní, např, kvůli Wikipedie:ČŽL). --Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2016, 00:58 (CET)

Ještě dodatek: lze vkládat například též pomocí {{badref}}, viz dokumentace. --Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2016, 01:02 (CET)

Za mě dobrý, já bych se klidně nebál to použít. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 12. 3. 2016, 09:41 (CET)

Super, díky! Toto je potřeba protože se velmi často setkáváme se zdánlivě doloženými informacemi, které ovšem ve zdroji nejsou.--Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 3. 2016, 10:03 (CET)

Dobrý nápad, jen bych asi kategorizoval do jiné kategorie, než do Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení. Navrhoval bych něco jako Kategorie:Údržba:Články se špatnými referencemi. Tohle je specifický případ a je vhodné ho dle mě řešit odděleně. --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 10:18 (CET)

S tím souhlasím. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 12. 3. 2016, 11:15 (CET)

Změněno. --Urbanecm (diskuse) 12. 3. 2016, 13:44 (CET)

Wikimania 2016 scholarships

Přesunuto z diskuse Hlavní strany.--Kacir 14. 3. 2016, 09:19 (CET)

Dear Wikimedians,

As every year, Wikimedia Polska Association is accepting scholarship requests for this year’s Wikimania, to be held at the Italian town of Esino Lario, June 22-28. The scholarship encompasses travel expenses, accomodation, insurance and the possible conference fee. Please submit your requests by email to wikimania@wikimedia.pl from March 14, 00:00:01 (CET) by March 27, 23:59:59 (CET). Up to two international scholarships will be funded. The scholarship request, submitted in English or Polish, ought to contain:

• short description of your activity within the Wikimedia movement, your real name, your global username or local usernames, Wikimedia activity outside project editing (including local chapter activity), prior input into the Wikimedia conferences, especially international ones;
• information about your desired participation in the conference: planned or submitted lectures or other activities during Wikimania or its associated events;
• information about your forecast activity in pre- and post-conference activities, with the justification for participating in these non-core conference activities;
• declaration of your command of English sufficient to actively participate in the conference;
• information about the international airport closest to your place of residence;
• declaration of being 18 years or older; in case of younger applicants, 16-18, a scan of a parent’s or legal guardian’s consent to the participation in the conference;
• the information on citizenship(s) held;
• agreement to provide and process your personal data (name, address, bank account details, passport number) if the scholarship is granted. Please, do not provide these personal details in the application itself, apart from your real name.

On the behalf of the Scholarship Commitee, Wpedzich (diskuse) 13. 3. 2016, 21:09 (CET)

Musée des lettres et manuscrits

Please forgive me for posting in English, but I don't speak Czech. The article on this museum is severely outdated, please see the French and English versions. It appears that it was not a legitimate museum at all, but more a kind of Ponzi scheme. It has been closed since at least last year. Thanks for updating! --Randykitty (diskuse) 15. 3. 2016, 17:18 (CET)

New Wikipedia Library Accounts Available Now (March 2016)

Apologies for writing in English. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for access to research materials from:

• Cambridge University Press - a major publisher of academic journals and e-books in a variety of subject areas. Access includes both Cambridge Journals Online and Cambridge Books. 25 accounts.
• Alexander Street Academic Video Online - a large academic video collection good for a wide range of subjects, including news programs (such as PBS and BBC), music and theatre, lectures and demonstrations, and documentaries. 25 accounts.
• Baylor University Press - a publisher of academic e-books primarily in religious studies and the humanities. 50 accounts.
• Future Science Group - a publisher of medical, biotechnological and scientific research. 30 accounts.
• Annual Reviews - a publisher of review articles in the biomedical sciences. 100 accounts.
• Miramar Ship Index - an index to ships and their histories since the early 19th century. 30 accounts.

Non-English

• Noormags - Farsi-language aggregator of academic and professional journals and magazines. 30 accounts.
• Kotobna - Arabic-language ebook publishing platform. 20 accounts.

Expansions

• Gale - aggregator of newspapers, magazines and journals. 50 accounts.
• Elsevier ScienceDirect - an academic publishing company that publishes medical and scientific literature. 100 accounts.

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page, including Project MUSE, De Gruyter, EBSCO, Newspapers.com and British Newspaper Archive. Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 17. 3. 2016, 21:30 (CET)

You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language. Please contact Ocaasi (WMF).

This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.

Vyháníme editory?

cswiki má 329364 účtů, z toho 5022 jich je indef bloknutých (mimochodem ANI JEDEN dočasně) . Bez nich tedy 324342 účtů. Alespoň jeden článek založilo 29065 účtů. To je 8,82 % účtů. Nepočítám časový faktor a nepočítám smazané články. To může znamenat několik věcí. Buď je nepoměrně mnoho editorů pouze měnících (ta nejlepší varianta), nebo jsme editory vyhnali (nejhorší varianta). I kdyby bylo 100000 účtů pokusných anebo pomocných, tak by to bylo pouze 12,96 % ze zbylých účtů.

Když si vezmeme editace, tak 324342 editorů je neblokovaných. Z toho 74182 editorů alespoň jednou editovalo. Tedy 22,87 % editorů. Kdybych opět 100000 účtů označil jako pomocné anebo testovací, je to 33,07 % ze zbylých účtů. Napsal a poslal mi Urbanecm přes mailové rozhraní --OJJ, Diskuse 18. 3. 2016, 21:44 (CET)

Dva dotazy:

1. Jsou nebo nejsou do těchto čísel započítáni editoři jiných Wiki, kterým zde byl založen účet např. tím, že editovali Wikidata, ale neprovedli tady ani jednu editaci (jako se to stává občas mně, když edituji Wikidata a druhý den mi skáče upozornění, že mě někdo vítá na mojí diskusní stránce např. na urdské Wikipedii)?
2. Jak je to s mazáním účtů, které neprovedli jedinou editaci a nemají globální účet? Pokud nijak, určitě by jejich promazání ulevilo databázi (a potenciálním wikipedistům, kteří při zakládání účtu nemohou narazit na nezabrané jméno).

--Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 22:02 (CET)

@Dvorapa: Za statistiky http://quarry.wmflabs.org/, podrobnosti via Speciální:Email/Urbanecm-Diskuse s wikipedistou:Urbanecm. OJJ, Diskuse 18. 3. 2016, 22:14 (CET)

Tohle kolegovi asi moc nepomohlo. Do těch výše ano, statistika bez účtů založených pomocí SUL je níže. Nemít globální účet nelze, vždycky je účet založen na wiki login.wikimedia.org a pak v případě návštěvy na lokální WP. Tato funkce není volitelná. Mazání účtů není technicky možné, dříve byla možná uzurpace (násilné přejmenování neaktivního účtu na tvar uzivjmeno (uzurpováno)), jak je to nyní budou vědět JAn a Tchoř. Pravděpodobně ne tak snadno, protože podmínky pro uzurpaci (neaktivitu) by musel splňovat na všech WMF projektech. --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:28 (CET)

Poznámka: Ještě bychom měli ignorovat SUL účty, těch je 144910. Pokud bychom v celkovém počtu (tedy ne v zakládacích číslech, na tom pracuji) ignorovali účty založené přes SUL a ty indef blokované (tedy počítejme 179432 wikipedistů pravděpodobně chtějících přispívat, když jim stálo za to založit si účet tady). Jenže skutečně provedlo alespoň jednu editaci jen 57580 z těchto účtů. Tedy 32,01 %. Článek založilo 25013 z účtů pravděpodobně chtějících přispívat. Tedy 13,94 %. Jsou to o něco větší čísla, ale dle mě pořád málo... Proč těch 68 % nakonec needitovalo? --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:23 (CET)

Co vandalské a copyvio účty, které nějaké editace udělaly, ale všechny jim byly smazány? Počítají se do účet s alespoň jednou editací / účet s alespoň jedním založeným článkem? --18. 3. 2016, 22:39 (CET), Utar (diskuse)

@Utar: Patrně ano, ale sám se podívejte, kolik tu máme aktivních uživatelů. Jako hlídač vidím že 0nic. Hnetubud se bojí poučování, Václav Poštolka stylu... OJJ, Diskuse 18. 3. 2016, 22:48 (CET) Kvůli chybnosti škrtl --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:59 (CET)

Neměly by. Jako smazaná editace je ovšem braná pouze editace, která byla provedena na stránce, která nyní neexistuje. Pokud stránka existuje, je skrytá. Účty pouze se skrytými editacemi se do účtů s alespoň jednou editací/účtů s alespoň jedním založeným článkem počítají. Vyřadit je otázka chvíle. --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:59 (CET)

Dnes jsem mluvil s jedním editorem. Kdyby mu jeho první heslo bývali po smazání neobnovili, needitoval by dnes wikipedii, přitom je na wikipedii závislý. Zkuste někdo časem založit wikiškolku alespoň na ochranu těch začínajících, o kousek výš jsem popisoval Wikipedia:Teahouse. Hezký víkend přeji. --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2016, 22:53 (CET)

Jednoznačně pro. Otázka zní, jakou by měla mít wikiškolka podobu. Diskuse? Mám pocit, že právě ten ze začátku nepochopitelný systém diskusí je příčina nediskutování (a blokování). Mail? Hrozí, že si nováčci zvyknou na tuto podobu a k diskusím nepřijdou. Osobně? Proč ne, chtělo by to ale relativně velkou síť po ČR. Nasadit flow/podobný systém? Námi zamítnuto kvůli nedodělkům. --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:59 (CET)

Myslím že forma pravidelně zálohované diskuse podobná té Pod lípou, na kterou navede přímo odkaz, třeba po přivítání, by byl dobrým řešením. Účastníci mohou komunikovat a řešit konkrétní problémy. Stránku projektu by asi v tom případě tvořily jednoduchá vnitřní pravidla školky a seznam do kterého by se účastníci sami zapisovali. Účast by jim měla zajistit jistou míru ochrany. Nicméně to chce osobu která bude trochu technicky zdatná a zná pravidla a bude pomáhat řešit jejich problémy. Časté problémy by třeba mohly časem tvořit zvláštní podstránky. Možná by stálo za to prostudovat si jak to mají namyšlené na enwiki a to dobré obšlehnout. --I.Sáček, senior (diskuse) 18. 3. 2016, 23:12 (CET)

Pokud by to měla být jen diskuse, stačí trochu upravit ve stylu enwiki Teahouse WP:POMOC. Myslím, že by bylo vhodné odlišit WP:POMOC jako stránku pro zkušené editory, kterým se jen něco nedaří (vložit referenci do poznámky třeba) a Teahouse jako WP:POMOC pro nováčky. Něco v tom vzhledovém stylu zkusím splácat, třeba to najde využití. --Urbanecm (diskuse) 19. 3. 2016, 11:13 (CET)

Ohledně školky souhlasím se všemi předřečníky, je to jistě dobrý nápad, jen ji chce důkladně promyslet a sehnat dostatek dobrovolníků-učitelů. Velmi se mi v tomto ohledu líbil princip aplikovaný u hry Webgame, kde hráč, který již uměl hru dobře hrát, si v nastavení zapnul volbu, že by chtěl učit, a byl mu přidělen nováček, který si v nastavení zaškrtl volbu, že by chtěl mít nějakého učitele. Poté jim byl automaticky vytvořen speciální společný chat a učitel i žák měli zároveň přístup k detailnějšímu výpisu úkonů toho druhého (žák se tedy mohl učitelem inspirovat, učitel mohl žáka zase kontrolovat). Podobně by to mohlo fungovat třeba i zde, jenom by samozřejmě asi nešlo úplně převzít privilegia z této hry (společný chat možná – na nějakou speciálně pro dvojici vytvořenou diskusní podstránku, ale druhé již ne vzhledem k veřejně přístupné historii příspěvků). Zároveň si někdo troufne na jednoho nováčka (např. já) a někdo jiný třeba na 10. To vše by bylo třeba domyslet. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 00:45 (CET)

Určitá část účtů může být založena aktivními editory ale nepoužívána - kupříkladu jejich skutečné jméno, pro jistotu.

Jiná část needitory, kteří si chtěli pro sichr zabrat svůj oblíbený nick .

Další účty jsou sledovači (mají svou oblíbenou stránku ve sledovaných, což byl důvod k registraci), ale nepřispívají.

Někteří se dali z nějakého důvodu zlákat k registraci, ale k editaci se už neodhodlali.

Sám vím o několika lidech, co si založili účet, ale snahy o aktivní přispívání vzdali - pravda, ti mají třeba i jednu nebo dvě editace. JAn (diskuse) 18. 3. 2016, 23:04 (CET)

Podle mě si lidi založí účet jak kvůli editacím, tak pro možné založení článku. Pak se k tomu mnozí nedostanou (někteří ani nezačnou, jiní zjistí, že je to pracnější, než mysleli; já také mám po různých „službách“ více účtů otevřených, než aktivních). Většina těch, co otevře editaci zdroje, stránku zaklapne a raději se vrátí mezi ty, co na Wikipedii nadávají, kudy chodí. Ve vizuálním editoru se asi přeci jenom bude s to rozkoukat více lidí. Ale zajímalo by mě, kolik neaktivních držitelů účtů ví o jeho existenci. Ale stejně je jeho názvosloví či tlačítka v mnohém odlišné od toho, na co jsou zvyklí z Wordu či Facebooku. Tam také není snadné se „z nuly“ zorientovat, ale je tam velmi snadné začít reakcemi na nějaké zprávy, palci či komentáři. Nahrání fotek je také viditelně méně náročné. Ostatně jsem kdesi kdysi zaznamenal zajímavou poznámku, když si na nezájem obecenstva stěžovalo osazenstvo nějakého akademického webu či blogu – na to jim někdo opáčil, ať sice nekopírují úvodní stránky a editační nástroje Facebooku, ale s otevřenou myslí hodnotí jeho taktiku a zjišťují, co by mohlo být přínosné. Tvůrcům velkých informačních systémů památkové péče si zase coby neinformatik nemístně troufám radit, ať se poohlédnou na Wikipedii pro pružných a dynamických navigačních nástrojích typu kategorií apod.

Nováček má také dosti složitou cestu k návodům, „častým otázkám“, vlastně nenajde ani mnohde běžné „helpforum“ (co já dohlédnu, líbí se mi na Flickru – neustále se tam něco děje, většinou někdo hned poradí nebo nasměruje do jiné diskuse či do častých otázek, při zavádění nové funkce se programátoři dohadují s testery, při chybách podobně, při redesignu se obvykle hodně nadává).

Mně je vcelku jasné, že můj názor neodpovídá většinovému, ani průměrnému, ale přijde mi, že celé prostředí Wikipedie tu či onde řadí spíše překážky a že část lidí spíše zarazí a odradí.

Ale jak říkám, omlouvám se za zdržování. --MONUDET (diskuse) 18. 3. 2016, 23:17 (CET)

Ale zajímalo by mě, kolik neaktivních držitelů účtů ví o jeho existenci.--> Z těch novějších všichni, protože VE je pro ně default.--Juandev (diskuse) 19. 3. 2016, 08:50 (CET)

No, že by zrovna ti neaktivní toto sledovali?!--MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:58 (CET)

Add helpforum, to by jistě bodlo. Není problém ho lidsky zajistit, už jsou tu podobné stránky a služby. Jde asi o to jak ho co nejlépe naprogramovat. Mě by třeba přišlo dobré, kdyby nováčkům v pravém dolním rohu vyskakovala možnost chatu s helpdeskem.--Juandev (diskuse) 19. 3. 2016, 08:50 (CET)

Jo, a někdo bude dělat nonstop 24/7 podporu. :) Hlásíš se dobrovolně?--frettie.net (diskuse) 19. 3. 2016, 10:28 (CET)

Funguje IRC kanál (tedy z mé zkušenosti jsem ho párkrát zapnul a vždy tam bylo připojeno kolem 10-15 lidí). Jenže to je pro většinu nováčků horší, než říct jim, ať pošlou svůj problém telegramem :-) --YjM | _d^p 19. 3. 2016, 18:40 (CET)

@YjM: Skutečně funguje? Já měl pocit, že tak zhruba 3–5 let už tam nikdo nechodí (anebo tam neprobíhá žádná diskuse).--Ben Skála (diskuse) 19. 3. 2016, 18:43 (CET)

@Ben Skála: No já ho taky nezapnul poslední 3 roky... Ale zkusil jsem tedy zapnout IRC teď (s překvapení jsem zjistit, že ještě pořád funguje doplněk ChatZilla :-) ) a vidím tam 2 aktivní editory WP + pár nejspíš boto-účtů. To je ale možná dobrá zpráva – můžeme IRC konečně oficiálně zrušit a zkusit zavést některou z progresivnějších metod, zmiňovaných na této stránce.--YjM | _d^p 19. 3. 2016, 19:37 (CET)

Já jsem včera večer o půl jedenácté na to IRC cvičně zašel a položil jsem tam jednoduchý dotaz – ať se mi ozve ten, kdo můj příspěvek viděl. Ačkoliv tam bylo přihlášených deset lidí (bez robotů a systémových účtů minimálně pět uživatelských přezdívek), za celou půlhodinu čekání se mi neozval zpět ani jeden. Z toho jsem definitivně nabyl přesvědčení, že celé to IRC, byť pěkná vzpomínka pro pamětníky, už je dnes skutečně anachronismus, asi tak jako ty telegramy (které Česká pošta zrušila v roce 2010). Na druhou stranu, když tam bylo možné už v prvopočátcích společnými silami provozovat živý chat, nevěřím, že by nebylo v našich silách zajistit něco podobného moderní cestou – a tentokrát už ne jako místa pro schůzky kliky, ale jako poradnu pro nováčky. --Blahma (diskuse) 20. 3. 2016, 13:40 (CET)

IRC bych s telegramy nesrovnával, ta technologie je stále funkční a jako platforma pro živý chat funguje bezproblémově. Podpora klientů pro různé operační systémy, snadný přístup i přes webové rozhraní, nezávislost na komerčních společnostech… Jaký by měl být reálný technický důvod k hledání nové platformy? Že tam lidé nechodí nesouvisí podle mého ani tak s protokolem, jako prostě s tím, že většina těch, kdo mají čas a chuť kecat o Wikipedii v reálném čase, začala to pokecávání řešit raději naživo na různých reálných srazech, které teď fungují daleko častěji než třeba před šesti lety. Reálné srazy tak trochu IRC kanibalizovaly. Což je asi pořádku, předpokládám, že pokecat naživo tváří v tvář je podstatně efektivnější. Nicméně pokud bychom chtěli aktivně začít poskytovat chatovou podporu 24/7, tak klidně můžeme použít zase IRC.--Tchoř (diskuse) 20. 3. 2016, 17:31 (CET)

@Tchoř: a existují už nějaká snadná webová rozhraní? Vím že naposledy jsem se k tomu přihlašoval přes nějaké rozšíření prohlížeče--Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 3. 2016, 17:55 (CET)

Já třeba IRC už pár let moc nepoužívám a když potřebuji jednorázově něco vykomunikovat, např. s vývojáři na #wikimedia-tech, tak používám KiwiIRC, které jde spustit přímo z webu a nemusím nic instalovat. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:10 (CET)

K tomu bych možná přihodil i dojem, že se některé rozhovory přenesly do samotných diskusních stránek na Wikipedii, kde se některé rozhovory IMHO mění ve formu klasického chatování, což je trochu škoda. Diskutéři by si měli udržovat povědomí o tom, že mají své příspěvky formulovat hutně, stručně, věcně a případné rozhovory si odbývat buď naživo, nebo prostřednictvím jiných, k tomu určených a lépe vybavených prostředků. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2016, 18:08 (CET)

Možná jsem tomu někdy dost výrazným příkladem, ale i přesto si myslím, že není úplně vhodné se takto vykecávat na Wikipedii --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:10 (CET)

Řekl bych, že více než jiné (wiki)projekty přispěvatele nevyháníme, jen je cs.wiki dalším příkladem pravidla jednoho procenta. --Wesalius _d|^p 19. 3. 2016, 00:11 (CET)

Souhlasím s Wesaliem, že to s tím odrazováním není zase až tak horké. Každopádně se můžeme zamyslet, jakým způsobem si nováčky udržet. Navrhuji začít třeba u stránek Wikipedie:Vítejte ve Wikipedii (kam je v uvítacím upozornění odkazován každý nový wikipedista), Šablona:Vítejte (kterou patroláři vkládají nováčkům do diskusí) a Wikipedie:Úvod (kam vedou zvýrazněné odkazy z Vítejte ve Wikipedii i ze šablony Vítejte). U všech tří jsem již nastartoval trochu diskusi a budu rád, když je přednostně vyřešíme. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 00:45 (CET)

Otázka zní proč se 99% neúčastní. Jsou líní nebo zda spíš nevěří že něco změní, že mají šanci něco změnit, že to má smysl, nejsou technicky zdatní nebo kompatibilní s celkem. „Odrazování“ bych považoval za další speciální nástroj jak počet neaktivních zvýšit.

„Odrazování“ autorů (stávajících i přicházejících) popisuje více odborných studií. Rozebíral jsem dvě v "Where are the Women in Wikipedia?". Jak totiž vysvětlíte odlišný 1% rozdíl žen? Že by ženy (polovina populace) o tři čtvrtiny méněkrát "sledovaly" wikipedii? Další zajímavý zdroj k tématu je zde

• Conflict_criticism_or_confidence_an_empirical_examination_of_the_gender_gap_in_wikipedia_contributions, který srovnává mimo jiné podíl žena a mužů v různých encyklopediích a informačních zdrojích a dochází k výsledku že jinde jsou genderové rozdíly větší nebo i žádné. a
• zde jsou statisticky rozebrány motivace wikipedistů k editaci nebo needitaci

Především mimo odpovědí, že nepotřebují nic psát nebo nemají dostatek znalostí v posledně odkázaném průzkumu převládá důvod I don't know how , I don't have time, ale vysoko se umístily odpovědi I don't feel comfortable editing other peoples' work (23.68%), I am afraid of making a mistake and getting “in trouble” for it (6.15%) a It's a waste of time: my edits would be reverted or overwritten (6.15%) bylo rovněž zmíněno. Podrobnější průzkum ještě hodnotil „I knew that other contributors would be welcoming and encouraging“ (14.40%) nebo „I was confident my contributions would be valued and kept“ (24.58%) oproti „I knew there were specific topic areas that needed my help“ (40% !!!). Z uvedeného vyplývá že čtvrtina čtenářů wikipedie věří že jejich příspěvky by byly hodnotné (mnozí se jistě mýlí) a téměř polovina ví že by mohla pomoci ve specifických oblastech. Nemyslím že by to u žen (50% obyvatel) byla výhradně tématika vaření, uklízení, potratů, svateb a sexuální výchovy. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 07:42 (CET)

Možná by stálo za to se také zabývat otázkami, proč třeba tak málo studentů píšících Wikipedii vytrvá (ale je možné, že to rád vidím černě). Ve vzdělávacím programu Národního památkového ústavu se zřejmě nepodařilo udržet studentské psaní v provozu. Z diskusí plynulo, že je tvorba hesla pro většinu lidí pracnější, než si dovedli představit. Vracejí se tak k psaní závěrečných aj. prací formou volně podané eseje. Zdálo se mi, že i vedení ze strany Wikipedie směřovalo k dosažení maximálního výsledku, což byla pro řadu lidí nezvladatelná porce času na vylepšování různých napohled formalit.

Trochu chybí nějaká sbírka osnov hesel k různým tématům (a různým stupňům detailnosti). Přenesl bych si ji do Pískoviště a zkusil „vyplňovat“.

Přijmout logiku referencí a poznámek by možná pomohl krátký videonávod.

Také ke způsobu vkládání infoboxů či obrázků se začátečník musí docela klopotně prokousat (většina potenciálních pisatelů není špičkově v technice orientovaná). --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:00 (CET)

Zdá se, že by mohlo pomoci spolupracovat se školami všech stupňů a poskytovat jim oporu při vytvoření vlastních instalací Mediawiki, případně při užívání vlastních „wikiprostorů“ v cloudu. Podobně tak s výzkumnými aj. institucemi. Mnohé z nich vytvářejí pro různé výzkumy apod. specifické weby, ačkoliv by mohly užít wiki. Přibývalo by tak lidí, kteří se v systému orientují a chápou jeho přednosti. Mohlo by to také pomoci regulérně řešit poměr mezi detailismem některých pasáží pro vědeckou komunitu a heslem pro obecnou encyklopedii. Obecné heslo by pak mohlo být stručné a odkazovat na podrobnosti jinde, třebas sepsané stejným autorem. --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:10 (CET)

Že přístup k různým nástrojům typu šablon není snadný, asi může svědčit i to, jak někteří zdatní wikipedisté na svých stránkách pro sebe a možná i pro jiné sestavují na svých osobních stránkách obsáhlé sbírky šablon aj. pomůcek. --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 08:29 (CET)

K osnovám hesel - pro kursy jsem něco podobného (s typizovanou předchystanou výplní ) připravil pro jeden kurs. Pouze jedna z účastnic "šablonku" částečně použila. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 08:39 (CET)

@OJJ. Já bych spíše řekl, že nejsme atraktivní, nemotivujeme všechny aby editovali. Celý ten systém je hodně technický. Dříve se člověk musel de facto naučit webdesign (=wikód) aby mohl editovat. To baví jen někoho. Musí se něco tak náročného učit uživatel Facebooku či Rajčete? Nemusí. Takže i když dnes máme VisualEditor, zústává tu řada oblastí, která je náročná svou techničností: formátování článku, práce s fotografiemi, nedynamičnost celého webu apod, příliš dlouhá doporučení, nevizuelní nápovědy apod. A to nehovořím ještě o jiných motivačních typech, kterým Wikipedie nevytváří příznivé prostředí. Ano tyto typy by nebyli tak aktivními jako současný wikipedistický mainstream, ale občas by něco vytvořili. To docela dobře pochopili na obsah zaměřené sociální sítě, které vzníky až po Wikipedii - např. livemocha, PatientsLikeMe, nebo StumbleUpon.--Juandev (diskuse) 19. 3. 2016, 09:30 (CET)

Juane, ale to tak prostě je. Myslím, že ani Wikipdie nemá zájem o (některé!) úplně IT nezkušené lidí. Tj. nemá zájem o většinovou část FB uživatelů. Určitě je škoda, že tím přicháýzáme o mnoho lidí, ale to tak prostě je - ne každého sen je editovat wikipedii. Ač to je pro mnoho Wikipedistů k nevíře - ale stačí vylézt ze sociální bubliny Wikipedie a pochopit to lze.--frettie.net (diskuse) 19. 3. 2016, 10:28 (CET)

Juanův nápad s diskuzním okýncem na každé stránce ("helpdesk") by nemusel být zas až tak úplně marný, když v praxi stejně často dosahujeme na diskuzních stránkách reakčních dob několika málo minut. Jen z doslechu vím, že dříve fungovalo IRC a prakticky pořád tam někdo byl, tak proč tu něco takového nemít znovu, jen v technicky aktuálnější formě? Nemuselo by to být nijak závazné, klidně by to mohlo být jenom jakési rozhraní ke klasické diskuzi, kde by uživatel prvním příspěvkem založil nové diskuzní vlákno (sekci) a pak se mu tam živě zobrazovaly odpovědi, které do té sekce napíšou jiní. Já už takhle pár lidem průběžně „živě“ odpovídám na jejich dotazy ohledně editování přes facebookové zprávy a i týdenní schůzky klubu Wikipedie byly zřízeny právě i proto, aby si tam mohli lidi chodit pro pomoc se svými aktuálními problémy a dostalo se jim osobní péče bez technických překážek.

Neodpustím si ještě poznámku, že požádat o pomoc nebo i jen pochopit, kde a jak reagovat na zprávu, kterou dostanu od jiného uživatele, je pro začátečníky náročné (a já tak, když někomu novému píšu, vždycky raději ještě ke své zprávě doplním stručný návod, jak mi můžou odpovědět – na co kde kliknout – což je poněkud obtěžující pro všechny). Sice máme už „Potřebuji pomoc“ na hlavní stránce, ale kdo z nováčků na hlavní stránku chodí – v horním menu by se „Potřebuji pomoc“ vyjímalo víc – a že v hlavním levém menu najdou diskuzní stránku pod kryptickým označením „Pod lípou“, to zase sotva koho napadne (a má to co dělat s třením mezi zavedenou komunitou a jejími tradicemi vs. deklarované otevřenosti k nováčkům).

Povídáním s uživateli o jejich začátcích zjišťuji, že nápadně velká část uživatelů začínala tím, že něco napsala a bylo jim to smazáno, ale oni se přesto nevzdali. Je otázka, zda je toto nutné – je to sice jakýsi způsob učení, ale možná to zbytečně odradí část lidí, kteří nemají dostatečně silné nervy/odhodlání, aby to i po prvním neúspěchu zkoušeli dál, pátrali po důvodech apod.

Hodně lidí se mne taky ptá po tom, co tu též už bylo výše zmíněno, tedy osnovy článků. Někdo chce psát články o absolventech MU a žádá šablonu; jiný zadává studentům psát články o českých počítačových lingvistech a chce vidět, jak mají vypadat a co v nich nemá chybět. Ano, jde to udělat tak, že jim ukážu dobrý článek a řeknu „ten si okopírujte a upravte“ a tak se to na Wikipedii dosud dělalo, ale když už stejně máme různé nápovědy typu jak má vypadat biografický článek nebo co vše má obsahovat článek o kostelích, tak proč to nedotáhnout do konce a takovou šablonu tu skutečně nemít? Bylo by to i mnohem názornější než dlouhé slovní popisy a pravidla. Pro kolegyni, která pravidelně přispívá články o chráněných územích se stejnou strukturou, se chystám navrhnout šablonu (v názvovém prostoru Šablona), která dostane potřebné parametry a jejím uložením se subst: se snadno založí koncept článku při zachování jednotné výchozí struktury. Pro jiného kolegu zakládajícího hesla na Wikislovníku mám dokonce v plánu připravit technický nástroj, který by mu na základě několika parametrů strojově předgenerovával více hesel současně (různé tvary stejného slova) a po kontrole je všechny uložil. Takové šablony a nástroje ušetří čas a usnadní dosáhnout a dodržet ideální formátování ke spokojenosti všech. Myslím si tedy, že by přechod k větší názornosti a přímočarosti byl nováčkům prospěšný a ta trocha volnosti, o kterou by tím přišli, by jim v době jejich začátků vůbec nechyběla. --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 11:37 (CET)

Mám také poznámku. Nováček objeví na své stránce šablonu, která ho vítá. Místo toho, aby se ho někdo ujal a převedl ho přes úskalí začátečnických chyb, většinou následují různé způsoby buzerace ze strany "služebně starších" wikipedistů, kteří vše vědí a mají ten jediný správný názor na vše. Často to hraničí s nevychovaností a starší lidé nejsou na takové jednání zvědaví. Kdo nechápe co mám na mysli, ať si přečte archivovaný deník Ioannese Pragensis.--NoJin (diskuse) 19. 3. 2016, 12:09 (CET)

@NoJin: +1. Docela dobře si pamatuji, že když jsem tu byl ještě nováčkem, ocitl jsem se sám na patrole, bez správců, s 30 vandaly, bez možnosti blokovat, jen s mobilem. Když asi po 2 hodinách konečně správci začali zasahovat, s dovolením jsem jim na nástěnce poděkoval. No a místo pochvaly, že jsem ty desítky vandalismů vrátil sám, jsem dostal zprávu, že jsem Hujer. A právě ostatní komenty i kazí pověst Wikipedie. OJJ, Diskuse 19. 3. 2016, 12:24 (CET)

Mých pár myšlenek z nedávné zkušenosti založení účtu.

1. Wikipedie je opravdu nepřehledná. Samotné články samozřejmě ne, ale pokud nahlédnete pod oponu, máte tu projekty a portály, infoboxy, šablony, kategorie atd. atd. atd. Spousta termitů, které nejsou nikde vysvětlené. Alespoň ne ve smyslu - portál je tohle, projekt je tohle a rozdíl je vlastně v tom a tom.
2. trochu intenzivnější pomoc by se hodila. Lípa, kromě toho, že není úplně na očích, má tu nevýhodu, že slouží pro všechny lidi, tak si člověk dvakrát rozmyslí, než sem napíše nějakou blbost, protože to pak uvidí spousta lidí, které to nezajímá. Ten nápad s HelpChatem není tak úplně špatný. Nemusí být někdo přítomen zrovna 24/7, stačí když se budou dotazy ukládat v nějaké databázi, uživatelé, kteří budou mít zájem pomoct nováčkům se přihlásí na nějaký projekt a pak na dané otázky při nejbližší příležitosti odpoví.
3. hypokritičností se to tu jenom hemží. Člověk se bojí, že někomu šlápne na kuří oko a skončí okamžitě z cizího rozhodnutí. Jsou tu určitá (nesmyslná) pravidla o zdrojích. Mají se používat terciární zdroje, protože ty jsou ověřené časem. Přesto Wikipedie aspiruje na aktuální zdroj informací a polovina citací jsou primární zdroje. Ale já bych si něco takového nedovolil, protože mne někdo uvítá na mé diskuzi s tím, že používám nevhodné zdroje. Takže radši nezdrojuju, což je ještě horší. Profily nemají sloužit k propagaci vlastního názoru. Za ten týden jsem tu narazil asi na pět profilů, které se chlubily, jak nenávidí komunisty a jsou fanoušky Slávie (přitom to jsou přímo příklady z pravidel, co na profilech být nemá).
4. to vítání na uživatelových diskuzích je opravdu příjemné. Chápu, že je otravné, pokud někdo uloží článek pětkrát za sebou, nebo pokud neshrne editaci (ale upřímně, jak můžete vědět, že do toho shrnutí napíšu, co jsem opravdu udělal?), ale pokud zaplavíte něčí diskuzi akorát výtkama (byť začnete tím, že jste rádi, že člověk edituje), pak to má opravdu odrazující účinek a člověk musí mít hroší kůži, aby vytrval.

Uvědomte si, že nováček se musí naučit něco úplně nového jak technicky, tak spoustu pravidel, aby nenaštval komunitu. A teď do mne... HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 14:21 (CET)

Jen technická k bodu 3. Wikipedie je terciální zdroj. Mají se používat sekundární. A tím, že radši nezdrojujete vůbec bych se moc nechlubil. --Jan Kovář^BK (diskuse) 19. 3. 2016, 14:32 (CET)

Díky za ilustraci přesně toho, co jsem právě napsal. Místo toho se zaměřit na to důležité, tak si všímáte kravin. Pokud vidím v článku o fumaráze, že je to hydroláza, tak to opravím a nepotřebuju to hledat půl hodiny v nějaké knížce. Tohle prostě ví každý, kdo někdy otevřel učebnici biochemie. HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 14:53 (CET)

Leckdo by ovšem mohl přijít a říct, že nemáte pravdu, že opravdu jde o hydrolýzu. Třeba ten, co nikdy žádnou učebnici biochemie neotevřel, ale i tak je přesvědčen, že to prostě je hydrolýza. Zahájíte revertační válku ve stylu „já mám pravdu a Vy tomu nerozumíte“? Nikoli, nezbyde, než dodat důvěryhodný zdroj, že ano. Ověřitelnost a ruku v ruce s tím jdoucí zákaz vlastního výzkumu je totiž úplným základem Wikipedie. --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 15:21 (CET)

Uvedení jednoho jediného příkladu vás má obhájit? Ve Wikipedii, která je založena na zdrojování? No jistě, stejný přístup jako při upozornění na chybějící shrnutí. Místo uznání chyby boj. V poslední době si to tu zvykl dělat kdekdo, tak proč se lišit, že? --Jan Kovář^BK (diskuse) 19. 3. 2016, 15:24 (CET)

Jasněže ověřitelnost je základ wikipedie. Jen bych vrátil připomínku wikipedista:HlTo CZ k bodu, kdy mluvil o nedostatečnosti zdrojů, že zdroje jsou třeba označeny jako nedostatečné. Předpokládám, že o tomto psal. Setkal jsem se nicméně se situací, kdy o ryze věcném tématu respektovaným odborníkem, profesorem a vědcem, byla sepsána odborná práce, ale oponent prostě prohlásil autora za šarlatána (zřejmě jeho osobní postoj) a zdroje a zmínky z hesla smazal. Heslo tak ztratilo cenné informace. To se prostě běžně může stát jako praxe prosazovaná respektovanými wikipedisty. Může se i tohle prostě stát.

Nicméně wikipedistovi:HlTo doporučuji přemýšlet nad pravidly wikipedie z dalších úhlů, dávají totiž smysl. Brání sice rozšiřování informací, ale také zahlenění wikipedie neověřenými nesmysly. Pokud by se podařilo lepší zastoupení wikipedistů pro jednotlivé obory jak zmiňovala například wikipedistka:Jana Lánová bylo by zcela zřejmě možné obecně známé odborné informace nezdrojovat. Zkuste ale zatím ocenit ty technicky užitečné části kyselého ovoce a třeba zkuste pomoci ostatním. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 17:30 (CET)

Obecně známé odborné informace, není to protimluv?--Ladin (diskuse) 19. 3. 2016, 17:58 (CET)

Ne není. Víte co je In vitro? Stav beztíže? Víte že termoplast je plast, který je od určité vyšší teploty plastický? Mimochodem pokud si všimnete u všech těch odborných hesel chybí 3 nezávislé zdroje. Nevím si rady jakou najít lepší formulaci než „obecně známé odborné informace“, protože některé odborné informace jsou málo známé. Nejsme trochu mimo téma? --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 20:17 (CET)

@Jan Kovář BK:Já si to k srdci vzal, proto ty editace vyplňuju, ale k Vám do nebeského zámku to zjevně nedošlo, protože jinak by Vám muselo dojít, že mám pravdu. Buď mi prostě věříte a pak je jedno, co do shrnutí napíšu, anebo mi nevěříte a pak si stejně budete muset zkontrolovat, co jsem udělal za editace. Ale zjevně jste přesně ten příklad Wikipedisty, který je tu dlouho, tak si do toho nenechá kecat od nějakého nováčka. HlTo CZ HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 22:42 (CET)

Bohužel máte pravdu, leckterej editor by se po první reakci typu "seš kretén debile, neznáš pravidlo č. 18549 odstavec 124z" na to vykašlal. Je to smutný.--frettie.net (diskuse) 20. 3. 2016, 09:49 (CET)

Je jasné, že člověk ze začátku trochu bojuje s tím, že musí poznávat spoustu novot, zvyklostí atd. IMHO je vždycky lepší, když k tomu může mít oporu nějakého zkušenějšího wikipedisty, kterého zná nejlépe i osobně, ale holt všichni takové možnosti nemají. Přitom v Brně existují každoměsíční srazy a teď od března nově i každotýdenní společné editování. Ale je jasné, že tohle se dá zařídit jenom díky větší koncentraci a značnému osobnímu úsilí některých lidí, zatímco člověk z Horní Dolní se k něčemu takovému asi těžko dostane. Jenže i ti zkušení wikipedisté jsou stále jenom dobrovolníci, takže dost dobře nemůže fungovat zavádění nějakých uživatelských podpor typu 24/7, i to budování nápovědy (a že už je poměrně rozsáhlá, ne vždy ovšem přehledná a ne vždy zcela aktuální) vyžaduje, aby se někdo chopil iniciativy a ve svém volném čase na ní pracoval. Wikipedie je prostě dobrovolnický projekt a jako takový je závislý na osobním aktivismu, proto nejspíš nikdy nebude Wikipedii editovat pohodlně úplně každý. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 14:47 (CET)

Jestli ale také lidi najdou odvahu se na takové společné editování vypravit… I třeba ze strachu z vlastní neznalosti wikiprostředí, z obav, že se jim budou ostatní smát…? Ale vím, že brněnská setkání se, pokud se – Marku – nepletu, docela ujala, ne? --Jan Polák (diskuse) 19. 3. 2016, 14:51 (CET)

Těžko předjímat, zda se klub Wikipedie v Brně ujal, protože zatím proběhl jenom dvakrát a všechny zúčastněné (statistiky účasti veřejně publikujeme na podstránce) jsem dosud už předem znal, byť několik z nich nepatří mezi zkušené wikipedisty a využili už tedy šance nechat si poradit od druhého, kdo zrovna sedí vedle. Teprve se ukáže, jestli dovedeme přitáhnout i lidi z řad studentů, vyučujících a veřejnosti – protože nikdo asi nedovede předem říct, jestli se lidé k editování Wikipedie rozhoupávají a tato nabídka jim může pomoci překonat poslední ostych, nebo zda noví uživatelé vznikají spontánně a nějaká off-line možnost konzultace je neosloví (protože ani nestihne). To se teprve uvidí a já v této souvislosti zkusím průběžně doplňovat odkazy na informaci o klubu do různých stránek a nápověd – takže se předem omlouvám, pokud by to někomu někdy přišlo až přehnané – v takovém případě mne klidně revertujte a upozorněte na to. Díky, určitě dáme časem vědět, jak naše snahy pokračují, a posílejte k nám lidi, jak jen můžete. --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 22:05 (CET)

@Blahma: Pokud by se osvědčilo, můžeme to zkusit i v menším městě, např. já a možná i Juandev v Liberci, třeba na půdě KVK (kde se již koná Senioři píší Wikipedii) nebo na půdě TUL. Jednou týdně needitovat sám doma, ale někde spolu s dalšími wikipedisty, přičemž pomáhat nováčkům, zní opravdu jako dobrý formát. Navíc narozdíl od projektů SPW a SePW není potřeba žádného zkušeného pořadatele kurzů. A narozdíl od setkání pod reálnou lípou může přijít opravdu kdokoliv, když se akce dobře zpropaguje, nebo třeba nepřijde nikdo a já si tam budu editovat sám, svět se nezboří. Určitě dej vědět výsledky i mně a kdyžtak bych to tady třeba zkusil rozběhnout také. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 23:01 (CET)

Super nápad, jen houšť. Pokud bych měl čas, tak bych si otočku do Liberce za váma udělal. --frettie.net (diskuse) 20. 3. 2016, 09:52 (CET)

Přijde mi, že tady lidi tráví celkem dost času a hodně z nich je ochotná nováčkům pomáhat. Takže by bylo akorát nutné je dát dohromady a zajistit ten HelpDesk technicky. HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 14:56 (CET)

K bodu 3: V minulosti tu myslím proběhl ŽoK na téma politických nálepek na stránkách uživatelů s odmítavým výsledkem. Na základě něj byly šablony příslušných nálepek smazány, ale již nebylo dále hledáno, který wikipedista místo nálepky k tomu určené použil obecnou nálepku nebo vlastní wikikód. Pokud na stránce jakéhokoliv wikipedisty uvidíte cokoliv, co se vám nebude zdát správné, můžete to hlásit na NS a správci provedou patřičné opatření. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 15:02 (CET)

Pardon, ještě než začnete se silovým postupem skrze NS, nejdřív zkuste prostě slušně požádat samotného uživatele. Včetně odkazu na onen ŽOK. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 15:12 (CET)

@Bazi: Přesně tak, omlouvám se, že jsem to opomenul napsat. @HlTo CZ: Jinak více informací k nálepkám a jejich vhodnosti/nevhodnosti je v doporučení Wikipedie:Nálepka. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 16:11 (CET)

Zde je ovšem zakotven pouze zákaz „vytvářet šablony“, tedy zvláštní nálepky. Využití obecných nálepek s vlastním textem tak asi je možné (přirozeně s obecnými omezeními danými pravidlem o uživatelských stránkách). --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 16:17 (CET)

Myslím, že uzavření odkazované žádosti o komentář zase tak jednoznačné nebylo („NIC, odstraněny protizákonné nálepky“). Také bych řekl, že na slušném vyjádření nějakého vlastního názoru, který např. neútočí na ostatní, asi není nic špatného. Ostatně co taky od sebeprezentace na uživatelských stránkách čekat. --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 15:21 (CET)

@Vlout: Mám ten dojem, že jsem nenašel to správné, co jsem chtěl. Myslím si, že tu někde ještě byl nějaký další podobný (nebo to možná nebyl ŽoK?), jenom se mi to nepodařilo najít. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 15:29 (CET)

Prošel jsem si žádosti o komentář a nic takového jsem tam neobjevil. V diskuzi o uživatelských stránkách je jeden návrh ke zpřesnění (můj, z období, kdy jsem ještě měl pocit, že zdejší pravidla lze vylepšovat), který také k ničemu nepřispěl. Našel jsem i jedno hlasování o smazání, podobný výsledek. --Vlout (diskuse) 19. 3. 2016, 15:48 (CET)

@Vlout: Jojo, měl jsem na mysli to hlasování o smazání na téma šablon frakcí, to jsem nemohl najít, děkuji. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 15:57 (CET)

Celé zdejší téma je to tom, že jsme lidé a ne stroje, protože máme nezbytné lidské vlastnosti a další lidské vlastnosti přijímáme nebo je naopak prezentujeme navenek. Nevidím důvod, pakliže se Wikipedisté na svých diskusních stránkách prezentují, proč by se neměli prezentovat takoví, jací skutečně jsou. Tedy i se svými názory, prioritami a preferencemi. Pokud si nedělají z vlastní stránky agitaci, není snad důvod je pro to popotahovat. Navíc za prosté nálepky, které pouhou jednou či dvěma větami vysvětlují uživatelovo zaměření. Které je vlastně jistou pojistkou. Protože když dávám komunitě otevřeně najevo své názory, kterých se mnohdy nevědomky oprostit nedokážeme (právě proto, že jsme lidské bytosti a ne stroje), jsem tak víc na mušce a pod dozorem, pakliže edituji témata, jež bývají předmětem kontroverzí nebo témata, do kterých mohu nevědomky své subjektivní názory přenášet. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 3. 2016, 16:26 (CET)

@HlTo CZ: Doufám, že ta dlouhá diskuse o sjednocení biochemického názvosloví Vás neodrazuje. Tedy přesněji moje stálé rýpání do Vašich argumentů. To je zkrátka styl, jakým se na WP tvoří nová pravidla, doporučení, zásady... zkrátka dosažení konsensu. Já bych naopak řekl, že WP vyniká hyperkritičností, a to není slabina, ale jedna z hlavních předností a principů. Každý fakt, tvrzení a názor musí být ne jednou, ale n-krát podroben kritice, než může být komunitou přijat a stát se součástí encyklopedie. --YjM | _d^p 19. 3. 2016, 19:44 (CET)

Ještě k tomu bodu (1). S tím v podstatě souhlasím. Například Portály mi připadaly jako velice příjemné rozcestníky, kterých jsem i hojně využíval dokud jsem byl primárně čtenář Wikipedie. Po předesignování jejich odkazování ze stránek do spodního řádku, kdy v podstatě zmizely do šedi, jsem ale pro jejich úplné zrušení. --YjM | _d^p 19. 3. 2016, 19:49 (CET)

Zajímavá debata, sice nevěřím na nějaké zázračné recepty, jak získat radikálně více editorů, nicméně samotná snaha o změnu přístupu určitě smysl má, i kdyby se jednalo o pár jednotlivců. Jak už zmiňovali kolegové, kritický může být ten první kontakt, kdy nováček neví co a jak. Dostane na uvítanou vstupní šablonu, kterou mu někdo podepíše a zbytek je na něm. Napadlo mě, jestli by v tom okamžiku nepomohlo jedno výrazné tlačítko Help (červené, zelené,..zkrátka výrazné) na uvítací šabloně, které by nefungovalo jako odkaz, ale skutečně jako tlačítko a upozornilo by jiného wikipedistu (nejlépe toho, který vložil uvítací šablonu) upozorněním na horní liště, že nováček potřebuje pomoct a sám by se mu na jeho diskusi ozval a zeptal by se ho, co potřebuje. Nebylo by potřeba mít 24/7 službu, ale je celkem velká pravděpodobnost, že wikipedista, který vložil uvítací šablonu, je stále on-line. Bylo by to jednodušší v tom, že nováček by nemusel na stránku jiného wikipedisty ani editovat vlastní či jinou stránku. Pokud už tady něco takového padlo, tak se omlouvám, diskuse v poslední době až tak úplně nesleduji.--Ladin (diskuse) 19. 3. 2016, 17:55 (CET)

Ve školce Wikipedia:Teahouse si vzájemně i nováčci pomáhají a mají odlišné postavení než běžní wikipedisté. Pokud má i ceněný wikipedista s drsnou slupkou na starosti nováčka, může řekněme udělat nějaké faux pas nebo jeho pokyny tak nováček může vnímat. Někteří nováčci také mohou mít pocit pronásledování, nebo mít přemrštěná očekávání a podobně. Zázračné recepty se zde ale nemíchají, někteří prostě plánují zkusit co se jinde asi osvědčilo. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 3. 2016, 20:17 (CET)

Nedá a dovolím si tu zareagovat, právě jako nováček. Odpověď je podle mého názoru: "Ano. Ale ti co mají opravdu zájem, se nedají." Znám to u sebe. Musím potvrdit slova některých kolegů zde - Blahmy, ale i dalších. A dovolím si dál reagovat. 1. Podle mně, když nastolíte téma a taháte statistická data a ptáte se, co v tom udělat a diskutují mezi sebou ostřílení uživatelé, není podle mně nic jednoduššího, než se zeptat právě nováčků, kde vidí problém a s čím chtějí pomoct. 2. Na hlavní stránku opravdu nikdo nechodí - sama na wiki chodím podle hesel, která jsem založila, editovala, nebo hledám něco nového. Pokud chcete vytvářet pomůcky, určitě do lišty nahoru. 3. Komunikační nástroj potřebuji. Kdybych nepoznala Blahmu, Chmee a další, kterým nenapíši na FB, tak už bych se na hromadu věcí opravdu vybodla, protože bych se neposouvala dál a nebo bych dokola opakovala stejné chyby, které by po mně někdo musel složitě opravovat. 4. Přijdou mi dobrá setkání na živo - zejména ty kluby. Myslím, že to může fungovat v kavárenských městech a v coworkingových centrech apod. Jen vymyslet propagaci.--Hana Kašpaříková (diskuse) 19. 3. 2016, 21:32 (CET)

Já opět vytáhnu statistiku. Tentokrát návštěvnosti hlavní strany. 150 000 (průměr je dokonce 184 000 denně) lidí denně je podle mě o trochu více lidí než nikdo... Nepochybuji ale o tom, že aktivní editoři tam nechodí. Je totiž koncipovaná pro čtenáře chtějící si něco přečíst, přičemž neví, co to je. Já třeba na wiki chodím skrz stránku Poslední změny, totéž si ale netroufám říci o čtenářích. Jakou lištu máš(te) na mysli? Tu horní, kde je nastavení, Kurzy, atp? Tu si člověk může sám přizpůsobit. Mohlo by to sice být trochu uživatelsky příjemnější, ale to bez součinnosti vývojářů neuděláme. Pro needitory je naopak hlavní stránka výhodným médiem, jak je můžeme nalákat. S bodem 4 naprosto souhlasím, ten klub byl výborný nápad. Jen pokud nebudeme mít dost wikipedistů v každém větším městě, měly by být o víkendu. Do Brna se v úterý na pátou nemám šanci dostat, ani kdybych sebevíc chtěl. Ke komunikačním nástrojům. Jaký nástroj by jsi navrhovala? Je tady na vyzkoušení Flow, je ale značně nedodělaný, kvůli čemuž nedošlo k nasazení. Navíc by to mohlo jít vypnout, kdyby někdo chtěl. --Urbanecm (diskuse) 19. 3. 2016, 21:52 (CET)

Ano, oba máme na mysli tu lištu, kde jsou kurzy apod. V levém menu jsou totiž spíš položky „pro fajnšmekry“, resp. pro čtenáře, zatímco ztracený uživatel bude hledat spíše právě tam, co je jeho přezdívka, přihlášení/odhlášení, pískoviště – tedy kde očekává měnící se a aktuální obsah (ačkoliv s přibývajícím počtem položek v tom řádku tam už jakási inflace začíná taky hrozit). Že si člověk může tu lištu sám takto snadno přizpůsobit, to nejsem nevěděl, nicméně to tu teď není relevantní, protože mluvíme o defaultním nastavení pro nováčky tak, aby obsahovalo nějaký odkaz typu „Potřebuji pomoc“. Možná by ale prvním pokusem mohl být jednoduchý JavaScript, který nováčkům přidává do lišty tento odkaz do té doby, než si ho nějakým způsobem sami deaktivují (např. opt-out nebo po první editaci příslušné stránky). To by asi udělat šlo a spolu s kampaní na větší sledování stránky Wikipedie:Potřebuji pomoc zkušenými uživateli by to mohlo mít nějaký efekt. Intuitivnější diskuzní stránka typu Flow by mohla také pomoci, ale problém je i v tom, že uživatel po napsání dotazu musí stránku obnovovat nebo se na ni později vrátit, aby tam našel odpověď. I pokud by ho odpovídající vysloveně v příspěvku označil, oznámení o tom se mu zobrazí až po přechodu na jinou stránku, případně vůbec (u anonymních uživatelů zjevně notifikace nefungují a takoví dostávají jen upozornění na novou zprávu na své diskuzní stránce). Práci s diskuzemi by mohlo kapánek usnadnit i prsoté zavedení VisualEditoru tam, ale nevyřešilo by se tím mnoho. Zatím jsem tedy spíše pro to postavit řešení na diskuzní stránce samotného dotyčného (protože o její změně se uživatelům zobrazují notifikace, byť ne v reálném čase). Diskuze vytipovaných dotyčných by mohli zkušení wikipedisté sledovat na nějaké centrální stránce a chodit odpovídat přímo na ně. --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 23:08 (CET)

Při pokusu jsem identifikoval tyto zásadní překážky v používání uživatelovy diskuzní stránky jako nástroje pro snadnou komunikaci s ním:

1. Novému uživateli svítí v horní liště modře odkaz „Diskuse“ (který za prostor k zeptání se asi bude považovat spíše než odkaz „Pod lípou“ ukrytý v levém menu), ovšem po kliknutí na něj se zobrazí stránka s množstvím textu začínajícím slovy „Ve Wikipedii dosud neexistuje stránka se jménem…“, což může řadu uživatelů zastavit, a nikoliv rovnou možnost napsat do diskuze první dotaz. Asi by to šlo nějak obejít či zmírnit buďto šikovným konstruováním odkazu v liště nebo úpravou chování toho hlášení o neexistenci stránky. Teď pomíjím to, že uživatelovu diskuzi je nutné editovat ve wikitextu – dokud je ještě stránka prázdá, uživateli to tolik nevadí a jednoduše napíše svůj dotaz v prostém textu a bez podpisu (obojí se dá překousnout).
2. Jestliže člověk odešle svůj dotaz a čeká, co se bude dít (než dostane odpověď), nikdy se nedočká, protože software kontroluje přítomnost nových zpráv pouze při načítání nových stránek. S tím asi teď nic neuděláme, ale protože vývoj rozšíření Echo pořád probíhá (teď je např. možné zapnout si v betě oznamování o událostech na jiných projektech a jazycích), je docela možné, že se časem dočkáme i realtimových upozornění ve stylu Facebooku.
3. Když člověk klikne na to výrazné oranžové hlášení „Máte novou zprávu“, dostane se sice na diskuzní stránku, kde si přečte odpověď, ale už nemusí tušit, jak zareagovat – že má hledat tlačítko „Editovat zdroj“. Muselo by se to tedy buď psát do každé první odpovědi, nebo opět zařídit automatické zobrazování této instrukce nebo viditelného odkazu ve stránce pomocí JavaScriptu pro tyto nováčky. Při editování wikitextu nováček navíc nemusí pochopit, že pro vhodné zobrazení musí před svou odpověď dát volný řádek nebo vhodný počet dvojteček, ale i to se dá překousnout.

Nováčci by byli k používání své diskuzní stránky různými způsoby lákáni, třeba už i tou změnou odkazu na ni, který by mohl mít v jejich případě i jiný text (např. „Diskuse (zeptejte se)“). Zkušení wikipedisté by dotazy čekající na odpověď mohli poznávat podle toho, že poslední editaci uživatelské diskuzní stránky provedl sám dotyčný uživatel, tj. že asi na něco čeká. Seznam takovýchto stránek by se někde živě vypisoval a byl by omezen jen na nováčky (jak přesně by se poznali, to by se ještě upřesnilo, jak jsem už naznačoval i výše). (Jde tu vlastně o diskutování obrácené naruby a šlo by teoreticky užít i podstránky Wikipedie:Potřebuji pomoc/Uživatelské jméno, ovšem to by se muselo změnit chování softwaru tak, aby i anonymní uživatele, kteří nemají vlastní watchlist, upozorňoval na změny na této stránce.) Co vy na to? --Blahma (diskuse) 19. 3. 2016, 23:44 (CET)

Věřím, že individualizované návody a rady mohou být přínosné, ale jako všechno asi jen pro určitou skupinu lidí. Nějak více komunikativních apod. Na druhé straně by asi skutečně stránka typu FAQ's mohla být užitečná aspoň proto, že by to nevyžadovalo stále dokola sdělovat lidem to samé. Do otázek by bylo možné postupně přidávat i rady, které třeba původně vznikly individuálně, ale mohou pomoci i dalším. Na tom Flickru (měl bych se podívat i jinam) navíc při spuštění každé funkce jsou hned k dispozici i nové otázky/odpovědi. To by klidně mohla být jedna stránka či nějaká kategorie s podstránkami.

Samostatné diskuse s editory se obecněji většinou nevyužijí. V dosavadním systému na ně prakticky není možné samostatně odkazovat. Ruční vkládání kotev by moc nefungovalo (jsou vůbec podporovány ve Visual Editoru?; asi ne?). Také zde se ostatně vývoj diskuse dá sledovat jen porovnáváním verzí. Ani v tom se příchozí editoři nemohou hned zorientovat.

Diskuse "klasického" řazení, s možností sledovat vývoj ve větvích apod. by mohla být na wikia.com --MONUDET (diskuse) 19. 3. 2016, 23:53 (CET)

Ad 1: Myslíte Wikipedie:FAQ? --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 00:13 (CET)

No jo, no. V zásadě ano... Tak mě asi revertujte... --MONUDET (diskuse) 20. 3. 2016, 00:25 (CET)

Pro inspiraci: nováčci jsou schopni pokládat dotazy i na diskuzní stránky neexistujících přesměrování. Kdybych se tou dobou zrovna nekoukl do Posledních změn… --20. 3. 2016, 00:39 (CET), Utar (diskuse)

Ještě jsem zapoměl napsat jednu věc, tak to hodím sem dolů. Ty "dobře míněné rady" na diskuzi nováčků jsou demotivující jednak proto, že prostě místo pochvaly se člověk dočká akorát kritiky (jak jsem už psal nahoře) a taky proto, že to je nějaký automatický text. Takže tím dáváte člověku najevo, že Vám ani nestojí za to, abyste mu napsali něco smysluplného. Ony totiž ty texty smysl nedávají. Četli jste si to někdo po sobě? Asi kdybych dostal nějakou kritiku, která se týká opravdu mne, tak na to budu reagovat jinak, než když dostanu nekonkrétní univerzální text. HlTo CZ (diskuse) 20. 3. 2016, 10:13 (CET)

Teahouse

Zdravím, zkusil jsem zprovoznit Teahouse navrhované výše na své podstránce. Další práce na Teahouse by obnášely vytvoření bota aktualizujícího seznam průvodců a hostů, mezi kterými je poté náhodně vybírán zobrazený. Takové množství energie bych nerad investoval do něčeho, co není chtěno. Proto bych se rád zeptal na názor na dosavadní dílo. Vím, že se zobrazují červené odkazy tam, kde na enwiki je obrázek + malý text, to tam obstarává bot. Další tlačítka by však měla fungovat. Mám tedy v tvorbě pokračovat? Díky za názory, --Urbanecm (diskuse) 20. 3. 2016, 21:05 (CET)

Vypadá to opravdu dobře, jenom teda proč zrovna teahouse? Víceméně můžeme počítat hlavně s českými nováčky, máme tu stránky jako pod lípou (zatímco jinde mají village pump nebo pub). Zajímavá by třeba byla kavárna (v návaznosti na PC kavárny a ne moc vzdálená od čajovny). Za moji snahu vše počeštit se omlouvám, ale prostě jsme holt na české jazykové verzi Wikipedie. Já si to slovo musel vyhledat nejdřív ve slovníku (kde jsem nic nenašel) a pak na anglické Wikipedii (kde už jsem našel, co to je) a věřím, že hlavně v řadách starších lidí se najde někdo, kdo na tom bude podobně. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 21:25 (CET)

Díky Urbanecm za iniciativu. Taky se přimlouvám za počeštění. --Wesalius _d|^p 20. 3. 2016, 21:51 (CET)

Klidně přejmenuji, jen mě nenapadlo na co. Kavárna je dobrý nápad. Bude však potřeba vytvořit jiný nadpis (jako ten modrý Teahouse) ve formě obrázku. V mých silách to není, najde se někdo? --Urbanecm (diskuse) 21. 3. 2016, 07:33 (CET)

Rozhodně skvělý počin. Jestli to vyjde bude mít Vaše dílo pro wikipedii velký význam.

Není problém udělat jiný nápis, ale vyměnil bych i obrázek za jednodušší a jasněji stylizovaný. Ten bleděmodrý stín nepříjemně tahá za oči a v pozornosti konkuruje odkazům. Chce to jinou barvu. Zkusil bych úpravy ve vektorovém editoru a doufám že tam zachovám tu poetickou atmosféru. Výraz Tea_house, tedy Čajovna, Čajový altán odkazuje možná na Čajový obřad. Pokud tomu tak je, má to docela zajímavé konotace k pojetí. Budete chtít nechat nenápadné světle olivově zelené pozadí (background-color: #E7E9B3) u horního okraje, které se ale zde s bleděmodrou (pokud ji třeba chcete nechat) tak bije?

Vyberte název. --I.Sáček, senior (diskuse) 21. 3. 2016, 11:19 (CET)

Zdravím, nebyl bych ani proti Kavárně, ani proti Čajovně. Ještě mě napadá Wikiškolka/Wikiškola, otázkou je, jestli tenhle název nebude odrazující podobně, jako když hostům ve wikižargonu říkáme nováčci. Z těchto názvů nejvíce preferuji Čajovna. Barvu pozadí a loga prosím vyberte Vy, aby to spolu ladilo a nahrajte na Commons. Grafika není zrovna mé hobby, větším potěšením pro mě bude zprovoznit systém z technického hlediska. Vrhnu se tedy na přesun do JP Wikipedie a následné fixlinky, připravoval jsem to u sebe z důvodu, protože jsem nevěděl název. Pak budu připravovat bota na základě anglického en:User:HostBot. Těším se na Váš výtvor, kdyby byla potřebná mailová komunikace se mnou, svůj mail mám na své UP. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 21. 3. 2016, 11:54 (CET)

Oprava: Raději se možná vrhnu na to, aby cesty byly pokud možno relativní. Přesun bude poté nutné provést botem (zařídím), celý Teahouse se skládá z 52 stránek, což by úplně zahltilo RC. --Urbanecm (diskuse) 21. 3. 2016, 11:57 (CET)

Označení "Teahouse" jsem od počátku chápal jen jako odkaz do anglické Wikipedie z pohodlnosti to přeložit, když se o tom jenom zmiňuje, jak to tam mají. Nikdy bych nepředpokládal, že by tady někdo chtěl veřejně provozovat stránku s takovým názvem – to není o přehnaném počešťování, nýbrž prostě už i o tom, že si tu nehrajeme na nějaké značky a "cool" názvy, k čemuž se dnes (než už úplně zevšední) právě anglické názvy v českém prostředí využívají, nýbrž by stránka měla už ve svém názvu naznačovat, co se na ní najde – tím spíš, má-li být správně identifikována nově příchozím. V tomto směru je jistě výstižnější „Čajovna“ nebo „Kavárna“ než např. "Jimbo's Five O'Clock Tea", byť by to druhé mohlo někomu připadat víc "in". Nenapadá mne bohužel taky nic lepšího než ty dvě už uvedené, ale prosím určitě ne „Školka“, protože to už mi od počátku připadá nejen z pohledu nás, co v takové „školce“ budou „vyučovat“, takové nadřazené (tak trochu jako výše propíraný „dívčí cop“), ale i pro tu cílovou skupinu takové nedůstojné – beru, že mi jako nováčkovi bude nabízen Průvodce, Nápověda, stránka Potřebuji pomoc apod. – ale poukazovat na to, že jsem tak trochu jako malé nesoběstačné dítě a mám jít nejprve „do školky“, to by mi přišlo už nevhodné. To už to rovnou můžete nazvat „Líheň“ nebo „Uživatelský inkubátor“ :-) --Blahma (diskuse) 23. 3. 2016, 23:54 (CET)

Škodaže Klub je už zabraný (leda rozlišit WP:Klub pro teahouse a třeba WP:Reálný klub po vzoru Pod lípou – Pod reálnou lípou, ale to už by bylo příliš komplikované). Kroužek zase zní moc dětsky. Kuchyně/kuchyňka/kuchtírna je možná zavádějící (i když by se tam pomáhalo nováčkům „uvařit“ si svůj první článek). Doporučuji podívat se na interwiki, jak se stránka jmenuje jinde. Převládá čajovna, někde je kavárna, ale jsou tam i jiné možnosti. --Dvorapa (diskuse) 24. 3. 2016, 00:17 (CET)

Tak ať je to „čajovna“, což je ostatně Česku kulturně dosti blízký pojem. Máme jich tu prý nejvíc na světě a na mladé lidi pijící čaj se sem prý jezdí dívat i jeho japonští dodavatelé (zdroj). Za zabrání „klubu“ se „omlouvám“, ale ten název tomu dali už autoři grantu pro WMČR v loňském roce, když se to chystalo, a je to zase odvozené podle nějakých "Wikipedia Club", které už fungují někde v cizině, také v podobě osobní komunikace. A jsem mimochodem rozhodně proti zavádění dalších podobných krkolomných označení jako je „reálná lípa“, což není označení ani trochu samopopisné, nehledě na to, že i ta diskuzní stránka na Wikipedii je „reálná“, tj. „existuje“, a mnoho wikipedistů vám řekne, že to označení není vhodné, ale je to prostě už tak silná tradice, že se zatím nikdo neodvážil to oficiálně změnit (ale třeba já tomu už dlouhou dobu a zvláště navenek před lidmi mimo Wikipedii říkám „wikisraz“, což je mnohem přátelštější slovo). „Kuchyňka“ je vcelku roztomilé (i proto, že v zaměstnání často kuchyňka slouží ke krátkému odpočinku v podobě polopracovních hovorů s kolegy nad nějakou dobrou svačinou), ale to označení mi přeci už zase přijde jako potenciálně odrazující pro hodně mužů :-) --Blahma (diskuse) 24. 3. 2016, 21:37 (CET)

Já už jsem tu tím asi profláklý, nebojím se zkoušet měnit i ty nejsilnější tradice, klidně bych tedy návrh na přejmenování reálné lípy (což je možná ještě horší název, než skutečná lípa, ale na druhou stranu wikisraz je prostě úplně někde jinde o tisíc úrovní lepší a výstižnější název) vzal na svoji zodpovědnost. Promyslím to. --Dvorapa (diskuse) 24. 3. 2016, 22:09 (CET)

Vyjadřuji ti v tomto své „tajné“ sympatie, ostatně i na Wikidatech je vidět desítky srozumitelných názvů a jen ten náš je tak komplikovaný a plete do toho stromy. Jedním dechem ale současně preventivně apeluji, že pokud by se ta stránka někdy přejmenovávala, bude potřeba zachovat všemožná přesměrování (protože jsou tam archviní a často zvnějšku odkazované materiály), opravit různé šablony, odkazy na podstránky apod. Klidně by se to mohlo jmenovat jednoduše Wikipedie:Srazy, protože to „wiki“ už je součástí názvu jmenného prostoru, podobně jako Wikipedie:Klub je v mluvené podobě plným názvem „klub Wikipedie“. Postupě nám tu vznikají i jiné typy akcí mimo on-line svět, které už teď řadíme do kategorie s rozumným názvem „Setkání wikipedistů“ (což zavdává i rozdíl mezi srazem a setkáním, z nichž to první je druhem toho druhého). --Blahma (diskuse) 25. 3. 2016, 00:34 (CET)

Teahouse jsem to nazýval prostě proto, že jsem nenašel vhodný český ekvivalent. Protože jsem ho našel (Čajovna), přesunul jsem to do JP Wikipedie. Na náhradě textu Teahouse pracuji spolu s kolegou I.Sáčekem, senior. Jemu se omlouvám, že mu neodpovídám, odpověď si musím promyslet. --Urbanecm (diskuse) 24. 3. 2016, 22:10 (CET)

Nevadí, jsem nyní vytížený svojí prací. Jistě máte navíc spoustu práce s překladem pravidel, v kterých se já celkem nevyznám a bylo by fajn, kdyby se třeba našel někdo kdo Vám s překlady pomůže. Pokud má stránka fungovat, jsou Vaše technické zásahy to nejdůležitější. Znak a nápis jsou opravdu jen třešnička. Pokud promyslíte jak upravit návrhy je na Vás. Nebo zda použijete upravené z enwiki, nebo znak anebo nápis necháte upravit někoho profesionálněji. Třeba logicky v rámci souladu s (ne)barevností wikipedie. Přeji hodně zdaru. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 3. 2016, 00:04 (CET)

Drobná technická, začíná to být celkem dobře připravené, ale opravdu tam musí být ten náhodný obrázek? --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 23:51 (CET)

Nemusí, měli by tam být průvodci a hosté, ale žádné nemáme. Protože jsem tam nechtěl nechat červené odkazy, dočasně jsem to nahradil obrázkem. Je ho ale možné vymazat. --Urbanecm (diskuse) 24. 3. 2016, 22:10 (CET)

Dobrý večer. Co třeba „Poradna“? Foxx70 (diskuse)

Díky za příspěvek, ale ten název podle mne nepopisuje dobře všechno, co se tam bude dít, tj. ne jenom odpovídat (na to už máme stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc, která by se klidě na Wikipedie:Poradna mohla přejmenovat a bylo by to i snáz napsatelné a kratší), ale mají se zde nováčkům zkušenější wikipedisté dlouhodobě věnovat, sledovat jejich práci, prostě jim pomáhat růst a učit se. --Blahma (diskuse) 24. 3. 2016, 21:37 (CET)

Potřebuji pomoc bych nepřejmenovával. Rozhodně ne na Poradna, mohlo by to vypadat jako všeobecná poradna. --Urbanecm (diskuse) 24. 3. 2016, 22:10 (CET)

A „Potřebuji pomoc“ vypadá méně jako nabídka všeobecné pomoci? Podle mne je tam důležité to „Wikipedie:“, což tam bude v každém případě, a žádná z variant nevylučuje, že si to i s tím prefixem někdo vyloží jako obdobu služby ptejteseknihovny.cz – „potřebuji pomoc od Wikipedie“. Pokud záměna s všeobecnou poradnou je skutečně aktuální problém, pak by to mohlo vyřešit jedině přejmenování na „Potřebuji pomoc s Wikipedií“ nebo „Poradna pro přispěvatele Wikipedie“ – což je ale delší a já po tom určitě nevolám, nýbrž to jen nabízím, kdybyste to vy ostatní shledali jako potřebné pro řešení (možná v reále banálního) problému. V tomto případě nejsem nijak ostře pro změnu, spíš jsem jen reagoval na návrh od Foxx70. Pořád je stokrát lepší „Potřebuji pomoc“, než kdyby se to jmenovalo třeba „Pod lípou děda vševěda“ :-D --Blahma (diskuse) 25. 3. 2016, 00:34 (CET)

„Potřebuji pomoc“ poskytuje nezávazné rady ap. Pokud to přejmenujete na Poradnu, tak budete mít asi juristické problémy: Poradna poskytuje závazné rady, na které je možno se spolehnout, a pokud vaše rada selže, tak vám sem tam nějaký jedinec pošle na krk advokáta. -jkb- disk de: 25. 3. 2016, 19:14 (CET)

Kondor krocanovitý

Už jsem to hodil i pod diskusi k wikiprojektu Biologie, ale ještě sem: Rád bych založil tento článek a udělal z něj nejlepší, na en už NČ mají, na fr DČ, doma mám o tomto ptákovi 5-6 knih, tudíž to vidím docela nadějně. Prosím tedy všechny dostupné wiki-biology (@Leome323, Whitesachem, Whiny15, Pelát:), aby mi tento článek do té doby nechali, jestli byste byli té dobroty. Děkuji. --OJJ, Diskuse 22. 3. 2016, 10:35 (CET)

Jo a přejte mi, abych nedopadl... . OJJ, Diskuse 22. 3. 2016, 10:41 (CET)

Dobrý den, jednoho krocana již mám k Velikonocům připraveného v lednici, tohohle klidně přenechám. Přeji hezké Velikonoce a příjemnou práci s mrchožroutem. S pozdravem Pelát (diskuse) 22. 3. 2016, 11:53 (CET)

@Pelát: Díky, též přeji krásné a prosluněné svátky jara. OJJ, Diskuse 22. 3. 2016, 11:56 (CET)

jen směle do toho, kondora v plánu určitě nemám. Když už tedy mluvíme o plánech: žralok bílý, vymírání, kuna lesní (po případné dohodě s kamarády myslivci, kteří třeba dodají materiál a fota, pokus o DČ) a všechny nedokončené poddruhy levhartů... a pak ... se uvidí. Na vytvoření nejlepšího článku zatím nemám trpělivost, sílu, čas, zkrátka „sitzfleisch“. --Whitesachem (diskuse) 22. 3. 2016, 12:35 (CET)

Zdravím! Není problém a určitě přeji mnoho úspěchů . Leome 323 ♥ (diskuse) 22. 3. 2016, 14:08 (CET)

@Leome323, Whitesachem, Whiny15, Pelát: Tak tedy děkuji, mou práci můžete sledovat tady. --OJJ, Diskuse 24. 3. 2016, 08:16 (CET)

Kolego OJJ, dejte ten článek co nejdříve do hlavního prostoru. Vždyť je velmi zajímavý a už teď tam patří. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 3. 2016, 18:20 (CEST)

@Zbrnajsem: Ano, je. Hodlám ho zveřejnit, až bude hotový. Už chybí jen chování a ohrožení, NČ/DČ dá ale nějakou práci. OJJ, Diskuse 29. 3. 2016, 18:26 (CEST)

Seznam ostrovů Faerských ostrovů

Zdravím, vím že to jsem trošku nepatří, ale nezle tento seznam Seznam ostrovů Faerských ostrovů lépe pojmenovat? Děkuji.--Mirek256 29. 3. 2016, 17:15 (CEST)

Kategorizace do enc. významných wikipedistů

Nikde jsem to nenašel, ale snad by mělo existovat alespoň základní ověření pro tuto kategorizaci – encyklopedicky významní wikipedisté. Tedy, nemělo by stačit založit si účet pod jménem skutečné osoby (Martin Konvička). Ono by to bylo v podstatě jedno do chvíle kontroverzních editací, které mohou skutečnou osobu poškodit (WP:BLP).

Nestálo by za to ověřit indetitu pro kategorizaci třeba mailem do WP:OTRS, nebo jinak? V opačném případě skutečná jména veřejně známých osob, která „provádějí narušující úpravy článků“, končí zablokováním (Skutečná jména versus přezdívky). K bloku by mohlo dojít i po ověření, pokud by takový editor zanášel POV do článků, diskusí, shrnutí.

Základní věcí ale zůstává, kdy kategorizovat?--Kacir 30. 3. 2016, 01:11 (CEST)

Předně se takto kategorizují články, ne wikipedisté, ale to už jsem napravil. Jinak souhlasím, že by z toho mohly vznikat potíže a nějaká verifikace by se hodila. U mnoha wikipedistů se to dá prověřit při účasti na srazech nebo konferencích. Pokud ale uživatel nebude stát o takové ověření, k čemu to nanejvýš může dospět? K vyřazení z kategorie / odstranění šablony? Tak tu účet zůstane a nanejvýš nebude v kategorii, ale teoreticky se dál může vydávat za někoho jiného. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2016, 03:14 (CEST)

Účast na srazu ověření IMO bez problému naplňuje. Jde o případy, kdy se neověřený účet vydává za skutečnou osobu a (k tomu) kontroverzně edituje. Sám bych v takovém případě článek a účet nepropojoval, a nevkládal šablonu, až do nějakého ověření, protože účet XY si může založit každý.--Kacir 30. 3. 2016, 03:54 (CEST)

A co tu kategorii udělat skrytou? --Jan Polák (diskuse) 30. 3. 2016, 09:17 (CEST)

Abych ještě upřesnil svou první větu, nekategorizují se články, ale diskuse k článkům. Kategorie zapadá do struktury Kategorie:Wikipedisté, což je interní záležitost a vlastně si jí asi stejně nikdo moc nevšímá, to spíš té šablony, která takto diskuse kategorizuje a je umístěná v úvodu. Skrytí kategorie proto IMHO moc nevyřeší, mělo by se to, když už, řešit už na úrovni (ne)vkládání šablony. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2016, 09:52 (CEST)

No přátelé, já tu o přílišnou publicitu ani nestojím, takže se bez nějaké šablony významného wikipedisty obejdu a budu vlastně rád bez ní. Jinak já jsem opravdu já (MK), možná že tuto svou činnost časem zmíním na blogu, který píšu pro PL, ale teď je to čerstvé a navíc plán máme s kolegy z BPI rozhozený jinak.--Martin Konvička (diskuse) 30. 3. 2016, 14:27 (CEST)

Nekategorizované šablony

Chtěl bych poprosit jestli by mi kdokoliv nepomohl s kategorizací šablon v seznamu nekategorizovaných šablon. Už jsem toho dost poškrtal a většina zbývajících by asi patřila víceméně do Kategorie:Části šablon (která by mimochodem také potřebovala probrat a roztřídit do podkategorií), ale ne u všech v seznamu si jsem jistý, kam s nimi. --Dvorapa (diskuse) 30. 3. 2016, 22:38 (CEST)

Odstranění přechýlení cizích ženských jmen v uživatelském nastavení

Neexistuje nějaký technický prostředek, který by v individuálním nastavení uživatele umožnil odstranit od příjmení cizinek ono všudypřítomné -ová, aby se mi nedělalo při každém čtení takového článku nevolno? --Čtenář 2233 (diskuse) 31. 3. 2016, 00:16 (CEST)

To je, upřímně řečeno, velmi zajímavá myšlenka, ale ne, v současné situaci něco takového zařídit nelze. --Bazi (diskuse) 31. 3. 2016, 00:28 (CEST)

Tak to vám beztak bude "nevolno" z českých zdrojů a češtiny obecně, které tuhle "vychytávku" implementovat nebudou. Někomu naopak může být nevolno z vět plných nesklonitelných napřechýlených jmen. Chrzwzcz (diskuse) 31. 3. 2016, 00:33 (CEST)

Bezesporu existuje jednoduchý prostředek, jak nenarážet na všudypřítomné vlastnosti českého jazyka: nečíst Wikipedii v češtině, jistě existuje mnoho dalších jazyků, u kterých se vám nevolno nedělá.

Ale jestli chcete, můžete si do svého uživatelského skriptu přidat následující kus kódu:

mw.loader.load('//rawgit.com/mormegil-cz/39e55467ef1e538597896a4825a12ab6/raw/antiprechylovac.js');

a třeba vám bude výsledek vyhovovat (skript bez záruky).

--Mormegil ✉ 31. 3. 2016, 12:18 (CEST)

:)--frettie.net (diskuse) 31. 3. 2016, 12:54 (CEST)

A já si dosud naivně myslel, že Wikipedie nevzniká pro wikipedisty, ale pro veřejnost. A že v ní jde o ozdrojované a pokud možná objektivní podání informací o realitě (jejíž součástí je to, že v češtině se řada jmen cizinek v běžném usu přechyluje), nikoliv o vyhovění subjektivnímu vkusu a názorům některých členů komunity. --188.122.212.12 31. 3. 2016, 13:04 (CEST)