Gija Kančeli: Porovnání verzí
N |
m přidána Kategorie:Narození 10. srpna za použití HotCat |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Narození v Tbilisi]] |
[[Kategorie:Narození v Tbilisi]] |
||
[[Kategorie:Narození 10. srpna]] |
|||
Verze z 29. 3. 2016, 19:10
| Giya Kancheli | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | გია ყანჩელი |
| Narození | 10. srpna 1935 Tbilisi |
| Úmrtí | 2. října 2019 (ve věku 84 let) Tbilisi |
| Místo pohřbení | Didubský pantheon |
| Bydliště | Berlín (1991–1995) Antverpy (od 1995) |
| Alma mater | Státní univerzita v Tbilisi (do 1959) Tbiliská státní konzervatoř (do 1963) |
| Povolání | hudební skladatel a skladatel filmové hudby |
| Ocenění | Wolfova cena za umění (2008) Řád cti Shota Rustaveli State Prize národní umělec Gruzínské SSR národní umělec SSSR … více na Wikidatech |
| Podpis | .svg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giya Kancheli (* 10. srpen 1935, Tbilisi) je gruzínský hudební skladatel žijící v Belgii. Představitel vážné hudby.
Život
Původně zamýšlel studovat geologii na univerzitě v Tbilisi, avšak nakonec přešel na tbiliskou konzervatoř, kterou vystudoval v letech 1959-1963. V roce 1970 byl jmenován hudebním ředitelem pro městské divadlo v Rustaveli. Poté, co se na přelomu 80. a 90. let Gruzie dostala do konfliktu s Ruskem, Kancheli přesídlil do Německa, později do belgických Antverp.
Dílo
Roku 1967 dokončil svou první symfonii, roku 1970 druhou. Kritika v nich nacházela zejména vliv ruského skladatele Igora Stravinského a tradiční gruzínské duchovní hudby. Symfonii č. 3 dokončil v roce 1973, byla napsána pro lidský hlas. Za symfonii č. 4 Memoria di Michelangelo, připomínající 400 let od narození Michelangela, získal roku 1976 Státní cenu SSSR. Symfonie č. 5, dokončená roku 1977, obsahuje kontrast melodických pasáží a chaotických disonancí. Někteří kritici v tom spatřili inspiraci filmovým dialogem - Kancheli ostatně napsal hudbu k více než 30 sovětským filmům. Symfonie č. 6 z roku 1979 je hodnocena jako hudební protest proti útlaku lidského ducha a hledání vyšší duchovní síly. Symfonii 7, nazvanou Epilog, dokončil v roce 1986.
Hodnocení
Roku 2008 získal Wolfovu cenu za umění.
Encyklopedie Contemporary Musicians ho roku 2003 označila za „nejdůležitějšího gruzínského skladatele posledních padesáti let, a jednoho z nejvýznamnějších světových skladatelů minulého století,“ jehož „bohatě strukturovaná hudba je prostoupena vlivy gruzínské lidové hudby, amerického jazzu a ruských skladatelů dvacátého století.“[1]
