Anna Uherská: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Údržba:Doplnit infobox - panovnice za použití HotCat |
infobox ručně +úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - panovnice |
|||
[[Soubor:Zavis kriz.jpg|thumb|110px|Barokní rytina Závišova kříže]]{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
|||
| jméno =Anna Uherská |
|||
| ⚫ | |||
| titul = mačevská vévodkyně |
|||
| ⚫ | |||
| obrázek = |
|||
| ⚫ | |||
| popisek = |
|||
{{Příbuzný|syn|[[Béla Mačevský]]}} |
|||
| vláda = |
|||
{{Příbuzný|syn|[[Michal Bosenský]]}} |
|||
| sňatek = |
|||
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}} |
|||
| datum korunovace = |
|||
{{Příbuzný|dcera|[[Kunhuta Haličská]]}} |
|||
| tituly = |
|||
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}} |
|||
| celé jméno = |
|||
{{Příbuzný|dcera|Markéta}} |
|||
| předchůdce = |
|||
| ⚫ | |||
| následník = |
|||
| ⚫ | |||
| typ dědice = |
|||
| dědic = |
|||
| ⚫ | |||
| choť2 = |
|||
| potomstvo =[[Béla Mačevský]]</br>[[Michal Bosenský]]</br>Alžběta</br>[[Kunhuta Haličská]]</br>[[Griffina Haličská]]</br>Markéta |
|||
| rod = |
|||
| dynastie =[[Arpádovci]] |
|||
| hymna = |
|||
| motto = |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| datum narození = 1226/27{{nejisté datum|narození}} |
|||
| místo narození = |
|||
| datum úmrtí =po 1270 |
|||
| místo úmrtí = |
|||
| datum pochování = |
|||
| místo odpočinku = |
|||
| podpis = |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Život == |
== Život == |
||
| Řádek 60: | Řádek 80: | ||
<references /> |
<references /> |
||
{{Portály|Maďarsko|Středověk}} |
{{Portály|Maďarsko|Středověk|Lidé}} |
||
[[Kategorie:Arpádovci]] |
[[Kategorie:Arpádovci]] |
||
| Řádek 68: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 13. století]] |
[[Kategorie:Úmrtí 13. století]] |
||
[[Kategorie:Ženy]] |
[[Kategorie:Ženy]] |
||
[[Kategorie:Údržba:Doplnit infobox - panovnice]] |
|||
Verze z 27. 3. 2016, 11:43
Šablona:Infobox - panovnice Anna Uherská (1226/27? – po 1270) byla mačevskou vévodkyní, manželkou Rostislava Haličského.
Život
Anna byla oblíbenou[1] dcerou uherského krále Bély IV. a Marie z rodu Laskarisů. Roku 1243[2] se provdala za Rostislava Haličského, syna sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců, který na dvůr uherského krále uprchl před Tatary.[3]
| „ | Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru. | “ |
| — Haličsko-volyňský letopis[4] | ||
Rostislav se stal díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.[5] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem Theodorem II. a Bulharskem,[6] které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému Bélovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[6] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem Štěpánem (V.) napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
Ovdovělá Anna se zdržovala na uherském území asi do roku 1270, kdy zemřel její otec Béla IV., poté část uherské šlechty včetně Anny raději odešla do českého exilu.[7] Anna s sebou tehdy na dvůr Přemysla Otakara II. a své dcery Kunhuty přinesla část královského pokladu a snad i korunu sv. Štěpána.[8] Závišův kříž pravděpodobně pochází právě z této kolekce.[2] Další osud vévodkyně není dostatečně znám.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 26.
- ↑ a b Charvátová, str. 96.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 92.
- ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 77.
- ↑ Vaníček, str. 33
- ↑ a b www.fmg.ac
- ↑ Vaníček, str. 129
- ↑ Vaníček, str. 130