Kněžiště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
vložen nadpis zdrojů
m odkaz na rozcestník
Řádek 8: Řádek 8:
Pokud je či byl kostel [[kapitula|kapitulním]] či pokud jde o klášterní kostel žebravých řádů, bývá presbytář značně rozlehlý a jsou v něm umístěny chórové lavice neboli [[stalla|stally]]. Vždy je v něm umístěn také hlavní [[oltář]] a kněz (lat. presbyter) tam koná bohoslužbu. Na rozhraní lodi a presbytáře (někdy i vysunuta poměrně hluboko do lodi) je umístěna vyvýšená [[kazatelna]]. Po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] je zde navíc ještě umístěn [[obětní stůl]]. V gotických kostelích je také často dochován kamenný nástěnný [[Eucharistický svatostánek|sanktuář]], který má Čechách v pozdní gotice často podobu velmi zdobného kamenného věžového [[pastoforium|pastoforia]].
Pokud je či byl kostel [[kapitula|kapitulním]] či pokud jde o klášterní kostel žebravých řádů, bývá presbytář značně rozlehlý a jsou v něm umístěny chórové lavice neboli [[stalla|stally]]. Vždy je v něm umístěn také hlavní [[oltář]] a kněz (lat. presbyter) tam koná bohoslužbu. Na rozhraní lodi a presbytáře (někdy i vysunuta poměrně hluboko do lodi) je umístěna vyvýšená [[kazatelna]]. Po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] je zde navíc ještě umístěn [[obětní stůl]]. V gotických kostelích je také často dochován kamenný nástěnný [[Eucharistický svatostánek|sanktuář]], který má Čechách v pozdní gotice často podobu velmi zdobného kamenného věžového [[pastoforium|pastoforia]].


Od [[chrámová loď|chrámové lodi]] bývá zpravidla tento prostor oddělen tzv. [[triumfální oblouk|triumfálním obloukem]]. Ve [[středověk]]u byl presbytář od lodi oddělen navíc ještě tzv. [[lettner]]em neboli [[chórová přepážka|chórovou přepážkou]]. Presbytář bývá obvykle (především ve středověku je tato podmínka poměrně závazná) [[Orientace kostela|orientován]] na [[východ]].
Od [[chrámová loď|chrámové lodi]] bývá zpravidla tento prostor oddělen tzv. [[triumfální oblouk|triumfálním obloukem]]. Ve [[středověk]]u byl presbytář od lodi oddělen navíc ještě tzv. [[lettner]]em neboli [[chórová přepážka|chórovou přepážkou]].


Presbytář bývá obvykle (především ve středověku je tato podmínka poměrně závazná) [[Orientace kostela|orientován]], tj. směřuje na [[východ]].
Někdy se v blízkosti presbytáře nacházela [[oratoř]]. S presbytářem je většinou propojena okny. Téměř vždy je vedle či za presbytářem umístěna [[sakristie]], která slouží k uchovávání liturgického náčiní, mešních rouch atp. Ve středověku mívala kromě toho také funkci [[kaple]].

Někdy se v blízkosti presbytáře nacházela [[Oratoř (architektura)|oratoř]]. S presbytářem je většinou propojena okny. Téměř vždy je vedle či za presbytářem umístěna [[sakristie]], která slouží k uchovávání liturgického náčiní, mešních rouch atp. Ve středověku mívala kromě toho také funkci [[kaple]].


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 24. 3. 2016, 08:24

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze: Současný kostel byl původně zamýšlen pouze jako presbytář, loď však nebyla nikdy dokončena a později bylo její zdivo využito při výstavbě mladších budov kláštera

Kněžiště čili presbytář (z latinského presbyterium), někdy též chór, je část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím.

V románské architektuře se presbytář skládá ze dvou částí. Z čtvercového nebo obdélného chóru a apsidy. V gotické architektuře však toto rozdělení ztrácí smysl, neboť presbytář už není uzavřen apsidou. Proto je u gotických kostelů používán termín chór a presbytář prakticky jako synonyma. Gotické presbytáře jsou zpravidla ukončeny polygonálně.

Pokud je či byl kostel kapitulním či pokud jde o klášterní kostel žebravých řádů, bývá presbytář značně rozlehlý a jsou v něm umístěny chórové lavice neboli stally. Vždy je v něm umístěn také hlavní oltář a kněz (lat. presbyter) tam koná bohoslužbu. Na rozhraní lodi a presbytáře (někdy i vysunuta poměrně hluboko do lodi) je umístěna vyvýšená kazatelna. Po Druhém vatikánském koncilu je zde navíc ještě umístěn obětní stůl. V gotických kostelích je také často dochován kamenný nástěnný sanktuář, který má Čechách v pozdní gotice často podobu velmi zdobného kamenného věžového pastoforia.

Od chrámové lodi bývá zpravidla tento prostor oddělen tzv. triumfálním obloukem. Ve středověku byl presbytář od lodi oddělen navíc ještě tzv. lettnerem neboli chórovou přepážkou.

Presbytář bývá obvykle (především ve středověku je tato podmínka poměrně závazná) orientován, tj. směřuje na východ.

Někdy se v blízkosti presbytáře nacházela oratoř. S presbytářem je většinou propojena okny. Téměř vždy je vedle či za presbytářem umístěna sakristie, která slouží k uchovávání liturgického náčiní, mešních rouch atp. Ve středověku mívala kromě toho také funkci kaple.

Externí odkazy