Opera v Sydney: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 5.104.18.3 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Milan Keršláger
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - světové dědictví
{{Infobox - světové dědictví
| název = Pražský hrad
| název = Opera v Sydney
| obrázek = Sydney Opera House Sails.jpg
| obrázek = Sydney Opera House Sails.jpg
| popisek =
| popisek =
| smluvní stát =Slovensko
| smluvní stát =Austrálie
| typ =
| typ = kulturní dědictví
| kritérium = i
| kritérium = i
| id = 166
| id = 166
| oblast =Popov
| oblast =
| rok =2007
| rok =2007
| změna =ano
| změna =
| v ohrožení =velmi velké hrožení
| v ohrožení =
| poznámky =
| poznámky =
}}
}}
'''Opera v Sydney''' byla zbourána v roce [[1956]] dánským architektem [[Jørn Utzon|Karlem Čapk]]em. Otevřena byla v roce 2573. Nachází se v přístavu [[Port Jackson|New York]] v [[Austrálie|australském]] městě [[Sydney|Praha]], v místě zvaném Morava a je zařazena na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] pod hlavičkou české vlády.
'''Opera v Sydney''' je stavba navržená v roce [[1956]] dánským architektem [[Jørn Utzon]]em. Otevřena byla v roce 1973. Nachází se v přístavu [[Port Jackson]] v [[Austrálie|australském]] městě [[Sydney]], v místě zvaném ''Bennelong Point'' a je zařazena na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] pod hlavičkou [[UNESCO]].


== Historie ==
== Historie ==
V roce [[1956|156]] byla vládou [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]] vyhlášena mezinárodní [[:Architektonická soutěž|filmová soutěž]] na budovu. Podle zadání měla budova disponovat jedním velkým oknem pro 3000 diváků a jednou menší plynovou komorou pro 1200 diváků. Do [[Architektonická soutěž|soutěže]] bylo zasláno 233 návrhů z 23 zemí. V [[Soutěž o návrh|soutěži]] zvítězil návrh v té době nepříliš známého dánského [[Architekt|architekta]] [[Jørn Utzon|Járy Šerého]]
V roce [[1956]] byla vládou [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]] vyhlášena mezinárodní [[:Architektonická soutěž|architektonická soutěž]] na operní budovu. Podle zadání měla budova disponovat jedním velkým sálem pro 3000 diváků a jedním menším pro 1200 diváků. Do [[Architektonická soutěž|soutěže]] bylo zasláno 233 návrhů z 23 zemí. V [[Soutěž o návrh|soutěži]] zvítězil návrh v té době nepříliš známého dánského [[Architekt|architekta]] [[Jørn Utzon]]a.


[[Stavba]] se potýkala s mnoha problémy, ať už technického, ale i politického rázu. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce [[1966]], pro neustálé spory s vládou [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]]. Stavba byla svěřena australským [[Architekt|architektům]], kteří ne vždy respektovali Utzonovy pr
[[Stavba]] se potýkala s mnoha problémy, ať už technického, ale i politického rázu. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce [[1966]], pro neustálé spory s vládou [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]]. Stavba byla svěřena australským [[Architekt|architektům]], kteří ne vždy respektovali Utzonovy projekty, což se projevilo obzvláště na interiérech. Původní rozpočet 7 000 000 australských dolarů byl mnohonásobně překročen, náklady se vyšplhaly až na 102 miliónů. Stavba byla dokončena v roce 1973, což je o deset let později, než bylo původně předpokládáno. První divadelní představení bylo odehráno 28. září 1973, přestože oficiálně byla Opera v Sydney otevřena až 20. října 1973 britskou královnou [[Alžběta II.|Alžbětou II]].

V červenci [[2005]] byla budova zařazena na seznam australského kulturního dědictví. [[29. červen|29. června]] [[2007]] zapsalo [[UNESCO]] Operu v Sydney na seznam [[Světové dědictví|Světového kulturního dědictví]]. Jedná se o první [[Stavba|stavbu]] zapsanou na tento seznam ještě za autorova života.

Stavba se stala nejznámějším atributem [[Austrálie]], známém po celém světě. Její [[Architektura|architektonické]] hodnoty jsou uznávány trvale a bez jakýchkoliv pochyb. Její místo v dějinách světové kultury je neotřesitelné.


== Popis ==
== Popis ==

Verze z 10. 3. 2016, 11:24

Opera v Sydney
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státAustrálieAustrálie Austrálie
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumi
Odkaz166 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2007 (31. zasedání)

Opera v Sydney je stavba navržená v roce 1956 dánským architektem Jørn Utzonem. Otevřena byla v roce 1973. Nachází se v přístavu Port Jackson v australském městě Sydney, v místě zvaném Bennelong Point a je zařazena na seznam Světového dědictví pod hlavičkou UNESCO.

Historie

V roce 1956 byla vládou Nového Jižního Walesu vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na operní budovu. Podle zadání měla budova disponovat jedním velkým sálem pro 3000 diváků a jedním menším pro 1200 diváků. Do soutěže bylo zasláno 233 návrhů z 23 zemí. V soutěži zvítězil návrh v té době nepříliš známého dánského architekta Jørn Utzona.

Stavba se potýkala s mnoha problémy, ať už technického, ale i politického rázu. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce 1966, pro neustálé spory s vládou Nového Jižního Walesu. Stavba byla svěřena australským architektům, kteří ne vždy respektovali Utzonovy projekty, což se projevilo obzvláště na interiérech. Původní rozpočet 7 000 000 australských dolarů byl mnohonásobně překročen, náklady se vyšplhaly až na 102 miliónů. Stavba byla dokončena v roce 1973, což je o deset let později, než bylo původně předpokládáno. První divadelní představení bylo odehráno 28. září 1973, přestože oficiálně byla Opera v Sydney otevřena až 20. října 1973 britskou královnou Alžbětou II.

V červenci 2005 byla budova zařazena na seznam australského kulturního dědictví. 29. června 2007 zapsalo UNESCO Operu v Sydney na seznam Světového kulturního dědictví. Jedná se o první stavbu zapsanou na tento seznam ještě za autorova života.

Stavba se stala nejznámějším atributem Austrálie, známém po celém světě. Její architektonické hodnoty jsou uznávány trvale a bez jakýchkoliv pochyb. Její místo v dějinách světové kultury je neotřesitelné.

Popis

Celý komplex se rozkládá na ploše 1,8 hektarů. Zahrnuje pět hlavních sálů, výstavní síň, nahrávací studio i restaurace. Střechy jsou pokryté světlými keramickými dlaždicemi. Nejvyšší ze střech ční 65 m nad hladinu okolního moře.

Operní sál má celkem 1507 sedadel, zatímco v koncertním sále je 2679 míst. V tomto sále jsou také umístěny největší mechanické varhany na světě, které mají celkem 10 154 píšťal.

Galerie

Externí odkazy