Marie Anna Bavorská (1660–1690): Porovnání verzí
m kat. úvod |
m přidána Kategorie:Ženy za použití HotCat |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
[[Kategorie:Narození v Mnichově]] |
[[Kategorie:Narození v Mnichově]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 20. dubna]] |
[[Kategorie:Úmrtí 20. dubna]] |
||
[[Kategorie:Ženy]] |
Verze z 9. 3. 2016, 18:31
Marie Anna Bavorská | |
---|---|
Narození | 28. listopadu 1660 Mnichov |
Úmrtí | 20. dubna 1690 (ve věku 29 let) Versailles |
Místo pohřbení | Bazilika Saint-Denis |
Povolání | aristokratka |
Choť | Ludvík Francouzský (od 1680)[1][2] |
Děti | Filip V. Španělský Ludvík Francouzský[1] Karel Francouzský, vévoda z Berry[3] |
Rodiče | Ferdinand Maria Bavorský a Jindřiška Adéla Savojská |
Rod | Wittelsbachové |
Příbuzní | Violanta Beatrix Bavorská, Maxmilián II. Emanuel a Josef Clemens Bavorský (sourozenci) Ludvík I. Španělský[3], Ferdinand VI., Karel III. Španělský, Mariana Viktorie Španělská, Filip Parmský, Marie Tereza Bourbonská, Ludvík Španělský, Marie Antonie Španělská, Filip Petr Španělský, Filip Ludvík Španělský a František Španělský (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Anna Viktorie Bavorská, (28. listopad 1660 Mnichov - 20. duben 1690) byla francouzská dauphinka a manželka Velkého dauphina Ludvíka, syna a dědice Ludvíka XIV. Byla známá jako Dauphine Marie Anne Victoire nebo la Grande Dauphine. Marie byla "patetická" postava u francouzského dvora, izolovaná a nedoceněná. Dvořané ji vnímali jako nudnou, neatraktivní a neduživou.
Původ
Marie Anna byla nejstarší dcerou bavorského kurfiřta Ferdinanda Maria a jeho manželky savojské princezny Jindřišky Adély Marie. Jejími prarodiči z matčiny strany byli savojský vévoda Viktor Amadeus I. Savojský a Kristina Bourbonská, druhá dcera Jindřicha IV. Francouzského a Marie Medicejské. Manžel Ludvík byl tedy bratrancem její matky.
Život
Narodila se v Mnichově, hlavním městě bavorského kurfiřství. V roce 1668, když jí bylo osm let, jí zasnoubili s francouzským dauphinem Ludvíkem a začala se vzdělávat tak, aby byla pro tuto roli připravena. Kromě své rodné němčiny se naučila mluvit francouzsky, italsky a latinsky. Na úlohu dauphinky Francie se těšila. Marie Anna měla velmi blízko ke své matce, která zemřela roku 1676. Jejími sourozenci byli Violanta Bavorská, budoucí manželka Ferdinanda Medicejského a budoucí bavorský kurfiřt Maxmilián II. Emanuel.
Ke sňatku v zastoupení došlo v Mnichově dne 28. ledna 1680. Pár se poprvé setkal 7. března 1680 v Châlons-en-Champagne. Marie Anna byla první francouzskou dauphine od roku 1558, kdy jí byla skotská královna Marie Stuartovna jako manželka Františka II.
Po svatbě Marie získala titul "královská výsost" a oslovení Madame la Dauphine.
Když poprvé přijela do Francie, udělala u dvora dobrý dojem svou znalostí francouzštiny. Když vstoupila do Štrasburku, dostalo se jí přivítání v němčině, ona však přerušila pozdrav tím, že řekla "Pánové, já mluvím francouzsky!" Nebyla však ideálem krásy té doby, a tak se o ní říkalo, že je "hrozně ošklivá". Jiní tvrdili, že i když není krásná, přesto má své osobní kouzlo.
Jakmile se Marie Anna provdala, stala se druhou nejdůležitější ženou u dvora, hned po své tchyni, královně Marii Tereze Habsburské. Když královna v roce 1683 zemřela, stala se Marie Anna tou opravdu nejdůležitější ženou u dvora a dostala komnaty budoucí královny. Král očekával, že bude plnit funkci první dámy u dvora, ale její špatné zdraví jí to znemožňovalo. Král byl vůči ní zcela bez soucitu a obvinil jí z falešné hypochondrie.
Její manžel měl milenky, a tak Marie Anna žila osamoceně ve svých komnatách, kde se svými přáteli mluvila německy. Jazykem, kterému její choť nemohl rozumět. Její blízkou přítelkyní byla Němka Alžběta Šarlota Falcká, manželka králova mladšího bratra Filipa. U dvora, kde byla krása tak důležitá, trpěla depresemi z toho, že není krásná. Zemřela v roce 1690. Pitva ukázala velké množství vnitřních poruch, které prokázaly pravdivost jejích stížností na špatné zdraví.
Marie Anna byla pohřbena v bazilice Saint-Denis. Byla předkem prince Henriho, pařížského hraběte, pretendenta francouzského trůnu, Juana Carlose I., španělského krále, Alberta II. Belgického, Jindřicha I., lucemburského velkovévody a Viktora Emanuela Savojského, pretendenta italského trůnu.
Potomci
- Ludvík Francouzský (16. srpen 1682-18. únor 1712), vévoda burgundský a později Dauphine Francie, za manželku měl sestřenici své matky Marie Adelaide Savojská. Byl otcem krále Ludvíka XV.
- Filip Francouzský (19. prosinec 1683-9. červenec 1746), vévoda z Anjou, od roku 1700 španělský král, 1. manželka sestřenice jeho matky Marie Luisa Savojská, 2. manželka Alžběta Parmská.
- Karel Francouzský (31. červenec 1686-5. květen 1714), vévoda z Berry, Alençonu a Angoulême, hrabě z Ponthieu, za manželku měl svou sestřenici Marii Luisu Alžbětu Orléanskou.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Maria Anna Victoria of Bavaria na anglické Wikipedii.