Markrabství Istrie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 3. 2016, 16:11

Šablona:Infobox zaniklý stát Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien) dříve Istrijská marka byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.

Dějiny

Od roku 976 tvořila oblast zvláštní marku tehdejšího Korutanského vévodství. Později po roce 1209 se města na západním pobřeží ocitla pod nadvládou Benátek.

V roce 1420 byla Istrijská marka definitivně rozdělena mezi Benátskou republiku (jihozápadní část) a Habsburky (severovýchodní část), kteří přijali titul istrijského markraběte do své titulatury. Ti ale již od roku 1374 ovládali velkou část vnitrozemí poloostrova.

Istrie byla opět sjednocena až v roce 1797 tzv. Mírem v Campo Formio, kdy západní benátská část přešla do rakouských rukou a byla připojena ke stávající rakouské korunní zemi Markrabství Istrie. Tímto mírem získalo Rakousko ale také Benátsko a Dalmácii.

Od roku 1861 byla Istrie samostatnou korunní zemi Rakouského císařství, od roku 1867 Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Istrijský zemský sněm. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Gorice a Gradiška se společným místodržícím.

Demografie

Etnické a náboženské složení

Z etnického hlediska byla populace Istrie smíšená. Na západním pobřeží a ve městech převládali Italové, ve vnitrozemí Slovinci a Chorvati. Jistou část obyvatelstva tvořili i Němci a žila zde malá komunita Istrorumunů. Podle sčítání lidu 1890 v Rakousku-Uhersku žilo v Istrii 140 713 osob Srbo-Chorvatského obcovacího jazyka, 118 027 hovořících italsky, 44 418 slovinsky, 5004 (v jiném zdroji 5904) německy, dále 470 rumunsky a 400 česky.^[1]^[2]

Co se týče náboženské orientace, bylo obyvatelstvo Istrie v drtivé většině katolické. Sčítání roku 1890 zde evidovalo podíl obyvatel římskokatolického vyznání 99,6 %. V celé zemi žilo tehdy jen 443 osob řeckokatolického vyznání, 100 evangelíků, 274 kalvinistů a 229 židů.^[2]

Počet obyvatel

Istrie měla k roku 1890 317 610 obyvatel.^[2] V roce 1857 tu žilo pouze 230 000 lidí. Hustota zalidnění dosahovala podle sčítání lidu z roku 1890 64 obyvatel na kilometr čtvereční. Podíl městského obyvatelstva (v obcích nad 2000 obyvatel) byl 23,8 %.^[1]

Geografie

Markrabství Istrie mělo (včetně ostrovů) rozlohu 4941,5 kilometrů čtverečních. Délka pobřeží (pevninské části) činila 365 km.^[1]

Největší města

Nejlidnatějším městem Istrie byla roku 1890 Pula s více než 26 tisíci obyvatel. Hlavní město Poreč bylo až 11. v pořadí s populací necelých 3 tisice lidí.^[1]

Pořadí	Název	Počet obyv. (r. 1890)
1.	Pula	26 742
2.	Rovinj	9 662
3.	Koper	8 191
4.	Piran	7 724
5.	Vodnjan	5 087
6.	Mali Lošinj	4 928
7.	Izola	4 896
8.	Cres	4 645
9.	Muggia	3 357
10.	Buje	2 728
11.	Poreč	2 685

Správní dělení

Korunní země Istrie se dělila na konci 19. století na šest politických okresů: Koper, Lošinj, Poreč, Pazin, Pula, Volosko.^[2]

Ostrovy

Součástí Istrie byly v době její existence jako historické země následující ostrovy:

V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi Chorvatsko (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a Slovinsko (severní část bývalého markrabství Istrie). Malá část historické Istrie okolo města Muggia na předměstí Terstu je součástí Itálie.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha: [s.n.], 1897. Dostupné online. Kapitola Istrie, s. 832.
↑ ^a ^b ^c ^d A Pallas nagy lexikona, 1897., Isztria [online]. mek.oszk.hu [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (maďarsky)

Související články

Externí odkazy

Rakousko-benátské soupeření o "Přímoří"

[OTTO-1] Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha: [s.n.], 1897. Dostupné online. Kapitola Istrie, s. 832.

[Pallas-2] A Pallas nagy lexikona, 1897., Isztria [online]. mek.oszk.hu [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (maďarsky)

[1]

[2]

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 | mapa poznámka           = Markrabství Istrie na mapě Rakouska-Uherska
 | hlavní město            = [[Poreč]]
-| rozloha                 =
+| rozloha                 = 4941
 | rozloha poznámka        =
 | nejvyšší bod            =
@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 | nejdelší řeka           =
 | nejdelší řeka poznámka  =
-| počet obyvatel          =
+| počet obyvatel          = 317 610
-| počet obyvatel poznámka =
+| počet obyvatel poznámka = (r. 1890)
 | jazyky                  = [[italština]], [[chorvatština]], [[slovinština]], [[istrorumunština]], [[němčina]]
 | národnostní složení     = [[Italové]], [[Chorvati]], [[Slovinci]], [[Istrorumuni]], [[Němci]]
@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 | zánik                   = [[1918]] - součást [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]]
 }}
-'''Markrabství Istrie''' nebo '''Istrijská marka''' byla historická země rozkládající se na poloostrově [[Istrie (poloostrov)|Istrie]] a přilehlých ostrovech.
+'''Markrabství Istrie''' ([[italština|italsky]] ''Margraviato d'Istria'', [[chorvatština|chorvatsky]] ''Markgrofovija Istra'', [[slovinština|slovinsky]] ''Mejna grofovija Istra'', [[němčina|německy]] ''Markgrafschaft Istrien'') dříve '''Istrijská marka''' byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově [[Istrie (poloostrov)|Istrie]] a také na přilehlých ostrovech v [[Jaderské moře|Jaderském moři]].
 == Dějiny ==
@@ Řádek 56: / Řádek 56: @@
 Od roku 1861 byla Istrie samostatnou [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní zemi]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], od roku [[1867]] [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl [[Istrijský zemský sněm]]. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie [[Rakouské přímoří]], v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: [[Terst]] a [[Gorice a Gradiška]] se společným [[místodržitelství|místodržícím]].
+== Demografie ==
-Součástí Istrie byly v této době následující chorvatské ostrovy:
+=== Etnické a náboženské složení ===
+Z etnického hlediska byla populace Istrie smíšená. Na západním pobřeží a ve městech převládali Italové, ve vnitrozemí Slovinci a Chorvati. Jistou část obyvatelstva tvořili i Němci a žila zde malá komunita [[Istrorumuni|Istrorumunů]]. Podle [[sčítání lidu 1890 v Rakousku-Uhersku]] žilo v Istrii 140 713 osob ''Srbo-Chorvatského'' [[obcovací jazyk|obcovacího jazyka]], 118 027 hovořících italsky,  44 418 slovinsky, 5004 (v jiném zdroji 5904) německy, dále 470 ''rumunsky'' a 400 česky.<ref name="OTTO">{{Citace monografie
+ | příjmení =
+ | jméno =
+ | odkaz na autora =
+ | titul = Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl
+ | url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni30ottogoog#page/n870/mode/1up
+ | vydavatel =
+ | místo = Praha
+ | rok = 1897
+ | počet stran =
+ | kapitola = Istrie
+ | strany = 832
+ | isbn =
+ | jazyk = česky
+}}</ref><ref name="Pallas"/>
+Co se týče náboženské orientace, bylo obyvatelstvo Istrie v drtivé většině katolické. Sčítání roku 1890 zde evidovalo podíl obyvatel římskokatolického vyznání 99,6 %. V celé zemi žilo tehdy jen 443 osob řeckokatolického vyznání, 100 evangelíků, 274 kalvinistů a 229 židů.<ref name="Pallas"/>
+=== Počet obyvatel ===
+Istrie měla k roku 1890 317 610 obyvatel.<ref name="Pallas">{{Citace elektronické monografie
+| vydavatel = mek.oszk.hu
+| titul = A Pallas nagy lexikona, 1897., Isztria
+| url = http://mek.oszk.hu/00000/00060/html/052/pc005218.html#8
+| jazyk = maďarsky
+| datum přístupu = 2016-03-04}}</ref> V roce 1857 tu žilo pouze 230 000 lidí. Hustota zalidnění dosahovala podle sčítání lidu z roku 1890 64 obyvatel na kilometr čtvereční. Podíl městského obyvatelstva (v obcích nad 2000 obyvatel) byl 23,8 %.<ref name="OTTO"/>
+== Geografie ==
+Markrabství Istrie mělo (včetně ostrovů) rozlohu 4941,5 kilometrů čtverečních. Délka pobřeží (pevninské části) činila 365 km.<ref name="OTTO"/>
+=== Největší města ===
+Nejlidnatějším městem Istrie byla roku 1890 Pula s více než 26 tisíci obyvatel. Hlavní město [[Poreč]] bylo až 11. v pořadí s populací necelých 3 tisice lidí.<ref name="OTTO"/>
+{| class=wikitable style="text-align:left"
+|-
+!Pořadí
+!Název
+!Počet obyv. (r. 1890)
+!Fotografie
+|-
+|align=center|1.
+|[[Pula]]
+|26&nbsp;742
+|[[Soubor:Pula-avion.JPG|85px]]
+|-
+|align=center|2.
+|[[Rovinj]]
+|9&nbsp;662
+|[[Soubor:Rovinj2007.jpg|85px]]
+|-
+|align=center|3.
+|[[Koper]]
+|8&nbsp;191
+|[[Soubor:View of Koper from Zusterna.JPG|85px]]
+|-
+|align=center|4.
+|[[Piran]]
+|7&nbsp;724
+|[[Soubor:Piran - overview.jpg|85px]]
+|-
+|align=center|5.
+|[[Vodnjan]]
+|5&nbsp;087
+|[[Soubor:Vodnjan 3.JPG|85px]]
+|-
+|align=center|6.
+|[[Mali Lošinj]]
+|4&nbsp;928
+|[[Soubor:Mali Losinj 01.jpg|85px]]
+|-
+|align=center|7.
+|[[Izola]]
+|4&nbsp;896
+|[[Soubor:Izola, Slovenia.jpg|85px]]
+|-
+|align=center|8.
+|[[Cres (město)|Cres]]
+|4&nbsp;645
+|[[Soubor:Cres-Cres1.jpg|85px]]
+|-
+|align=center|9.
+|[[Muggia]]
+|3&nbsp;357
+|[[Soubor:Muggia z001.JPG|85px]]
+|-
+|align=center|10.
+|[[Buje]]
+|2&nbsp;728
+|[[Soubor:Buje – Crkva Proštenišna Majike Milosrđa - 01.jpg|85px]]
+|-
+|align=center|11.
+|[[Poreč]]
+|2&nbsp;685
+|[[Soubor:Porec-EufrazijevaBazilika5.JPG|85px]]
+|-
+|}
+=== Správní dělení ===
+Korunní země Istrie se dělila na konci 19. století na šest [[politický okres|politických okresů]]: Koper, Lošinj, Poreč, [[Pazin]], Pula, [[Volosko]].<ref name="Pallas"/>
+=== Ostrovy ===
+Součástí Istrie byly v době její existence jako historické země následující ostrovy:
+{|
+| width="30%" valign="top" |
 *[[Andrija]]
 *[[Bodulaš]]
@@ Řádek 72: / Řádek 176: @@
 *[[Krasnica (Vanga)]]
 *[[Krk (ostrov)|Krk]]
+| width="30%" valign="top" |
 *[[Levan]]
 *[[Levanić]]
@@ Řádek 87: / Řádek 192: @@
 *[[Premanturski Školjić]]
 *[[Samuncel]]
+| width="30%" valign="top" |
 *[[Susak]]
 *[[Sveti Jerolim]]
@@ Řádek 102: / Řádek 208: @@
 *[[Zabodarski Otok]]
 *[[Zeća]]
+|}
-V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi [[Chorvatsko]] (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a [[Slovinsko]] (severní část bývalého markrabství Istrie).
+V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi [[Chorvatsko]] (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a [[Slovinsko]] (severní část bývalého markrabství Istrie). Malá část historické Istrie okolo města [[Muggia]] na předměstí Terstu je součástí Itálie.
-== Související články ==
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
+<references />
+=== Související články ===
 * [[Istrie (poloostrov)]]
 * [[Seznam istrijských markrabat]]
 * [[Slovinská historická území]]
-== Externí odkazy ==
+=== Externí odkazy ===
 * [http://pvh.ff.cuni.cz/exkurze05/referaty/sekyrova_rakousko-benatske.pdf Rakousko-benátské soupeření o "Přímoří"]
 {{Země Rakouského císařství}}
-{{Pahýl}}
 [[Kategorie:Markrabství Istrie| ]]

Země Rakouského císařství

Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské¹	Rakouské císařství

Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví

Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany², Kraňsko², Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko

Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)², Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko³

¹ od roku 1816 do 1849 , ² od roku 1849 , ³ od roku 1861