Jezerní paní (opera): Porovnání verzí
+ Italský název, pod kterým je opera známá. |
m dával bych u oper v úvodu tučně český i originální název |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
}} |
}} |
||
'''''Jezerní paní''''' (italsky ''La donna del lago'', též ''Jezerní panna'' či ''Dáma z jezera'') je [[opera seria]] [[Gioacchino Rossini|Gioacchina Rossiniho]] z roku 1819. Libreto napsal Andrea Leone Tottola na motivy stejnojmenné poémy [[Walter Scott|Waltera Scotta]] (The Lady of the Lake) z roku 1810. Byla to první opera na Scottův námět. |
'''''Jezerní paní''''' (italsky '''''La donna del lago''''', též ''Jezerní panna'' či ''Dáma z jezera'') je [[opera seria]] [[Gioacchino Rossini|Gioacchina Rossiniho]] z roku 1819. Libreto napsal Andrea Leone Tottola na motivy stejnojmenné poémy [[Walter Scott|Waltera Scotta]] (The Lady of the Lake) z roku 1810. Byla to první opera na Scottův námět. |
||
Opera měla premiéru divadle Teatro di San Carlo v [[Neapol|Neapoli]] [[24. říjen|24. října]] [[1819]] pod taktovkou autorovou. V Londýně byla uvedena v únoru 1823; Ve Spojených státech amerických byla poprvé uvedena v [[New Orleans]] v červnu 1829. Po více než století zapomnění byla znovu uvedena ve Florencii v roce 1958. Od té doby byla hrána na nejpřednějších světových scénách a několikrát nahrána. |
Opera měla premiéru divadle Teatro di San Carlo v [[Neapol|Neapoli]] [[24. říjen|24. října]] [[1819]] pod taktovkou autorovou. V Londýně byla uvedena v únoru 1823; Ve Spojených státech amerických byla poprvé uvedena v [[New Orleans]] v červnu 1829. Po více než století zapomnění byla znovu uvedena ve Florencii v roce 1958. Od té doby byla hrána na nejpřednějších světových scénách a několikrát nahrána. |
||
Verze z 2. 3. 2016, 18:51
Jezerní paní (italsky La donna del lago, též Jezerní panna či Dáma z jezera) je opera seria Gioacchina Rossiniho z roku 1819. Libreto napsal Andrea Leone Tottola na motivy stejnojmenné poémy Waltera Scotta (The Lady of the Lake) z roku 1810. Byla to první opera na Scottův námět.
Opera měla premiéru divadle Teatro di San Carlo v Neapoli 24. října 1819 pod taktovkou autorovou. V Londýně byla uvedena v únoru 1823; Ve Spojených státech amerických byla poprvé uvedena v New Orleans v červnu 1829. Po více než století zapomnění byla znovu uvedena ve Florencii v roce 1958. Od té doby byla hrána na nejpřednějších světových scénách a několikrát nahrána.
V českých zemích byla poprvé hrána německy brněnském divadle 10. prosince 1824.[1] Roku 1825 byla hrána také v pražském Stavovském divadle.[2] V češtině dosud inscenována nebyla.
Osoby a obsazení premiéry
| Postava | typ hlasu | Představitel při premiéře 24. října 1819 |
|---|---|---|
| Elena, jezerní paní | soprán | Isabella Colbran |
| Malcolm Groeme | alt | Benedetta Rosmunda Pisaroni |
| Uberto, zvaný Giacomo (Král Jakub V. Skotský) | tenor | Giovanni David |
| Douglas, Elenin otec a bývalý poručník krále Jakuba | bas | Michele Benedetti |
| Rodrigo, vůdce horalů | tenor | Andrea Nozzari |
| Serano | tenor | Gaetano Chizzola |
| Albina | mezzosoprán | Maria Manzi |
| Bertram | bas | Massimo Orlandini |
| ovčáci, lovci, králova družina, horalé, venkované - sbor | ||
Děj opery
První jednání
První scéna
Pastýři zpívají v podvečer na břehu jezera Loch Katrine. Z lesů je slyšet zpěv lovců. Přes jezero přijíždí na loďce Elena a zpívá o svém milém Malcomovi. Na břehu se setkává se skotským králem Jakubem, který se představí jako Uberto. Elena jej považuje za ztraceného lovce a pozve jej domů.
Druhá scéna
Po příjezdu do Elenina domova poznává Umberto v Elenině otci svého bývalého poručníka Douglase, který se přidal na stranu horalských povstalců. Elena se má podle jeho vůle stát nevěstou vůdce povstalců Rodriga.
Třetí scéna
Horalští povstalci vítají svého náčelníka - Rodriga. Ten se těší na svou nevěstu, kterou mu přivádí Douglas. Oba ale zjišťují, že Elena miluje ve skutečnosti Malcoma. Přichází Serano a varuje před útokem králových vojsk. Povstalci se chystají na nadcházející bitvu.
Druhé jednání
První scéna
Umberto/Jakub přichází před bitvou zachránit Elenu a vyznává jí lásku. Ta ale zůstává věrná Malcomovi. Dostane od Umberta prsten, který ji má ochránit. Objeví se Roderigo a rozhodne se ztrestat cizince v souboji.
Druhá scéna
Malcom hledá svou milou a dozvídá se od Serana, že následovala svého otce, který se vydal do královského paláce jednat o míru. Rodrigo je mezi tím zabit.
Třetí scéna
Douglas žádá o mír, ale král odmítá. Současně přichází Elena, které darovaný prsten zaručuje volný průchod. Zaslechne hlas Umbertův a zjišťuje, že neznámý cizinec je vlastně král Jakub.
Čtvrtá scéna
Královský sál: král obměkčen Eleniným citem propouští Douglase i jejího miláčka Malcoma. Je obnoven mír. Šablona:Endspoiler
Instrumentace
- dechové nástroje: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty.
- žesťové nástroje: 2 lesní rohy, 3 pozouny.
- bicí nástroje: 2 tympány, basový buben.
- smyčcové nástroje: první housle, druhé housle, violy, violoncela, kontrabasy.
Reference
- ↑ WURMOVÁ, Milada. Repertoár brněnského divadla v letech 1777–1848. Brno: ŠIFRA, k. s., 1996. 226 s. S. 106.
- ↑ SCHERL, Adolf. Bender Sebastian Josef. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1436-6. S. 60.
Odkazy
V tomto článku byl použit překlad textu z článku La donna del lago na anglické Wikipedii.