Bedřich Rakousko-Těšínský

Bedřich Rakousko-Těšínský
kníže těšínský
[[Soubor:|220px|alt=Portrét|Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský]] Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský
Doba vlády	1895 – 1918
Úplné jméno	Fridrich Maria Albrecht Vilém Karel Rakousko-Těšínský
Narození	4. června 1856 Židlochovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	30. prosince 1936 (ve věku 80 let) Mosonmagyaróvár Maďarsko Maďarsko
Pohřben	Mosonmagyaróvár
Předchůdce	Albrecht Fridrich
Potomci	Marie Kristýna Marie Anna Maria Jindřiška Natálie Štefanie Gabriela Isabela Marie Alice Albrecht
Dynastie	Habsbursko-Lotrinská
Otec	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Matka	Alžběta Františka Marie Rakouská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice – 30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry), německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen, byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je údajným markýzem Gerem ze Slezských písní Petra Bezruče.

Původ, mládí

Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (1818–1874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristina (1858–1929) byla španělskou královnou a bratr Evžen (1863–1954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán (1860–1933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela jako nemluvně.

Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi Albrechtu Fridrichovi (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845–1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, polnohospodářství i tesařství.

Vojenská kariéra

Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v Prešpurku. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu 1. světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 1914–1916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.

Působení mimo armádu

Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. v jeho hutích v Ustronie se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění - jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie Albertiny o díla Albrechta Dürera nebo Rembrandta.

Po rozpadu Rakouska-Uherska

Po skončení 1. světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného Rakouska, stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - Československa a Polska. Podařilo se mu však udržet si statky na území Maďarska, kam spolu s rodinou přesídlil v roce 1921. Tam také 30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.

Potomci

Dne 8. října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí:

• Marie Kristýna (1879 – 1962) ∞ princ Emanuel Alfréd ze Salmu
• Marie Anna (1882 – 1940) ∞ 1903 titulární parmský vévoda Eliáš Robert (1880 – 1959)
• Maria Jindřiška (1883 – 1956) ∞ princ Bohumír z Hohenlohe (1867 – 1932)
• Natálie (1884 – 1898)
• Štefanie (1886 – 1890)
• Gabriela (1887 – 1954), svobodná
• Isabela (1888 – 1973) ∞ princ Jiří František Bavorský (1880 – 1943)
• Marie Alice (1893 – 1962) ∞ 1920 dr. Fridrich Heinrich Waldbott, baron von Bassenheim
• Albrecht (1897 – 1955)

Odkazy

Literatura

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
• PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Rakousko-Těšínský na Wikimedia Commons
• Záznam o narození a křtu v matrice farnosti Židlochovice v Moravském zemském archivu
• Záznam o úmrtí v matrice

1895 – 1918