Bedřich Rakousko-Těšínský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: sjednocení iboxů za použití AWB
+ kat.
Řádek 123: Řádek 123:
[[Kategorie:Narození 1856]]
[[Kategorie:Narození 1856]]
[[Kategorie:Úmrtí 1936]]
[[Kategorie:Úmrtí 1936]]
[[Kategorie:Narození v Židlochovicích]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 28. 2. 2016, 12:10

Bedřich Rakousko-Těšínský
kníže těšínský
[[Soubor:Bedřich Rakousko-Těšínský|220px|alt=Portrét|Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský]]
Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský
Doba vlády18951918
Úplné jménoFridrich Maria Albrecht Vilém Karel Rakousko-Těšínský
Narození4. června 1856
Židlochovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. prosince 1936 (ve věku 80 let)
Mosonmagyaróvár
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
PohřbenMosonmagyaróvár
PředchůdceAlbrecht Fridrich
PotomciMarie Kristýna
Marie Anna
Maria Jindřiška
Natálie
Štefanie
Gabriela
Isabela
Marie Alice
Albrecht
DynastieHabsbursko-Lotrinská
OtecKarel Ferdinand Rakousko-Těšínský
MatkaAlžběta Františka Marie Rakouská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry), německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen, byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je údajným markýzem Gerem ze Slezských písní Petra Bezruče.[1]

Původ, mládí

Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (18181874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristina (18581929) byla španělskou královnou a bratr Evžen (18631954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán (18601933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela jako nemluvně.

Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi Albrechtu Fridrichovi (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845–1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, polnohospodářství i tesařství.

Vojenská kariéra

Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v Prešpurku. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu 1. světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 19141916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.

Působení mimo armádu

Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. v jeho hutích v Ustronie se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění - jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie Albertiny o díla Albrechta Dürera nebo Rembrandta.

Po rozpadu Rakouska-Uherska

Po skončení 1. světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného Rakouska, stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - Československa a Polska. Podařilo se mu však udržet si statky na území Maďarska, kam spolu s rodinou přesídlil v roce 1921. Tam také 30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.

Potomci

Dne 8. října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí:

Vývod z předků

Odkazy

Reference

  1. MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2008. 668 s. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 312. 

Literatura

Externí odkazy

Nevložen titul!
18951918