Jan VI. Portugalský: Porovnání verzí
m typo, drobné úpravy, doplnění |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox panovník |
{{Infobox - panovník |
||
| jméno =Jan VI. |
| jméno =Jan VI. |
||
| titul =král Portugalska, Brazílie a Algarve (do 1822)<br />král Portugalska a Algarve |
| titul =král Portugalska, Brazílie a Algarve (do 1822)<br />král Portugalska a Algarve |
||
Verze z 14. 2. 2016, 14:24
| Jan VI. | |
|---|---|
| král Portugalska, Brazílie a Algarve (do 1822) král Portugalska a Algarve | |
[[Soubor: |220px|alt=Portrét|]] | |
| Doba vlády | 1816 – 1826 |
| Úplné jméno | João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança |
| Narození | 13. května 1767 Lisabon |
| Úmrtí | 10. března 1826 (ve věku 58 let) Lisabon |
| Pohřben | Klášter São Vicente de Fora |
| Nástupce | Petr I. a IV. |
| Potomci | Petr I. Brazilský Michal I. Portugalský |
| Dynastie | Braganzové |
| Otec | Petr III. Portugalský |
| Matka | Marie I. Portugalská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan VI. Portugalský (portugalsky João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança), zvaný Dobrotivý (1767 – 1826), byl v letech 1816–1822 králem Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a poté od roku 1822 do své smrti králem Portugalska a Algarve.
Původ
Budoucí král Jan VI. se narodil z manželství portugalské královny Marie a portugalského krále manžela z Petra III. Jeho otec Petr III. byl zároveň strýc jeho matky Marie. Tento sňatek se uskutečnil z dynastických důvodů: následníkem Jana V. se totiž stal jeho starší syn Josef I., který měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský dispens, vyloučil všechny pochybnosti o následnictví.
| Marie Františka Isabela Marie I. |
Otec: Petr III. Portugalský |
Děd: Jan V. Portugalský |
Praděd: Petr II. Portugalský |
| Prababička: Marie Sofie Falcká | |||
| Babička: Marie Anna Habsburská |
Praděd: Leopold I. | ||
| Prababička: Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská | |||
| Matka: Marie I. Portugalská |
Děd: Josef I. Portugalský |
Praděd: Jan V. Portugalský | |
| Prababička: Marie Anna Josefa Habsburská | |||
| Babička: Mariana Viktorie Bourbonská |
Praděd: Filip V. Španělský | ||
| Prababička: Alžběta Parmská |
Rodina
V roce 1785 se Jan oženil s desetiletou španělskou princeznou Carlotou, dcerou krále Karla IV. Tento sňatek byl dílem jejího děda Karla III. a jeho sestry, portugalské královny a Janovy babičky Mariany Viktorie. Cílem pochopitelně bylo obě země sblížit. Ke konzumaci manželství došlo v roce 1790. Z jejich manželství vzešlo devět dětí, šest dcer a tři synové; nejstarší ze synů však v šesti letech zemřel:
- Marie Tereza de Bragança (1793-1874)
- František Antonín de Assis de Bragança (1795-1801)
- Marie Isabela de Bragança (1797–1818), manželka španělského krále Ferdinanda VII.;
- Petr I. Brazilský a IV. Portugalský (1798–1834), prvorozený syn, brazilský císař v letech 1822-1831 a portugalský král v letech 1826-1828
- Infantka Maria Francisca de Assis de Bragança (1800-1834)
- Infantka Isabel Maria de Bragança (1801-1876),
- Michal I. Portugalský (1802–1866), druhorozený syn, vzdoro-král v letech 1828-1834 během portugalské občanské války
- Infantka Marie da Assunção de Bragança (1805-1834),
- Infantka Ana de Jesus Maria de Bragança (1806-1857).
Manželé si povahově příliš nevyhovovali a Janovo náboženské založení Carlotu nudilo. Proslýchalo se, že přinejmenším mladší z jejích dětí mají jiného otce. Po roce 1806 žili manželé odděleně.
Regentství a panování
Když v roce 1788 zemřel Janův starší bratr Josef, stal se princ následníkem své matky a jako takový přijal titul knížete brazilského. Z pozice následníka trůnu převzal v roce 1799 vládu jako regent své matky Marie I., která byla na pokraji duševní nemoci. Jeho otec král Petr III. se o vládu již delší dobu nezajímal, takže si Jan mohl zajistit do vlastního nástupu na trůnu silnou pozici.
Ještě za vlády Marie I. utekla královská rodina v roce 1807 do Brazílie před Napoleonovým vojskem, které obsadilo Portugalsko. Královská rodina pobývala v Riu de Janeiru. Krátce před smrtí své matky Marie I. nařídil Jan zákonem vytvoření Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a tím povýšení Brazílie na království. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve byl jednotný stát třech rovných celků, jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nařízení o vzniku vešlo v platnost 16. prosince 1815.
Po smrti své matky v roce 1816 se Jan stal králem tohoto soustátí. Po Napoleonově pádu v roce 1815 zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále.
V Portugalsku po návratu v roce 1821 přísahala vláda věrnost králi, ale mezitím se pokoušel převzít vládu králův druhorozený syn Michal, znovu pak v roce 1823. Král jeho povstání v roce 1824 za pomoci anglických vojsk potlačil a byl nakonec nucen prince Michaela vyhnat ze země.
Mezitím jeho prvorozený syn a dědic Petr vyhlásil dne 7. září 1822 samostatnost Brazílie a její nezávislost na Portugalsku a následně nedlouho poté byl prohlášen dědičným císařem jako Petr I. Král Jan IV. odmítal brazilskou nezávislost uznat až do 29. srpna 1825, kdy obnovil starý řád nástupnictví v přesvědčení, že se Brazílie a Portugalsko po jeho smrti spojí minimálně v personální nebo dokonce reálnou unii.
Následnictví
Jan IV. zemřel v Lisabonu 26. března 1826. Jako regentku Portugalska jmenoval před svou smrtí svou dceru Isabelu Marii, neurčil však svého následníka a nástupcce trůnu, čímž způsobil dlouholetou kriti a boje mezi svými dvěma syny – starším Petrem a mladším Michalem. Portugalským králem se nakonec stal jeho starší syn jako Petr IV. Portugalský, ten však vládl v Portugalsku pouze do roku 1828, neboť liberální brazilská ústava vylučovala personální unii s Portugalskem. Petr se tedy vzdal trůnu ve prospěch své nejstarší dcery Marie II. Ta ovšem musela svést o trůn boj v občanské válce se svým strýcem, vypovězeným Michalem I.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John VI of Portugal na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan VI. Portugalský na Wikimedia Commons
