Mistrovství světa v plavání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Hanz.97 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 118: Řádek 118:
| [[Mistrovství světa v plavání 2019|18 - MS 2019]]
| [[Mistrovství světa v plavání 2019|18 - MS 2019]]
| {{flagicon|Jižní Korea}} [[Kwangdžu]], [[Jižní Korea]]
| {{flagicon|Jižní Korea}} [[Kwangdžu]], [[Jižní Korea]]
|
|
|-
|
| [[Mistrovství světa v plavání 2021|19 - MS 2021]]
| {{flagicon|Japonsko}} [[Fukuoka]], [[Jakonsko]]
|
|
|-
|
| [[Mistrovství světa v plavání 2023|20 - MS 2023]]
| {{flagicon|Katar}} [[Dauhá]], [[Katar]]
|
|
|
|

Verze z 12. 2. 2016, 23:01

Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.

Historie

První mistrovství světa v plavání se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25metrovém) bazénu.

Seznam světových šampionátů v plavání

Datum konání MS Místo konání Počet sportovců Počet disciplín
31. srpen – 9. září 1973 01 - MS 1973 Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie 686 18 (m), 19 (ž)
19. červenec – 27. červenec 1975 02 - MS 1975 Kolumbie Cali, Kolumbie 682 18 (m), 19 (ž)
20. srpen – 28. srpen 1978 03 - MS 1978 Německo Západní Berlín, NSR 828 18 (m), 19 (ž)
29. červenec – 8. srpen 1982 04 - MS 1982 Ekvádor Guayaquil Ekvádor 848 18 (m), 19 (ž)
13. srpen – 23. srpen 1986 05 - MS 1986 Španělsko Madrid Španělsko 1119 19 (m), 22 (ž)
3. leden – 13. leden 1991 06 - MS 1991 Austrálie Perth Austrálie 1142 21 (m), 24 (ž)
1. září – 11. září 1994 07 - MS 1994 Itálie Řím, Itálie 1400 21 (m), 24 (ž)
8. leden – 17. leden 1998 08 - MS 1998 Austrálie Perth, Austrálie 1371 26 (m), 29 (ž)
16. červenec – 29. červenec 2001 09 - MS 2001 Japonsko Fukuoka, Japonsko 1498 29 (m), 32 (ž)
12. červenec – 27. červenec 2003 10 - MS 2003 Španělsko Barcelona, Španělsko 2015 29 (m), 33 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2005 11 - MS 2005 Kanada Montréal Kanada 1784 29 (m), 33 (ž)
18. březen – 1. duben 2007 12 - MS 2007 Austrálie Melbourne, Austrálie 2158 29 (m), 36 (ž)
17. červenec – 2. srpen 2009 13 - MS 2009 Itálie Řím, Itálie 2556 29 (m), 36 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2011 14 - MS 2011 Čína Šanghaj, Čína 2220 29 (m), 36 (ž)
19. červenec – 4. srpen 2013 15 - MS 2013 Španělsko Barcelona, Španělsko 2293 30 (m), 37 (ž), 1 (mix)
24. červenec – 9. srpen 2015 16 - MS 2015 Rusko Kazaň, Rusko 2400 30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. červenec – 30. červenec 2017 17 - MS 2017 Maďarsko Budapešť, Maďarsko
18 - MS 2019 Jižní Korea Kwangdžu, Jižní Korea
19 - MS 2021 Japonsko Fukuoka, Jakonsko
20 - MS 2023 Katar Dauhá, Katar

Historická medailová tabulka

Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1 USA USA 182 151 101 434
2 Německo Německo 84 98 80 262
3 Čína Čína 74 54 41 169
4 Austrálie Austrálie 68 60 52 180
5 Rusko Rusko 53 39 35 127
6 Maďarsko Maďarsko 23 17 18 58
7 Itálie Itálie 21 18 32 71
8 Kanada Kanada 19 28 30 77
9 Sovětský svaz SSSR 16 28 28 72
10 Nizozemsko Nizozemsko 13 21 22 56
11 Spojené království Velká Británie 10 14 29 53
12 Ukrajina Ukrajina 9 5 7 21
13 Francie Francie 8 14 11 33
14 Španělsko Španělsko 7 18 13 38
15 Japonsko Japonsko 6 22 47 75
16 Švédsko Švédsko 6 12 13 31
17 Polsko Polsko 6 4 5 15
18 Jižní Afrika Jihoafrická republika 5 1 8 14
19 Zimbabwe Zimbabwe 4 5 0 9
20 Srbsko Srbsko 4 2 2 8
21 Brazílie Brazílie 3 1 4 8
22 Finsko Finsko 2 2 0 4
23 Rumunsko Rumunsko 2 1 7 10
24 Jugoslávie Jugoslávie 2 0 2 4
25 Dánsko Dánsko 1 2 5 8
26 Mexiko Mexiko 1 2 3 6
27 Tunisko Tunisko 1 2 3 6
28 Chorvatsko Chorvatsko 1 2 1 4
29 Kostarika Kostarika 1 1 2 4
29 Řecko Řecko 1 1 2 4
31 Bělorusko Bělorusko 1 1 0 2
32 Belgie Belgie 1 0 2 3
33 Jižní Korea Jižní Korea 1 0 1 2
34 Surinam Surinam 1 0 0 1
35 Švýcarsko Švýcarsko 0 4 1 5
36 Rakousko Rakousko 0 3 3 6
37 Nový Zéland Nový Zéland 0 3 2 5
37 Slovensko Slovensko 0 3 2 5
39 Česko Česko 0 3 0 3
40 Bulharsko Bulharsko 0 1 4 5
41 Norsko Norsko 0 1 1 2
42 Kuba Kuba 0 1 1 2
43 Island Island 0 1 1 2
44 Litva Litva 0 0 2 2
45 Argentina Argentina 0 0 1 1
45 Československo Československo 0 0 1 1
45 Egypt Egypt 0 0 1 1
45 Malajsie Malajsie 0 0 1 1
45 Portoriko Portoriko 0 0 1 1
45 Venezuela Venezuela 0 0 1 1

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy