Urbaneč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Fojsinek (diskuse | příspěvky)
m Reference na správném místě
Čmejrek (diskuse | příspěvky)
m nadpisy, pořadí a slovosled
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo
{{infobox - sídlo
| název = Urbaneč
| název = Urbaneč
| obrázek = Urbaneč od jihovýchodu.jpg
| obrázek = Urbaneč od jihovýchodu.jpg
Řádek 18: Řádek 18:
| web =
| web =
}}
}}

Vesnice '''Urbaneč '''({{Vjazyce2|de|''Urbantsch''}}) je místní část obce [[Peč]], kam byla v roce [[1960]] přičleněna v rámci integrace obcí. Dříve byla malou samostatnou obcí s německým obyvatelstvem, po roce [[1945]] české obyvatelstvo. Nachází se 3 km jihozápadně od [[Dačice|Dačic]] v nadmořské výšce 466 m. Její poloha je v údolí [[Lidéřovický potok|Lidéřovického potoka]], pravostranného přítoku [[Moravská Dyje|Moravské Dyje]], v Dačické sníženině. Jižně od obce se zvedá Urbanečský vrch (570 m n. m., který je jednou z dominant jižní části Dačické sníženiny. Ve vesnici je [[železniční zastávka]] trati [[trať 227|Slavonice - Dačice - Telč - Třešť - Kostelec u Jihlavy.]] V současné době je ve vsi 21 domů; asi polovina je využívána jako rekreační chalupy. V obci není [[obchod]] ani škola. Žáci navštěvují školu v [[Dačice|Dačicích]].
'''Urbaneč''' ({{vjazyce2|de|''Urbantsch''}}) je [[vesnice]] a místní část obce [[Peč]], kam byla v roce [[1960]] přičleněna v rámci integrace obcí. Dříve byla malou samostatnou obcí s německým obyvatelstvem, po roce [[1945]] české obyvatelstvo. Nachází se 3 km jihozápadně od [[Dačice|Dačic]] v nadmořské výšce 466 m. Její poloha je v údolí [[Lidéřovický potok|Lidéřovického potoka]], pravostranného přítoku [[Moravská Dyje|Moravské Dyje]], v Dačické sníženině. Jižně od obce se zvedá Urbanečský vrch (570 m n. m., který je jednou z dominant jižní části Dačické sníženiny. Ve vesnici je [[železniční zastávka]] trati [[trať 227|Slavonice - Dačice - Telč - Třešť - Kostelec u Jihlavy.]] V současné době je ve vsi 21 domů; asi polovina je využívána jako rekreační chalupy. V obci není [[obchod]] ani škola. Žáci navštěvují školu v [[Dačice|Dačicích]].


== Historie ==
== Historie ==

Ves je poprvé připomínána v historických pramenech v roce [[1353]]. Je dílem německé kolonizace z přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]]. Ves byla dříve samostatným statkem se svobodným dvorem. Až do roku 1590, od kterého se stala majetkem dačického panství, jehož osudy sdílela až do roku [[1849]], se měnili vlastníci jak houska na krámě. Podle vceňovacího operátu žilo v roce [[1843]] v Urbanči 107 obyvatel ve 23 domech a 27 domácnostech. Desátky se odváděly panství [[Dačice]], na týdenní sobotní trhy se jezdilo do Dačic. [[elektrifikace|Elektrifikována]] byla obec v roce 1934 připojením k síti ZME Brno.<br />
Ves je poprvé připomínána v historických pramenech v roce [[1353]]. Je dílem německé kolonizace z přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]]. Ves byla dříve samostatným statkem se svobodným dvorem. Až do roku 1590, od kterého se stala majetkem dačického panství, jehož osudy sdílela až do roku [[1849]], se měnili vlastníci jak houska na krámě. Podle vceňovacího operátu žilo v roce [[1843]] v Urbanči 107 obyvatel ve 23 domech a 27 domácnostech. Desátky se odváděly panství [[Dačice]], na týdenní sobotní trhy se jezdilo do Dačic. [[elektrifikace|Elektrifikována]] byla obec v roce 1934 připojením k síti ZME Brno.

== Správní začlenění obce od roku 1850 ==
== Správní začlenění obce od roku 1850 ==

Do roku [[1849]] byla ves Urbaneč součástí panství [[Telč]] v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byla podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v [[Dačice|Dačicích]]. Když byly veřejná správa a soudnictví roku 1868 opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž. Od roku 1911 náležela pod Okresní soud ve Slavonicích až do roku 1938. Po [[Okupace Československa|okupaci pohraničí nacistickým Německem]] náležela od října 1938 do května 1945 pod Landrat ve [[Waidhofen an der Thaya|Waidhofenu a. d. T]], říšská župa Dolní Dunaj. Po osvobození v květnu 1945 patřila pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byla ves Urbaneč s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla sloučena s obcí Peč. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.<ref>{{Citace monografie
Do roku [[1849]] byla ves Urbaneč součástí panství [[Telč]] v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byla podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v [[Dačice|Dačicích]]. Když byly veřejná správa a soudnictví roku 1868 opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž. Od roku 1911 náležela pod Okresní soud ve Slavonicích až do roku 1938. Po [[Okupace Československa|okupaci pohraničí nacistickým Německem]] náležela od října 1938 do května 1945 pod Landrat ve [[Waidhofen an der Thaya|Waidhofenu a. d. T]], říšská župa Dolní Dunaj. Po osvobození v květnu 1945 patřila pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byla ves Urbaneč s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla sloučena s obcí Peč. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nekuda
| příjmení = Nekuda
Řádek 37: Řádek 41:


== Památky a pamětihodnosti ==
== Památky a pamětihodnosti ==
* Na území vesnice se uvádí tvrz v letech [[1464]] - [[1546]].
* Kaplička s. Kříže, před ní kamenný kříž z roku [[1897]].


* Na území vesnice se uvádí tvrz v letech [[1464]]-[[1546]].
== Fotogalerie ==
* Kaplička sv. Kříže, před ní kamenný kříž z roku [[1897]].
<Gallery>

File:Zastávka ČD Urbaneč.JPG|Železniční zastávka.
== Galerie ==
File:Urbanec 2.JPG|Kaplička sv. Kříže s kamenným křížem z roku 1897 v Urbanči.

File:Urbanec 1.JPG|Náves.
<gallery>
File:Urbanec 3.JPG|Náves - severní část.
Soubor:Zastávka ČD Urbaneč.JPG|Železniční zastávka
</Gallery>
Soubor:Urbanec 2.JPG|Kaplička sv. Kříže s kamenným křížem z roku 1897 v Urbanči
== Odkazy ==
Soubor:Urbanec 1.JPG|Náves
{{Commonscat}}
Soubor:Urbanec 3.JPG|Náves severní část
</gallery>

== Reference ==
== Reference ==

<references />
<references />


== Externí odkazy ==

* {{commonscat}}


{{HlavičkaObecNav|Peč|Peč|Obec}}
{{HlavičkaObecNav|Peč|Peč|Obec}}

Verze z 12. 2. 2016, 14:28

Šablona:Infobox - sídlo

Urbaneč (německy Urbantsch) je vesnice a místní část obce Peč, kam byla v roce 1960 přičleněna v rámci integrace obcí. Dříve byla malou samostatnou obcí s německým obyvatelstvem, po roce 1945 české obyvatelstvo. Nachází se 3 km jihozápadně od Dačic v nadmořské výšce 466 m. Její poloha je v údolí Lidéřovického potoka, pravostranného přítoku Moravské Dyje, v Dačické sníženině. Jižně od obce se zvedá Urbanečský vrch (570 m n. m., který je jednou z dominant jižní části Dačické sníženiny. Ve vesnici je železniční zastávka trati Slavonice - Dačice - Telč - Třešť - Kostelec u Jihlavy. V současné době je ve vsi 21 domů; asi polovina je využívána jako rekreační chalupy. V obci není obchod ani škola. Žáci navštěvují školu v Dačicích.

Historie

Ves je poprvé připomínána v historických pramenech v roce 1353. Je dílem německé kolonizace z přelomu 13. a 14. století. Ves byla dříve samostatným statkem se svobodným dvorem. Až do roku 1590, od kterého se stala majetkem dačického panství, jehož osudy sdílela až do roku 1849, se měnili vlastníci jak houska na krámě. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Urbanči 107 obyvatel ve 23 domech a 27 domácnostech. Desátky se odváděly panství Dačice, na týdenní sobotní trhy se jezdilo do Dačic. Elektrifikována byla obec v roce 1934 připojením k síti ZME Brno.

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 byla ves Urbaneč součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byla podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly veřejná správa a soudnictví roku 1868 opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž. Od roku 1911 náležela pod Okresní soud ve Slavonicích až do roku 1938. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem náležela od října 1938 do května 1945 pod Landrat ve Waidhofenu a. d. T, říšská župa Dolní Dunaj. Po osvobození v květnu 1945 patřila pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byla ves Urbaneč s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla sloučena s obcí Peč. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[1]

Památky a pamětihodnosti

  • Na území vesnice se uvádí tvrz v letech 1464-1546.
  • Kaplička sv. Kříže, před ní kamenný kříž z roku 1897.

Galerie

Reference

  1. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1072 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 687. (český) 

Externí odkazy