Doktor: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
zpřesnění
doupřesnění
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=obecném významu akademického titulu}}
{{Různé významy|tento=obecném významu akademického titulu}}
'''Doktor''' je zkrácené označení některého z [[akademický titul|akademických titulů]] či vědeckých hodností – '''doktorátu'''. Rozlišuje se, zda byl získán [[rigorózní zkouška|rigorózní zkouškou]] (''malý doktorát''), nebo doktorským studiem zakončeným [[disertace|disertací]] (''velký doktorát''). V lidové mluvě je slovo ''doktor'' používáno zejména ve významu [[lékař]].
'''Doktor''' je zkrácené označení některého z [[akademický titul|akademických titulů]] či vědeckých hodností – '''doktorátu'''. Rozlišuje se, zda byl získán [[rigorózní zkouška|rigorózní zkouškou]] (''malý doktorát''), nebo doktorským studiem zakončeným [[disertace|disertací]] (''velký doktorát''). Odvozeně od akademického titulu se v lidové mluvě slovo ''doktor'' používá zejména jako označení [[lékař]]e.


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 9. 2. 2016, 17:09

Tento článek je o obecném významu akademického titulu. Další významy jsou uvedeny na stránce Doktor (rozcestník).

Doktor je zkrácené označení některého z akademických titulů či vědeckých hodností – doktorátu. Rozlišuje se, zda byl získán rigorózní zkouškou (malý doktorát), nebo doktorským studiem zakončeným disertací (velký doktorát). Odvozeně od akademického titulu se v lidové mluvě slovo doktor používá zejména jako označení lékaře.

Historie

Doktor ve svém původním významu (lat. doctor) znamená učitele, vyučujícího. Za starého Říma tak byli označováni ti, kteří konali veřejné přednášky. Asi od 12. století se z označení „doktor“ stalo čestné označení učenců, k němuž byl připojován výstižný přívlastek. Např. Tomáš Akvinský byl doctor angelicus, Jan Duns Scotus doctor subtilis nebo Roger Bacon doctor mirabilis. Církevní otcové byli nazývání doctores ecclesiae a jako doctores thalmudiaci vystupovali židovští učenci, znalci talmudu. Nicméně na boloňské univerzitě se postupně v okruhu učitelů římského práva (doctores legum) z čestného titulu stala zvláštní akademická hodnost, která se rozšířila do celé Evropy. Učitelé kanonického práva byli zváni doctores canonum et decretalium a v okamžiku, kdy se sloučilo studium světského a církevního práva, vznikl dodnes užívaný titul doktora obojího práva (iuris utriusque doctor). Vedle něj pak na pařížské univerzitě vznikl doktorát teologie (theologiae doctor) a pak také lékařství, fyziky, gramatiky, logiky apod. Povinným předstupněm k získání doktorátu bylo ale přípravné bakalářské studium na artistické fakultě, následované ziskem licenciátu. Kromě titulu doktora bylo používáno také označení „mistr“, nejen na pražské univerzitě, ale i na řadě dalších evropských univerzit získávali doktorát právníci a lékaři, zatímco na bohoslovecké a artistické fakultě byl nejvyšším titulem mistr (magister). Později však magisterský titul vyšel z užívání a až do moderní doby zůstal již jen doktorát (ThDr., JUDr., MUDr., PhDr. atd.).[1]

Jednotlivé doktoráty

zkratka latinský význam český význam
dr. h. c. doctor honoris causa čestný doktor
Dr. doctor doktor
DrSc. doctor scientiarum doktor věd
DSc. doctor scientiarum doktor věd
ICDr. iuris canonici doctor doktor kanonického práva
JUDr. juris utriusque doctor doktor práv
MDDr. medicinae dentium doctoris doktor zubního lékařství
MSDr. medicinae stomatologicae doctor doktor stomatologie
MUDr. medicinae universae doctor doktor medicíny
MVDr. medicinae veterinariae doctor doktor veterinární medicíny
PaedDr. paedagogiae doctor doktor pedagogiky
PharmDr. pharmaciae doctor doktor farmacie
Ph.D. philosophiae doctor doktor
PhDr. philosophiae doctor doktor filozofie
RCDr. rerum commercialium doctor doktor obchodních věd
RNDr. rerum naturalium doctor doktor přírodních věd
RSDr. rerum socialium doctor doktor sociálně-politických věd
RTDr. rerum technicarum doctor doktor technických věd
Th.D. theologiae doctor doktor teologie
ThDr. theologiae doctor doktor teologie

Reference

  1. DURDÍK, Petr. Doktor. In: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha: J. Otto, 1893. S. 773–774.

Externí odkazy