Jan Tristan z Nevers: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava citačního aparátu
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - osoba}}
[[Soubor:Jean Tristan de France.jpg|thumb|upright|Jan Tristan]]
'''Jan Tristan z Nevers''' ({{vjazyce|fr}} ''Jean Tristan de France'', [[8. duben|8. dubna]] [[1250]] [[Damietta]] - [[3. srpen|3. srpna]] [[1270]]) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie [[Kapetovci|Kapetovců]] a účastník dvou [[křížové výpravy|křížových výprav]] po boku svého otce [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíka IX.]]
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Ludvík IX. Francouzský]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Markéta Provensálská]]}}
{{Příbuzný|manželka|[[Jolanda Burgundská]]}}
}}
'''Jan Tristan z Nevers''' ({{vjazyce|fr}} ''Jean Tristan de France'', [[8. duben|8. dubna]] [[1250]] [[Damietta]] - [[3. srpen|3. srpna]] [[1270]]) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie [[Kapetovci|Kapetovců]] a účastník dvou [[křížové výpravy|křížových výprav]] po boku svého otce [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíka IX.]]


== Život v době křížových výprav ==
== Život v době křížových výprav ==

Verze z 5. 2. 2016, 23:50

Jan Tristan z Nevers
Narození8. dubna 1250
Damietta
Úmrtí3. srpna 1270 (ve věku 20 let)
Tunis
Příčina úmrtíúplavice
Místo pohřbeníKlášter Royaumont
Povoláníaristokrat
ChoťJolanda Burgundská (od 1265)[1][2]
RodičeLudvík IX. Francouzský[1] a Markéta Provensálská[1]
RodKapetovci
PříbuzníIsabela Francouzská, Anežka Francouzská[1], Blanka Francouzská, Markéta Francouzská[1], Blanka Francouzská, Filip III. Francouzský[1], Robert z Clermontu, Ludvík Francouzský, John of France a Petr I. z Alenconu (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Tristan z Nevers (francouzsky Jean Tristan de France, 8. dubna 1250 Damietta - 3. srpna 1270) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie Kapetovců a účastník dvou křížových výprav po boku svého otce francouzského krále Ludvíka IX.

Život v době křížových výprav

Cesta do Tunisu roku 1270 (iluminace ze 14. století)

V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na kruciátě ve Svaté zemi a těhotná královna Markéta hájila s malou posádkou křižáky dobyté město Damietta v deltě Nilu. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný[3] a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. [4] 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.[5] Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.[6] Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.[7] Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.[pozn. 1]Čtyřletý pobyt[7] královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím královny matky, jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.[9]

Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí Jolandou, dcerou Oda Burgundského. Svatba se konala v červnu 1265.[10] Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.[pozn. 2] V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.[8]

Ludvík IX. se roku 1267[12] i přes své chatrné zdraví[7] rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,[12] ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.[13] 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci Kartágo, ale většímu úspěchu se postavila do cesty epidemie.[7] Onemocněl i Jan[14] a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.[13] Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v Saint-Denis.[8] Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.

Odkazy

Poznámky

  1. Roku 1251 se narodil Petr a roku 1253 Blanka[8]
  2. Odovi, kterému se stala osudnou účast na kruciátě a zahynul u Akkonu , se podařilo zplodit pouze samé dcery.[11]

Reference

  1. a b c d e f Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. ISBN 14-409-82. S. 221. 
  4. Hrochová, str. 213
  5. Joinville, str. 116
  6. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 177. [dále jen Francouzští králové]. 
  7. a b c d BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 206. Dále jen Křížové výpravy. 
  8. a b c www.fmg.ac
  9. Králové, str. 178
  10. www.fmg.ac
  11. www.mittelalter-genealogie.de
  12. a b Králové, str. 182
  13. a b Králové, str. 183
  14. DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. S. 203. 

Externí odkazy