Jiří Hrzán: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m {{Infobox - osoba}}
Řádek 11: Řádek 11:


== Divadlo a film ==
== Divadlo a film ==
Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v&nbsp;[[Pardubice|Pardubicích]] (1961–1964), kde se v&nbsp;roli Villona v&nbsp;''Baladě z&nbsp;hadrů'' prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do [[Ostrava|Ostravy]] ([[Divadlo Petra Bezruče]] 1964–1965)<ref>''Český biografický slovník XX. století&nbsp;I'', s.&nbsp;527.</ref> a&nbsp;když se v&nbsp;letech [[1964]]–[[1965]] formovalo složení pražského [[Činoherní klub|Činoherního klubu]], stal se Jiří Hrzán (členy již byli mj. [[Jan Kačer]], [[Jiří Kodet]] a&nbsp;[[Petr Čepek]]) členem souboru. Jeho první velkou rolí v&nbsp;divadle se stal sluha Syr v&nbsp;inscenaci ''Mandragory'' (Machiavelli)) a&nbsp;zde svým pohybovým mistrovstvím a&nbsp;klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v&nbsp;''Revizorovi'' ([[Nikolaj Vasilijevič Gogol]]) a&nbsp;ve hře ''Penzion pro svobodné pány'' (S. O'Casey). Pohybové předpoklady a&nbsp;fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.
Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v&nbsp;[[Pardubice|Pardubicích]] (1961–1964), kde se v&nbsp;roli Villona v&nbsp;''Baladě z&nbsp;hadrů'' prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do [[Ostrava|Ostravy]] ([[Divadlo Petra Bezruče]] 1964–1965)<ref>''Český biografický slovník XX. století&nbsp;I'', s.&nbsp;527.</ref> a&nbsp;když se v&nbsp;letech [[1964]]–[[1965]] formovalo složení pražského [[Činoherní klub|Činoherního klubu]], stal se Jiří Hrzán (členy již byli mj. [[Jan Kačer]], [[Jiří Kodet]] a&nbsp;[[Petr Čepek]]) členem souboru. Jeho první velkou rolí v&nbsp;divadle se stal sluha Syr v&nbsp;inscenaci ''Mandragory'' (Machiavelli) a&nbsp;zde svým pohybovým mistrovstvím a&nbsp;klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v&nbsp;''Revizorovi'' ([[Nikolaj Vasilijevič Gogol]]) a&nbsp;ve hře ''Penzion pro svobodné pány'' (S. O'Casey). Pohybové předpoklady a&nbsp;fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.


== Činoherní klub ==
== Činoherní klub ==

Verze z 4. 2. 2016, 22:14

Jiří Hrzán
Narození30. března 1939
Tábor
Úmrtí24. září 1980 (ve věku 41 let)
Praha
Příčina úmrtísmrt pádem
Místo pohřbeníNový hřbitov v Táboře
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1957–1961)
Povoláníherec, divadelní herec, filmový herec a televizní herec
DětiBarbora Hrzánová
Tereza Hrzánová[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí portrét Této biografii chybí portrét (od 19. století nejlépe fotografie). Víte-li o nějakém svobodně šiřitelném, neváhejte jej načíst a přidat do článku.
WikiProjekt Fotografování

Jiří Hrzán (30. března 1939 Tábor – 24. září 1980 Praha) byl český herec, zpěvák a bavič.

Mládí a studia

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí známého táborského zahradníka.[p 1] Od mládí byl aktivním příznivcem sportu a kromě atletiky (běhy na středních tratích) hrál hokej, házenou, volejbal a kopanou. Později hrál za fotbalový klub Amfora, tvořený herci, zpěváky a baviči.

Jeho cesta k divadlu začala v Divadle mladých v Táboře (založeno v roce 1954), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na DAMU, ale jeho talentu si všiml divadelník Emil František Burian a angažoval ho do Divadelního studia v Praze. Na DAMU byl přijat za rok a absolvoval ji v roce 1961.

Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné – v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí.

Divadlo a film

Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961–1964), kde se v roli Villona v Baladě z hadrů prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do Ostravy (Divadlo Petra Bezruče 1964–1965)[2] a když se v letech 1964–1965 formovalo složení pražského Činoherního klubu, stal se Jiří Hrzán (členy již byli mj. Jan Kačer, Jiří Kodet a Petr Čepek) členem souboru. Jeho první velkou rolí v divadle se stal sluha Syr v inscenaci Mandragory (Machiavelli) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v Revizorovi (Nikolaj Vasilijevič Gogol) a ve hře Penzion pro svobodné pány (S. O'Casey). Pohybové předpoklady a fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.

Činoherní klub

12. 7. 1965 – 31. 7. 1976 (důvod rozvázání pracovního poměru byl záměrně vykonstruován)

Role

  • Albert Camus – Spravedliví / Foka, režie: Jan Kačer / 1965
  • Niccolò Machiavelli – Mandragora / Syr, režie: Jiří Menzel / 1965
  • Ladislav Smoček – Bludiště / Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho / Voják / Bytná, režie: Ladislav Smoček / 1966
  • F. M. Dostojevskij – Zločin a trest / Poláček, režie: Evald Schorm / 1966
  • Alena Vostrá – Na koho to slovo padne / Ofsajd, režie: Jan Kačer / 1966
  • N. V. Gogol – Revizor / Dobčinskij, režie: Jan Kačer / 1967
  • Harold Pinter – Narozeniny / Stanley Webber, režie: Jaroslav Vostrý / 1967
  • Edward Bond – Spaseni / Fred, režie: Ladislav Smoček / 1968
  • Alena Vostrá – Na ostří nože / Pinta, režie: Jaroslav Vostrý / 1969
  • Voltaire – Candide / Candide, režie: Jaroslav Vostrý / 1971
  • M. Gorkij – Na dně / Tatar, režie: Jan Kačer / 1971
  • J. M. R. Lenz – Vychovatel / Fritz, režie: Jaroslav Vostrý / 1972
  • Carlo Goldoni – Poprask na laguně / Komisař, režie: Ladislav Smoček / 1973
  • Milan Calábek – Doktor Faust / Kašpar, režie: Milan Calábek / 1974
  • Jiří Mahen – Chroust Jůzl, režie: Ladislav Smoček / 1974
  • Sean O'Casey – Pension pro svobodné pány / Halibut, režie: Jiří Krejčík / 1975
  • Ján Solovič – Stříbrný jaguár / Miki, režie: Vladimír Kavčiak / 1975
  • Leonid Leonov – Vlk / Mladík, režie: Ladislav Smoček / 1976

Film

Hrát začal v roce 1967, rolí ve filmu Svatba jako řemen, kdy režisér Krejčík dobře využil naivně dětských rysů jeho tváře a z jeho řečového handicapu udělal přednost. Podobně tak i další režiséři, např. filmy: Pane, vy jste vdova, Slaměný klobouk (zde uplatnil i svoji atletickou průpravu), Drahé tety a já (v něm i zpíval) atd.

Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné, např. ve filmech Nebeští jezdci a Hlídač. Hrál také v televizních seriálech, např.: Byl jednou jeden dům nebo Píseň pro Rudolfa III., kde se projevil jako herec muzikálového typu. Také byla oblíbená jeho role ve filmu Homolka a tobolka s hláškou: „To bude horor!“

Ústup a pád

Druhá polovina sedmdesátých let přinesla jeho pozvolný ústup. Politická „husákovská normalizace společnosti“ se ho týkala tím, že byly z repertoáru stahovány některé hry, v nichž také vystupoval. Po incidentu, při němž spadl z římsy hotelu v Ostravě mu nebyla v roce 1976 prodloužena smlouva v Činoherním klubu a byl bez angažmá. S diváky se pak setkával už jen při televizních nebo zájezdových estrádách jako bavič i zpěvák, ale i zde plně odevzdával, co umí, a jeho výkony hraničily až s klauniádou. Začal mít také stále více problémů s životosprávou, alkoholem a sebekontrolou. Ztvárnil (1979–1980) ještě role ve filmech Blázni, vodníci a podvodníci a Prázdniny pro psa, ale u filmu Buldoci a třešně v polovině natáčení přišel osudný den. Hrzán 22. září 1980 v noci v pražské Ladově ulici spadl z výšky pátého patra, když riskantně šplhal po budově do bytu za přítelkyní. Zemřel – těžce zraněný – po dvou dnech 24. září 1980 v Praze ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí ve věku 41 let.

V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí jeho dcera – herečka Barbora Hrzánová, mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice.

Filmografie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.
  • K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Hrzána připravilo město Tábor vzpomínkový pořad na svého rodáka; 2. až 5. dubna 2009 bylo uvedeno 6 filmů v kterých hrál a v divadle proběhl pořad s herci-vrstevníky (V hlavní roli Jiří Hrzán).
  • Táborské občanské sdružení Hrzán Sobě! pořádá dne 30. března 2012 k výročí narození Jiřího Hrzána Benefiční Galavečer – Pocta Jiřímu Hrzánovi, jehož výtěžek bude použit na realizaci a instalaci bronzové plastiky Jiřího Hrzána v Táboře u Jordána. Na zhotovení této plastiky byla vypsána umělecká soutěž.

Reference

  1. ↑ Národní autority České republiky. Dostupné online. [cit. 2020-05-07]
  2. ↑ Český biografický slovník XX. století I, s. 527.

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 34, 127, 128, 385, 433, 531.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 453–455.
  • Jiří Hrzán, táborský rodák… a český herec. Palcát, č. 12 / 25. 3. 2009, s. 5
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 249. 
  • RYCHETNÍKOVÁ, Hana. Komik se smutnýma očima : [tajemství života a nevyjasněné smrti Jiřího Hrzána]. Praha: Formát, 2004 ISBN 80-86718-36-0
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 527–528. 
  • Vzpomínka (nejen) na Jiřího Hrzána, táborského rodáka. Palcát č. 13 / 2006, s. 7

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Hrzán&oldid=13301106“