Anežka z Waiblingenu: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
infobox, portál, autoritní data, odkazy
m Meluzína přesunula stránku Agnes z Waiblingenu na Anežka z Waiblingenu s výměnou přesměrování: počeštění
(Žádný rozdíl)

Verze z 3. 2. 2016, 22:13

Anežka z Waiblingenu
Narození1072
Úmrtí24. září 1143 (ve věku 70–71 let)
Klosterneuburg
Místo pohřbeníKlášter Klosterneuburg
Povoláníaristokratka
ChoťLeopold III. Babenberský (od 1106)[1][2]
Fridrich I. Švábský[1][2]
DětiFridrich II. Švábský[1]
Konrád III. Štaufský[1]
Leopold IV. Babenberský
Jindřich II. Babenberský
Anežka Babenberská
Ota z Freisingu[3]
… více na Wikidatech
RodičeJindřich IV.[1] a Berta Savojská[1]
Rodsálská dynastie
PříbuzníJindřich V. Sálský[1] a Konrád Francký (sourozenci)
Fridrich I. Barbarossa[1], Konrád Štaufský[1], Judita Štaufská, Judita Klára Švábská a Luitgarda Švábská (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agnes z Waiblingenu (1072/7324. září 1143 Klosterneuburg) byla vévodkyně švábská, později markraběnka rakouská a dcera císaře Svaté říše římské Jindřicha IV. a Berty Savojské.

Život

Narodila se jako třetí potomek bavorského vévody a zároveň císaře Jindřicha IV. a jeho první ženy Berty. Její mladší bratr byl Jindřich V.

Svatba Agnes se švábským vévodou Fridrichem z dynastie Štaufů proběhla pravděpodobně v březnu roku 1079 v jejích sedmi letech. Byla Fridrichovou druhou ženou, jeho první manželkou byla Beatrix či Matylda neznámého rodu. Sňatek byl konzumován roku 1086. Fridrich zemřel 21. června 1105 asi ve věku pětapadesáti let, kdy bylo vévodkyni Agnes přes třicet roků. Rok po smrti Fridricha se znovu provdala. Ženichem se stal ovdovělý rakouský markrabě Leopold III., jemuž Agnes porodila zřejmě jedenáct dětí.

Dodnes není zcela jasné, kolik dětí vlastně Agnes svým manželům dala. Leopold zemřel roku 1136 (roku 1485 byl kanonizován) a Agnes o sedm let později. Zemřela jako sedmdesátiletá, která přežila i více než polovinu svých početných dětí. Je pohřbena po Leopoldově boku v augustiniánském klášteře v Klosterneuburgu.

Díky životnímu osudu této ženy vznikl úzký příbuzenský a spojenecký vztah mezi dynastiemi Štaufů a Babenberků, který ovlivnil dění v tehdejší Evropě.

Externí odkazy

  1. a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. Darryl Roger Lundy: The Peerage.