Angela Merkelová: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Sasik (diskuse | příspěvky)
506 editací
rev., jeden rozhovor s nějakým psychiatrem není dostačujícím důkazem, aby něco takového bylo vloženo do článku; za druhé, Wikipedie není sbírkou spekulací
Sasik (diskuse | příspěvky)
506 editací
trochu uklizeno
Řádek 13: Řádek 13:
|pořadí2 = 7.
|pořadí2 = 7.
|úřad2 = [[Křesťanskodemokratická unie|předsedkyně CDU]]
|úřad2 = [[Křesťanskodemokratická unie|předsedkyně CDU]]
|od2 = [[10. duben|10. dubna]] [[2000]]
|od2 = 10. dubna 2000
|do2 =
|do2 =
|předchůdce2 = [[Wolfgang Schäuble]]
|předchůdce2 = [[Wolfgang Schäuble]]
Řádek 20: Řádek 20:
|úřad3 = Ministryně životního prostředí
|úřad3 = Ministryně životního prostředí
|kancléř3 = [[Helmut Kohl]]
|kancléř3 = [[Helmut Kohl]]
|od3 = [[17. listopad]]u [[1994]]
|od3 = 17. listopadu 1994
|do3 =[[24. říjen|24. října]] [[1998]]
|do3 = 24. října 1998
|předchůdce3 = [[Klaus Töpfer]]
|předchůdce3 = [[Klaus Töpfer]]
|nástupce3 = [[Jürgen Trittin]]
|nástupce3 = [[Jürgen Trittin]]
|pořadí4 =
|pořadí4 =
|úřad4 = Ministryně žen a mládeže
|úřad4 = Ministryně pro ženy a mládež
|od4 = [[18. leden|18. ledna]] [[1991]]
|od4 = 18. ledna 1991
|do4 =[[17. listopad]]u [[1994]]
|do4 = 17. listopadu 1994
|kancléř4 = [[Helmut Kohl]]
|kancléř4 = [[Helmut Kohl]]
|předchůdce4 = [[Ursula Lehrová]]
|předchůdce4 = [[Ursula Lehrová]]
Řádek 34: Řádek 34:
|úřad5 = Poslankyně [[Německý spolkový sněm|Spolkového sněmu]]
|úřad5 = Poslankyně [[Německý spolkový sněm|Spolkového sněmu]]
|prezident5 =
|prezident5 =
|od5 = [[2. prosinec|2. prosince]] [[1990]]
|od5 = 2. prosince 1990
|do5 =
|do5 =
|předchůdce5 = ''nově vzniklý obvod''
|předchůdce5 = ''nově vzniklý obvod''
Řádek 77: Řádek 77:
| url = http://www.zeit.de/politik/deutschland/2014-07/angela-merkel-zum-60-geburtstag
| url = http://www.zeit.de/politik/deutschland/2014-07/angela-merkel-zum-60-geburtstag
| issn =
| issn =
}}</ref> (*&nbsp;[[17. červenec|17.&nbsp;července]] [[1954]] [[Hamburk]]) je [[Německo|německá]] [[Křesťanskodemokratická unie|křesťanskodemokratická]] [[politik|politička]] a&nbsp;současná [[Německý kancléř|kancléřka]] [[Německo|Spolkové republiky Německo]], první žena v&nbsp;tomto úřadu.<ref>{{cite web|url= http://www.bundeskanzlerin.de/Webs/BK/En/Angela-Merkel/angela-merkel.html|title=Curriculum vitae: Angela Merkel| publisher=German Federal Press and Information Office|accessdate=21 February 2012|quote=Since 2000 Chairwoman of the Christian Democratic Union . . .}}</ref> [[První vláda Angely Merkelové|První vládu]] tzv. [[koalice|velké koalice]] [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]/[[Křesťansko-sociální unie Bavorska|CSU]] a&nbsp;[[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] vedla od [[22. listopad]]u [[2005]] do [[28. říjen|28.&nbsp;října]] [[2009]], kdy byla podruhé jmenována kancléřkou [[Druhá vláda Angely Merkelové|tzv. „černo-žluté“ vlády]] koaličních subjektů [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]/[[Křesťansko-sociální unie Bavorska|CSU]] a&nbsp;[[Svobodná demokratická strana|Freie Demokratische Partei]].<ref name="BBCnewterm2">{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8329490.stm|title=Germany's Merkel begins new term|accessdate=1 November 2009|date=28 October 2009|publisher=BBC|archiveurl= https://web.archive.org/web/20091031061627/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8329490.stm|archivedate=31 October 2009}}</ref> V září 2013 vyhrála jako volební lídryně CDU/CSU třetí [[Německé federální volby 2013|parlamentní volby]] se ziskem 41,5 % platných hlasů, po nichž začala vyjednávat o&nbsp;nové koalici, když se stávající koaliční partner FDP nedostal do Bundestagu.<ref name="cwn">{{cite web|title=German Chancellor Angela Merkel makes a hat-trick win in 2013 Elections|url=http://www.classworld.us/german-chancellor-angela-merkel-makes-a-hat-trick-win-in-2013-elections/|accessdate=23 September 2013}}</ref> Dne [[17. prosinec|17. prosince]] pak byla potřetí zvolena kancléřkou a stejného dne proběhlo jmenování [[Třetí vláda Angely Merkelové|její třetí vlády]], podruhé utvořené se zástupci koaličního partnera SPD.<ref name="ihned">{{Citace elektronického periodika
}}</ref> (*&nbsp;[[17. červenec|17.&nbsp;července]] [[1954]], [[Hamburk]]) je německá [[Křesťanskodemokratická unie|křesťanskodemokratická]] [[politik|politička]] a&nbsp;současná [[Německý kancléř|kancléřka]] [[Německo|Spolkové republiky Německo]], první žena v&nbsp;tomto úřadu. [[První vláda Angely Merkelové|První vládu]] takzvané [[velká koalice|velké koalice]] [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]/[[Křesťansko-sociální unie Bavorska|CSU]] a&nbsp;[[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] vedla od 22. listopadu 2005 do 28.&nbsp;října 2009, kdy byla podruhé jmenována kancléřkou [[Druhá vláda Angely Merkelové|černo-žluté vlády]] koalice [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]/[[Křesťansko-sociální unie Bavorska|CSU]] a&nbsp;[[Svobodná demokratická strana|FDP]].<ref name="BBCnewterm2">{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8329490.stm|title=Germany's Merkel begins new term|accessdate=1 November 2009|date=28 October 2009|publisher=BBC|archiveurl= https://web.archive.org/web/20091031061627/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8329490.stm|archivedate=31 October 2009}}</ref> V září 2013 vyhrála jako volební lídryně CDU/CSU třetí [[Německé federální volby 2013|parlamentní volby]] se ziskem 41,5 % platných hlasů, po nichž začala vyjednávat o&nbsp;nové koalici, když se stávající koaliční partner FDP nedostal do Bundestagu.<ref name="cwn">{{cite web|title=German Chancellor Angela Merkel makes a hat-trick win in 2013 Elections|url=http://www.classworld.us/german-chancellor-angela-merkel-makes-a-hat-trick-win-in-2013-elections/|accessdate=23 September 2013}}</ref> 17. prosince pak byla potřetí zvolena kancléřkou a stejného dne proběhlo jmenování [[Třetí vláda Angely Merkelové|její třetí vlády]], podruhé utvořené se sociálně demokratickou SPD.<ref name="ihned">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lavička
| příjmení = Lavička
| jméno = Václav
| jméno = Václav
Řádek 86: Řádek 86:
| url = http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-61457790-merkelova-potreti-kanclerka-historie-konrad-adenauer-kohl-helmut?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed}}</ref>
| url = http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-61457790-merkelova-potreti-kanclerka-historie-konrad-adenauer-kohl-helmut?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed}}</ref>


⚫
Po [[znovusjednocení Německa]] se v prosinci 1990 stala poslankyní [[Německý spolkový sněm|Spolkového sněmu]] za volební obvod [[Severní Přední Pomořansko]], [[Rujána]] a [[Stralsund]] ve spolkové zemi [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]]. Od roku 2000 zastává funkci předsedkyně [[Křesťanskodemokratická unie|Křesťanskodemokratické unie]].
Pro Německo neobvyklá velká koalice vzniklá v roce 2005 byla následkem výsledků [[Německé federální volby 2005|předčasných parlamentních voleb]] uskutečněných v&nbsp;září. Ty vyvolal kancléř [[Gerhard Schröder]] žádostí o&nbsp;vyslovení nedůvěry v Bundestagu, když jeho strana [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] neuspěla v květnových volbách 2005 do zemského sněmu [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severního Porýní-Vestfálska]].


⚫
První manželství s fyzikem [[Ulrich Merkel|Ulrichem Merkelem]] trvalo od 1977 do 1982. Podruhé je vdaná za berlínského profesora chemie [[Joachim Sauer|Joachima Sauera]].
⚫
Po [[Znovusjednocení Německa|německém znovusjednocení]] se v prosinci 1990 stala poslankyní [[Německý spolkový sněm|Spolkového sněmu]] za [[volební obvod|okrsek]] [[Severní Přední Pomořansko]], [[Rujána]] a město [[Stralsund]], ve spolkové zemi [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]]. Od roku 2000 zastává funkci předsedkyně [[Křesťanskodemokratická unie|Křesťanskodemokratické unie]].


⚫
Jako kancléřka bývá označována jako faktická lídryně [[Evropská unie|Evropské unie]],<ref>{{cite news|last=Balasubramanyam|first=Ranjitha|title=All Eyes on Berlin|url=http://www.foreignpolicyjournal.com/2013/09/16/all-eyes-on-berlin/|accessdate=23 September 2013|newspaper=Foreign Policy|date=16 September 2013}}</ref><ref>{{cite news|last=Gayle|first=Damien|title=50 Shades of Angela Merkel: German Chancellor's outfits recreated as Pantone colour chart (but none of them are very sexy)|url=http://www.dailymail.co.uk/news/article-2175734/The-shades-Angela-Merkel-Graphic-designer-takes-50-pictures-German-Chancellor-stepping-world-stage-uses-recreate-famous-Pantone-colour-chart.html|accessdate=23 September 2013|newspaper=Daily Mail|date=18 July 2012}}</ref><ref>{{cite news|last=Francis|first=David|title="Mama" Merkel May Win Germany, But Not the Euro Zone|url=http://www.thefiscaltimes.com/Articles/2013/09/22/Mama-Merkel-May-Win-Germany-Not-Eurozone|accessdate=22 September 2013|newspaper=The Fiscal Times|date=22 September 2013}}</ref><ref>{{cite news|last=Wagele|first=Elizabeth|title=What Personality Type is Angela Merkel?|url=http://www.psychologytoday.com/blog/the-career-within-you/201207/what-personality-type-is-angela-merkel|accessdate=23 September 2013|newspaper=Psychology Today|date=16 July 2012|authorlink=Elizabeth Wagele}}</ref> a&nbsp;časopis [[Forbes]] ji opakovaně označil za nejmocnější ženu světa. V&nbsp;roce 2012 kancléřku také hodnotil jako druhého nejmocnějšího člověka planety, což znamenalo historicky nejvyšší postavení ženy.<ref>{{cite news|url=http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/germany/8720698/Angela-Merkel-worlds-most-powerful-woman.html|location=London|work=The Daily Telegraph|title=Angela Merkel 'world's most powerful woman'|date=24 August 2011}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.forbes.com/profile/angela-merkel/|title=Profile Angela Merkel|newspaper=Forbes|date=18 April 2012|accessdate=11 September 2012}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
První manželství s fyzikem [[Ulrich Merkel|Ulrichem Merkelem]] trvalo mezi lety 1977–1982. Podruhé je vdaná za [[berlín]]ského profesora chemie [[Joachim Sauer|Joachima Sauera]].

⚫
Ve spojitosti s&nbsp;úřadem kancléřky bývá označována jako [[de facto|faktický]] lídr [[Evropská unie|Evropské unie]],<ref>{{cite news|last=Balasubramanyam|first=Ranjitha|title=All Eyes on Berlin|url=http://www.foreignpolicyjournal.com/2013/09/16/all-eyes-on-berlin/|accessdate=23 September 2013|newspaper=Foreign Policy|date=16 September 2013}}</ref><ref>{{cite news|last=Gayle|first=Damien|title=50 Shades of Angela Merkel: German Chancellor's outfits recreated as Pantone colour chart (but none of them are very sexy)|url=http://www.dailymail.co.uk/news/article-2175734/The-shades-Angela-Merkel-Graphic-designer-takes-50-pictures-German-Chancellor-stepping-world-stage-uses-recreate-famous-Pantone-colour-chart.html|accessdate=23 September 2013|newspaper=Daily Mail|date=18 July 2012}}</ref><ref>{{cite news|last=Francis|first=David|title="Mama" Merkel May Win Germany, But Not the Euro Zone|url=http://www.thefiscaltimes.com/Articles/2013/09/22/Mama-Merkel-May-Win-Germany-Not-Eurozone|accessdate=22 September 2013|newspaper=The Fiscal Times|date=22 September 2013}}</ref><ref>{{cite news|last=Wagele|first=Elizabeth|title=What Personality Type is Angela Merkel?|url=http://www.psychologytoday.com/blog/the-career-within-you/201207/what-personality-type-is-angela-merkel|accessdate=23 September 2013|newspaper=Psychology Today|date=16 July 2012|authorlink=Elizabeth Wagele}}</ref> a&nbsp;časopis ''[[Forbes]]'' ji opakovaně označil za nejmocnější ženu světa. V&nbsp;roce 2012 kancléřku také hodnotil jako druhého nejmocnějšího člověka planety, což znamenalo historicky nejvyšší postavení ženy.<ref>{{cite news|url=http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/germany/8720698/Angela-Merkel-worlds-most-powerful-woman.html|location=London|work=The Daily Telegraph|title=Angela Merkel 'world's most powerful woman'|date=24 August 2011}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.forbes.com/profile/angela-merkel/|title=Profile Angela Merkel|newspaper=Forbes|date=18 April 2012|accessdate=11 September 2012}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Jan Šícha
| autor = Jan Šícha
| titul =
| titul =
Řádek 112: Řádek 110:
| url = http://zpravy.ihned.cz/c1-59930290-treti-triumf-v-rade-nejmocnejsi-zenou-sveta-je-opet-angela-merkelova
| url = http://zpravy.ihned.cz/c1-59930290-treti-triumf-v-rade-nejmocnejsi-zenou-sveta-je-opet-angela-merkelova
| issn =
| issn =
}}</ref> Magazín ''[[Time]]'' ji v&nbsp;roce 2015 vyhlásil ''[[Osobnost roku časopisu Time|Osobností roku]]''.
}}</ref> Magazín [[Time]] ji v&nbsp;roce 2015 vyhlásil [[Osobnost roku časopisu Time|Osobností roku]].


== Životopis ==
== Životopis ==
Angela Merkelová má [[Polsko|polské]] kořeny. Její děd Ludwig Kazmierczak (1896–1959) se narodil v [[Poznaň|Poznani]] jako nemanželský syn Anny Kazmierczakové a Ludwika Wojciechowského. Anna Kazmierczaková se později provdala za Ludwika Rychlického. Ludwig Kazmierczak se cítil být Němcem a odešel do Berlína. Ve 30. letech 20. století přijal jméno Kasner.
Angela Merkelová má polské kořeny. Její děd Ludwig Kazmierczak (1896–1959) se narodil v [[Poznaň|Poznani]] jako nemanželský syn Anny Kazmierczakové a Ludwika Wojciechowského. Anna Kazmierczaková se později provdala za Ludwika Rychlického. Ludwig Kazmierczak se cítil být Němcem a odešel do Berlína. Ve 30. letech 20. století přijal jméno Kasner.
<ref>{{Citace elektronického periodika
<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Luboš Palata
| autor = Luboš Palata
Řádek 128: Řádek 126:
}}</ref>
}}</ref>


Narodila se v červenci 1954 v tehdejším [[Západní Německo|Západním Německu]], v [[přístav]]ním, tzv. [[Hanza|hansovním]] městě Hamburku, jako '''Angela Dorothea Kasnerová''', dcera [[luteránství|luteránského]] [[pastor]]a Horsta Kasnera (1926-2011) a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové (roz. Jentzsch, 1928 v Gdaňsku). Na podzim [[1954]] se rodina přestěhovala do [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR), do [[Quitzow]]a u [[Perleberg]]u, kde její otec nastoupil na nové místo pastora.
Narodila se v červenci 1954 v tehdejším [[Západní Německo|Západním Německu]] v Hamburku, jako ''Angela Dorothea Kasnerová'', dcera [[luteránství|luteránského]] [[pastor]]a Horsta Kasnera (1926-2011) a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové (rozené Jentzsch, 1928 v Gdaňsku). Na podzim 1954 se rodina přestěhovala do [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]], do [[Quitzow]]a u [[Perleberg]]u, kde její otec nastoupil na nové místo pastora.


Od roku [[1957]] vyrůstala s dvěma mladšími sourozenci Marcusem (*1957) a Irene (*1964) v [[Templin]]u v okrese [[Uckermark (okres)|Uckermark]]. Od roku [[1961]] studovala Vyšší polytechnickou školu ([[Polytechnische Oberschule]]) a začátkem sedmdesátých let vstoupila do [[Freie Deutsche Jugend|FDJ]] (východoněmecká obdoba SSM - Socialistického svazu mládeže).
Od roku 1957 vyrůstala s dvěma mladšími sourozenci Marcusem (*1957) a Irene (*1964) v [[Templin]]u v okrese [[Uckermark (okres)|Uckermark]]. Od roku 1961 studovala Vyšší polytechnickou školu ([[Polytechnische Oberschule]]) a začátkem sedmdesátých let vstoupila do svazu mládeže [[Freie Deutsche Jugend|FDJ]].


[[Soubor:12-03-06-cebit-eroeffnung-angela-merkel-21.jpg|thumb|vlevo|upright|Angela Merkelová na veletrhu [[CeBIT]] 6. března 2012]]Po maturitě na výbornou, kde se projevilo její nadprůměrné nadání pro matematiku a&nbsp;cizí jazyky, studovala od roku [[1973]] fyziku na [[Lipská univerzita|Univerzitě v&nbsp;Lipsku]].
[[Soubor:12-03-06-cebit-eroeffnung-angela-merkel-21.jpg|thumb|vlevo|upright|Angela Merkelová na veletrhu [[CeBIT]] 6. března 2012]]
Po maturitě na výbornou, kde se projevilo její nadprůměrné nadání pro matematiku a&nbsp;cizí jazyky, studovala od roku 1973 fyziku na [[Lipská univerzita|Univerzitě v&nbsp;Lipsku]].


Odmítla spolupráci se [[Stasi]], která jí byla – i díky smířlivému postoji jejího otce k režimu – „nabídnuta“ po získání univerzitního diplomu v&nbsp;roce [[1978]]. V jejích aktech Stasi je zaznamenán její kritický postoj vůči NDR a&nbsp;[[komunismus|komunismu]] a&nbsp;souhlas s&nbsp;činností polského opozičního odborového hnutí [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]].
Odmítla spolupráci se [[Stasi]], která jí byla – i díky smířlivému postoji jejího otce k režimu – „nabídnuta“ po získání univerzitního diplomu v&nbsp;roce 1978. V její složce vedené Stasi je zaznamenán její kritický postoj vůči komunistickému řežimu a&nbsp;souhlas s&nbsp;činností polského opozičního odborového hnutí [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]].


Doktorát fyziky získala [[1986]] u prof. [[Lutz Zülicke|Lutze Zülickeho]] prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých [[Uhlovodíky|uhlovodíků]].
Doktorát fyziky získala 1986 u prof. [[Lutz Zülicke|Lutze Zülickeho]] prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých [[Uhlovodíky|uhlovodíků]].


Od roku [[1978]] do [[1990]] pracovala jako vědecká spolupracovnice na Institutu fyzikální chemie [[Akademie věd NDR]] v&nbsp;[[Berlín]]ě v&nbsp;oboru kvantové chemie. Zde byla členkou krajského vedení FDJ a&nbsp;stala se sekretářkou této organizace pro agitaci a&nbsp;[[propaganda|propagandu]] na Akademii. Nikdy ovšem nebyla členkou žádné ze stran politického bloku vedeného stranou [[komunismus|komunistického]] typu [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]].
Od roku 1978 do 1990 pracovala jako vědecká spolupracovnice na Institutu fyzikální chemie [[Akademie věd NDR]] v&nbsp;[[Berlín]]ě v&nbsp;oboru kvantové chemie. Zde byla členkou krajského vedení FDJ a&nbsp;stala se sekretářkou této organizace pro agitaci a&nbsp;[[propaganda|propagandu]] na Akademii. Nikdy ovšem nebyla členkou žádné ze stran politického bloku vedeného [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]].


Hovoří plynně [[angličtina|anglicky]] a dobře [[ruština|rusky]].
Hovoří plynně anglicky a dobře rusky.


== Politika ==
== Politika ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1990-0803-017, Lothar de Maiziere und Angela Merkel.jpg|thumb|Merkelová a [[Lothar de Maizière]] v době sjednocení Německa v srpnu 1990]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1990-0803-017, Lothar de Maiziere und Angela Merkel.jpg|thumb|Merkelová a [[Lothar de Maizière]] v době sjednocení Německa v srpnu 1990]]
V [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]] se nepodílela na činnosti žádné opoziční skupiny. Během převratu koncem roku [[1989]] vstoupila do nově vzniklé strany [[Demokratischer Aufbruch]] (DA) a později se stala její tiskovou mluvčí.
V [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]] se nepodílela na činnosti žádné opoziční skupiny. Během převratu koncem roku 1989 vstoupila do nově vzniklé strany [[Demokratischer Aufbruch]] (DA) a později se stala její tiskovou mluvčí.


Po volbách do [[lidová sněmovna NDR|lidové sněmovny NDR]] (''Volkskammer'') v roce [[1990]] se stala druhou mluvčí poslední vlády NDR premiéra [[Lothar de Maizière|Lothara de Maizièra]].
Po volbách do [[lidová sněmovna NDR|lidové sněmovny NDR]] (''Volkskammer'') v roce 1990 se stala druhou mluvčí poslední vlády NDR premiéra [[Lothar de Maizière|Lothara de Maizièra]].


V srpnu [[1990]] po fúzi DA a [[CDU (NDR)|východoněmecké CDU]] se, jako ostatní, stala automaticky členkou celospolkové CDU. Na podzim téhož roku byla zvolena v přímém mandátu do [[Německý spolkový sněm|spolkového sněmu]] ''(Bundestag)''. Ve vládě [[Helmut Kohl|Helmuta Kohla]] se v lednu [[1991]] stala spolkovou ministryní pro ženy a mládež. V prosinci téhož roku byla zvolena místopředsedkyní celospolkové CDU.
V srpnu 1990 po fúzi DA a [[CDU (NDR)|východoněmecké CDU]] se stala automaticky členkou celospolkové CDU. Na podzim téhož roku byla zvolena v přímém mandátu do [[Německý spolkový sněm|Spolkového sněmu]] ''(Bundestag)''. Ve vládě [[Helmut Kohl|Helmuta Kohla]] se v lednu 1991 stala spolkovou ministryní pro ženy a mládež. V prosinci téhož roku byla zvolena místopředsedkyní celospolkové CDU.


Mimo to byla od [[1993]] do [[2000]] zemskou předsedkyní CDU v [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]].
Mimo to byla od 1993 do 2000 zemskou předsedkyní CDU v [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]].


V listopadu [[1994]] se stala po [[Klaus Töpfer|Klausu Töpferovi]] [[Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů|spolkovou ministryní ochrany prostředí, přírody a bezpečnosti atomových reaktorů]]. Po volbách [[1998]], které CDU prohrála, přešel tento úřad na [[Jürgen Trittin|Jürgena Trittina]] z koalice Zelených ([[Svaz 90/Zelení]]).
Od 1994 do 1998 byla po [[Klaus Töpfer|Klausu Töpferovi]] [[Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů|spolkovou ministryní ochrany prostředí, přírody a bezpečnosti atomových reaktorů]].


V listopadu [[1998]] byla na návrh nového spolkového předsedy [[Wolfgang Schäuble|Wolfganga Schäubleho]] zvolena generální tajemnicí CDU. V této funkci setrvala do dubna [[2000]].
V listopadu 1998 byla na návrh nového spolkového předsedy [[Wolfgang Schäuble|Wolfganga Schäubleho]] zvolena generální tajemnicí CDU. V této funkci setrvala do dubna 2000.


[[Soubor:Angela_Merkel_%26_GWBush_2007Jan04.jpg|left|thumb|Angela Merkelová a [[George W. Bush]] v roce 2007]]Během tehdy propuklé aféry kolem darů straně CDU se Angela Merkelová odvrátila od svého dosavadního podporovatele, spolkového kancléře [[Helmut Kohl|Helmuta Kohla]], který nakonec z tohoto úřadu i jako předseda CDU odstoupil. Vyzvala CDU k novému začátku bez dosavadního předsedy. Odmítla ale později, na podzim [[2001]], už jako předsedkyně strany, proti Kohlovi právně postupovat. Do aféry byl údajně zapleten i Kohlův následovník jako předseda strany [[Wolfgang Schäuble]], který nakonec z této funkce dobrovolně odstoupil.
[[Soubor:Angela_Merkel_%26_GWBush_2007Jan04.jpg|left|thumb|Angela Merkelová a [[George W. Bush]] v roce 2007]]
Během tehdy propuklé aféry kolem darů straně CDU se Angela Merkelová odvrátila od svého dosavadního podporovatele, spolkového kancléře [[Helmut Kohl|Helmuta Kohla]], který nakonec z tohoto úřadu i jako předseda CDU odstoupil. Vyzvala CDU k novému začátku bez dosavadního předsedy. Odmítla ale později, na podzim 2001, už jako předsedkyně strany, proti Kohlovi právně postupovat. Do aféry byl údajně zapleten i Kohlův následovník jako předseda strany [[Wolfgang Schäuble]], který nakonec z této funkce dobrovolně odstoupil.


Svým postojem si získala sympatie členů CDU, kteří ji na prvních pěti regionálních konferencích bouřlivě oslavovali. Přes „tlačenici“ mnohých zájemců byla nakonec kandidována vedením strany a v dubnu [[2000]] v [[Essen]]u zvolena téměř 96 % hlasy jako nástupkyně Wolfganga Schäubleho za spolkovou předsedkyni CDU. V prosinci [[2004]] v [[Düsseldorf]]u byla na další období v této funkci potvrzena, ale již jen „pouhými“ 88,4 %.
Svým postojem si získala sympatie členů CDU, kteří ji na prvních pěti regionálních konferencích bouřlivě oslavovali. Přes „tlačenici“ mnohých zájemců byla nakonec kandidována vedením strany a v dubnu 2000 v [[Essen]]u zvolena téměř 96 % hlasy jako nástupkyně Wolfganga Schäubleho za spolkovou předsedkyni CDU. V prosinci 2004 v [[Düsseldorf]]u byla na další období v této funkci potvrzena, ale již jen „pouhými“ 88,4 %.


[[Moc]]enskou pozici si upevnila po volbách [[2002]] zvolením za předsedkyni spolkové frakce CDU/CSU, tedy za vedoucí opozice ve spolkovém sněmu jako následovnice [[Friedrich Merz|Friedricha Merze]]. Předtím se ale musela vzdát kandidatury na spolkovou kancléřku ve prospěch [[Bavorsko|bavorského]] premiéra [[Edmund Stoiber|Edmunda Stoibera]].
Mocenskou pozici si upevnila po volbách 2002 zvolením za předsedkyni spolkové frakce CDU/CSU, tedy za vedoucí opozice ve spolkovém sněmu jako následovnice [[Friedrich Merz|Friedricha Merze]]. Předtím se ale musela vzdát kandidatury na spolkovou kancléřku ve prospěch [[Bavorsko|bavorského]] premiéra [[Edmund Stoiber|Edmunda Stoibera]].


Začátkem [[2004]] prosadila [[Horst Köhler|Horsta Köhlera]] jako kandidáta CDU/CSU a [[Svobodná demokratická strana|FDP]] na úřad spolkového prezidenta, který byl spolkovým shromážděním také zvolen.
Začátkem 2004 prosadila [[Horst Köhler|Horsta Köhlera]] jako kandidáta CDU/CSU a [[Svobodná demokratická strana|FDP]] na úřad spolkového prezidenta, který byl spolkovým shromážděním také zvolen.
[[File:Vladimir Putin 8 March 2008-3.jpg|thumb|right|Merkelová a ruský prezident [[Vladimir Putin]] 8. března 2008]]
[[File:Vladimir Putin 8 March 2008-3.jpg|thumb|right|Merkelová a ruský prezident [[Vladimir Putin]], 2008]]
V květnu [[2005]] byla Angela Merkelová nominována za kandidátku CDU/CSU na úřad spolkového kancléře v předčasných volbách do Spolkového sněmu ([[Německý spolkový sněm|Deutscher Bundestag]]) v září téhož roku.
V květnu 2005 byla Angela Merkelová nominována za kandidátku CDU/CSU na úřad spolkového kancléře v předčasných volbách do Spolkového sněmu v září téhož roku.

Při jednom z neformálních setkání s francouzským prezidentem [[Jacques Chirac|Jacquesem Chiracem]] prohlásila, že zvláštní silné vztahy mezi [[Francie|Francií]] a [[Německo|Německem]] budou po jejím zvolení za kancléřku i nadále důležité, ale nemohou „jít na účet“ ostatních zemí (mezi nimi také [[Polsko|Polska]] a [[Spojené království|Velké Británie]]). Co se týče vztahu [[Evropská unie|EU]] ke [[Spojené státy americké|Spojeným státům]], vidí ji jako „kompetentního, ne kompetitivního“ partnera USA.


Angela Merkelová jako kancléřka ekonomicky nejsilnějšího státu EU byla velmi angažovaná při snahách o vyřešení krize vzniklé kvůli velkému zadlužení některých členských států Eurozóny. V červnu 2011 jí bylo prezidentem USA Barackem Obamou uděleno nejvyšší americké civilní vyznamenání [[Prezidentská medaile svobody]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Angela Merkelová jako kancléřka ekonomicky nejsilnějšího státu EU byla velmi angažovaná při snahách o vyřešení krize vzniklé kvůli velkému zadlužení některých členských států Eurozóny. V červnu 2011 jí bylo prezidentem USA Barackem Obamou uděleno nejvyšší americké civilní vyznamenání [[Prezidentská medaile svobody]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 174: Řádek 172:
| datum vydání = 2011-06-08
| datum vydání = 2011-06-08
| datum přístupu = 2011-6-8
| datum přístupu = 2011-6-8
}}</ref>
⚫
}}</ref> V roce 2013 vyšlo najevo, že americká [[NSA]] odposlouchávala mobilní telefon Angely Merkelové.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/nsa-odposlouchavala-mekelovou-deset-let-fdh-/zahranicni.aspx?c=A131027_115839_zahranicni_dam NSA odposlouchávala Merkelovou deset let, vyplývá z tajného dokumentu]". iDNES. 27. října 2013</ref>

⚫
V roce 2013 vyšlo najevo, že americká [[NSA]] odposlouchávala její mobilní telefon.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/nsa-odposlouchavala-mekelovou-deset-let-fdh-/zahranicni.aspx?c=A131027_115839_zahranicni_dam NSA odposlouchávala Merkelovou deset let, vyplývá z tajného dokumentu]". iDNES. 27. října 2013</ref>


Merkelová v roce 2014 podpořila sankce proti Rusku. V únoru 2015 Merkelová pomohla dojednat [[Druhá minská dohoda|mírovou dohodu z Minsku]], která měla zastavit válku na východní Ukrajině. V březnu 2015 lidé z okruhu Angely Merkelové kritizovali vrchního velitele sil [[NATO]] v Evropě amerického generála Breedlova, protože opakovaně uváděl nepravdivá nebo přehnaná tvrzení o přítomnosti ruských vojsk na Ukrajině a podkopával tak mírové dohody z Minsku.<ref>{{cite web|url=http://www.spiegel.de/international/world/germany-concerned-about-aggressive-nato-stance-on-ukraine-a-1022193.html|title=Breedlove's Bellicosity: Berlin Alarmed by Aggressive NATO Stance on Ukraine|work=[[Der Spiegel]]|date=6. března 2015}}</ref>
V roce 2014 podpořila sankce proti Rusku. V únoru 2015 pomohla dojednat [[Druhá minská dohoda|mírovou dohodu z Minsku]], která měla zastavit válku na východní Ukrajině.


Během [[Evropská migrační krize|Evropské migrační krize]] čelí ostré kritice za otevřený přístup k přijímání imigrantů (tzv. [[Willkommenskultur|Willkommenskultur]]).<ref>http://www.lidovky.cz/nemecka-policie-je-v-pohotovosti-zeme-o-vikendu-ocekava-prichod-40-tisic-uprchliku-ggm-/zpravy-svet.aspx?c=A150911_193751_ln_zahranici_ele</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
Během [[Evropská migrační krize|Evropské migrační krize]] čelí ostré kritice za otevřený přístup k přijímání imigrantů (takzvanou [[Willkommenskultur|Willkommenskultur]]).<ref>http://www.lidovky.cz/nemecka-policie-je-v-pohotovosti-zeme-o-vikendu-ocekava-prichod-40-tisic-uprchliku-ggm-/zpravy-svet.aspx?c=A150911_193751_ln_zahranici_ele</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rakouským slovem roku je "kultura vítání".
| titul = Rakouským slovem roku je "kultura vítání".
| periodikum = [[eurozpravy.cz]]
| periodikum = [[eurozpravy.cz]]
Řádek 220: Řádek 220:
| datum přístupu = 2016-01-24
| datum přístupu = 2016-01-24
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/uprchliky-jste-pozvala-tepe-bavorsky-premier-merkelovou_356654.html
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/uprchliky-jste-pozvala-tepe-bavorsky-premier-merkelovou_356654.html
}}</ref> 22. ledna 2015 kvůli rozhodnutí Merkelové přestat chránit hranice Německa a vpustit do země nekontrolovaný příliv lidí, podala skupina šesti právníků u Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe ústavní stížnost. „Kancléř nesmí činit rozhodnutí mimo rámec zákona, který určují voliči prostřednictvím Parlamentu,“ uvedl [[Clemens Antweiler]], autor stížnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> 22. ledna 2015 kvůli rozhodnutí Merkelové přestat chránit hranice Německa a vpustit do země nekontrolovaný příliv lidí, podala skupina šesti právníků u Spolkového ústavního soudu ústavní stížnost. „Kancléř nesmí činit rozhodnutí mimo rámec zákona, který určují voliči prostřednictvím Parlamentu,“ uvedl [[Clemens Antweiler]], autor stížnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Asylbewerber: Bundesregierung hält Zurückweisung an der Grenze für zulässig
| titul = Asylbewerber: Bundesregierung hält Zurückweisung an der Grenze für zulässig
| periodikum = [[spiegel.de]]
| periodikum = [[spiegel.de]]

Verze z 30. 1. 2016, 23:41

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Šablona:Infobox Politik Angela Merkelová, celým jménem Angela Dorothea Merkel[1][2] (* 17. července 1954, Hamburk) je německá křesťanskodemokratická politička a současná kancléřka Spolkové republiky Německo, první žena v tomto úřadu. První vládu takzvané velké koalice CDU/CSU a SPD vedla od 22. listopadu 2005 do 28. října 2009, kdy byla podruhé jmenována kancléřkou černo-žluté vlády koalice CDU/CSU a FDP.[3] V září 2013 vyhrála jako volební lídryně CDU/CSU třetí parlamentní volby se ziskem 41,5 % platných hlasů, po nichž začala vyjednávat o nové koalici, když se stávající koaliční partner FDP nedostal do Bundestagu.[4] 17. prosince pak byla potřetí zvolena kancléřkou a stejného dne proběhlo jmenování její třetí vlády, podruhé utvořené se sociálně demokratickou SPD.[5]

Po znovusjednocení Německa se v prosinci 1990 stala poslankyní Spolkového sněmu za volební obvod Severní Přední Pomořansko, Rujána a Stralsund ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Od roku 2000 zastává funkci předsedkyně Křesťanskodemokratické unie.

První manželství s fyzikem Ulrichem Merkelem trvalo od 1977 do 1982. Podruhé je vdaná za berlínského profesora chemie Joachima Sauera.

Jako kancléřka bývá označována jako faktická lídryně Evropské unie,[6][7][8][9] a časopis Forbes ji opakovaně označil za nejmocnější ženu světa. V roce 2012 kancléřku také hodnotil jako druhého nejmocnějšího člověka planety, což znamenalo historicky nejvyšší postavení ženy.[10][11][12][13] Magazín Time ji v roce 2015 vyhlásil Osobností roku.

Životopis

Angela Merkelová má polské kořeny. Její děd Ludwig Kazmierczak (1896–1959) se narodil v Poznani jako nemanželský syn Anny Kazmierczakové a Ludwika Wojciechowského. Anna Kazmierczaková se později provdala za Ludwika Rychlického. Ludwig Kazmierczak se cítil být Němcem a odešel do Berlína. Ve 30. letech 20. století přijal jméno Kasner. [14]

Narodila se v červenci 1954 v tehdejším Západním Německu v Hamburku, jako Angela Dorothea Kasnerová, dcera luteránského pastora Horsta Kasnera (1926-2011) a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové (rozené Jentzsch, 1928 v Gdaňsku). Na podzim 1954 se rodina přestěhovala do Německé demokratické republiky, do Quitzowa u Perlebergu, kde její otec nastoupil na nové místo pastora.

Od roku 1957 vyrůstala s dvěma mladšími sourozenci Marcusem (*1957) a Irene (*1964) v Templinu v okrese Uckermark. Od roku 1961 studovala Vyšší polytechnickou školu (Polytechnische Oberschule) a začátkem sedmdesátých let vstoupila do svazu mládeže FDJ.

Angela Merkelová na veletrhu CeBIT 6. března 2012

Po maturitě na výbornou, kde se projevilo její nadprůměrné nadání pro matematiku a cizí jazyky, studovala od roku 1973 fyziku na Univerzitě v Lipsku.

Odmítla spolupráci se Stasi, která jí byla – i díky smířlivému postoji jejího otce k režimu – „nabídnuta“ po získání univerzitního diplomu v roce 1978. V její složce vedené Stasi je zaznamenán její kritický postoj vůči komunistickému řežimu a souhlas s činností polského opozičního odborového hnutí Solidarita.

Doktorát fyziky získala 1986 u prof. Lutze Zülickeho prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků.

Od roku 1978 do 1990 pracovala jako vědecká spolupracovnice na Institutu fyzikální chemie Akademie věd NDR v Berlíně v oboru kvantové chemie. Zde byla členkou krajského vedení FDJ a stala se sekretářkou této organizace pro agitaci a propagandu na Akademii. Nikdy ovšem nebyla členkou žádné ze stran politického bloku vedeného SED.

Hovoří plynně anglicky a dobře rusky.

Politika

Merkelová a Lothar de Maizière v době sjednocení Německa v srpnu 1990

V Německé demokratické republice se nepodílela na činnosti žádné opoziční skupiny. Během převratu koncem roku 1989 vstoupila do nově vzniklé strany Demokratischer Aufbruch (DA) a později se stala její tiskovou mluvčí.

Po volbách do lidové sněmovny NDR (Volkskammer) v roce 1990 se stala druhou mluvčí poslední vlády NDR premiéra Lothara de Maizièra.

V srpnu 1990 po fúzi DA a východoněmecké CDU se stala automaticky členkou celospolkové CDU. Na podzim téhož roku byla zvolena v přímém mandátu do Spolkového sněmu (Bundestag). Ve vládě Helmuta Kohla se v lednu 1991 stala spolkovou ministryní pro ženy a mládež. V prosinci téhož roku byla zvolena místopředsedkyní celospolkové CDU.

Mimo to byla od 1993 do 2000 zemskou předsedkyní CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Od 1994 do 1998 byla po Klausu Töpferovi spolkovou ministryní ochrany prostředí, přírody a bezpečnosti atomových reaktorů.

V listopadu 1998 byla na návrh nového spolkového předsedy Wolfganga Schäubleho zvolena generální tajemnicí CDU. V této funkci setrvala do dubna 2000.

Angela Merkelová a George W. Bush v roce 2007

Během tehdy propuklé aféry kolem darů straně CDU se Angela Merkelová odvrátila od svého dosavadního podporovatele, spolkového kancléře Helmuta Kohla, který nakonec z tohoto úřadu i jako předseda CDU odstoupil. Vyzvala CDU k novému začátku bez dosavadního předsedy. Odmítla ale později, na podzim 2001, už jako předsedkyně strany, proti Kohlovi právně postupovat. Do aféry byl údajně zapleten i Kohlův následovník jako předseda strany Wolfgang Schäuble, který nakonec z této funkce dobrovolně odstoupil.

Svým postojem si získala sympatie členů CDU, kteří ji na prvních pěti regionálních konferencích bouřlivě oslavovali. Přes „tlačenici“ mnohých zájemců byla nakonec kandidována vedením strany a v dubnu 2000 v Essenu zvolena téměř 96 % hlasy jako nástupkyně Wolfganga Schäubleho za spolkovou předsedkyni CDU. V prosinci 2004 v Düsseldorfu byla na další období v této funkci potvrzena, ale již jen „pouhými“ 88,4 %.

Mocenskou pozici si upevnila po volbách 2002 zvolením za předsedkyni spolkové frakce CDU/CSU, tedy za vedoucí opozice ve spolkovém sněmu jako následovnice Friedricha Merze. Předtím se ale musela vzdát kandidatury na spolkovou kancléřku ve prospěch bavorského premiéra Edmunda Stoibera.

Začátkem 2004 prosadila Horsta Köhlera jako kandidáta CDU/CSU a FDP na úřad spolkového prezidenta, který byl spolkovým shromážděním také zvolen.

Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin, 2008

V květnu 2005 byla Angela Merkelová nominována za kandidátku CDU/CSU na úřad spolkového kancléře v předčasných volbách do Spolkového sněmu v září téhož roku.

Angela Merkelová jako kancléřka ekonomicky nejsilnějšího státu EU byla velmi angažovaná při snahách o vyřešení krize vzniklé kvůli velkému zadlužení některých členských států Eurozóny. V červnu 2011 jí bylo prezidentem USA Barackem Obamou uděleno nejvyšší americké civilní vyznamenání Prezidentská medaile svobody.[15]

V roce 2013 vyšlo najevo, že americká NSA odposlouchávala její mobilní telefon.[16]

V roce 2014 podpořila sankce proti Rusku. V únoru 2015 pomohla dojednat mírovou dohodu z Minsku, která měla zastavit válku na východní Ukrajině.

Během Evropské migrační krize čelí ostré kritice za otevřený přístup k přijímání imigrantů (takzvanou Willkommenskultur).[17][18][19] Německá kancléřka v srpnu 2015 na adresu vlny imigrantů prohlásila, že Evropa vlnu imigrantů zvládne; krátce na to Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) na Twitteru oznámil, že nebude vracet osoby syrského původu, které budou žádat o azyl, ačkoliv přišly z jiné bezpečné země.[20][21][22] Již v druhé polovině září toto rozhodnutí kancléřky důrazně kritizoval bavorský premiér Horst Seehofer když řekl mimo jiné, že podle něj svými výroky v podstatě vyzvala běžence, aby se z Maďarska přesunuli do Německa a "Německo tak zastavilo platnost (evropských azylových) pravidel".[23] 22. ledna 2015 kvůli rozhodnutí Merkelové přestat chránit hranice Německa a vpustit do země nekontrolovaný příliv lidí, podala skupina šesti právníků u Spolkového ústavního soudu ústavní stížnost. „Kancléř nesmí činit rozhodnutí mimo rámec zákona, který určují voliči prostřednictvím Parlamentu,“ uvedl Clemens Antweiler, autor stížnosti.[24][25][26]

Publikace

Vědecké publikace

  • Angela Merkel, Ilka Böger, Hans Joachim Spangenberg, Lutz Zülicke: Berechnung von Hochdruck-Geschwindigkeitskonstanten für Zerfalls und Rekombinationsreaktionen einfacher Kohlenwasserstoffmoleküle und -radikale, Zeitschrift für physikalische Chemie, 1982, 263 (3), 449-460
  • Angela Merkel, Lutz Zülicke: Berechnung von Geschwindigkeitskonstanten für den C-H-Bindungsbruch im Methylradikal, Zeitschrift für physikalische Chemie, 1985, 266 (2), 353-361
  • Angela Merkel, Lutz Zuelicke: Nonempirical parameter estimate for the statistical adiabatic theory of unimolecular fragmentation carbon-hydrogen bond breaking in methyl, Molecular Physics, 1987, 60(6), 1379-1393
  • Angela Merkel, Zdeněk Havlas, Rudolf Zahradník: Evaluation of the rate constant for the SN2 reaction flouromethane + hydride: methane + fluoride in the gas phase, Journal of American Chemical Society, 1988, 110(25), 8355-8359

Politické a ostatní publikace

  • Der Preis des Überlebens. Gedanken und Gespräche über zukünftige Aufgaben der Umweltpolitik. Stuttgart 1997
  • Europa und die deutsche Einheit. Zehn Jahre Wiedervereinigung: Bilanz und Ausblick. Freiburg 2000
  • Mein Weg. Ein Gespräch mit Hugo Müller-Vogg. Aktualisierte Ausgabe, Hamburg, Hoffmann und Campe, 2005

Publikace o Angele Merkel

První život Angely M.(Das erste Leben Angela M.) Napsali: Ralf Georg Reuth a Gunter Lachmann ISBN: 978-80-249-2304-8

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Angela Merkel na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Lebenslauf: Angela Dorothea Merkel [online]. Der Spiegel [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Der schwarze Schwan. Zeit Online [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Germany's Merkel begins new term. news.bbc.co.uk. BBC, 28 October 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 October 2009. 
  4. ↑ German Chancellor Angela Merkel makes a hat-trick win in 2013 Elections [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ LAVIČKA, Václav. Merkelová jako Adenauer a Kohl. V její vládě nejvíc překvapuje první ministryně obrany. iHNed.cz [online]. 2013-12-17 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ BALASUBRAMANYAM, Ranjitha. All Eyes on Berlin. Foreign Policy. 16 September 2013. Dostupné online [cit. 23 September 2013]. 
  7. ↑ GAYLE, Damien. 50 Shades of Angela Merkel: German Chancellor's outfits recreated as Pantone colour chart (but none of them are very sexy). Daily Mail. 18 July 2012. Dostupné online [cit. 23 September 2013]. 
  8. ↑ FRANCIS, David. "Mama" Merkel May Win Germany, But Not the Euro Zone. The Fiscal Times. 22 September 2013. Dostupné online [cit. 22 September 2013]. 
  9. ↑ WAGELE, Elizabeth. What Personality Type is Angela Merkel?. Psychology Today. 16 July 2012. Dostupné online [cit. 23 September 2013]. 
  10. ↑ Angela Merkel 'world's most powerful woman'. The Daily Telegraph. London: 24 August 2011. Dostupné online. 
  11. ↑ Profile Angela Merkel. Forbes. 18 April 2012. Dostupné online [cit. 11 September 2012]. 
  12. ↑ Jan Šícha. Deník Referendum [online]. 2013-09-04 [cit. 2013-11-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ Třetí triumf v řadě. Nejmocnější ženou světa je opět Angela Merkelová. iHNED.cz [online]. 2013-05-23 [cit. 2013-11-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ Luboš Palata. Děda Merkelové přišel z Polska, rodina se před válkou přejmenovala. iDNES.cz [online]. 2013-03-14 [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Merkelová v USA převzala nejvyšší civilní vyznamenání [online]. ČT24, 2011-06-08 [cit. 2011-06-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ "NSA odposlouchávala Merkelovou deset let, vyplývá z tajného dokumentu". iDNES. 27. října 2013
  17. ↑ http://www.lidovky.cz/nemecka-policie-je-v-pohotovosti-zeme-o-vikendu-ocekava-prichod-40-tisic-uprchliku-ggm-/zpravy-svet.aspx?c=A150911_193751_ln_zahranici_ele
  18. ↑ Rakouským slovem roku je "kultura vítání".. eurozpravy.cz [online]. 2015-12-04 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Příběh roku 2015: Uprchlíci mění Evropu. Téma pomoci migrantům a jejich přijetí rozdělilo kontinent.. Hospodářské Noviny [online]. 2015-12-31, rev. 2016-01-02 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Germany drops EU rules to allow in Syrian refugees. telegraph.co.uk [online]. 2015-08-24 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ ´Milujeme tě, Angelo´. Syřané vyjadřují na sítích vděčnost Merkelové. echo24.cz [online]. 2015-08-27 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  22. ↑ Why Syrians are sending love messages to Angela Merkel. csmonitor.com [online]. 2015-08-28 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  23. ↑ Rakouským slovem roku je "kultura vítání".. tyden.cz [online]. 2015-09-23 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ Asylbewerber: Bundesregierung hält Zurückweisung an der Grenze für zulässig. spiegel.de [online]. 2016-01-22 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ Skupina šesti právníků podala v Karlsruhe ústavní stížnost proti Merkelové. ceska-justice.cz [online]. 2016-01-23 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  26. ↑ ‚Obešla voliče a pozvala Syřany.‘ Právníci podali ústavní stížnost na Merkelovou. echo24.cz [online]. 2016-01-24 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Evropská rada
Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)

Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kaja Kallasová (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Mark Rutte (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)

Znak Evropské rady
Znak Evropské rady

Šablona:Osobnost roku Time 2001–2025

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Angela_Merkelová&oldid=13283214“