Tonutí: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
m Doplnění - upřesnění informaci k terminologii, odkazy na VZS ČČK a preventivní program neziskové organizace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Shallow Water Blackout.jpg|thumb|Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka]] |
[[Soubor:Shallow Water Blackout.jpg|thumb|Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka]] |
||
'''Tonutí''' neboli '''topení se''' je situace, při níž dochází ke [[vdech]]ování vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je [[život]] ohrožující nedostatek [[kyslík]]u – [[hypoxie]] [[mozek|mozku]]. Smrt způsobená tonutím se nazývá ''utonutí'' nebo ''utopení se'' |
'''Tonutí''' neboli laicky '''topení se''' je situace, při níž dochází ke [[vdech]]ování vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je [[život]] ohrožující nedostatek [[kyslík]]u – [[hypoxie]] [[mozek|mozku]]. Smrt způsobená tonutím se nazývá ''utonutí'' nebo ''utopení se''. |
||
'''Primární tonutí''' je vdechnutí vody u jinak zdravého člověka. Může postihnout plavce i neplavce, mimo vodu například [[horolezec|horolezce]] při prudkých lijácích v lezeckých komínech. Způsobí je vdechování roztříštěného [[aerosol]]u tvořícího se těsně nad hladinou při plavání nebo ležení na vodní matraci za prudkého deště a větru. |
'''Primární tonutí''' je vdechnutí vody u jinak zdravého člověka. Může postihnout plavce i neplavce, mimo vodu například [[horolezec|horolezce]] při prudkých lijácích v lezeckých komínech. Způsobí je vdechování roztříštěného [[aerosol]]u tvořícího se těsně nad hladinou při plavání nebo ležení na vodní matraci za prudkého deště a větru. |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
'''Sekundární tonutí''' vzniká během pobytu ve vodě při jiné zdravotní příhodě, např. při [[epilepsie|epileptickém]] záchvatu, při poranění [[mícha|míchy]] po skoku do mělké vody, při [[infarkt]]u nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti [[srdce]] ve studené vodě atd. |
'''Sekundární tonutí''' vzniká během pobytu ve vodě při jiné zdravotní příhodě, např. při [[epilepsie|epileptickém]] záchvatu, při poranění [[mícha|míchy]] po skoku do mělké vody, při [[infarkt]]u nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti [[srdce]] ve studené vodě atd. |
||
Sekundárním tonutím však rovněž v terminologii vodních záchranářů označujeme následný otok plic (plicní edém), který se může po tonutí rozvinout i po několika hodinách a vést ke smrti, pokud není postižený řádně vyšetřen a případně hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. |
|||
| ⚫ | Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Při záchranných opatřeních může vodu masivně [[zvracení|zvracet]]. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká [[jícen|jícnem]] a může zatéct při [[umělé dýchání|umělém dýchání]] do [[plíce|plic]]. Z plic nelze vodu vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá. |
||
| ⚫ | Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Při záchranných opatřeních může vodu masivně [[zvracení|zvracet]]. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká [[jícen|jícnem]] a může zatéct při [[umělé dýchání|umělém dýchání]] do [[plíce|plic]]. Z plic nelze vodu[[Www.bezpecnedetstvi.cz|bezpecnedetstvi.cz]] vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá. |
||
V 15 % se jedná o '''suché tonutí''', kdy podvědomé ([[reflex]]ní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku. |
V 15 % se jedná o '''suché tonutí''', kdy podvědomé ([[reflex]]ní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku. |
||
| Řádek 12: | Řádek 14: | ||
V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.<ref>[http://www.zachranny-kruh.cz/aktuality/v_cr_se_utopi_200_lidi_rocne_proti_zapadnim.html Článek o problematice tonutí v ČR]</ref> |
V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.<ref>[http://www.zachranny-kruh.cz/aktuality/v_cr_se_utopi_200_lidi_rocne_proti_zapadnim.html Článek o problematice tonutí v ČR]</ref> |
||
Problematiku tonutí a výcvik plavčíků a záchranářů řeší v ČR Vodní záchranná služba ČČK. [[www.vzs.cz]] |
|||
== Okolnosti tonutí (USA) == |
|||
== A) == |
|||
* 44 % souvisí s plaváním |
* 44 % souvisí s plaváním |
||
* 17 % souvisí s použitím lodě |
* 17 % souvisí s použitím lodě |
||
* 14 % nejasné okolnosti |
* 14 % nejasné okolnosti |
||
* 10 % souvisí s |
* 10 % souvisí s potáwww.bezpecnedetstvi.cz pěním |
||
* 7 % souvisí s dopravními nehodami |
* 7 % souvisí s dopravními nehodami |
||
Verze z 24. 1. 2016, 22:43
Tonutí neboli laicky topení se je situace, při níž dochází ke vdechování vody (neplatí pro tzv. „suché tonutí“). Hlavním poškozením je život ohrožující nedostatek kyslíku – hypoxie mozku. Smrt způsobená tonutím se nazývá utonutí nebo utopení se.
Primární tonutí je vdechnutí vody u jinak zdravého člověka. Může postihnout plavce i neplavce, mimo vodu například horolezce při prudkých lijácích v lezeckých komínech. Způsobí je vdechování roztříštěného aerosolu tvořícího se těsně nad hladinou při plavání nebo ležení na vodní matraci za prudkého deště a větru.
Sekundární tonutí vzniká během pobytu ve vodě při jiné zdravotní příhodě, např. při epileptickém záchvatu, při poranění míchy po skoku do mělké vody, při infarktu nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti srdce ve studené vodě atd.
Sekundárním tonutím však rovněž v terminologii vodních záchranářů označujeme následný otok plic (plicní edém), který se může po tonutí rozvinout i po několika hodinách a vést ke smrti, pokud není postižený řádně vyšetřen a případně hospitalizován ve zdravotnickém zařízení.
Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Při záchranných opatřeních může vodu masivně zvracet. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká jícnem a může zatéct při umělém dýchání do plic. Z plic nelze vodubezpecnedetstvi.cz vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá.
V 15 % se jedná o suché tonutí, kdy podvědomé (reflexní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku.
V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.[1]
Problematiku tonutí a výcvik plavčíků a záchranářů řeší v ČR Vodní záchranná služba ČČK. www.vzs.cz
A)
- 44 % souvisí s plaváním
- 17 % souvisí s použitím lodě
- 14 % nejasné okolnosti
- 10 % souvisí s potáwww.bezpecnedetstvi.cz pěním
- 7 % souvisí s dopravními nehodami
Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Více než 50 % utonutí se stane v blízkosti břehu.
Příznaky
- Bledá kůže
- Studená kůže
- Cyanóza rtů
- Slabý nebo chybějící puls
- Bezvědomí
První pomoc
- Neriskovat vlastní život při zachraňování cizího
- Zkontrolovat ústní dutinu
- Co nejrychleji vdechnout do dýchacích cest
- Dle stavu začít resuscitovat, zejména při tonutí dětí (někdy i u podchlazené, neoblečené osoby, při tonutí v zimě) je úspěšná záchrana možná i po více než 50 minutách po události [1].
- léčba podchlazení (hypotermie)
Odkazy
Reference
Literatura
- ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Utopení, s. 66–69.
