Galvanické pokovování: Porovnání verzí
m narovnání odkazu - Redukce (chemie) -> Redoxní reakce |
m narovnání odkazu - Oxidace -> Redoxní reakce |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
[[Soubor:Early Electro-Plating.jpg|thumb|Galvanické poniklování ([[1911]])]] |
[[Soubor:Early Electro-Plating.jpg|thumb|Galvanické poniklování ([[1911]])]] |
||
Obecně se použitý proces označuje jako '''elektrodepozice'''. Je analogický [[Galvanický článek|galvanickému článku]], ale funguje opačně. Jedním ze způsobů je, že se použije anoda vyrobená z kovu, který se má nanést na předmět připojený ke katodě. Obě elektrody jsou ponořeny v [[elektrolyt]]u obsahujícím jednu nebo více solí daného kovu, případně dalších iontů, které umožňují průchod elektrického proudu. Na anodě se [[ |
Obecně se použitý proces označuje jako '''elektrodepozice'''. Je analogický [[Galvanický článek|galvanickému článku]], ale funguje opačně. Jedním ze způsobů je, že se použije anoda vyrobená z kovu, který se má nanést na předmět připojený ke katodě. Obě elektrody jsou ponořeny v [[elektrolyt]]u obsahujícím jednu nebo více solí daného kovu, případně dalších iontů, které umožňují průchod elektrického proudu. Na anodě se [[Redoxní reakce|oxiduje]] použitý kov a přechází v podobě iontů do roztoku. Na katodě se rozpuštěný kov opět z iontů redukuje a vytváří vrstvu, pokovuje elektrodu. Rychlost, s jakou se anoda rozpouští, je rovna rychlosti, se kterou se pokovuje katoda; tato rychlost je přímo úměrná procházejícímu [[elektrický proud|proudu]]. Ionty v elektrolytu (které se přetvářejí v kovový povlak na katodě) se nepřetržitě doplňují z anody.<ref>Dufour, IX-1.</ref> |
||
Při jiné metodě se používá anoda, která se nespotřebovává. Pak se musí ionty kovu, který se používá k pokovování, doplňovat do elektrolytové lázně.<ref name="Dufour, IX-2">Dufour, IX-2.</ref> |
Při jiné metodě se používá anoda, která se nespotřebovává. Pak se musí ionty kovu, který se používá k pokovování, doplňovat do elektrolytové lázně.<ref name="Dufour, IX-2">Dufour, IX-2.</ref> |
Verze z 17. 1. 2016, 11:08
Galvanické pokovování je pokovovací proces, kdy se ionty kovu v roztoku pohybují v elektrickém poli tak, aby vytvářely povlak na elektrodě. Používá se stejnosměrný proud. Kationty dané látky se na katodě redukují z roztoku a potahují vodivý předmět tenkou vrstvou materiálu. Galvanické pokovování se užívá především pro vytvoření vrstvy s požadovanými vlastnosti (např. odolnosti vůči otěru a obrusu, proti korozi, pro kluzkost, estetické vlastnosti apod.) na povrchu, který tyto vlastnosti postrádá. Metodu lze však použít i pro zvětšení příliš malých předmětů.
Obecně se použitý proces označuje jako elektrodepozice. Je analogický galvanickému článku, ale funguje opačně. Jedním ze způsobů je, že se použije anoda vyrobená z kovu, který se má nanést na předmět připojený ke katodě. Obě elektrody jsou ponořeny v elektrolytu obsahujícím jednu nebo více solí daného kovu, případně dalších iontů, které umožňují průchod elektrického proudu. Na anodě se oxiduje použitý kov a přechází v podobě iontů do roztoku. Na katodě se rozpuštěný kov opět z iontů redukuje a vytváří vrstvu, pokovuje elektrodu. Rychlost, s jakou se anoda rozpouští, je rovna rychlosti, se kterou se pokovuje katoda; tato rychlost je přímo úměrná procházejícímu proudu. Ionty v elektrolytu (které se přetvářejí v kovový povlak na katodě) se nepřetržitě doplňují z anody.[1]
Při jiné metodě se používá anoda, která se nespotřebovává. Pak se musí ionty kovu, který se používá k pokovování, doplňovat do elektrolytové lázně.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electroplating na anglické Wikipedii.