Bit: Porovnání verzí
m použití v teorii informace |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=jednotce počítačové paměti}} |
{{Různé významy|tento=jednotce počítačové paměti}} |
||
'''Bit''' (z [[angličtina|anglického]] ''binary digit'' - dvojková číslice; angl. ''bit'' = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou dat, používanou především v [[Číslicová technika|číslicové]] a [[Výpočetní technika|výpočetní]] technice. Značí se malým písmenem ''b'', např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení ''bit'', např. 16 bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. |
'''Bit''' (z [[angličtina|anglického]] ''binary digit'' - dvojková číslice; angl. ''bit'' = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou dat, používanou především v [[Číslicová technika|číslicové]] a [[Výpočetní technika|výpočetní]] technice a v [[Teorie informace|teorii informace]]. Značí se malým písmenem ''b'', např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení ''bit'', např. 16 bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. |
||
Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické hodnoty (true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / -), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto), nebo jakýkoli jiný dvouhodnotový atribut. |
Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické hodnoty (true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / -), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto), nebo jakýkoli jiný dvouhodnotový atribut. |
Verze z 16. 1. 2016, 15:39
Bit (z anglického binary digit - dvojková číslice; angl. bit = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení bit, např. 16 bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1.
Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické hodnoty (true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / -), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto), nebo jakýkoli jiný dvouhodnotový atribut.
Bit v praxi
Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat.
Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte). Při práci s většími čísly se používají:
- předpony soustavy SI, např. kilobit (kb) = 103 bitů = 1000 bitů, megabit (Mb) = 106 bitů
- binární předpony, např. kibibit (Kib) = 210 bitů = 1024 bitů, mebibit (Mib) = 1020 bitů
Někdy se však vzhledem k historickým okolnostem využívají předpony SI pro binární hodnoty (1kb = 1024 bitů).
Zlomky bitů
Bit je nejmenším množstvím informace pouze ve smyslu nejmenší samostatně existující množství informace. Například pro záznam jedné desítkové číslice, neboli čísla v rozsahu 0 až 9 (tj. deseti logických stavů) potřebujeme 4 bity (BCD kód), avšak do 4 bitů lze zaznamenat až 16 logických stavů. Použijeme-li aritmetické kódování, pak pro záznam n desítkových číslic potřebujeme 10n logických stavů, které lze reprezentovat pomocí čísla, jež má více než n/log102 bitů. Pak můžeme říci, že informační hodnota jedné desítkové číslice je 3,321928... bitů.
Nediskrétní hodnota informace také souvisí s teorií informace, konkrétně s Shannonovou informační entropií.
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo bit ve Wikislovníku
- Výukový kurs Bit a byte/pro SŠ ve Wikiverzitě