Jaroslav Šimsa: Porovnání verzí
m jen proklik na budouci nove heslo Jan Šimsa |
m jen proklik na nove heslo Milena Šimsová |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
<!-- {{Příbuzný| syn| }} --> |
<!-- {{Příbuzný| syn| }} --> |
||
{{Příbuzný| syn| [[Jan Šimsa]] (* 1929) <ref name="JanSimsaRozhlas" /> }} |
{{Příbuzný| syn| [[Jan Šimsa]] (* 1929) <ref name="JanSimsaRozhlas" /> }} |
||
{{Příbuzný| snacha| Milena Šimsová (roz. Procházková) (* [[1932]])<ref name="LaudatioMilenaSimsova" /> }} |
{{Příbuzný| snacha| [[Milena Šimsová]] (roz. Procházková) (* [[1932]])<ref name="LaudatioMilenaSimsova" /> }} |
||
}} |
}} |
||
'''Jaroslav Šimsa''' ([[12. říjen|12. října]] [[1900]] v [[Praha|Praze]] – [[8. únor]]a [[1945]] v [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře Dachau]]<ref name="slovnik">{{Citace monografie |
'''Jaroslav Šimsa''' ([[12. říjen|12. října]] [[1900]] v [[Praha|Praze]] – [[8. únor]]a [[1945]] v [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře Dachau]]<ref name="slovnik">{{Citace monografie |
||
Verze z 8. 1. 2016, 19:25
| Jaroslav Šimsa | |
|---|---|
.jpg) Jaroslav Šimsa | |
| Narození | 12. října 1900 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. února 1945 (ve věku 44 let) Koncentrační tábor Dachau  Německá říše |
| Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | spisovatel, publicista, překladatel a filozof |
| Ocenění | Československý válečný kříž 1939 (1946) Řád Tomáše Garrigua Masaryka (1992) |
| Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická (1919–1945) |
| Děti | 1 dcera + 2 synové [1] |
| Funkce | sekretář (Akademická YMCA; 1933–1938) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| manželka | Marie Šimsová (roz. Kohoutková) [2] |
|---|---|
| dcera | Jana Pokorná (roz. Šimsová) (* 1934) [1] |
| syn | Jan Šimsa (* 1929) [3] |
| snacha | Milena Šimsová (roz. Procházková) (* 1932)[4] |
Jaroslav Šimsa (12. října 1900 v Praze – 8. února 1945 v koncentračním táboře Dachau[5]) byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla[6] a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou.[7]
Život
Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce.[8] Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako ministrant a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do Národního osvobození. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil v Lize lesní moudrosti, pak pracoval v soukromém [2] archivu T. G. Masaryka[9] a také vstoupil do YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení, v letech 1933 až 1938 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář YMCA.[10] V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue.
Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme.[5] Dne 27. února 1940 v sedm hodin ráno [1] byl ovšem zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. Od té doby byl Němci vězněn. Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v Petschkově paláci. [1]. Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v koncentračním táboře v Terezíně a přes dva roky v Mnichově. V roce 1943 došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána, [1] nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes Ulm, do koncentračního tábora v Terezíně, pak byl krátce vězněn v Praze [1] na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Tady se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a ten se také stal příčinou jeho úmrtí (skonal dne 8. února 1945 v noci v 03.30 hodin). [1]
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky Česko-německému fondu budoucnosti také v němčině.[7]
V roce 1946 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939[5] a v roce 1992 řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.[11]
Pamětní deska v paláci YMCA
Pamětní deska "Obětem 2. světové války" je umístěná ve vestibulu paláce YMCA (v budově na adrese: Na Poříčí 1041/12; 110 00 Praha 1 – Nové Město). Pamětní deska připomíná tři sekretáře organizace YMCA, kterými byli: Rudolf Mareš (* 1909 - † 1944), Jaroslav Šimsa (* 1900 - † 1945) a Jaroslav Valenta (* 1911 - † 1942), kteří zemřeli v letech nesvobody 1939 až 1945 a kteří se účastnili protinacistického odboje. [12]
Odkazy
Literatura
- Šimsová Milena. V šat bílý odění (Zápasy a oběti Akademické Ymky 1938 - 1945) [online]. 1. vyd. Benešov: Eman, 2005 [cit. 2015-11-23]. EAN: 9788086211459; Vázaná, 256 stran, 14,5 × 20,5 cm. Dostupné online. ISBN 80-86211-45-2. [13]
- Šimsa, Jaroslav, Šimsa, Jan, ed. a Šimsová, Milena, ed. Úzkost a naděje: Dopisy, sny, události 1940-1945. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1969. 209, [2] s. Kalich. [14]
- Šimsa, Jaroslav. Úzkost a naděje: dopisy, sny, události, traktáty 1940-1945. 2., dopl. vyd. Benešov: YMCA v ČR v nakl. EMAN, 2003. 255 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-86211-31-2. [15]
- Šimsová, Milena. Svět Jaroslava Šimsy. 1. vyd. Benešov: Ve spolupráci s YMCA Brno vydalo [nakl.] EMAN, 2013. 620 s. ISBN 978-80-86211-91-6. [16]
Reference
- ↑ a b c d e f g ŠIMSOVÁ POKORNÁ, Jana. Trochu vzpomínek na dětství. Pětka, informační měsíčník pro občany Prahy 5. Prosinec/leden 2015/2016, s. 14, 15. Měsíčník MČ Praha 5 (www.ipetka.cz). Registrační číslo MK ČR E 20262.
- ↑ a b MENŠÍKOVÁ, Miroslava, PhDr. Jaroslav Šimsa (* 12.10.1900 – † 8.2.1945 Dachau) [online]. Brno: Encyklopedie Brna (encyklopedie.brna.cz), rev. 2015-00-24 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online.
- ↑ HLAVATÝ, Pavel. Jan Šimsa – „Nepodepíšu nic, s čím nesouhlasím“ [online]. www.rozhlas.cz, 2014-10-02 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.
- ↑ ŽÁRSKÁ, Monika. Laudatio pro Milenu Šimsovou (k 13. říjnu 2006) [online]. PROTESTANT - nezávislý evangelický měsíčník, 2006-09-01 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Slovník českých filosofů – Jaroslav Šimsa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Dostupné online. ISBN 80-210-1840-2.
- ↑ PLECHÁČ, Miroslav. Učedník dobrého mistra. Protein. 2006. Dostupné online.
- ↑ a b UHL, Petr. Ne proti Němcům, ale proti nacismu. novinky.cz [online]. 2004-1-24 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNÍČEK, Jan. Touha po životě. Bratrstvo. 2002, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1213-9351.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie dějin města Brna – Jaroslav Šimsa [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMSA, Jan. YMCA – 2. odboj a poválečné období. In: HYNEK, Jaroslav V. YMCA v proměnách času. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online.
- ↑ Řád T. G. Masaryka [online]. hrad.cz [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.
- ↑ V šat bílý odění; Národní knihovna České republiky - Úplné zobrazení záznamu
- ↑ Úzkost a naděje (1969); Národní knihovna České republiky - Úplné zobrazení záznamu
- ↑ Úzkost a naděje (2003); Národní knihovna České republiky - Úplné zobrazení záznamu
- ↑ Svět Jaroslava Šimsy; Národní knihovna České republiky - Úplné zobrazení záznamu
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Šimsa
- Jaroslav Šimsa - hrdina odboje proti totalitní moci, ČRo Plzeň
- Protinacistický odboj křesťanů, ČRo Plzeň
Jiné externí odkazy a možné zdroje
- NEBESKÁ, Veronika. Jaroslav Valenta a organizace YMCA v domácím odboji 1939-1942 [online]. Digitální knihovna Univerzity Pardubice, 2006 [cit. 2015-11-23]. (Studijní obor: kulturní dějiny). Umístění tištěné verze: Univerzitní knihovna (sklad); Signatura: D15134; URI: http://hdl.handle.net/10195/18305;. Vedoucí bakalářské práce: Němeček, Jan; Abstrakt: Práce pojednává o činnosti členů YMCA v domácím odboji za druhé světové války se zaměřením na tři nejvýznamnější osobnosti, Jaroslava Valentu, Jaroslava Šimsu a Rudolfa Mareše.. Dostupné online.