Velryba grónská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
značka: odstraněn infobox
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění položek taxoboxu, které budou nyní plněny z wikidat dle ŽOPP z 19.12.2015
Řádek 2: Řádek 2:
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Velryba grónská
| jméno = Velryba grónská
| status = LC
| statusref = <ref>http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/2467/0</ref>
| obrázek = Bowheads42.jpg
| obrázek = Bowheads42.jpg
| popis obrázku = Velryba grónská
| popis obrázku = Velryba grónská

Verze z 6. 1. 2016, 16:45

Jak číst taxoboxVelryba grónská
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Čeleďvelrybovití (Balaenidae)
RodBalaena
Binomické jméno
Balaena mysticetus
L., 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule a dosahující délky až 20 m a hmotnosti 50-70 tun, má silnou vrstvu podkožního tuku. Obývá studené vody.Vyznačuje se velkou hlavou a dále také ocasní ploutví, která představuje až 40% délky těla, plave pomalu a nepotápí se do velkých hloubek. Žije v malých skupinách, zatímco ostatní kosticovci spíše žijí samotářsky, na rozdíl od ostatních také nemigruje za potravou ani k páření. Rohovitými kosticemi v ústní dutině cedí drobný plankton. Dožívá se vysokého věku: byli uloveni jedinci, kterým bylo pravděpodobně více než 100 let, v některých kontroverzních případech dokonce snad až 200 let.

Výskyt

Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker. V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru. Na jižní polokouli vůbec nežije.

Rozmnožování

Tento kytovec se páří na konci zimy až do začátku jara. Brzy po spáření dochází k migraci. Narození mláděte je během dubna až června. Ve věku 20 let, při délce 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.

Potrava

Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna krilu (drobouncí korýši).

Zajímavosti

Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaně, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. Velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu.Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu.Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají.Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.[zdroj?]

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Literatura

Externí odkazy