Metro ve Varšavě: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
malá doplnění, aktualizace
m přidání odkazů, aktualizace popisku obrázku
Řádek 1: Řádek 1:
'''Metro ve Varšavě, Varšavské metro''' pod hlavním městem [[Polsko|Polska]] [[Varšava|Varšavou]] tvoří v současnosti (2015) dvě linky: [[M1 (linka metra ve Varšavě)|M1]] (modrá) a M2 (červená). Plánuje se třetí linka M3 (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi.
'''Metro ve Varšavě, Varšavské metro''' pod hlavním městem [[Polsko|Polska]] [[Varšava|Varšavou]] tvoří v současnosti (2015) dvě linky: [[M1 (linka metra ve Varšavě)|M1]] (modrá) a [[M2 (linka metra ve Varšavě)|M2]] (červená). Plánuje se třetí linka [[M3 (linka metra ve Varšavě)|M3]] (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi.


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 14: Řádek 14:


=== Postupná a pomalá realizace ===
=== Postupná a pomalá realizace ===
Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku [[1962]] vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce [[1982]] a stavět se začalo [[15. duben|15. dubna]] [[1983]]. Metro bylo koncipováno jako klasická, [[metro sovětského typu|podzemní dráha sovětského typu]] (uzavřena byla smlouva o spolupráci se [[Sovětský svaz|SSSR]] při výstavbě). Vzhledem k tomu, že [[Polsko]] se nacházelo v této době v ne příliš šťastné [[ekonomika|ekonomické]] situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích [[Plac Konstytuciji (stanice metra ve Varšavě)|Plac Konstytuciji]] a [[Muranów (stanice metra ve Varšavě)|Muranów]]. První úsek modré linky 1 s jedenácti [[stanice]]mi byl uveden do provozu [[7. duben|7. dubna]] [[1995]], celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna [[25. říjen|25. října]] [[2008]].
Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku [[1962]] vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce [[1982]] a stavět se začalo [[15. duben|15. dubna]] [[1983]]. Metro bylo koncipováno jako klasická, [[metro sovětského typu|podzemní dráha sovětského typu]] (uzavřena byla smlouva o spolupráci se [[Sovětský svaz|SSSR]] při výstavbě). Vzhledem k tomu, že [[Polsko]] se nacházelo v této době v ne příliš šťastné [[ekonomika|ekonomické]] situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích [[Plac Konstytuciji (stanice metra ve Varšavě)|Plac Konstytuciji]] a [[Muranów (stanice metra ve Varšavě)|Muranów]]. První úsek [[M1 (linka metra ve Varšavě)|modré linky]] s jedenácti [[stanice]]mi byl uveden do provozu [[7. duben|7. dubna]] [[1995]], celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna [[25. říjen|25. října]] [[2008]].


Stavba centrálního úseku červené linky M2 (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html}}</ref> 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html}}</ref> První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním [[8. březen|8. března]] [[2015]]. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.
Stavba centrálního úseku červené linky [[M2 (linka metra ve Varšavě)|M2]] (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html}}</ref> 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html}}</ref> První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním [[8. březen|8. března]] [[2015]]. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.


Existují i plány na vybudování další linky M3 (zelená).
Existují i plány na vybudování další linky [[M3 (linka metra ve Varšavě)|M3 (zelená)]].


== Chronologie otevírání jednotlivých úseků ==
== Chronologie otevírání jednotlivých úseků ==
[[Soubor:Warszawa metro plan1.svg|right|thumb|600px|Úseky v provozu - modré<br />Úseky ve stavbě nebo projektované - červené.]]
[[Soubor:Warszawa metro plan1.svg|right|thumb|600px|Úseky v provozu - modrá a červená plná čára<br />Úseky ve stavbě nebo projektované - červená přerušovaná čára]]


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"

Verze z 30. 12. 2015, 19:54

Metro ve Varšavě, Varšavské metro pod hlavním městem Polska Varšavou tvoří v současnosti (2015) dvě linky: M1 (modrá) a M2 (červená). Plánuje se třetí linka M3 (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi.

Historie

První projekty

Schéma metra podle projektu z 30. let 20. století

Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.

Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.

Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až ro roku 1957.

Vytížení sítě metra mezi lety 1995 a 2008

Postupná a pomalá realizace

Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008.

Stavba centrálního úseku červené linky M2 (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.[1] 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.[2] První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo Daszyńskiego – Dworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním 8. března 2015. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.

Existují i plány na vybudování další linky M3 (zelená).

Chronologie otevírání jednotlivých úseků

Úseky v provozu - modrá a červená plná čára
Úseky ve stavbě nebo projektované - červená přerušovaná čára
Úsek Datum otevření
Kabaty - Politechnika 7. dubna 1995
Politechnika - Centrum 26. května 1998
Centrum - Ratusz 11. května 2001
Ratusz - Dworzec Gdański 20. prosince 2003
Dworzec Gdański - Plac Wilsona 8. dubna 2005
Plac Wilsona - Marymont 29. prosince 2006
Marymont - Słodowiec 23. dubna 2008
SłodowiecMłociny 25. října 2008
Rondo Daszyńskiego - Dworzec Wileński 8. března 2015

Stanice

M1

Vlaky

V současné době disponuje linka jak ruskými vozy (modernizovaná varianta souprav typu 81-71 z ostatních východoevropských měst, 60 ks), tak i moderními vlaky od firmy Alstom (108 ks). V únoru 2011 byla podepsána smlouva na dodávku 35 souprav Siemens Inspiro[3], které začaly svůj provoz ve Varšavě v říjnu 2013[4]. Jsou deponovány v depu Kabaty, u jižní konečné.

Fotogalerie

Reference

Externí odkazy