Dálnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odstraneny pochyb. pasáží, D1 určitě nevede přes václavák
Řádek 41: Řádek 41:
=== Dálnice v Česku ===
=== Dálnice v Česku ===
{{Podrobně|Dálnice v Česku}}
{{Podrobně|Dálnice v Česku}}
První úsek nejstarší a nejvýznamnější z dálnic v Česku, [[dálnice D1]] spojující Prahu a Brno, byl uveden do provozu v roce 1971.
V Česku existuje několik dálnic, a to jak hotových, či rozestavěných. Nejstarší a nejvýznamnější z nich, [[dálnice D1]] spojující Prahu a Brno, je kvůli svému stáří v technicky špatném stavu. V Praze přechází v magistrálu a prochází středem města (nad Václavským náměstím). Stavba dálnic v Česku patří podle médií k nejdražším v Evropě.{{Doplňte zdroj}}


=== Dálnice v Evropě ===
=== Dálnice v Evropě ===

Verze z 29. 12. 2015, 12:10

Dopravní zácpa na Ajalonské dálnici v Tel Avivu (Izrael)

Dálnice (ze slov dálková silnice,[1] zastarale autostráda) je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla a je to nejvyšší typ pozemní komunikace, která se staví na nejzatíženějších dálkových vnitrostátních a mezinárodních tazích. Oproti silnicím je na dálnicích obecně povolena vyšší rychlost a jsou zde použity vyšší technické parametry. Na dálnici je přísně zakázán pohyb pěších osob, a to včetně stopování, které bývá povoleno nejvýše na dálničních nájezdech.[zdroj?]

Označování

V jednotlivých zemích světa se trasy dálnic značí různým písmenem:

Technické parametry

Dálnice je všeobecně charakterizována svými vlastnostmi:

  • návrhová rychlost přes 100 km/h, maximální povolená rychlost se v jednotlivých zemích světa liší
  • kategorijní šířka čtyřpruhé dálnice průměrně 27,5 metru
  • výhradně mimoúrovňové křižovatky
  • připojovací a odbočovací pruhy v maximální předepsané délce
  • směrové oblouky, stoupání a klesání musí dodržovat určité parametry pro daný typ terénu
  • v dlouhých stoupáních musí být vždy přidán stoupací pruh, ovšem pro zvýšení bezpečnosti je lepším řešením stoupací pruh jako průběžný a přidává se rychlý pruh[zdroj?]
  • střední dělicí pás a krajnice musí dodržovat předepsané šířky

Každá země má pro výstavbu dálnic na svém území mírně odlišné parametry, ale tento základ musí splňovat všechny. Od počátku prošly dálnice přirozeným vývojem a proto ty starší nemusejí některé současné parametry splňovat, např. chybějící odstavné pruhy, prudká stoupání apod.

Zpoplatnění

Ve většině zemí světa je používání dálnic kvůli nákladné výstavbě a údržbě zpoplatněno i pro osobní vozidla, např. v Česku, Francii nebo Itálii. Ale jsou i země, kde je pro osobní vozidla používání dálnic zdarma, např. Belgie, Německo nebo Dánsko. Dálniční poplatky se mohou platit buď dálničními známkami (vydávají se na 1 rok a obvykle i na kratší časové úseky, např. na 1 měsíc), elektronickým mýtem nebo klasickým mýtem.

Dálnice ve světě

Dálnice v Česku

Podrobnější informace naleznete v článku Dálnice v Česku.

První úsek nejstarší a nejvýznamnější z dálnic v Česku, dálnice D1 spojující Prahu a Brno, byl uveden do provozu v roce 1971.

Dálnice v Evropě

Podrobnější informace naleznete v článku Dálnice v Evropě.

Dálnice se začaly budovat po první světové válce v Itálii (Milán-Varese), Německu a USA.

Ekologické aspekty výstavby dálnic

Dálnice je liniová stavba, která má na životní prostředí poměrně zásadní vliv. Vozovka a její příslušenství zabírá velkou plochu (pouhá vozovka 100 km dálnice se standardní šířkou 28 metrů zabírá prostor 2,8 km²) a také rozděluje krajinu na dvě poloviny, což komplikuje např. migraci zvířat. Alespoň v biokoridorech se proto stavějí tzv. ekotunely neboli přesypávané mosty. Vlastní rozsáhlá stavba i pozdější provoz vozidel produkují značné množství zplodin[zdroj?] avšak při běžné jízdě oproti původnímu provozu na staré silnici mnohem nižší. Jiným aspektem je vysoká rychlost, kterou se zvyšují nejen zplodiny, ale i hluk, což je největší negativum dálnic, kvůli kterému se obce brání jejich blízké přítomnosti. Kvůli velkému provozu hrozí na dálnici teoreticky i vyšší riziko ekologické havárie způsobené palivem nebo nákladem vozu[zdroj?], ale oproti běžným silnicím jsou nové dálnice lépe zabezpečeny např. kanalizací, která odvadí veškerou vodu z vozovek nejprve do jímek se základními čističkami.

Reference

  1. ↑ LÍDL, Václav; JANDA, Tomáš. Stavby, kterým doba nepřála [PDF online]. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic. Kapitola 2., s. 9. Dostupné online. 

Související články

Podobné názvy

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálnice&oldid=13178897“