Jaroslav Šimsa: Porovnání verzí
→Odkazy: pridani 1 možného externího zdroje |
editace infoboxu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba |
|||
| jméno = Jaroslav Šimsa |
|||
| obrázek = Jaroslav Šimsa (1900-1945).jpg |
|||
| velikost obrázku = 200 px |
|||
| popisek = Jaroslav Šimsa |
|||
| datum narození = {{Datum narození|1900|10|12}} |
|||
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}} |
|||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1945|2|8|1900|10|12}} |
|||
| místo úmrtí = [[Koncentrační tábor Dachau ]]<br /> {{Vlajka a název|Nacistické Německo}} |
|||
| podpis = |
|||
| citát = |
|||
}} |
|||
'''Jaroslav Šimsa''' ([[12. říjen|12. října]] [[1900]] v [[Praha|Praze]] – [[8. únor]]a [[1945]] v [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře Dachau]]<ref name="slovnik">{{Citace monografie |
'''Jaroslav Šimsa''' ([[12. říjen|12. října]] [[1900]] v [[Praha|Praze]] – [[8. únor]]a [[1945]] v [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře Dachau]]<ref name="slovnik">{{Citace monografie |
||
| rok = 1998 |
| rok = 1998 |
Verze z 21. 12. 2015, 20:54
Jaroslav Šimsa | |
---|---|
Jaroslav Šimsa | |
Narození | 12. října 1900 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. února 1945 (ve věku 44 let) Koncentrační tábor Dachau Německá říše |
Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | spisovatel, publicista, překladatel a filozof |
Ocenění | Československý válečný kříž 1939 (1946) Řád Tomáše Garrigua Masaryka (1992) |
Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická (1919–1945) |
Děti | Jan Šimsa[1] |
Příbuzní | Milena Šimsová (snacha)[1] Jiří Šimsa[2] (vnuk) |
Funkce | sekretář (Akademická YMCA; 1933–1938) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Šimsa (12. října 1900 v Praze – 8. února 1945 v koncentračním táboře Dachau[3]) byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla[4] a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou.[5]
Život
Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce.[6] Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako ministrant a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do Národního osvobození. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil v Lize lesní moudrosti, pak pracoval v archivu T.G. Masaryka[7] a také vstoupil do YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení, v letech 1933-1938 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář YMCA.[8] V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue.
Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme.[3] Dne 27. února 1940 byl ovšem zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. To mu soud neprokázal, nicméně zůstal ve vazbě a pak byl vězněn v koncentračním táboře Terezíně a poté také v koncentračním táboře v Dachau, kde se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a zemřel.
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky Česko-německému fondu budoucnosti také v němčině.[5]
V roce 1946 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939[3] a v roce 1992 řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.[9]
Pamětní deska v paláci YMCA
Pamětní deska "Obětem 2. světové války" je umístěná ve vestibulu paláce YMCA (v budově na adrese: Na Poříčí 1041/12; 110 00 Praha 1 – Nové Město). Pamětní deska připomíná tři sekretáře organizace YMCA, kterými byli: Rudolf Mareš (* 1909 - † 1944), Jaroslav Šimsa (* 1900 - † 1945) a Jaroslav Valenta (* 1911 - † 1942), kteří zemřeli v letech nesvobody 1939 až 1945 a kteří se účastnili protinacistického odboje. [10]
Odkazy
Literatura
- Šimsová Milena. V šat bílý odění (Zápasy a oběti Akademické Ymky 1938 - 1945) [online]. 1. vyd. Benešov: Eman, 2005 [cit. 2015-11-23]. EAN: 9788086211459; Vázaná, 256 stran, 14,5 × 20,5 cm. Dostupné online. ISBN 80-86211-45-2.
Reference
- ↑ a b Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019.
- ↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019.
- ↑ a b c Slovník českých filosofů – Jaroslav Šimsa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Dostupné online. ISBN 80-210-1840-2.
- ↑ PLECHÁČ, Miroslav. Učedník dobrého mistra. Protein. 2006. Dostupné online.
- ↑ a b UHL, Petr. Ne proti Němcům, ale proti nacismu. novinky.cz [online]. 2004-1-24 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNÍČEK, Jan. Touha po životě. Bratrstvo. 2002, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1213-9351.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie dějin města Brna – Jaroslav Šimsa [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMSA, Jan. YMCA – 2. odboj a poválečné období. In: HYNEK, Jaroslav V. YMCA v proměnách času. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online.
- ↑ Řád T. G. Masaryka [online]. hrad.cz [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Šimsa
- Jaroslav Šimsa - hrdina odboje proti totalitní moci, ČRo Plzeň
- Protinacistický odboj křesťanů, ČRo Plzeň
Jiné externí odkazy a možné zdroje
- NEBESKÁ, Veronika. Jaroslav Valenta a organizace YMCA v domácím odboji 1939-1942 [online]. Digitální knihovna Univerzity Pardubice, 2006 [cit. 2015-11-23]. (Studijní obor: kulturní dějiny). Umístění tištěné verze: Univerzitní knihovna (sklad); Signatura: D15134; URI: http://hdl.handle.net/10195/18305;. Vedoucí bakalářské práce: Němeček, Jan; Abstrakt: Práce pojednává o činnosti členů YMCA v domácím odboji za druhé světové války se zaměřením na tři nejvýznamnější osobnosti, Jaroslava Valentu, Jaroslava Šimsu a Rudolfa Mareše.. Dostupné online.