Blanka z Lancasteru: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Pavla za použití HotCat
Řádek 28: Řádek 28:
[[Kategorie:Plantageneti]]
[[Kategorie:Plantageneti]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Pavla]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Londýně]]

Verze z 20. 12. 2015, 01:33

Blanka z Lancasteru
Narození25. března 1342
Hrad Bolingbroke
Úmrtí12. září 1368 (ve věku 26 let)
Tutbury Castle
Příčina úmrtímor
Místo pohřbeníKatedrála svatého Pavla
Povolánípolitička
ChoťJan z Gentu (od 1359)[1][2][3]
DětiJindřich IV. Anglický[2]
Filipa Lancasterská[2]
Alžběta z Lancasteru[2]
John of Lancaster[4]
Edward Planatagenet[4]
John Plantagenet[4]
… více na Wikidatech
RodičeJindřich z Grosmontu[2] a Isabela z Beaumontu[2]
RodLancasterové a Plantageneti
PříbuzníMaud, Countess of Leicester (sourozenec)
Jindřich V. Plantagenet[2], Jan z Lancasteru, Humphrey z Lancasteru[2], Blanka Anglická[2][4], Filipa Anglická[4], Edward Plantagenet[4] a Tomáš z Lancasteru[4][2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blanka Lancasterová (* 3. ledna 134512. září 1369) byla anglická šlechtička a dědička. Byla první manželkou Jana z Gentu a jejich syn Jindřich se stal anglickým králem.

Rodina

Blanka Lancasterová byla nejmladší dcera Jindřicha Grosmontského, prvního Lancasterského vévody, a jeho manželky Izabely de Beaumontová. Ona a její starší sestra Maud se narodily v Bolingbrokeském zámku v Lindsey. Její prarodiči z otcovy strany byli Jindřich, třetí lancasterský hrabě, a Maud de Chaworthová. Z matčiny strany to byly Jindřich de Beaumont, první buchanský hrabě, a Alice Comynová. Blančina sestra Maud se poprvé provdala za Ralfa de Stafforda, jejím druhým manželem byl Vilém I., vévoda z Bavorska. Navzdory těmto dvěma sňatkům neměla její sestra žádné děti, které by přežily do dospělosti.

Manželství

Blanka se 19. května 1359 v Readingskom opatství (Reading, Berkshire, Anglie) vydala za svým bratrance z třetího kolene, Janem z Gentu, který byl třetí syn vládnoucího anglického krále Eduarda III. a jeho manželky, královny Filipy z Hainault. O manželství se říkalo, že bylo šťastné. Blančiny současníci popisovali jako velmi pěknou ženu se světlými vlasy, modrýma očima a mírným, klidným chováním.

Děti

Blanka porodila sedm dětí, ale jen tři se dožili dospělosti.

Zděděné tituly

Titul lancasterského vévoda zanikl po smrti Blančininyho otce v roce 1361, jelikož neměl žádného mužského dědice. No díky sňatku s Blankou se Jan z Gentu stal Lancasterským hrabětem, hrabětem z Derby, z Lincolnu a Leicesterský hrabětem (tyto tituly však obdržel až v roce 1362 po smrti Blančininy sestry Maud, která neměla žádné potomky). Později bylo Janovi věnováno i Lancasterského vévodství. Vliv a moc, které získal Jan díky těmto titulům, mohly vést k tomu, že se Jan mohl stát Nejvyšším soudcem Anglie (Lord High Steward of England).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blanka Lancasterová na slovenské Wikipedii.

  1. Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004.
  2. a b c d e f g h i j Kindred Britain.
  3. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  4. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.