Kanton (Švýcarsko): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 13. 12. 2015, 18:39

Švýcarsko, Švýcarský spolkový stát, tvoří jeho 26 autonomních členských států, kantonů. Poněkud zastaralé, ovšem v rámci vnitrozemské politiky stále užívané označení je také stav (německy der Stand). Další dřívější označení, die Stätte – místa, má dnes již jen čistě historický význam a obráží se např. ve jménu velkého vnitrošvýcarského jezera Vierwaldstättersee – Jezero čtyř lesních kantonů v dnešním významu pojmů.

Přehled

Kantony v historicky podmíněném pořadí, jak jsou uvedeny ve Spolkové ústavě.

ISO	kanton	hlavní město / obec	přístup ke spolku	počet obyvatel ^[1]	rozloha ^[2]	hustota zalidnění ^[3]	počet obcí ^[4]	úřední jazyky
ZH	Curych	Curych	1351	1 261 100 (1)	1 729 (7)	729 (3)	171	deu
BE	Bern	Bern	1353	956 000 (2)	5 959 (2)	160 (15)	398	deu, fra
LU	Lucern	Lucern	1332	354 800 (7)	1 493 (9)	238 (9)	103	deu
UR	Uri	Altdorf	1291	35 100 (24)	1 077 (11)	33 (25)	20	deu
SZ	Schwyz	Schwyz	1291	136 500 (17)	908 (13)	150 (16)	30	deu
OW	Obwalden	Sarnen	1291	33 300 (25)	491 (19)	68 (22)	7	deu
NW	Nidwalden	Stans	1291	39 500 (22)	276 (22)	143 (18)	11	deu
GL	Glarus	Glarus	1352	38 500 (23)	685 (17)	56 (23)	27	deu
ZG	Zug^[5]	Zug	1352	105 200 (18)	239 (24)	440 (5)	11	deu
FR	Fribourg / Freiburg	Fribourg / Freiburg	1481	249 700 (11)	1 671 (8)	149 (17)	182	fra, deu
SO	Solothurn	Solothurn	1481	247 400 (12)	791 (16)	313 (7)	126	deu
BS	Basilej-město	Basilej	1501	186 700 (14)	37 (26)	5 046 (1)	3	deu
BL	Basilej-venkov	Liestal	1501	265 800 (10)	518 (18)	513 (4)	86	deu
SH	Schaffhausen	Schaffhausen	1501	73 900 (19)	298 (20)	248 (8)	33	deu
AR	Appenzell Ausserrhoden	Herisau^[6]	1513	52 800 (21)	243 (23)	217 (12)	20	deu
AI	Appenzell Innerrhoden^[7]	Appenzell	1513	15 100 (26)	173 (25)	87 (20)	6	deu
SG	St. Gallen	St. Gallen	1803	459 000 (5)	2 026 (6)	227 (11)	89	deu
GR	Graubünden / Grigioni / Grischun	Chur	1803	187 900 (15)	7 105 (1)	26 (26)	208	deu, ita, rm
AG	Aargau	Aarau	1803	565 400 (4)	1 404 (10)	403 (6)	231	deu
TG	Thurgau	Frauenfeld	1803	233 200 (13)	991 (12)	235 (10)	80	deu
TI	Ticino	Bellinzona	1803	319 800 (8)	2 812 (5)	114 (19)	201	ita
VD	Vaud	Lausanne	1803	657 700 (3)	3 212 (4)	205 (14)	382	fra
VS	Valais / Wallis	Sion	1815	288 800 (9)	5 224 (3)	55 (24)	158	fra, deu
NE	Neuchâtel	Neuchâtel	1815	167 500 (16)	803 (15)	209 (13)	62	fra
GE	Ženeva	Ženeva	1815	428 600 (6)	282 (21)	1 520 (2)	45	fra
JU	Jura	Delémont	1979	69 100 (20)	838 (14)	82	83 (21)	fra
CH	Švýcarsko	Bern		7 418 400	41 285	174	2 773	deu, fra, ita, rm

Šest kantonů – Obwalden, Nidwalden, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basel-Stadt a Basel-Land – bylo v minulosti označováno jako "polokantony" ("polostavy"), což je historicky podmíněno a dnes už nemá vliv na kantonální autonomii (již zaniklé rozdíly formálně odstraněny ze Spolkové ústavy v její revizi 1999).

I poté se však polokantony odlišují:

v počtu reprezentantů kantonů volených jejími občany do Rady států (Rady stavů - Ständerat) Spolkového parlamentu (malá komora), kde má každý kanton 2 křesla (a „polokantony“, „polostavy“ jedno)
v těch lidových hlasováních, která vyžadují stavovou většinu (Ständemehr), dodatečně k prosté většině obyvatel spolku.

Zcela přesné by bylo mluvit o 26 kantonech a polokantonech a o 23 historických stavech.

Ve Spolkové ústavě jsou kantony uvedeny v pořadí, jak je uvedeno v přehledu. Toto pořadí je historicky podmíněno, dnes už bez jakéhokoliv jiného významu. Ve společenství, spolku Osmi starých míst totiž byla města Curych, Bern a Lucern, každý jako tzv. Vorort, v hierarchii před venkovskými kantony. Ostatní kantony jsou uvedeny v pořadí jejich přístupu ke spolku.

Politický systém

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Dějiny

Před napoleonskými válkami bylo švýcarské spříseženectví (Eidgenossenschaft) volným spolkem 13 států, jež byly označovány termínem Orte nebo Stätten – místa. K tomu přistupovala řada spojeneckých území (Zugewandte Orte) a podřízených teritorií. Tento systém byl po obsazení Švýcarska napoleonskými vojsky rozbit, v roce 1798 byla z jejich moci vytvořena Helvétská republika jako unitární stát. Její administrativní celky se podle francouzského vzoru nazývaly kantony. Ještě v období Helvétské republiky však převážily federalistické tendence, přičemž jednotlivé kantony přijaly republikánské ústavy a emancipovala se některá bývalá závislá teritoria, termín kanton se však vžil. Některé takto ustanovené kantony však nepřežily dlouho a byly začleněny do jiných.

Po pádu napoleonského režimu kanton Bern požadoval obnovu svých práv a odmítal uznat nové kantony Aargau a Vaud vzniklé na územích, jež mu dříve podléhaly, avšak pod mezinárodním tlakem byl donucen zříct se svých nároků výměnou za území bazilejského biskupství. Podle Spolkové smlouvy z roku 1815 bylo Švýcarsko pouze volným spolkem států. Kantony byly nositeli stání suverenity, měly právo vystoupit ze spolku, měly vlastní vojska, vybíraly cla, razily mince, mohly uzavírat mezinárodní smlouvy. Teprve spolková ústava z roku 1848 vytvořila ze Švýcarska federální stát, kde kantony ztratily výše zmíněné pravomoci.

Teritoriální vymezení kantonů dodnes zůstává v podobě, jakou získalo po napoleonských válkách. Výjimkou je rozdělení kantonu Basilej na dva polokantony v roce 1833, krátkodobé rozdělení kantonu Schwyz ve stejné době, zánik polokantonů v Glarusu v roce 1836. Jedinými změnami v průběhu 20. století je vytvoření kantonu Jura v roce 1979 odtržením od kantonu Bern a poté přechod bernského okresu Laufen do kantonu Basel-Landschaft v roce 1994.

13 starých kantonů v 18. století
Teritoriální uspořádání Švýcarska v 18. století
Kantony unitární helvétské republiky v roce 1798
Federální kantony helvétské republiky v roce 1802
Změny švýcarského území podle vídeňského kongresu
Kantony po roce 1815

Poznámky

↑ počet obyvatel k 31.12.04, údaje BFS, SSÚ
↑ rozloha v km²
↑ počet obyvatel na km², stav 2000
↑ stav k 1.1.05 (menší obce se postupně slučují, Gemeindefusion)
↑ až potud: Osm starých míst
↑ sídlo vlády a parlamentu, soudní sídlo je Trogen
↑ až potud: Třináct starých míst

Externí odkazy

kantony Švýcarska – německy, francouzsky, italsky, anglicky

[1] čet obyvatel k 31.12.04, údaje BFS, SSÚ

[2] rozloha v km²

[3] čet obyvatel na km², stav 2000

[4] stav k 1.1.05 (menší obce se postupně slučují, Gemeindefusion)

[5] ž potud: Osm starých míst

[6] sídlo vlády a parlamentu, soudní sídlo je Trogen

[7] ž potud: Třináct starých míst

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Karte Kantone der Schweiz farbig 1996.png|thumb|Kantony Švýcarska]]
-[[Švýcarsko]], Švýcarský spolkový stát, tvoří jeho 26 [[autonomie|autonomních]] členských států, '''kantonů'''. Poněkud zastaralé, ovšem v rámci vnitrozemské politiky stále užívané označení je také ''stav'' (německy ''der Stand''). Další dřívější označení, ''die Stätte'' – ''místa'', má dnes již jen čistě historický význam a obráží se např. ve jménu velkého vnitrošvýcarského jezera [[Vierwaldstättersee]] – ''Jezero čtyř lesních kantonů'' v dnešním významu pojmů.
+[[Švýcarsko]], Švýcarský spolkový stát, tvoří jeho 26 [[autonomie|autonomních]] členských států, '''kantonů'''. Poněkud zastaralé, ovšem v rámci vnitrozemské politiky stále užívané označení je také ''stav'' (německy ''der Stand''). Další dřívější označení, ''die Stätte'' – ''místa'', má dnes již jen čistě historický význam a obráží se např. ve jménu velkého vnitrošvýcarského jezera [[Lucernské jezero|Vierwaldstättersee]] – ''Jezero čtyř lesních kantonů'' v dnešním významu pojmů.
 == Přehled ==
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 ! align=center | BE
 | align=center | [[Soubor:Wappen Bern matt.svg|25px|znak Bernu]]
-| align=left | [[Kanton Bern|Bern]]
+| align=left | [[Bern (kanton)|Bern]]
 | align=left | [[Bern]]
 | align=center | [[1353]]
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 ! align=center | LU
 | align=center | [[Soubor:Wappen Luzern matt.svg|25px|znak Lucernu]]
-| align=left | [[Kanton Lucern|Lucern]]
+| align=left | [[Lucern (kanton)|Lucern]]
 | align=left | [[Lucern]]
 | align=center | [[1332]]
@@ Řádek 64: / Řádek 64: @@
 ! align=center | SZ
 | align=center | [[Soubor:Wappen Schwyz matt.svg|25px|znak Schwyzu]]
-| align=left | [[Kanton Schwyz|Schwyz]]
+| align=left | [[Schwyz (kanton)|Schwyz]]
 | align=left | [[Schwyz]]
 | align=center | [[1291]]
@@ Řádek 97: / Řádek 97: @@
 ! align=center | GL
 | align=center | [[Soubor:Wappen Glarus matt.svg|25px|znak Glarusu]]
-| align=left | [[Kanton Glarus|Glarus]]
+| align=left | [[Glarus (kanton)|Glarus]]
 | align=left | [[Glarus]]
 | align=center | [[1352]]
@@ Řádek 119: / Řádek 119: @@
 ! align=center | FR
 | align=center | [[Soubor:Wappen Freiburg matt.svg|25px|znak Fribourgu]]
-| align=left | [[Kanton Fribourg|Fribourg / Freiburg]]
+| align=left | [[Fribourg (kanton)|Fribourg / Freiburg]]
-| align=left | [[Freiburg im Üechtland|Fribourg / Freiburg]]
+| align=left | [[Fribourg|Fribourg / Freiburg]]
 | align=center | [[1481]]
 | 249 700<br /><font size="-2">(11)</font>
@@ Řádek 130: / Řádek 130: @@
 ! align=center | SO
 | align=center | [[Soubor:Wappen Solothurn matt.svg|25px|znak Solothurn]]
-| align=left | [[Kanton Solothurn|Solothurn]]
+| align=left | [[Solothurn (kanton)|Solothurn]]
 | align=left | [[Solothurn]]
 | align=center | [[1481]]
@@ Řádek 163: / Řádek 163: @@
 ! align=center | SH
 | align=center | [[Soubor:Wappen Schaffhausen matt.svg|25px|znak Schaffhausenu]]
-| align=left | [[Kanton Schaffhausen|Schaffhausen]]
+| align=left | [[Schaffhausen (kanton)|Schaffhausen]]
 | align=left | [[Schaffhausen]]
 | align=center | [[1501]]
@@ Řádek 196: / Řádek 196: @@
 ! align=center | SG
 | align=center | [[Soubor:Coat of arms of canton of St. Gallen.svg|25px|znak St. Gallenu]]
-| align=left | [[Kanton St. Gallen|St. Gallen]]
+| align=left | [[Sankt Gallen (kanton)|St. Gallen]]
 | align=left | [[St. Gallen]]
 | align=center | [[1803]]
@@ Řádek 240: / Řádek 240: @@
 ! align=center | TI
 | align=center | [[Soubor:Wappen Tessin matt.svg|25px|znak Ticina]]
-| align=left | [[Kanton Ticino|Ticino]]
+| align=left | [[Ticino (kanton)|Ticino]]
 | align=left | [[Bellinzona]]
 | align=center | [[1803]]
@@ Řádek 284: / Řádek 284: @@
 ! align=center | GE
 | align=center | [[Soubor:Wappen Genf matt.svg|25px|znak Ženevy]]
-| align=left | [[Kanton Ženeva|Ženeva]]
+| align=left | [[Ženeva (kanton)|Ženeva]]
 | align=left | [[Ženeva]]
 | align=center | [[1815]]
@@ Řádek 295: / Řádek 295: @@
 ! align=center | JU
 | align=center | [[Soubor:Wappen Jura matt.svg|25px|znak Jury]]
-| align=left | [[Kanton Jura|Jura]]
+| align=left | [[Jura (kanton)|Jura]]
 | align=left | [[Delémont]]
 | align=center | [[1979]]
@@ Řádek 316: / Řádek 316: @@
 |}
-Šest kantonů – [[Obwalden]], [[Nidwalden]], [[Appenzell Innerrhoden]], [[Appenzell Ausserrhoden]], [[Basel-Stadt]] a [[Basel-Land]] – bylo v minulosti označováno jako "'''polokantony'''" ("polo[[stav (politika)|stavy]]"), což je historicky podmíněno a dnes už nemá vliv na kantonální autonomii (již zaniklé rozdíly formálně odstraněny ze [[Spolková ústava|Spolkové ústavy]] v její revizi [[1999]]).
+Šest kantonů – [[Obwalden]], [[Nidwalden]], [[Appenzell Innerrhoden]], [[Appenzell Ausserrhoden]], [[Basilej-město|Basel-Stadt]] a [[Basilej-venkov|Basel-Land]] – bylo v minulosti označováno jako "'''polokantony'''" ("polo[[stav (politika)|stavy]]"), což je historicky podmíněno a dnes už nemá vliv na kantonální autonomii (již zaniklé rozdíly formálně odstraněny ze [[Spolková ústava|Spolkové ústavy]] v její revizi [[1999]]).
 I poté se však polokantony odlišují:
 * v počtu reprezentantů kantonů volených jejími občany do [[Rada států|Rady států]] (Rady stavů - [[:de:Ständrat|''Ständerat'']]) [[Spolkový parlament|Spolkového parlamentu]] (malá komora), kde má každý kanton 2&nbsp;křesla (a „polokantony“, „polostavy“ jedno)
-* v těch lidových [[hlasování]]ch, která vyžadují [[stavová většina|stavovou většinu]] ''([[:de:Ständemehr|Ständemehr]])'', dodatečně k&nbsp;[[prostá většina|prosté většině]] obyvatel spolku.
+* v těch lidových [[hlasování]]ch, která vyžadují [[stavová většina|stavovou většinu]] ''([[:de:Ständemehr|Ständemehr]])'', dodatečně k&nbsp;[[Většina|prosté většině]] obyvatel spolku.
 Zcela přesné by bylo mluvit o 26 kantonech a polokantonech a o 23 historických stavech.

Švýcarsko – Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra – (CH)

Kantony a jejich sídla

AG Aargau (Aarau) • AR Appenzell Ausserrhoden (Herisau) • AI Appenzell Innerrhoden (Appenzell) • BS Basilej-město (Basilej) • BL Basilej-venkov (Liestal) • BE Bern (Bern) • ZH Curych (Curych) • FR Fribourg (Fribourg) • GL Glarus (Glarus) • GR Graubünden (Chur) • JU Jura (Delémont) • LU Lucern (Lucern) • NE Neuchâtel (Neuchâtel) • NW Nidwalden (Stans) • OW Obwalden (Sarnen) • SH Schaffhausen (Schaffhausen) • SZ Schwyz (Schwyz) • SO Solothurn (Solothurn) • SG St. Gallen (St. Gallen) • TG Thurgau (Frauenfeld) • TI Ticino (Bellinzona) • UR Uri (Altdorf) • VS Valais (Sion) • VD Vaud (Lausanne) • ZG Zug (Zug) • GE Ženeva (Ženeva)