Kerč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
pro změnu není důvod
Přidání odkazu.
Řádek 31: Řádek 31:
[[Soubor:Керчь.Главная улица .Сентябрь. ..jpg|thumb|left|Кеrč]]
[[Soubor:Керчь.Главная улица .Сентябрь. ..jpg|thumb|left|Кеrč]]
[[Soubor:Kerch Mitridat.sea.jpg|thumb|left|Obelisk slávy na vrcholu hory Mitridat]]
[[Soubor:Kerch Mitridat.sea.jpg|thumb|left|Obelisk slávy na vrcholu hory Mitridat]]
Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi [[Krym]]em a jižním [[Rusko|Ruskem]], resp. [[Kavkaz]]em; funguje zde trajekt, který jej spojuje s [[Krasnodarský kraj|Krasnodarským krajem]]. Je také v plánu vybudování mostu přes [[Kerčský průliv]]. Končí zde železniční trať z [[Džankoj]]e a pevninské [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Ve městě je od roku [[2004]] provozována [[Trolejbusová doprava v Kerči|trolejbusová doprava]] (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 158 000 lidí, kteří zde žili roku [[2001]] (151 400 v roce [[2006]]) tvořili 80 % [[Rusové]], 16 % [[Ukrajinci]], zbytek pak zejména [[Bělorusové]] či [[Krymští Tataři]].
Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi [[Krym]]em a jižním [[Rusko|Ruskem]], resp. [[Kavkaz]]em; funguje zde trajekt, který jej spojuje s [[Krasnodarský kraj|Krasnodarským krajem]]. Je také v plánu vybudování [[Most přes Kerčský průliv|mostu přes Kerčský průliv]]. Končí zde železniční trať z [[Džankoj]]e a pevninské [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Ve městě je od roku [[2004]] provozována [[Trolejbusová doprava v Kerči|trolejbusová doprava]] (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 158 000 lidí, kteří zde žili roku [[2001]] (151 400 v roce [[2006]]) tvořili 80 % [[Rusové]], 16 % [[Ukrajinci]], zbytek pak zejména [[Bělorusové]] či [[Krymští Tataři]].


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 11. 12. 2015, 08:46

Kerč
Керч, Керчь, Keriç
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
Kerč – znak
znak
Kerč – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška10 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
autonomní republikaAutonomní republika Krym
Kerč
Kerč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha108 km²
Počet obyvatel151 327
Hustota zalidnění1400,9 obyv./km²
Správa
StarostaOleg Vladimirovič Osadčij
Vznik610 př. n. l.
Oficiální webwww.kerchrada.gov.ua
Telefonní předvolba+380-6561 a +7-36561
PSČ98300–98399
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerč (ukrajinsky Керч, rusky Керчь, krymskou tatarštinou Keriç) je přístavní město na poloostrově Krymu, ovládaném v současnosti Ruskem a nárokovaným Ukrajinou. Leží na jeho východním výběžku na břehu Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem. V současné době zde žije přes 150 000 obyvatel.

Dějiny

Již v 6. století př. n. l. zde existovalo starořecké město Pantikapaion, které bylo centrem Bosporské říše. V byzantské éře zde vznikla pevnost Bospor a sídlila tu diecéze. Pod staroruským názvem Кърчевъ, který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak česká Krč[1], bylo ve středověku město známo jako součást Tmutarakaňského knížectví a významné obchodní centrum mezi Kyjevskou Rusí, Kavkazem a Středomořím. Později zde byla janovská kolonie Cerquio, následně opěrný bod Osmanské říše, která byla napadána od severu záporožskými kozáky. Od roku 1774 patřilo město Ruskému impériu. Během krymské války r. 1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku 1973 je Kerč držitelem titulu Město-hrdina, neboť se město vyznamenalo ve Velké vlastenecké válce.

Současnost

Кеrč
Obelisk slávy na vrcholu hory Mitridat

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi Krymem a jižním Ruskem, resp. Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje s Krasnodarským krajem. Je také v plánu vybudování mostu přes Kerčský průliv. Končí zde železniční trať z Džankoje a pevninské Ukrajiny. Ve městě je od roku 2004 provozována trolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 158 000 lidí, kteří zde žili roku 2001 (151 400 v roce 2006) tvořili 80 % Rusové, 16 % Ukrajinci, zbytek pak zejména Bělorusové či Krymští Tataři.

Reference

  1. I. Lutterer, L. Kropáček, V. Huňáček, Původ zeměpisných jmen. Praha 1976, str. 134.

Externí odkazy