Odsolování: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
→Oblasti využití: {{subst:Fakt}} k Somálsku |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Oblasti využití == |
== Oblasti využití == |
||
Tento způsob získávání [[Pitná voda|pitné vody]] používají země s omezenými zdroji sladké pitné vody (státy [[Severní Afrika|severní Afriky]], státy na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]], [[Somálsko]], [[Jihoafrická republika]], [[Izrael]], …). |
Tento způsob získávání [[Pitná voda|pitné vody]] používají země s omezenými zdroji sladké pitné vody (státy [[Severní Afrika|severní Afriky]], státy na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]], [[Somálsko]]{{Fakt/dne|20151124232924|}}, [[Jihoafrická republika]], [[Izrael]], …). |
||
== Odsolování z hlediska životního prostředí == |
== Odsolování z hlediska životního prostředí == |
||
Verze z 25. 11. 2015, 01:31
Odsolování (cizím slovem desalinace) je proces, při kterém dochází k odstraňování soli z mořské nebo brakické vody.
Oblasti využití
Tento způsob získávání pitné vody používají země s omezenými zdroji sladké pitné vody (státy severní Afriky, státy na Arabském poloostrově, Somálsko[zdroj?], Jihoafrická republika, Izrael, …).
Odsolování z hlediska životního prostředí
Podle Evropské agentury pro životní prostředí i v mnoha evropských regionech roste význam odsolování mořské vody, které má z hlediska životního prostředí značné negativní dopady, neboť je vysoce energeticky náročné.[1] Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) odsolování mořské vody může závažně přispívat ke změnám klimatu. WWF hodnotí odsolování jako velmi drahý a energeticky náročný způsob získávání pitné vody, který produkuje velké množství skleníkových plynů.[2]
Problémy s odsolenou vodu v zemědělství
Izraelští odborníci zkoumající závlahy polí odsolenou mořskou vodou a došli k závěru, že více škodí než prospívá. Odsolená voda postrádá nejen ionty sodíku a chlóru, ale ztrácí i vápníkové, hořčíkové a síranové ionty, které jsou důležité pro růst rostlin. Na porostech zavlažovaných odsolenou vodou se záhy projevil nedostatek hořčíku a zemědělci museli hnojením chybějící prvek nahradit. Do vody také začali přidávat určitá množství vápence a kyseliny sírové. Velkým problémem je také bor, který zůstává v mořské vodě i po odsolení a který je pro rostliny toxický. V Izraeli bór z odsolené mořské vody vážně poškodil některé sady a vedl k poklesu úrody rajčat a podzemnice olejné.[3]
Reference
- ↑ Miroslav Šuta: Voda? Žijeme si nad poměry …, respekt.cz, 20. března 2009
- ↑ Pavla Hložková: Odsolování mořské vody – spása nebo časovaná bomba?, Ekolist, 17. července 2008
- ↑ Jaroslav Petr: Odsolená mořská voda škodí polím, osel.cz, 14.11.2007
Externí odkazy
Pavla Hložková: Odsolování mořské vody – spása nebo časovaná bomba?, Ekolist, 17. července 2008
