Dub korkový: Porovnání verzí

Dub korkový
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	bukotvaré (Fagales);
Čeleď	bukovité (Fagaceae);
Rod	dub (Quercus);
Binomické jméno
	Quercus suber; L.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 24. 11. 2015, 09:17

Dub korkový (Quercus suber L.) je listnatý strom z čeledi bukovitých.

Popis

Dub korkový dosahuje výšky až kolem 20m. Je to stálezelený, neopadavý strom. Listy jsou proměnlivého tvaru, řapíkaté, vejčité, 3–7 cm dlouhé, celokrajné nebo oddáleně zubaté, na líci lesklé, na rubu hustě šedě chlupaté. Střední žilka listu je poněkud zvlněná. Borka je velmi silná (až 13 cm), pórovitá a odlupuje se ve velkých plátech, ze kterých se získává přírodní korek. Svou tloušťkou zároveň stromu slouží jako ochrana před lesními požáry a dub je schopen ji regenerovat, čehož se využívá při sklizni. Květenství jsou jehnědy. Dub korkový kvete zpravidla od dubna do května. Plodem jsou nažky – žaludy velké až 3 cm.^[2]

Areál rozšíření

Domovina dubu korkového je v oblasti západního Středomoří, na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe.

Stanoviště

Dub korkový se pěstuje na plantážích na otevřených světlých plochách. Jeho původním stanovištěm jsou vápnité půdy, na nichž roste v řídkých lesnatých porostech od pobřeží až do hor.^[3]

Použití

Dub korkový se pěstuje pro přírodní korek, který se získává olupováním borky v intervalech 8 až 12 let. První sklizeň se může provést po cca 25 letech od výsadby, když kmen dosáhne minimálně 70 cm v obvodu; kvalitní korek pro výrobu zátek ale bývá až po třetí sklizni, tedy až po 75 letech. Korek z prvních sklizní se zpracovává převážně na dekorativní účely.

Nejvhodnější doba pro loupání kůry je červenec. Korková sklizeň ale začíná obvykle v červnu a trvá asi 3 měsíce.

Některé stromy mohou dosahovat stáří až 500 let. Plantáže těchto stromů, podobné ovocným alejím, jsou přísně střeženy a jsou chráněny a kontrolovány ministerstvem zemědělství. Největším pěstitelem korkového dubu je Portugalsko, které se považuje za zemi dodávající na trh korek nejvyšší kvality.^[zdroj?] Mezi další pěstitele a zpracovatele korku patří Španělsko, Itálie, v menší míře potom Francie, Itálie, Jugoslávie. Pěstuje se i v Severní Americe. Světová produkce kůry se pohybuje kolem 320 000 tun ročně, z toho více než 50 procent se sklidí v Portugalsku.^[zdroj?] Několik korkových dubů je možné najít i v České republice. Ty ovšem neslouží k získávání korku.

Reference

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
↑ Quercus suber - botany.cz [online]. [cit. 2015-11-14]. Dostupné online.
↑ Quercus suber - botany.cz [online]. [cit. 2015-11-14]. Dostupné online.