Kostelec u Křížků: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Katastrální území do IB
Řádek 70: Řádek 70:
V obci byl zaveden zemní plyn, splašková kanalizace a vodovod spolu s ostatními obcemi kolem Kamenice. Nyní se staví v obci dešťová kanalizace.
V obci byl zaveden zemní plyn, splašková kanalizace a vodovod spolu s ostatními obcemi kolem Kamenice. Nyní se staví v obci dešťová kanalizace.


Obec má mateřskou školku a základní školu, která poskytuje dětem vzdělání od 1. do 5. třídy a nově postavené veřejné dětské hřiště. Kulturní dům je sídlem knihovny a divadelního amatérského souboru Beseda Jirásek. Čilý je sportovní ruch. Fotbalový klub má seniorské mužstvo v okresním přeboru a desítky chlapců jsou v mládežnických družstvech. Jen žákovská přípravka má téměř 30 chlapců.
Obec má mateřskou školku a základní školu, která poskytuje dětem vzdělání od 1. do 5. třídy a nově postavené veřejné dětské hřiště. Kulturní dům je sídlem knihovny a divadelního amatérského souboru Beseda Jirásek. Čilý je sportovní ruch. Fotbalový klub má seniorská mužstva v okresním přeboru a ve IV třídě, desítky chlapců jsou v mládežnických družstvech. Jen žákovská přípravka má téměř 30 chlapců.


Občanům obce i okolí slouží tenisový kurt a tenisová a skvošová hala. V obci působí místní Sbor dobrovolných hasičů. Sídlí tu tři stavební firmy, jedna větší dílna zabývající se výrobou plastů, dílna kamenická, truhlářská.
Občanům obce i okolí slouží tenisový kurt a tenisová a skvošová hala. V obci působí místní Sbor dobrovolných hasičů. Sídlí tu tři stavební firmy, jedna větší dílna zabývající se výrobou plastů, dílna kamenická, truhlářská.

Verze z 18. 11. 2015, 17:43

Kostelec u Křížků
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKamenice
Obec s rozšířenou působnostíŘíčany
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°54′26″ s. š., 14°33′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel752 (2023)[1]
Rozloha4,10 km²[2]
Katastrální územíKostelec u Křížků
Nadmořská výška411 m n. m.
Počet domů263 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKostelec u Křížků 73
251 68 Kamenice
obeckuk@iol.cz
StarostaZdeněk Králík
Oficiální web: www.kostelecukrizku.cz
Kostelec u Křížků na mapě
Kostelec u Křížků
Kostelec u Křížků
Další údaje
Kód obce538370
Kód části obce70301
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kostelec u Křížků se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi 24 km jihovýchodně od centra Prahy a 16 km jihozápadně od města Říčany a 7,5 km severovýchodně od Jílového u Prahy. Leží v údolí na úpatí Požárského lesního hřebenu v Přírodním parku Hornopožárecký les a Přírodní rezervace Grybla, který ji odděluje od asi 8 km vzdálené řeky Sázavy v regionu Posázaví. Obec patří do mikroregionu Ladův kraj a je součástí naučné stezky Krajinou barona Ringhoffera.

Historie

Založení obce se datuje od počátku prvního tisíciletí roku 922 strategicky na solné stezce spojující Středomoří s Baltem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 970 o dochovaném nejstarším místě v obci osadě Kalifáč, kde byla v raném středověku ohřívárna pro poutníky (Kalifáč od latinského calefacere - ohřívati se).

V roce 992 v obci na vrchu pahorku položil základní kámen k rotundě sv. Martina svatý Vojtěch pocházející z rodu Slavníkovců, vděčný za to, že jeho družina čítající 12 členů zde bez úhony přežila, které zde zanechal na pouti z Říma, kde byl vyprosit postavení kláštera Benediktýnů na pražském Břevnově. Románská rotunda s cennými freskami, především malbou Matky Boží s Ježíškem ve zdivu, byla dostavěna v roce 1151. Roku 1264 byl přistavěn chrám k rotundě a roku 1350 byl celý komplex rotundy s kostelem uznán jako farní, tzn. se stálým místem kněze.

Současně byla farnost rozšířena o okolní vesnice – Březek, Hlubočina, Volešovice, Štiřín, Nechánice, Pohoří, Skalka, Chotouň, Skuheř, Struhařov, Sulice, Těptín, Želivec, Nová Hospoda, Čakovice, Grybla, Turaně. Kostel měl ještě na počátku 20. století 6 zvonů.

Obec byla centrem náboženského života regionu. Kromě kostela a fary s farní školou, kam chodily děti z širokého okolí ze všech výše uvedených obcí, byla v obci do 20.století i židovská škola, ve které se začalo učit v roce 1750. Na severním okraji obce je židovský hřbitov s hroby ze 17.století, který byl pohřebištěm pro jihovýchodní region kolem Prahy. [4]

Zajímavost z historie kostela sv. Martina - roku 1779 zrušeno vystavování provinilců na pranýř před kostelem. Před vchodem do kostela stával asi jeden a půl metru vysoký kámen rozměrů 1 x 1 metr. Na něm museli stát půl dne (před mší svatou) lidé, kteří se nezúčastnili panské roboty nebo například vdaná žena, která se milovala s cizím mužem či obráceně – muž s cizí ženou. Nejhůře na tom byla mladá svobodná dívka, která poté otěhotněla a její milý ji nepojal za manželku. Na takovou osobu si mohl každý, kdo šel do kostela na mši svatou, plivnout nebo jí zde přivázanou metlou až pětkrát udeřit. Někde tento pranýř přežil až do roku 1786, jako zde v Kostelci.

V 19. století se obec stala součástí Ringhofferova panství. Majitel smíchovských továren (bývalá Tatrovka) zvelebil kraj množstvím rybníků, zámků v Kamenici, Štiříně a Lojovicích a lesních obor. V blízké Kamenici, což je rychle se rozvíjející středisko nejužšího regionu, je i dosud funkční továrna vybudovaná Ringofferem, zabývající se lehkým kovoprůmyslem.
V katastru obce byla Ringofferem založena mnohahektarová lesní obora, kde jsou stáda zvěře a k obci patří velký rybník, sloužící k chovu ryb.

V obci byla velká výzkumná a šlechtitelská stanice zabývající se cukrovou řepou, která mívala mezinárodní věhlas.

Současnost

Obec má schválený územní plán, který počítá i s výstavbou rodinných domů. Počet obyvatel by se měl během patnácti let zvýšit na asi 700 lidí. Přitom není plánován žádný rozvoj průmyslu a obec tak zůstane jednou z mála oblastí bez nepříznivých ekologických vlivů ve Středočeském regionu blízko Prahy.

V obci byl zaveden zemní plyn, splašková kanalizace a vodovod spolu s ostatními obcemi kolem Kamenice. Nyní se staví v obci dešťová kanalizace.

Obec má mateřskou školku a základní školu, která poskytuje dětem vzdělání od 1. do 5. třídy a nově postavené veřejné dětské hřiště. Kulturní dům je sídlem knihovny a divadelního amatérského souboru Beseda Jirásek. Čilý je sportovní ruch. Fotbalový klub má seniorská mužstva v okresním přeboru a ve IV třídě, desítky chlapců jsou v mládežnických družstvech. Jen žákovská přípravka má téměř 30 chlapců.

Občanům obce i okolí slouží tenisový kurt a tenisová a skvošová hala. V obci působí místní Sbor dobrovolných hasičů. Sídlí tu tři stavební firmy, jedna větší dílna zabývající se výrobou plastů, dílna kamenická, truhlářská.

Denně ordinuje dětský lékař.

Život obce je zaznamenáván v měsíčníku vydávaném Obecním úřadem.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Jílové[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové[5]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové[5]
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[6]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady sídlo Jílové, soudní okres Jílové[7]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[13]

Rok 1932

V obci Kostelec u Křížků (přísl. Dolní Březky, 486 obyvatel, katol. kostel, synagoga) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

družstvo pro rozvod elektrické energie v Nové Hospodě, 3 hostince, 2 kováři, 3 krejčí, pekař, pohřební ústav, 12 rolníků, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kostelec u Křížků, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek

Pamětihodnosti

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy.
Ve vzdálenosti 1,5 km probíhá silnice 603 Praha – Jesenice – Kamenice – Poříčí nad Sázavou.
Ve vzdálenosti 2 km prochází silnice 107 Říčany – Velké Popovice – Kamenice – Týnec nad Sázavou.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měla zastávku příměstská autobusová linka Praha, Budějovická – Kamenice, Kult. dům (v pracovních dnech 11 spojů, o víkendech 5 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).

Další fotografie

  • Fara a škola
    Fara a škola
  • Domky v západní části obce
    Domky v západní části obce
  • Místní restaurace
    Místní restaurace

Reference

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kostelec u Křížků

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Kronika Kostelec u Křížků 992 – 1992 [online]. 1992 [cit. 2012-03-18]. Kapitola A. D. 992. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. ↑ Nařízení ministeria věcí vnitřních č, 119/1884
  7. ↑ Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
  8. ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  9. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  12. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  13. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610. (česky a německy)

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Praha-východ
Babice • Bašť • Borek • Bořanovice • Brandýs nad Labem-Stará Boleslav • Brázdim • Březí • Čelákovice • Černé Voděrady • Čestlice • Dobročovice • Dobřejovice • Doubek • Dřevčice • Dřísy • Herink • Hlavenec • Horoušany • Hovorčovice • Hrusice • Husinec • Jenštejn • Jevany • Jirny • Kaliště • Kamenice • Káraný • Klecany • Klíčany • Klokočná • Konětopy • Konojedy • Kostelec nad Černými lesy • Kostelec u Křížků • Kostelní Hlavno • Kozojedy • Křenek • Křenice • Křížkový Újezdec • Kunice • Květnice • Lázně Toušeň • Lhota • Líbeznice • Louňovice • Máslovice • Měšice • Mirošovice • Mnichovice • Modletice • Mochov • Mratín • Mukařov • Nehvizdy • Nová Ves • Nový Vestec • Nučice • Nupaky • Odolena Voda • Oleška • Ondřejov • Oplany • Panenské Břežany • Pětihosty • Petříkov • Podolanka • Polerady • Popovičky • Prusice • Předboj • Přezletice • Radějovice • Radonice • Říčany • Sedlec • Senohraby • Sibřina • Sluhy • Sluštice • Strančice • Struhařov • Stříbrná Skalice • Sudovo Hlavno • Sulice • Svémyslice • Světice • Svojetice • Šestajovice • Škvorec • Štíhlice • Tehov • Tehovec • Úvaly • Veleň • Veliká Ves • Velké Popovice • Větrušice • Vlkančice • Vodochody • Všestary • Vyšehořovice • Výžerky • Vyžlovka • Zápy • Záryby • Zdiby • Zeleneč • Zlatá • Zlonín • Zvánovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostelec_u_Křížků&oldid=13055835“