Bitva u Nisy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odebrána Kategorie:18. března; přidána Kategorie:18. březen za použití HotCat
žlutočervený prapor png->svg, narovnání odkazů
Řádek 7: Řádek 7:
| místo = Nisa (dnešní [[Nysa]]), [[Niské knížectví]],<br />[[Slezsko]] (dnešní [[Polsko]])
| místo = Nisa (dnešní [[Nysa]]), [[Niské knížectví]],<br />[[Slezsko]] (dnešní [[Polsko]])
| výsledek = Drtivé vítězství husitů
| výsledek = Drtivé vítězství husitů
| strana1 = [[Soubor:Husitská korouhev.png|22px|border|Husitská korouhev]] [[Husité]]<br />− [[sirotčí svaz]]<br />− [[táborský svaz]]<br />− [[pražský městský svaz]]<br />− moravští husité
| strana1 = [[Soubor:Husitská korouhev.svg|22px|border|Husitská korouhev]] [[Husitství|Husité]]<br />− [[sirotčí svaz]]<br />− [[táborský svaz]]<br />− [[Pražský svaz|pražský městský svaz]]<br />− moravští husité
| strana2 = [[Soubor:POL województwo śląskie COA.svg|18px|border|Znak Slezska]] [[Slezsko|Slezská knížectví]]
| strana2 = [[Soubor:POL województwo śląskie COA.svg|18px|border|Znak Slezska]] [[Slezsko|Slezská knížectví]]
| velitel1 = [[Prokop Holý]]<br />[[Jan z Bukoviny]]<br />[[Zikmund z Vranova]]<br />[[Velek z Březnice]]<br />[[Prokop Malý]]<br />[[Jan Tovačovský z Cimburka|Jan Tovačovský]]
| velitel1 = [[Prokop Holý]]<br />[[Jan z Bukoviny]]<br />[[Zikmund z Vranova]]<br />[[Velek z Březnice]]<br />[[Prokop Malý]]<br />[[Jan Tovačovský z Cimburka|Jan Tovačovský]]
Řádek 17: Řádek 17:
|}}
|}}


'''Bitva u Nisy''' se odehrála [[18. březen|18. března]] [[1428]] před hradbami slezského města Nisa (Nysa). Spojené oddíly husitů z Čech a [[Morava|Moravy]] zde drtivě porazily vojsko vratislavského [[Konrád I. Olešnický|biskupa Konráda]], jehož velením byl pověřen kladský hejtman Půta z Častolovic. Střetnutí bylo jedinou větší ozbrojenou konfrontací slezské [[rejsy]], po této události se již ohrožená města nestavěla husitům na odpor a jejich obyvatelé buď uprchli, nebo se snažili vyplatit vysokým výkupným.
'''Bitva u Nisy''' se odehrála [[18. březen|18. března]] [[1428]] před hradbami slezského města Nisa (Nysa). Spojené oddíly husitů z Čech a [[Morava|Moravy]] zde drtivě porazily vojsko vratislavského [[Konrád I. Olešnický|biskupa Konráda]], jehož velením byl pověřen kladský hejtman Půta z Častolovic. Střetnutí bylo jedinou větší ozbrojenou konfrontací slezské [[Spanilé jízdy|rejsy]], po této události se již ohrožená města nestavěla husitům na odpor a jejich obyvatelé buď uprchli, nebo se snažili vyplatit vysokým výkupným.


== Předehra ==
== Předehra ==
Po ukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, pokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele a z [[Uherský Brod|Uherského Brodu]] vyrazilo přes [[Přerov]] a hrad [[Odry]] ke slezským hranicím. Výpravy se účastnili kališníci z Moravy a příslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z Čech, v čele se sirotčí a táborskou polní obcí. Prve jmenovaní vytáhli do pole pod velením Veleka z Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, Jan z Bukoviny a jeho pobočník Zikmund z Vranova. Spolu s těmito oddíly vyrazila i část hotovosti [[Nové Město (Praha)|Nového města pražského]] vedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.<ref name="Šmahel, 202">{{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | titul = Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | poznámka = [Dále jen: ''Šmahel''] | rok = 1996 | strany = 202 | isbn = 80-7184-075-0}}</ref> Ačkoli jsou autentické informace o této spanilé jízdě velmi nedostatečné, je známo, že před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé [[Ostrava|Ostravy]], [[Kietrz|Ketře]] a [[Osoblaha|Osoblahy]]. Také opavský kníže Václav se neodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1907 | vydání = | strany = 625 | poznámka = [Dále jen: ''Palacký''] | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> Dobyt byl hrad [[Hukvaldy]], města [[Gogówek|Hlohov]], [[Prudnik]], [[Biała|Bělá]] a [[Strzeleczki|Střelč]], jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po [[13. březen|13. březnu]].<ref name="Šmahel, 202" /> Další postup husitů posléze směřoval k Nise, kde se jim do cesty postavilo vojsko, jež shromáždil vratislavský biskup Konrád. Do jeho řad mimo jiné povolal Jana Minsterberského, olavského knížete Ludvíka, jeho bratra Ruprechta a kladského hejtmana Půtu z Častolovic. Posledně jmenovaného současně pověřil vrchním velením.<ref name="Šmahel, 202" />
Po ukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, pokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele a z [[Uherský Brod|Uherského Brodu]] vyrazilo přes [[Přerov]] a hrad [[Odry]] ke slezským hranicím. Výpravy se účastnili kališníci z Moravy a příslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z Čech, v čele se sirotčí a táborskou polní obcí. Prve jmenovaní vytáhli do pole pod velením Veleka z Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, Jan z Bukoviny a jeho pobočník Zikmund z Vranova. Spolu s těmito oddíly vyrazila i část hotovosti [[Nové Město (Praha)|Nového města pražského]] vedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.<ref name="Šmahel, 202">{{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | titul = Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | poznámka = [Dále jen: ''Šmahel''] | rok = 1996 | strany = 202 | isbn = 80-7184-075-0}}</ref> Ačkoli jsou autentické informace o této spanilé jízdě velmi nedostatečné, je známo, že před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé [[Ostrava|Ostravy]], [[Ketř]]e a [[Osoblaha|Osoblahy]]. Také opavský kníže Václav se neodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1907 | vydání = | strany = 625 | poznámka = [Dále jen: ''Palacký''] | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> Dobyt byl hrad [[Hukvaldy]], města [[Gogówek|Hlohov]], [[Prudník]], [[Biała|Bělá]] a [[Strzeleczki|Střelč]], jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po [[13. březen|13. březnu]].<ref name="Šmahel, 202" /> Další postup husitů posléze směřoval k Nise, kde se jim do cesty postavilo vojsko, jež shromáždil vratislavský biskup Konrád. Do jeho řad mimo jiné povolal Jana Minsterberského, olavského knížete Ludvíka, jeho bratra Ruprechta a kladského hejtmana Půtu z Častolovic. Posledně jmenovaného současně pověřil vrchním velením.<ref name="Šmahel, 202" />


== Bitva ==
== Bitva ==
Řádek 35: Řádek 35:


=== Prameny ===
=== Prameny ===
* {{Citace monografie | titul = Prameny dějin českých | odkaz na titul = Fontes Rerum Bohemicarum | editoři = Josef Emler | redaktoři = | překladatelé = | vydavatel = V komisi Dr. Grégr a Ferd. Dattel | místo = Praha | rok = <!-- nedatováno --> | počet stran = 258 | svazek = VII | typ svazku = | isbn = <!-- neuvedeno --> | poznámka = [''Kronika starého kolegiáta pražského'']}}
* {{Citace monografie | titul = Prameny dějin českých | odkaz na titul = Fontes rerum Bohemicarum | editoři = Josef Emler | redaktoři = | překladatelé = | vydavatel = V komisi Dr. Grégr a Ferd. Dattel | místo = Praha | rok = <!-- nedatováno --> | počet stran = 258 | svazek = VII | typ svazku = | isbn = <!-- neuvedeno --> | poznámka = [''Kronika starého kolegiáta pražského'']}}
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ze zpráv a kronik doby husitské | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1981 | počet stran = 491 | isbn = <!--neuvedeno--> | poznámka = [''Kronika'' Bartoška z Drahonic]}}
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ze zpráv a kronik doby husitské | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1981 | počet stran = 491 | isbn = <!--neuvedeno--> | poznámka = [''Kronika'' Bartoška z Drahonic]}}


Řádek 42: Řádek 42:
* {{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1907 | vydání = | počet stran = 1279 | isbn = <!--neuvedeno-->}}
* {{Citace monografie | příjmení = Palacký | jméno = František | odkaz na autora = František Palacký | titul = Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1907 | vydání = | počet stran = 1279 | isbn = <!--neuvedeno-->}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | titul = Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 420 | isbn = 80-7184-075-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | titul = Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 420 | isbn = 80-7184-075-0}}



{{Husitské bitvy}}
{{Husitské bitvy}}
{{DEFAULTSORT:Nisa}}
{{DEFAULTSORT:Nisa}}
{{Portály|Středověk|Válka}}
{{Portály|Středověk|Válka}}




[[Kategorie:Bitvy husitských válek]]
[[Kategorie:Bitvy husitských válek]]

Verze z 15. 11. 2015, 20:56

Bitva u Nisy
Trvání18. březen 1428
MístoNisa (dnešní Nysa), Niské knížectví,
Slezsko (dnešní Polsko)
Souřadnice50°28′ s. š., 17°19′ v. d.
VýsledekDrtivé vítězství husitů
Strany
Husitská korouhev Husité
− sirotčí svaz
− táborský svaz
− pražský městský svaz
− moravští husité 		Znak Slezska Slezská knížectví
Síla
… …
Ztráty
… ~ 2000 mrtvých[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Nisy se odehrála 18. března 1428 před hradbami slezského města Nisa (Nysa). Spojené oddíly husitů z Čech a Moravy zde drtivě porazily vojsko vratislavského biskupa Konráda, jehož velením byl pověřen kladský hejtman Půta z Častolovic. Střetnutí bylo jedinou větší ozbrojenou konfrontací slezské rejsy, po této události se již ohrožená města nestavěla husitům na odpor a jejich obyvatelé buď uprchli, nebo se snažili vyplatit vysokým výkupným.

Předehra

Po ukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, pokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele a z Uherského Brodu vyrazilo přes Přerov a hrad Odry ke slezským hranicím. Výpravy se účastnili kališníci z Moravy a příslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z Čech, v čele se sirotčí a táborskou polní obcí. Prve jmenovaní vytáhli do pole pod velením Veleka z Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, Jan z Bukoviny a jeho pobočník Zikmund z Vranova. Spolu s těmito oddíly vyrazila i část hotovosti Nového města pražského vedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.[2] Ačkoli jsou autentické informace o této spanilé jízdě velmi nedostatečné, je známo, že před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé Ostravy, Ketře a Osoblahy. Také opavský kníže Václav se neodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří.[3] Dobyt byl hrad Hukvaldy, města Hlohov, Prudník, Bělá a Střelč, jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po 13. březnu.[2] Další postup husitů posléze směřoval k Nise, kde se jim do cesty postavilo vojsko, jež shromáždil vratislavský biskup Konrád. Do jeho řad mimo jiné povolal Jana Minsterberského, olavského knížete Ludvíka, jeho bratra Ruprechta a kladského hejtmana Půtu z Častolovic. Posledně jmenovaného současně pověřil vrchním velením.[2]

Bitva

O samotném střetnutí informují dva základní české prameny. První z nich lze nalézt v tzv. Kronice starého pražského kolegiáta, z jejíhož obsahu lze předpokládat, že autor byl přímým účastníkem slezské rejsy. Druhým zdrojem je Kronika katolického vojáka a přímého účastníka husitských válek Bartoška z Drahonic. Obě literární práce však bitvu popisují pouze povrchně a její průběh proto nelze interpretovat jednoznačně.

„ Potom vévodové slezští, města i biskup seberou vojsko do pole proti nim u Nisy. Na ně v předměstích ti svrchu řečení ze svých vozů s pěšími vyskočí a protivníků dobře na dva tisíce pobijí a utopí; ba několik jich vskočí se svými až do města a spálí vozy Slezáků zároveň s předměstími a s kostely. “
— Kronika starého pražského kolegiáta[1]
„ Pak se léta Páně 1428 obrátili do Slezska a položili se táborem u města Nisy. V tomto městě byl však pan Půta z Častolovic s lidmi tamního biskupa. Proti husitům vyšli nějací lidé z předměstí a vesničané, kteří se seběhli. Proti nim postoupila husitská vojska s vozy, se svými zbraněmi a děly a zahájila boj. Konečně přišli na předměstí ti, kdo vyšli z města. Husité tam pobili několik tisíc lidí obojího pohlaví, předměstí vypálili a kdyby jim nebyl statečně bránil Půta z Častolovic se svými lidmi a svými spojenci, byli by se zmocnili i města samého. “
— Bartošek z Drahonic[4]

V souladu s tvrzením Bartoška z Drahonic i současní odborníci usuzují, že hlavní sílu slezského vojska tvořili opěšalí sedláci, zformované před městským opevněním.[5] Bitvu zahájili patrně sami husité, kteří na protivníka tvrdě zaútočili, a po krátkém boji jej přinutili hájenou pozici v panice opustit. Při důrazném pronásledování pak bylo údajně pobito nebo v řece utopeno na dva tisíce prchajících. Při pokračujícím útoku české vojsko vypálilo celé Niské předměstí a patrně udeřilo i na samotné město.[6] Tato spontánní akce však narazila na odhodlanou obranu organizovanou Půtou z Častolovic, jemuž se za značného úsilí podařilo husity odrazit.[4]

Důsledky

Husité se obléháním Nisy nezdržovali. Využili strachu, který zaseli mezi obyvatele Slezska a pokračovali v tažení. Bleskovými výpady se jim podařilo vyplenit poměrně široké území a obsadit města, jejichž obyvatelé dali namísto obrany přednost útěku. Podle písemných pramenů tak učinili například lidé z Pačkova, Frankenštejna, Otmuchova, Břehu, Střelína aj.[7] Někteří měšťané se pokusili zmírnit důsledky vpádu na svá území nabídkou vysokého výkupného. Mezi první z nich patřili Minsterbergští, kteří s husity uzavřeli smlouvu po 22. březnu v ležení u Pačkova.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Výbor z české literatury doby husitské, sv. 2. Praha: ČSAV, 1964. S. 288. [Kronika starého pražského kolegiáta]; [Dále jen: Výbor z české literatury]. 
  2. ↑ a b c ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0. S. 202. [Dále jen: Šmahel]. 
  3. ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě. Praha: B. Kočí, 1907. S. 625. [Dále jen: Palacký]. 
  4. ↑ a b Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha: Svoboda, 1981. S. 240. [Kronika Bartoška z Drahonic]. 
  5. ↑ a b Šmahel, s. 203.
  6. ↑ Palacký, s. 626.
  7. ↑ Výbor z české literatury, 289.

Prameny

  • Prameny dějin českých. Příprava vydání Josef Emler. Svazek VII. Praha: V komisi Dr. Grégr a Ferd. Dattel 258 s. [Kronika starého kolegiáta pražského]. 
  • Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha: Svoboda, 1981. 491 s. [Kronika Bartoška z Drahonic]. 

Literatura

  • FRANKENBERGER, Otakar. Naše velká armáda - díl III. Praha: Zemědělské knihkupectví, 1921. 188 s. 
  • PALACKÝ, František. Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě. Praha: B. Kočí, 1907. 1279 s. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. 420 s. ISBN 80-7184-075-0. 
husité Husitské bitvy
Husitské války
(1419–1434)
křížová výprava 1. křížová výprava
(1. března – 30. července 1420)
křížová výprava 2. křížová výprava
(28. srpna 1421 – 10. ledna 1422)
křížová výprava 3. křížová výprava
(29. června – 14. srpna 1427)
křížová výprava 4. křížová výprava
(20. června – 14. srpna 1431)
(1431) u Domažlic
Bitva u Chrastavy roku 1428
Polipanské období
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Nisy&oldid=13047520“