Zwitterion: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny)
odkazy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Betain-Glycine.png|thumb||280px|Molekula [[glycin]]u kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]], vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.]]
[[Soubor:Betain-Glycine.png|thumb||280px|Molekula [[glycin]]u kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]], vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.]]
'''Zwitterion''' (také "vnitřní sůl", obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) je [[ion]], který ve své molekule obsahuje pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jehož celkový náboj je ale neutrální.
'''Zwitterion''' (také „vnitřní sůl“, obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) je [[ion]], který ve své molekule obsahuje pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jehož celkový náboj je ale neutrální.


Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyseliny|kyselé]] i [[hydroxidy|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]].
Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyseliny|kyselé]] i [[hydroxidy|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]].


Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]]. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[Kyselina glutamová|glutamovou]] a [[Kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Typické [[Bílkovina|proteiny]] tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.
Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[karboxylové kyseliny|karboxylové skupiny]]) a [[zásada (chemie)|bazické]] centrum ([[aminy|aminová skupina]]. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[kyselina glutamová|glutamovou]] a [[kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lysin|lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Obvyklé proteiny tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.


Přechodu [[glycin]]u nebo [[tricin]]u (aminokyselina netvořící [[Bílkovina|proteiny]]) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou [[SDS-PAGE]].
Přechodu [[glycin]]u nebo [[tricin]]u (aminokyselina netvořící [[bílkovina|proteiny]]) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou [[SDS-PAGE]].


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 14. 11. 2015, 10:26

Molekula glycinu kyselé (karboxylová skupina) a bazické centrum (aminová skupina, vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.

Zwitterion (také „vnitřní sůl“, obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) je ion, který ve své molekule obsahuje pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jehož celkový náboj je ale neutrální.

Zwitterionty vznikají z amfolytů, molekul, které ve své molekule obsahují kyselé i zásadité funkční skupiny, v prostředí s pH blízkým jejich izoelektrického bodu.

Typickým příkladem zwitteriontů jsou aminokyseliny a peptidy, nesoucí kyselé (karboxylové skupiny) a bazické centrum (aminová skupina. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu glutamovou a asparagovou a kladně nabitý arginin, lyzin a v některých podmínkách i histidin. Obvyklé proteiny tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.

Přechodu glycinu nebo tricinu (aminokyselina netvořící proteiny) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou SDS-PAGE.