Prezident: Porovnání verzí
m Editace uživatele 193.86.153.71 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vlout |
|||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
řhýuáš |
|||
ft |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
Verze z 9. 11. 2015, 15:37
Prezident (francouzsky předseda) je titul, kterým se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.
Prezident označuje hlavu státu v republice, která je volena parlamentem, nepřímo či přímo obyvateli státu. Prezidenti často stojí i v čele různých diktátorských režimů. Prezident je vůbec nejrozšířenějším titulem hlav států.[zdroj?] Úřad prezidenta, jako volené hlavy státu, zastávali na západě až do roku 1980 výhradně jen muži (nicméně v Argentině se po smrti manžela Juana Perona stala v roce 1974 na dva roky prezidentkou jeho třetí žena Isabela Perón, kterou Peron dosadil na post viceprezidentky země).[1] První ženou v historii, která byla demokraticky zvolena do funkce prezidenta, se stala v roce 1980 Vigdis Finnbogadóttir na Islandu.[1]
Hlava státu
Prezident v prezidentské republice
Prezidentská republika je založena na oddělení státních mocí - soudní, výkonné i zákonodárné. Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň předsedou vlády. Je nezávislý na parlamentu, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Je volen přímo či nepřímo občany státu.
Soustředění takového množství moci do jedněch rukou však zvyšuje nebezpečí vzniku autoritativního státu nebo přímo diktatury. Prezidentská republika nebývá dlouhodobě stabilní a demokratická.
Prezidentská republika je nejrozšířenější formou vlády v Americe.
Prezident v parlamentní republice
V parlamentní republice je prezident reprezentantem a symbolem státu navenek. Jeho vnitrostátní pravomoci jsou omezené a často jen formální. Zdaleka nejdůležitější je pravomoc rozpustit parlament (většinou jen v ústavně stanovených případech) a vyhlásit nové parlamentní volby. Je volen většinou parlamentem.
Prezident v poloprezidentské republice
Poloprezidentská republika má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má právo veta k zákonům, může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou referenda. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém Francie, převážně poloprezidentská je i Ruská federace.
Prezident v nedemokratických systémech
I v nedemokratických režimech bývá většinou hlavou státu prezident. Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.
Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové.
Odkazy
Reference
- ↑ a b guide2womenleaders.com - FEMALE PRESIDENTS [online]. [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Literatura
- Zdeněk Koudelka: Prezident republiky, Nakladatelství Leges, Praha 2011, 224 s., ISBN 978-80-87212-95-0
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Praesident v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích