Pěnovec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikidata interwiki |
m linky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Penovcovy mokrad.JPG|275px|thumb|Pěnovcový mokřad |
[[Soubor:Penovcovy mokrad.JPG|275px|thumb|Pěnovcový mokřad patří k nejcennějším [[biotop]]ům [[Velká podkrušnohorská výsypka|Podkrušnohorské výsypky]]]] |
||
'''Pěnovec''' je odrůda [[travertin]]u. Patří mezi sladkovodní vápence. Pravý travertin vzniká z minerálních pramenů, kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec. |
'''Pěnovec''' je odrůda [[travertin]]u. Patří mezi sladkovodní [[Vápenec|vápence]]. Pravý travertin vzniká z [[Minerální pramen|minerálních pramenů]], kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec. |
||
Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští |
Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen [[oxid uhličitý]]. Na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání oxidu uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i [[fosilie]] soudobých organismů. |
||
Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí. |
Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k [[hnojení]] polí. |
||
V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.<ref>{{Citace elektronické monografie |
V pěnovcovém [[Mokřad|mokřadu]] optimálně probíhá srážení [[Hydrogenuhličitan|hydrogenuhličitanů]] s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| url = http://www.suas.cz/uploads/110170487247b2c8037de4b_07162_brozura_eko_su_mail.pdf |
| url = http://www.suas.cz/uploads/110170487247b2c8037de4b_07162_brozura_eko_su_mail.pdf |
||
| datum přístupu = 2009-06-05 |
| datum přístupu = 2009-06-05 |
||
Verze z 6. 11. 2015, 19:11
Pěnovec je odrůda travertinu. Patří mezi sladkovodní vápence. Pravý travertin vzniká z minerálních pramenů, kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec.
Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen oxid uhličitý. Na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání oxidu uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i fosilie soudobých organismů.
Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí.
V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.[1]
Reference
- ↑ Tvorba nové krajiny na Sokolovsku (na stránkách suas.cz) [online]. [cit. 2009-06-05]. Dostupné online.
