Georgij Dobrovolskij: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
styl. úpravy, odkazy
Řádek 42: Řádek 42:
| místo =
| místo =
| jazyk = rusky
| jazyk = rusky
}}</ref> národnosti, který tragicky v kosmu zahynul.
}}</ref> národnosti, který tragicky zahynul v kosmu.


== Život ==
== Život ==
Vyrůstal v [[Oděsa|Oděse]] a snil o námořnickém životě. Nicméně na námořní školu vybrán nebyl, dostal se na speciální leteckou školu. Otec od rodiny utekl, když byly Georgijovi dva roky, matka, kterou měl nesmírně rád, byla celý život uklízečkou. Na počátku [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl v Oděse zatčen a za přechovávání revolveru odsouzen na 25 let vězení. Odtud se mu podařilo 19. března 1944 utéci na falešné doklady a za 20 dní byla Oděssa osvobozena.<ref name="Sny">{{Citace monografie
Vyrůstal v [[Oděsa|Oděse]] a snil o námořnickém životě. Nicméně na námořní školu vybrán nebyl, dostal se na speciální leteckou školu. Otec od rodiny utekl, když byly Georgijovi dva roky, matka, kterou měl nesmírně rád, byla celý život uklízečkou. Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl v Oděse zatčen a za přechovávání revolveru odsouzen na 25 let vězení. Odtud se mu podařilo 19. března 1944 utéci na falešné doklady a za 20 dní byla Oděsa osvobozena.<ref name="Sny">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| jméno = Milan
Řádek 54: Řádek 54:
| kapitola = Na stanici je teplo
| kapitola = Na stanici je teplo
| strany = 11
| strany = 11
}}</ref> Po válce se přes den učil ve stavebním učilišti a po nocích se živil vykládáním nákladních lodí v přístavu. Dostal se na Čugujevské vojenské letecké učiliště, nastoupil do leteckého útvaru stíhacích letadel, naučil se létat na stíhacích letadlech [[Jakovlev|Jak]], [[NPO Lavočkina|Lavočkin]] a [[Mikojan-Gurjevič|MiG]] všech modifikací. V roce 1961 ukončil studium na Vojenské letecké akademii v Moninu.<ref name="Půlstoletí">{{Citace monografie
}}</ref> Po válce přes den studoval na stavebním učilišti a po nocích se živil vykládáním nákladních lodí v přístavu. Dostal se na Čugujevské vojenské letecké učiliště, nastoupil do stíhacího leteckého útvaru, naučil se létat na stíhacích letadlech [[Jakovlev|Jak]], [[NPO Lavočkina|Lavočkin]] a [[Mikojan-Gurjevič|MiG]] všech modifikací. V roce 1961 ukončil studium na [[Gagarinova vojenská letecká akademie|Vojenské letecké akademii v Moninu]].<ref name="Půlstoletí">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| příjmení = Pacner
| příjmení2 = Vítek
| příjmení2 = Vítek
Řádek 65: Řádek 65:
| isbn = 978-80-87027-74-4
| isbn = 978-80-87027-74-4
| kapitola = Kosmická obydlí
| kapitola = Kosmická obydlí
| strany = 195}}</ref>. Po dokončení akademie se stal politickým pracovníkem, ale létal dál. Oženil se, měl dvě děti.
| strany = 195}}</ref>. Po dokončení akademie se stal [[Politický komisař|politickým pracovníkem]], ale létal dál. Oženil se, měl dvě děti.


== Budoucí kosmonaut ==
== Budoucí kosmonaut ==
V roce 1962 mu nabídli možnost stát se kosmonautem a tak brzy nastoupil ve [[Hvězdné městečko|Hvězdném městečku]] k výcviku.<ref name="Codr">{{Citace monografie
V roce 1962 mu byla nabídnuta možnost stát se kosmonautem a tak brzy nastoupil ve [[Hvězdné městečko|Hvězdném městečku]] k výcviku.<ref name="Codr">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| jméno = Milan
Řádek 78: Řádek 78:
| strany = 57
| strany = 57
| isbn =
| isbn =
}}</ref> V roce 1963 byl členem týmu kosmonautů. V letech 1965 až 1966 byl ve skupině kosmonautů, která se připravovala k obletu Měsíce a také absolvoval výcvik pro vojenskou stanici [[Almaz]]. Potom se připravoval pro práci na stanici Saljut 1 zprvu jako velitel záložní posádky, pak byl jmenován velitelem posádky hlavní.<ref name="Půlstoletí">Půlstoletí kosmonautiky, str.429</ref>
}}</ref> V roce 1963 byl členem týmu kosmonautů. V letech 1965 až 1966 byl ve skupině kosmonautů, která se připravovala k obletu Měsíce a také absolvoval výcvik pro vojenskou [[orbitální stanice|orbitální stanici]] [[Almaz]]. Potom se připravoval pro práci na stanici [[Saljut 1]] zprvu jako velitel záložní posádky, pak byl jmenován velitelem posádky hlavní.<ref>Pacner, str. 429</ref>
== Let do vesmíru ==
== Let do vesmíru ==
[[Soubor:The Soviet Union 1971 CPA 4060 stamp (Cosmonauts Georgy Dobrovolsky, Vladislav Volkov and Viktor Patsayev).jpg|thumb|left|Georgij Dobrovolskij (vlevo) s kosmonauty Volkovem a Pacajevem na sovětské poštovní známce]]
[[Soubor:The Soviet Union 1971 CPA 4060 stamp (Cosmonauts Georgy Dobrovolsky, Vladislav Volkov and Viktor Patsayev).jpg|thumb|left|Georgij Dobrovolskij (vlevo) s kosmonauty Volkovem a Pacajevem na sovětské poštovní známce]]
Už jeho první let ve funkci velitele kosmické lodě Sojuz 11 skončil v roce 1971 katastrofou. Původně jmenovaná posádka pro onemocnění Kubasova neletěla, vysláni byli náhradníci. Posádka ve složení Dobrovolskij, [[Vladislav Volkov]] a [[Viktor Pacajev]] odstartovala z Bajkonuru 6. června 1971, v pořádku se spojila s orbitální stanicí [[Saljut 1]], zjistili zde nedýchatelný vzduch smrdící kouřem. Po odstranění závady řadu dní zde plnila zadané úkoly. Pro zhoršování fyzické kondice posádky bylo rozhodnuto program letu zkrátit.
Už jeho první let ve funkci velitele kosmické lodě [[Sojuz 11]] skončil v roce 1971 katastrofou. Původně jmenovaná posádka pro onemocnění [[Valerij Kubasov|Kubasova]] neletěla, vysláni byli náhradníci. Posádka ve složení Dobrovolskij, [[Vladislav Volkov]] a [[Viktor Pacajev]] odstartovala z [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonuru]] 6.&nbsp;června&nbsp;1971, v pořádku se spojila s orbitální stanicí Saljut 1 a zjistila zde nedýchatelný vzduch zapáchající kouřem. Po odstranění závady kosmonauti řadu dní plnili zadané úkoly. Pro zhoršování fyzické kondice posádky bylo rozhodnuto program letu zkrátit.


Večer 29. června se oddělil Sojuz 11 od stanice Saljut a započal se sestupem. Při sestupové fázi byly odpáleny pyrotechnicky spojovací šrouby s nepotřebným obytným modulem. Otřesem výbuchu se však neplánovaně otevřel odvětrávací ventil už ve výši 186&nbsp;km nad povrchem. Vzduch unikl během 30 sekund a všichni tři kosmonauti zahynuli zadušením v Sojuzu po letu trvajícím 570 hodin. Přistávací modul na padácích měkce přistál za asistence čekajících vrtulníků. Jejich smrt byla zjištěna až po přistání kabiny na Zemi.<ref name="Půlstoletí">Půlstoletí kosmonautiky, str.194</ref>
Večer 29. června se oddělil Sojuz 11 od stanice Saljut a započal se sestupem. Při sestupové fázi byly pyrotechnicky odpáleny spojovací šrouby s nepotřebným obytným modulem. Otřesem výbuchu se však neplánovaně otevřel odvětrávací ventil už ve výši 186&nbsp;km nad povrchem. Vzduch unikl během 30 sekund a všichni tři kosmonauti zahynuli zadušením po letu trvajícím 570 hodin. Přistávací modul na padácích měkce přistál za asistence čekajících vrtulníků. Smrt kosmonautů byla zjištěna až po přistání kabiny na Zemi.<ref>Pacner, str.194</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 98: Řádek 98:
* {{Commonscat|Georgy Dobrovolsky}}
* {{Commonscat|Georgy Dobrovolsky}}
* [http://mek.kosmo.cz/bio/rusko/00052.htm Stránka na webu MEK]
* [http://mek.kosmo.cz/bio/rusko/00052.htm Stránka na webu MEK]
* Sojuz 11 na kosmonautix.cz: [http://www.kosmonautix.cz/2012/12/kriticke-momenty-kosmonautiky-15-dil/] [http://www.kosmonautix.cz/2012/12/kriticke-momenty-kosmonautiky-16-dil/]
* [http://www.lib.cas.cz/space.40/INDEX2.HTM Stránka na webu Kosmo]
* [http://technet.idnes.cz/havarie-sojuz-11-saljut-1-0vy-/tec_vesmir.aspx?c=A130701_165741_tec_vesmir_kuz Malý ventil zabil celou posádku. Dole chystali oslavy a kosmonauti umírali]


{{Portály|Kosmonautika|Lidé|Rusko}}
{{Portály|Kosmonautika|Lidé|Rusko}}

Verze z 2. 11. 2015, 22:22

Georgij Timofejevič Dobrovolskij
Georgij Dobrovolski
Georgij Dobrovolski
Kosmonaut CPK
Státní příslušnostSovětský svaz
Datum narození1. června 1928
Místo narozeníOděsa, Sovětský svaz
Datum úmrtí29. června 1971
Předchozí
zaměstnání
Pilot
HodnostPodplukovník
Čas ve vesmíru23 dní 18 hodin 21 minut
Kosmonaut od1963
MiseSojuz 11
Znaky misíSoubor:Soyuz 11 mission patch.gif
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgij Timofejevič Dobrovolskij rusky Добровольский, Георгий Тимофеевич (1. června 1928 v Oděse[1]29. června 1971) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské[2] národnosti, který tragicky zahynul v kosmu.

Život

Vyrůstal v Oděse a snil o námořnickém životě. Nicméně na námořní školu vybrán nebyl, dostal se na speciální leteckou školu. Otec od rodiny utekl, když byly Georgijovi dva roky, matka, kterou měl nesmírně rád, byla celý život uklízečkou. Na počátku druhé světové války byl v Oděse zatčen a za přechovávání revolveru odsouzen na 25 let vězení. Odtud se mu podařilo 19. března 1944 utéci na falešné doklady a za 20 dní byla Oděsa osvobozena.[3] Po válce přes den studoval na stavebním učilišti a po nocích se živil vykládáním nákladních lodí v přístavu. Dostal se na Čugujevské vojenské letecké učiliště, nastoupil do stíhacího leteckého útvaru, naučil se létat na stíhacích letadlech Jak, Lavočkin a MiG všech modifikací. V roce 1961 ukončil studium na Vojenské letecké akademii v Moninu.[4]. Po dokončení akademie se stal politickým pracovníkem, ale létal dál. Oženil se, měl dvě děti.

Budoucí kosmonaut

V roce 1962 mu byla nabídnuta možnost stát se kosmonautem a tak brzy nastoupil ve Hvězdném městečku k výcviku.[5] V roce 1963 byl členem týmu kosmonautů. V letech 1965 až 1966 byl ve skupině kosmonautů, která se připravovala k obletu Měsíce a také absolvoval výcvik pro vojenskou orbitální stanici Almaz. Potom se připravoval pro práci na stanici Saljut 1 zprvu jako velitel záložní posádky, pak byl jmenován velitelem posádky hlavní.[6]

Let do vesmíru

Georgij Dobrovolskij (vlevo) s kosmonauty Volkovem a Pacajevem na sovětské poštovní známce

Už jeho první let ve funkci velitele kosmické lodě Sojuz 11 skončil v roce 1971 katastrofou. Původně jmenovaná posádka pro onemocnění Kubasova neletěla, vysláni byli náhradníci. Posádka ve složení Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev odstartovala z Bajkonuru 6. června 1971, v pořádku se spojila s orbitální stanicí Saljut 1 a zjistila zde nedýchatelný vzduch zapáchající kouřem. Po odstranění závady kosmonauti řadu dní plnili zadané úkoly. Pro zhoršování fyzické kondice posádky bylo rozhodnuto program letu zkrátit.

Večer 29. června se oddělil Sojuz 11 od stanice Saljut a započal se sestupem. Při sestupové fázi byly pyrotechnicky odpáleny spojovací šrouby s nepotřebným obytným modulem. Otřesem výbuchu se však neplánovaně otevřel odvětrávací ventil už ve výši 186 km nad povrchem. Vzduch unikl během 30 sekund a všichni tři kosmonauti zahynuli zadušením po letu trvajícím 570 hodin. Přistávací modul na padácích měkce přistál za asistence čekajících vrtulníků. Smrt kosmonautů byla zjištěna až po přistání kabiny na Zemi.[7]

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353. 
  2. Биографии космонавтов отряда РГНИИЦПК им. Ю.А. Гагарина [online]. Центр подготовки космонавтов имени Ю.А.Гагарина [cit. 2009-07-19]. Dostupné online. (rusky) 
  3. CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Na stanici je teplo, s. 11. 
  4. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Kosmická obydlí, s. 195. 
  5. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Georgij Timofejevič Dobrovolskij, s. 57. 
  6. Pacner, str. 429
  7. Pacner, str.194

Související články

Externí odkazy