Teplice

Šablona:Infobox statutární město Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v Ústeckém kraji. Leží 15 km západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Teplice mají přes 50 tisíc obyvatel a jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem FK Teplice.

Historie do druhé světové války

Archeologické vykopávky dosvědčují, že na území města sídlili pravěcí lovci před 10–40 tisíci roky. Ve 4. století př. n. l. zde sídlili Keltové a po nich germánské kmeny Markomanů a Kvádů.

Termální prameny zde byly podle Hájkovy kroniky objeveny roku 762, viz památka Pravřídlo ve znaku města, ale první důvěryhodná zmínka o části města Trnovany pochází z roku 1057, další pak z konce 12. století. V blízkosti starší slovanské vesnice založila kolem roku 1160 královna Judita, manželka Vladislava II., klášter benediktinek. Po zhruba stovce let vzniká opevněné gotické město na obdélném půdoryse. Teplicemi procházela významná obchodní cesta do Saska. Klášter zanikl v závěru nebo brzy po skončení husitských válek, po bitvě u Ústí nad Labem roku 1426 a před rokem 1436, kdy se klášterní budovy stávají majetkem Jakoubka z Vřesovic.

Vrchnost se v Teplicích často střídala, na místě kláštera vznikl renesanční zámek a dále se rozvíjelo lázeňství. Poslední český majitel Teplic, Vilém Vchynský ze Vchynic, byl zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna v únoru 1634 v Chebu. Panství bylo zkonfiskováno císařem a věnováno Janovi z Aldringenu. Ten umřel za záhadných okolností ještě téhož roku, dříve než panství spatřil. Panství zdědila Janova sestra, která jej věnem přinesla Jeronýmu Clarymu.

Po třicetileté válce bylo vybité obyvatelstvo Teplic doplňováno přísunem německých kolonistů, jejichž potomci Teplice obývali až do odsunu v roce 1945. Z roku 1680 pocházejí první seznamy lázeňských hostů, nejstarší u nás. Claryové přestavili v barokním slohu zámek, roku 1718 také vznikly barokní sloup Nejsvětější Trojice (morový sloup) z dílny Matyáše Bernarda Brauna, dodnes stojící na Zámeckém náměstí.

V 18. století se rozvíjel průmysl: po roce 1742 vznikly v okolí Teplic první hnědouhelné doly a vzkvétala také výroba punčoch. Převážně dřevěné Teplice podlehly z větší části požáru v roce 1793, obnovovány byly již v klasicistním slohu.

V roce 1812 se v Zámecké zahradě setkali Ludwig van Beethoven s Johannem Wolfgangem Goethem. Toto první setkání bylo zároveň i jejich poslední.

Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu proti Napoleonovi.

V roce 1938 byly Teplice připojeny jakožto součást Sudet k Třetí říši.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 604 domech 28 892 obyvatel, z nichž bylo 15 815 žen. 4 406 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 22 489 k německé a 396 k židovské. Žilo zde 22 561 římských katolíků, 1 909 evangelíků, 59 příslušníků Církve československé husitské a 3128 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 900 domech 30 799 obyvatel. 5 232 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 23 127 k německé. Žilo zde 22 942 římských katolíků, 2 089 evangelíků, 414 příslušníků Církve československé husitské a 3213 židů.

Vývoj počtu obyvatel a domů města Teplice

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	15469	23649	31056	44626	50896	52655	56088	41891	49360	52941	53964	53004	51060	49640
Počet domů	1222	1533	1804	2424	2833	3058	3801	4318	4098	4125	4165	4119	4123	4481

Vývoj počtu obyvatel a domů města Teplice bez místních částí

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	11618	16750	20262	24420	26777	28892	30799	24186	29547	28188	26897	20602	18470
Počet domů	832	996	1076	1271	1459	1604	1900	2079	3405	2001	2192	1979	1908

Počet obyvatel

Pohlednice Teplic a Doubravky, kolem roku 1903.

Domy naproti dnešnímu divadlu, kolem roku 1902.

Největší nárůst v počtu obyvatel byl v 19. století, kdy došlo k rychlému rozvoji průmyslu a přistěhovalectví. Po válce byli převažující Němci odsunuti a postupně se přistěhovali z vnitrozemí Češi. Ti v roce 1991 tvořili 91,2% trvale bydlících, o sto let dříve jich bylo jen 12,9%. Počty ovlivnilo i poválečné administrativní slučování obcí. Pokles počtu obyvatelstva v posledních 20 letech byl způsoben i špatným životním prostředím (exhalace).

• 1786 - 2 130
• 1854 - 3 584
• 1869 - 14 240
• 1900 - 41 240
• 1930 - 52 597
• 1950 - 39 433
• 1970 - 50 552
• 1990 - 55 039
• 2012 - 50 384

Struktura obyvatelstva

• 
  Věková struktura obyvatel obce Teplice roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Teplice roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Teplice roku 2011

Židé ve městě

Soubor:Teplitz Schonau, Czechoslovakia, A synagogue, the morning after Kristallnacht..jpg

Fotografie Teplické synagogy, den po jejím vypálení během Křišťálové noci.

V předchozích stoletích ve městě žila velmi početná židovská menšina, která měla jak svou vymezenou část – ghetto, tak svou nádhernou Novou synagogu. V březnu 1939 však byla vypálena a během války bylo přes 6 000 židovských občanů města vyvražděno ve vyhlazovacích táborech. Dnes existuje v Teplicích malá židovská obec, většinu z nemnoha členů tvoří právě přeživší holocaustu. Mezi dochované památky patří nový židovský hřbitov a židovský hřbitov v Sobědruhách – oba chráněny jako kulturní památky.

Přírodní poměry

Teplice leží v nadmořské výšce 189 m n. m. (JV okraj města) až 399 m n. m. (vrchol Doubravské hory), v teplé klimatické oblasti České republiky. Průměrná lednová teplota za roky 1961-2000 činí –1,8 °C, červencová pak 18,2 °C. Průměrné roční srážky 563 mm. V Teplicích se velmi často vyskytují - především v období od října do března - teplotní inverze spojené se zhoršenou kvalitou ovzduší. Stav ovzduší se zde však po roce 1990 postupně a výrazně zlepšil, stejně jako v celé Podkrušnohorské pánvi.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Teplicích.

Kostely

Kostel sv. Alžběty Durynské.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně tzv. Červený kostel

• Kostel sv. Jana Křtitele. Děkanský kostel stojí v dolní části Zámeckého náměstí. Byl postaven po r. 1585 na místě starší stavby, věž byla dokončena 1594, ale roku 1645 byla průčelní západní věž zasažena bleskem. Požárem byly některé zvony zničeny. R. 1659 sem byly dodány tři nové, které vyrobil zvonař Mikuláš Löw. Jeden z nich je v kostele dodnes, druhý byl zřejmě v důsledku válečných rekvizic přesunut do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze na Karlíně, třetí je nezvěstný. Dále se na věži nachází zvon z r. 1540 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1482 od Hanuše Konváře. Sanktusník kostela, lucerna i postranní věžička jsou prázdné. Nad zvonovým patrem se nachází byt věžníka, dnes prázdný. V kostele je cenné barokní zařízení z doby kolem 1730, obraz na hlavním oltáři a na bočních oltářích sv. Jana Nep. a 14 sv. pomocníků jsou z okruhu P. Brandla.
• Kostel Povýšení sv. Kříže na Zámeckém náměstí mezi kostelem sv Jana a zámkem je původně zámecká kaple, postavená po roce 1550 a v letech 1798-1806 romanticky zgotizovaná. Od roku 1950 slouží jako pravoslavný kostel. V boční severní věži se nachází zvon z r. 1477 s nápisem v gotické minuskuli a litinový zvon z bochumských oceláren. V západním okně věže v témže patře je zavěšen také zvonovinový hodinový cymbál, který má průměr 50 cm a kolem jeho horní části se vine rostlinný ornamentální pás, jinak je cymbál nezdobený. Loď kostela je zaklenuta křížovou klenbou, v boční kapli jsou dva italské mramorové oltáře z let 1420 a 1440, použité jako náhrobky
• Kostel Prokopa Holého na návrší, Chelčického 447/2 , na křižovatce s ul. Českobratrskou, s mohutnou věží, tvoří dominantu. Původně luteránský kostel sv. Bartoloměje z let 1861–1864 podle návrhu pruského architekta Friedricha Stülera, později v majetku Církve československé husitské, v 90. letech přeměněný na restauraci a dnes prázdný. Věž, dokončená r. 1882, je bez zvonu.
• Kaple Povýšení svatého kříže, původně hřbitovní z let 1728-1730. Drobná obdélná stavba bez věže stojí v Havlíčkových sadech. Sanktusník bez zvonu. Před kaplí je pomník básníka J. G. Seume.
• Kostel sv. Alžběty v Šanově z let 1864–1867, vybudovaný podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela, s vysokou zadní severní věží stojí v Šanovských sadech na Zeyerově náměstí. Ve věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1882 od Petra Hilzera.
• Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Trnovanech je cihlová trojlodní basilika z roku 1910 při silnici do Ústí nad Labem. Ve vysoké jižní věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1911 od Richarda Herolda a litinový zvon z bochumských oceláren.

Ostatní budovy

• Zámek je rozlehlý komplex budov, uspořádaný do pěti křídel s nádvořím otevřeným do zámeckého parku. V celé východní části zámku byly v 50. letech objeveny rozsáhlé zbytky románského kláštera benediktinek z poloviny 12. století a půdorys trojlodního kostela, který uzavíral zhruba čtvercový dvůr (dnes přístupné). Na něj navazuje hlavní trakt (do náměstí), který vznikl v polovině 16. století a byl několikrát přestavován. Roku 1787 bylo na západní straně přistavěno divadlo, spojené s hlavním traktem V zámku dnes sídlí muzeum s pozoruhodnou sbírkou soch.
• Zahradní a plesový dům je barokní patrová stavba, kterou roku 1732 postavil K. Lagler. Stojí volně na západ od zámku a v přízemí je dnes kavárna.
• Hrad na Doubravské hoře se šesti baštami a příkopem z let 1478-1486, roku 1644 pobořený a opravený koncem 19. století.

Park u divadla v zimě.

• Divadlo bratří Čapků s kinem a restaurací postavil v letech 1919-1924 architekt R. Bitzan.
• Concordia. Expresionistická budova postavená pro libereckou pojišťovnu Concordia (dokončena v roce 1931) podle návrhu architektů Maxe Loose a Wilhelma Dorantha s Paulem Schaefterem-Hyrotsbergem.

Sochy a pomníky

• Morový sloup Nejsvětější Trojice na Zámeckém náměstí je dílo M. B. Brauna a kameníka M. Blümela z roku 1719.
• Řada cenných barokních soch po městě.
• Jubilejní kašna (lidově „u prasátek“) v parku u divadla je šestiboká kašna s novorománským sloupem uprostřed z roku 1862, která připomíná pověst o založení lázní roku 762. Jako chrliče slouží prasečí hlavy.
• Pravřídlo, kamenný výklenek s původním pramenem v ulici pod kostelem
• Pomník německého básníka J. G. Seumeho, který v Teplicích roku 1810 zemřel, v Havlíčkových sadech.

Slavní rodáci

• Alfred Meißner (1822-1885), spisovatel
• August Stradal (1860-1930), klavírista, skladatel, hudební pedagog
• Hermann Hallwich (1838-1913), historik a politik
• Gustav Karl Laube (1839-1923), geolog a paleontolog
• Julius Payer (1841-1915), kartograf, polární badatel a malíř
• Emanuel Kudela (1876–1920), cyklista
• Paul Kohner (1902-1988), filmový agent a producent
• Dušan Třeštík (1933-2007), narozen v městské části Sobědruhy, historik a publicista

Galerie

• 
  Teplická radnice v roce 1870
• 
  Pomník T.G. Masaryka
• 
  Pomník J.G. Seumeho
• 
  Památník padlých letců 15. letecké armády USA na Doubravce
• 
  U památníku se pořádá každý Červenec vzpomínková akce
• 
  Památník padlých Sovětských vojáků
• 
  Jaroslav Kubera, primátor města, křtí novou Teplickou vlajku (25. května 2013, 859. zahájení lázeňské sezóny).

Lázně a lázeňské domy

Mozartova socha (u Beethovenu)

V Teplicích se léčí v prvé řadě kardiovaskulární choroby, dále pak problémy spojené s onkologickými onemocněními, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (cukrovka), nemoci pohybového ústrojí a nervová onemocnění.

Lázeňské domy:

• Císařské lázně, jméno po císaři Franzi Josefovi I
• Lázeňský dům Beethoven, spojené a nové budovy v centru města
  • Sadové lázně, patří pod Lázeňský dům Beethoven, tzv. depadence
• Kamenné lázně z roku 1911
  • Jirásek, patří pod Kamenné lázně
• Nové lázně
• Vojenské lázně (nepatří pod společnost Lázně Teplice v Čechách)
• Hadí lázně
  • Erben, dependence Hadích lázní

• 
  Císařské lázně
• 
  Sadové lázně
• 
  Lázeňský dům Beethoven
• 
  Kamenné lázně
• 
  Nové lázně
• 
  Vojenské lázně
• 
  Hadí lázně (mimo provoz)

Zdravotnictví

Mimo oblast lázeňské péče má město rozsáhlou síť ordinací praktických i odborných lékařů, pět domů s pečovatelskou službou, krajskou nemocnici s poliklinikou na Duchcovské třídě a 11 lékáren v různých částech města.

Místní části

Katastrální území Teplic.

• Teplice
  • centrum
  • Šanov I (Starý Šanov, Šanov, Lázně Šanov) (jižní část centra)
  • Šanov II (Nový Šanov), na východní straně Šanova, sídliště postavené podle návrhu libereckého SIALu
  • Letná, jihovýchodně od Šanova
  • Bílá cesta, sídliště u Nové Vsi
• Prosetice (jihovýchodně od centra)
• Nová Ves (jihozápadně od centra)
• Řetenice (západně od centra)
• Hudcov (nejzápadnější část Teplic)
• Trnovany, původně zemědělská obec, kde se v 19. století usadil mohutný průmysl, zejména keramický. Během 1. poloviny 20. století byly samostatným městem, pak sloučeny s Teplicemi. V 70. letech probíhaly plošné demolice staré zástavby, která uvolnila místo panelovým sídlištím.
  • Anger (Angrovy lázně, Angerteich), část Trnovan
• Sobědruhy

Kultura

Fotografie centra města z Doubravky.

Hlavní, tradiční akcí je každoroční slavnostní zahájení lázeňské sezóny vždy poslední květnový víkend (výjimkou byl rok 2010, kdy bylo slavnostní zahájení lázeňské sezóny kvůli volbám o týden zpožděno).

Hlavními centry kultury jsou:

• Krušnohorské divadlo v centru města
• Dům Kultury
• Regionální muzeum v Teplicích, sídlí na zámku v centru města.
• Regionální knihovna
• Botanická zahrada, Šanov
• Kino Květen, dnes jediné z původních šesti přemístěno do nového Kulturního domu
• Galerie Bohemia Art, s řadou výstavních síní
• Hvězdárna (Severočeská) na Písečném vrchu a související planetárium nedaleko v Šanově
• Severočeská filharmonie Teplice

Školství

Budova Konzervatoře s plakátem upozorňujícím na Anifest 2010

Ve městě nyní funguje 16 základních, převážně příspěvkových škol a řada škol středních

• Střední škola technická AGC a.s.
• Střední průmyslová škola Teplice
• Hotelová škola Teplice
• Střední škola textilní
• Střední škola stavební
• Obchodní akademie
• Střední zdravotnická škola
• Gymnázium Teplice
• Konzervatoř Teplice

Sport

Morový sloup od M. B. Brauna na Zámeckém náměstí (1719) na historické fotografii z roku 1870.

Ve městě je několik desítek tělovýchovných jednot a klubů sportovního charakteru. Nejpopulárnější je prvoligový fotbalový FK Teplice založený již v roce 1945, jehož nejlepší umístění je druhé místo ze sezóny 1998/1999 a třetí místo ze sezóny 2004/2005. Dále futsalový FC Balticflora a Wolves Řetenice, dalšími jsou např. TJ Hvězda Trnovany, TJ Lokomotiva Teplice, TJ Bonex, TJ AGC nebo florbalový tým DDM Dynamo Teplice. Město má svůj areál Aquacentrum. Do historie se zapsal předválečný fotbalový klub Teplitzer FK, který byl řadu let účastníkem československé fotbalové ligy a za který nastupovala řada tehdejších reprezentantů ČSR, např. Karel Koželuh.

V Teplicích od roku 2006 vždy v červnu probíhá jeden z nejsilnějších^[zdroj?] mezinárodních šachových turnajů v České republice Open Teplice, který pořádá Šachový klub Teplice. Je to turnaj evropského významu.^[zdroj?] Od roku 2008 pak také pravidelně dubnový Evropský pohár v judu^[zdroj?] spolupořádaný teplickým Pro Sport Teplice Judo a Českým svazem juda. V roce 2010 zde proběhlo také ME judistů kategorie U17.

Obchodní síť

Ve městě a jeho okrajových částech mají zastoupení svými obchodními domy všechny velké obchodní řetězce. Některé z nich jsou součástí obchodních center. V letech 2013 a 2014 byla v centru města postavena obchodní centra Fontána a Galerie, která výrazně rozšířila nabídku služeb v centru města a zlepšila i možnosti parkování vozidel.

• Olympia centrum Teplice, Srbice
• Fontána Teplice
• Galerie Teplice

Doprava

Automobilová

Škoda 1000 MB s teplickou SPZ (60. léta).

V Teplicích se stejně jako v jiných městech začala v posledních letech zahušťovat automobilová doprava, neproblematičtějším místem je dlouhodobě Masarykova třída v Trnovanech, kudy prochází jak lokální, tak tranzitní doprava, v tomto směru chybí obchvat města a jakkákoli mimoúrovňová křížení. V roce 2014 se zahustila díky novým obchodním centrům doprava i v Alejní ulici. Výhodný je severojižní průtah městem s mimoúrovňovým křížením místních komunikací, zejména u zámecké zahrady ale chybí sjezdy a nájezdy a tudíž je jeho využitelnost v rámci města omezená. Historické centrum je uzavřeno pro průjezd vozidel a díky tomu se zahušťuje doprava v blízkosti centra. Přibylo několik kruhových objezdů, majoritní ovšem nadále zůstávají světelně řízené křižovatky. Přibývá i zjednosměrněných ulic z důvodu řešení parkování a zklidňování lokalit, což má i negativní efekt v podobě prodloužení průjezdů.

Městská hromadná doprava Teplice

Související informace naleznete také v článcích Veolia Transport Teplice, Tramvajová doprava v Teplicích, Trolejbusová doprava v Teplicích a Městská autobusová doprava v Teplicích.

MHD se v Teplicích objevila v roce 1895. Tehdy vyjely do teplických ulic poprvé tramvaje. Jednalo se o první provoz elektrickými tramvajemi na území dnešního Česka (pokud nepočítáme zkušební a propagační Křižíkovu elektrickou dráhu na Letné v Praze). Po letech rozvoje (např. meziměstská trať do Dubí) přišel úpadek v 50. letech 20. století. Tramvajová doprava byla v Teplicích zrušena v roce 1959.

Trolejbusy měly původně tramvaje doplňovat. První trolejbusová trať byla otevřena v roce 1952, brzy ale tato vozidla tramvaje zcela vytlačila. Větší rozmach prodělaly trolejbusy v 80. letech a v první polovině 90. let. Poté však nastala stagnace, kdy se dokonce uvažovalo o zrušení trolejbusové dopravy. Nyní jsou moderní trolejbusy opět důležitou součástí veřejností využívané dopravy.

Teplický trolejbus Škoda 14TrM.

První městské autobusy se v Teplicích objevily již ve 20. letech 20. století. Šlo však o linky soukromých dopravců. Ty byly na začátku 30. let převzaty městskou společností, která provozovala tramvaje. Po druhé světové válce tyto linky ale převzala ČSAD. První autobusy dopravního podniku tak vyjely až v roce 1951, následoval prudký rozvoj tohoto typu dopravy.

V roce 2007 Dopravní podnik Teplice s.r.o provozoval 27 linek autobusů po městě a okolí a 10 linek trolejbusů. Tento podnik od roku 2008 převzala společnost Veolia transport česká republika, člen francouzské firmy Veolia Transport. Dopravní podnik se přejmenoval na Veolia Transport Teplice s.r.o a s ním byla převzata i dopravní obslužnost. Dne 1.7.2008 se změnil název DP Teplice na Veolia Transport Teplice a s tímto datem také navždy zmizelo ze všech vozidel, i dokumentů Dopravního podniku jeho žlutomodré logo. V létě 2013 proběhlo opětovné přejmenování společnosti. Od 1. 7. 2013 se Veolia Transport Teplice změnila na Arriva Teplice s. r. o.

Vlaková doprava

První železnice přišla do Teplic z Ústí nad Labem roku 1858 a od roku 1867 byla po úsecích prodlužována přes Duchcov do Chomutova. Nyní je elektrifikovaná, s taktovou dopravou a v jízdním řádu pro cestující je uvedena pod číslem 130. Hlavní teplické nádraží nese název Teplice v Čechách. Je to rychlíková stanice na trati Ústí nad Labem – Chomutov s možností přestupu na vlaky dvou dalších tratí, sama však není železničním uzlem. Vlaky odbočujících tratí se oddělují v jiných stanicích. Stanice Řetenice na trati 130 je tak vedena též jako stanice na tratích 097 a 134. Na okraji teplické části Trnovany se nachází i zastávka Proboštov na trati 130 směrem k Ústí nad Labem.

Další teplické trati jsou:

• Trať 097 Teplice v Čechách – Řetenice – Úpořiny – Lovosice, oddělující se od trati 130 v Řetenicích. V Teplicích na ní leží stanice Teplice v Čechách, Řetenice, Teplice zámecká zahrada a Prosetice.
• Trať 134 Teplice v Čechách – Oldřichov u Duchcova – Litvínov, oddělující se od trati 130 v Oldřichově u Duchcova. V Teplicích je vedena po trati 130 ze stanice Teplice v Čechách přes stanici Řetenice.
• Trať 132 Oldřichov u Duchova – Děčín, která prochází severní částí Teplic a není na jejich území s ostatními tratěmi propojena. V Teplicích má zastávku Teplice lesní brána. Od roku 2007 je bez pravidelné veřejné osobní dopravy.

Panoramatický pohled na město z Doubravské hory.

Odkazy

Literatura

• E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 4. Praha 1980. Str. 46-56.
• Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: Turn, 100 let města Trnovany-Teplice, Europrinty 2010. ISBN 978-80-254-8772-3

Související články

• Botanická zahrada Teplice
• Doubravská hora
• FK Teplice
• Zámecká zahrada Teplice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teplice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Teplice ve Wikislovníku
• Oficiální stránky města Teplice
• Historical Maps "Herrschaft Toeplitz" & Streetmap Toeplitz with different Views (A. F. Zuerner, Amsterdam 18th Cent.)
• Naučná audiostezka v Teplicích
• Stránky Lázní Teplice v Čechách
• Virtuální prohlídka lázeňské části Teplic
• Architektura Teplic
• web o městské hromadné dopravě Teplic